Archeologie českých zemí pozdní středověk, novověk 7. Město jako politicko-ekonomické centrum v krajině (městský velkostatek, dvory) •Patrimoniální (vrchnostenská) správa: • •Dominium (panství) – pozemkový majetek (statek) zapsaný v zemských deskách • – půda: a) panská (tzv. dominikál) – statky: královské, šlechtické, církevní, městské • b) poddanská (tzv. rustikál) – statky selské (grunty): na pronajímané vrchnostenské půdě • – neosedlí, svobodníci, podruzi, podsedci (drobní držitelé půdy) • – vlastník: správní a rozhodovací (soudní) pravomoc nad půdou a poddanými • •Velkostatek – hospodářsko-správní celek panství s rozlohou větší než 100 ha zemědělské půdy • – 1781: po zrušení poddanství označoval hospodářskou jednotku (Josef II.) • – v jejich rámci budovány hospodářské dvory: šlechtické, církevní, městské: výrazné dominanty v krajině • – prameny: písemné, ikonografické, archeologické (povrchové sběry, geodeticko-topografické průzkumy) • • • Poplužní dvůr Staré Kestřany v nivě Blanice (panství Protivín). Dvůr – komplex obytných a hospodářských stavení (domů, stodol a chlévů) s různě rozsáhlou zemědělskou půdou – výměra se pohybovala většinou v rozmezí 1 až 6 popluží Popluží – (lat. alatrum, aratura): zemědělská plocha (polnosti) náležící ke statku (gruntu) obdělaná spřežením se dvěma koňmi a jedním pluhem (nebyla přesně určena) Poplužní dvůr – (lat. praedium, něm. Meierhof): historické označení panského dvora o rozloze 1 – 2 popluží tj. 2 a více lánů (Rostislav Nový 1971, 407). Dvůr (Hof, curia) •Funkce – sídelní, správní a hospodářské využití: komplexy budov k agrární i neagrární výrobě v rámci panství • •Šlechtické – hlavní centrum panství se sídlem vrchnosti. a) rezidenční: dvůr je sídlem majitele • b) sídelně-hospodářské: zázemí je využíváno jako součást sídla • c) podnikatelské: zdroj renty Z podnikání ve vlastní režii i dočasné sídlo) • •Měšťanské – dvory zkoumány v 50. až 70. letech min. stol. (František Graus, Rostislav Nový, Alois Míka aj.) • – zakládány u větších měst s řemeslnicko-obchodnickou vrstvou: Praha, Kutná Hora, Klatovy, Brno • – hospodářské využití venkovského zázemí města, kde platilo městské právo ((předměstí, přilehlé vsi a dvory) • – svobodné deskové statky, jejichž vlastnická práva náležela městské obci (nešlo o soukromé venkovské statky měšťanů) • – města královská (panovník), města komorní (spravována královskou komorou), města poddanská • •Církevní – klášterní velkostatky (grangie/dvory): zakládaly kláštery, kapituly, fary, rytířské řády, špitály • – od 11. stol.: hospodářské jednotky zajišťující zásobování potravinami nebo finanční příjmy • – 14./15. stol.: přestavba dvorů Plaského kláštera na rychty • – klášterní dvory buď zanikly již ve středověku nebo byly v novověku přestavovány či pronajímány • • •Šlechtické – a) ekonomicko-správní hledisko: • • do 15./16 stol.: feudální velkostatek – lat. feudum = léno: renta: poplatek za pronájem půdy (sv. Jiří a sv. Havel) • od 16 stol.: režijní velkostatek – podnikání na vlastní náklady s využitím roboty • – příjmy: rybníkářství, chov ovcí, pivovarnictví, těžba dřeva, aj. • – kancelář s úřednickým aparátem: na velkých panstvích u dvoru feudála: • hejtman (správce) – dohled nad hospodářstvím, zástupce vrchnosti • písař – důchodní (peněžní záležitosti), mlýnský apod. • dráb, hlídač – policejně soudní orgán (původně zbrojnoši) • odborné síly – sládek, porybný, mlynář, ovčák, hajný, zahradník • řemeslníci – cihlář, vápeník, kolář, kovář, kuchař, řezník • sirotci – zdroj pracovní síly, přednostní práce na statku • • – čeleď v poplužních dvorech: šafář (colón) – vedl hospodářství • šafářka – péče o dobytek a drůbež • děvečky a pacholci – hovězí dobytek a koně • pasáci, pohůnci, husopasky • – venkovská samospráva: rychtář (organizování robot) • Barokní symetricky obestavěný hospodářský dvůr ve Stanovicích u Kuksu na Královéhradecku (18. a 19. stol.). (obytný dům, přípravna krmiv, chlév, kolna, stodola špýchar a ohradní zeď). •Šlechta – b) společensko-kulturní hledisko: • – šlechtické dvory: společenství obklopující feudála – rodina, dvořané (úředníci), služebnictvo • – rezidence (rodová sídla) s dostatečnými prostorami pro větší počet lidí • – velikost sídla a prestižní vybavení interiérů záležely na majetkovém zajištění • – místa setkávání (křtiny, svatby, pohřby, lovecké výpravy) • – navazování společenských kontaktů a šíření kulturních návyků (královský dvůr, cizina) • – vzdělání: společenské chování, jazykové znalosti, vojenský výcvik • – renesanční životní styl: architektura, inventář, móda, luxusní zboží (látky, šperky, potraviny) • 1490 – 1550: transformace rytířských tradic v renesanční kulturu • 1550 – 1583: potlačení stavovského povstání (1547) • přesídlení královského dvora do Prahy • – c) nábožensko-politické hledisko: • – přenášení názorových a konfesních norem v rámci generací • – šíření reformačních náboženských směrů (protestantismus) • – politická orientace v rámci stavovských uskupení: kariéra, výhodné sňatky • – vlivné postavení (zemské úřady, císařský dvůr), diplomacie • – aristokratické dvory: orientace na zemské či nadnárodní úrovni (školy v cizině) •Robota – do 15/16. stol.: renta v úkonech: hospodářství na vrchnostenské půdě; cca 20 dnů/rok • urbáře: pozemkové knihy s rozsahem povinností • počet dnů nebyl v zemském právu přesně kodifikován • • – 16/17. stol.: utužení poddanství kvůli chybějící pracovní síle (dříve tzv. druhé nevolnictví) • zhoršení právního postavení poddaných: omezení pohybu a připoutání k půdě • • a) robota potažní – bohatí sedláci: koňský nebo volský povoz, případně za sebe pacholka • b) robota pěší – chalupníci bez většího pozemku • • – rozsah: od rozbřesku do soumraku (2 hod. poledne), 3 dny v týdnu • – náplň: veškeré polní práce od orby po sklizeň (při sklizni i více) • opravy budov, cest a mostů, dřevo, lov, rybníky • přepravy nákladů: převoz 24 beček/60 km nebo 1000 cihel/3 km: 24 robotních dnů • tkaní látek: předení z dodaného materiálu (1 až 3 klubka příze do roka) • • – námezdní práce: byla-li navíc, byla placená: 7 krejcarů pro pěší, 21 krejcarů za potah • mlácení obilí, řemeslné práce •1581 – biskupské panství Hukvaldy: soupis robotních povinností podle vesnic: • • – dvůr zámkový: 232 čtvrtí výsevu; robotuje k němu ves: Tichá 58 osedlých, 40 pluhů; • Mniší 18 osedlých, 10 pluhů; • Jetřichovice 17 osedlých, 8 pluhů; • celkem 93 osedlých, mezi nimi 48 pluhů • na pasekách: Lichnov 47 osedlých, 35 pluhů; • Vlčovice 20 osedlých, 12 pluhů • – dvůr prušperský, kopřivnický, rychvaldský, kozlovský: rozdělení tak, aby byly zajištěny všechny práce • •poč. 17. stol. – dvůr olomouckého biskupa: 95 zaměstnanců • 5 duchovních, 6 komořích, osobní komorníci, hofrychtéř, štolmistr, • písaři biskupské kanceláře, 12 panošů, 4 lokajové, několik šlechticů, • zaměstnanci kuchyně (i francouzský paštikář), stájníci, pradleny, uklízečky • • Berně – poplatky (daně) odváděné státu: většinou mimořádné (korunovace, sňatek, válka) • – šlechta: do 1748 téměř neplatila • – sedláci: 17. a 18. stol.: celkem 73 % ročního výnosu (J. Pekař: 40 % stát, 29 % vrchnost a 4 % církev) • •Raabizace – 1775: reforma archaického robotního systému za Josefa II. • název: po vrchním řediteli komorních statků Františkovi Antonínu Raabovi • statky: pouze císařské velkostatky (105 pod státním dozorem), protože šlechta nesouhlasila • ze šlechtických – knížete František Oldřich Kinský • 1785: pozemky přeměřeny (60% vůbec nebylo v katastrech) • určena výměra, bonita půdy a hrubý výnos • půda se rozdělila mezi sedláky a ti místo roboty platili rentu v penězích nebo v naturáliích • 1789: podle urbariálního patentu mělo 70 % zůstat sedlákům • (18% vrchnost, 12% stát, 10% obecní, školské a církevní poplatky) • – 1790: po smrti Josefa II. zrušena nástupcem (bratr velkovévoda toskánský Leopold II.) • •Klášterní dvory – obdélného půdorysu s rozlohou cca 1ha • – obehnané hradbou či zdí, 2 brány v nároží, obvodová zástavba • – propugnaculum: věžovitá budova uprostřed dvora s vlastním opevněním (příkop a val) • sídelní funkce, tj. sloužila k bydlení, v případě nouze jako útočiště • – sýpka: skladování (kamenná ve dvoře Hrnčíře • – stáje, chlévy • – obytný dům • •Výzkumy dvorů – cisterciácké: Dolánky na Černokostelecku • Hrnčíře z 1. pol. 13.–15. stol. na katastru zaniklého Jenišůva Újezda na Teplicku • Třebekov z majetků pomuckých cisterciáků • – klášter klarisek: Rychvald u hradu Dřevíč na Rakovnicku v sz. Čechách • • Krajinný reliéf a sídelní síť ve střední a východní části Džbánské pahorkatiny. ■ lokality z písemných nebo archeologických pramenů před r. 1200 ● lokality před r. 1400 Šedě: území ve výšce 400 m.n.m. a výše (kresba Z. Neustupný) Středověkéý dvůr Rychvald Areál raně středověkého hradu Dřevíč, vrcholně středověké opevněný „Hrádek“; k – barokní kaple sv. Václava v prostoru raně středověkého hradu Dřevíč p – pramen Terénní relikty zástavby zaniklého dvora Rychvald, 14.–15. století. Půdorys – obdélný až lichoběžný – orientovaný podle světových stran (delší osa S–J). Ohrazení – 1 m vysokým val – na sucho kladené zdi Vstup – charakter koridoru A: půdorys písmene U B: obdélná budova C: destrukce zástavby podél sev. zdi dvora trojdílná obdélní budova další čtvercovitá D: kupa hlíny E: kupa kamení F: trychtýřovitá jáma (hl. ca 1,5 m, nádrž?) Půdorysy zaniklých hospodářských dvorů 14.–15. stol.: A – Ostrov B – Třebekov (70–80 x 95–120 m) C – Džbánek (70–90 x 135–150 m ) D – Svídna na Kladensku E – Roudnička (Mořina) na Příbramsku F – Rychvald (45–50 x 55–60 m) G – Dolánky na Černokostelecku Šedě: terénní pozůstatky ohrazení hospodářských dvorů. Černě: terénní pozůstatky kuželů (motte) opevněných jader Městský velkostatek •Jaroslav Čechura – studie o formování městského velkostatku na příkladu Č. Budějovic • – 1985: České Budějovice – příklad vytváření městského velkostatku ve středověkých • Čechách, Jihočeský sborník historický 54, 161–173. • •„Městský velkostatek lze charakterizovat jako většinou souvislé území, představující relativně koncentrované pozemkové vlastnictví, které má zvláštní právní postavení. Věcně se skládá z území obklopujícího město samotné (městský obvod v užším slova smyslu), tj. například předměstí a polnosti městu přímo přiměřené, případně z další nekultivované (nepřeměřené) půdy v okolí města, dále ze vsí a dvorů tvořících relativně koncentrovanou državu obklopující město. Obyvatelstvo se v hranicích tohoto území řídí městským právem a spadá pod pravomoc městských úřadů (soud, městská rada, městská obec)“ (Čechura 1985, 161–162). • •Definice – stabilní hospodářský útvar založený na pozemkové koncentraci půdy, která patří pozemkové • vrchnosti (městu) • – jde o výkon pozemkově vrchnostenských práv nad půdou a lidmi, nikoliv jen o majetková práva • • Literatura •J. ANDERLE – P. ROŽMBERSKÝ – V. ŠVÁBEk, 1993: Výsledy povrchového průzkumu cisterciáckých dvorů na Plzeňsku. In: Castellologica bohemica 3, Praha, 261 – 270. •Jaroslav ČECHURA, Šlechtický podnikatelský velkostatek v předbělohorských Čechách, In: Vědecká konference k 100. výročí narození Bedřicha Mendla: prvního profesora hospodářských dějin Univerzity Karlovy 1892–1992 , Praha 1997, 145–160. •Jaroslav ČECHURA, 1985: Klášterní velkostatek v předhusitských Čechách – základní tendence hospodářského vývoje a metodologická východiska dalšího studia, AH 10, 395 – 407. •J. Kypta – F. Laval – Z. Neustupný – R. Šimůnek, 2012: Osamocený dvůr s opevněným sídlem v pozdním středověku: Rychvald u Dřevíče (okr. Rakovník) a jeho analogie, AR, 549-569. •František MATĚJEK, Feudální velkostatek a poddaný na Moravě s přihlédnutím k přilehlému území Slezska a Polska (Studie o přeměnách na feudálním velkostatku v druhé polovině 15. a v první polovině 16. století). Praha 1959. •Alois MÍKA, Feudální velkostatek v jižních Čechách (XIV.–XVII. stol.), Sborník historický (SH) I, 1953, 122–213. •Václav LEDVINKA, Rozmach feudálního velkostatku, jeho strukturální proměny a role v ekonomice českých zemí v předbělohorském období, Folia Historica Bohemica (FHB) 11, 1987, 103–132. •Václav LEDVINKA, Feudální velkostatek a poddanská města v předbělohorských Čechách. In: Česká města v 16.–18. století, Praha 1991, 95–120. •Eduard MAUR, Český komorní velkostatek v 17. století. Příspěvek k otázce „druhého nevolnictví“ v českých zemích, AUC Philosophica et Historica LIX, Praha 1976. •Eduard MAUR, Zemědělská výroba na pobělohorském komorním velkostatku v Čechách, In: Prameny a studie 33, Ústav vědeckotechnických informací v zemědělství, Zemědělské muzeum 33, Praha 1990, s. 3–129. •Josef VÁLKA, Hospodářská politika feudálního velkostatku na předbělohorské Moravě, Brno 1962. •Marek VAŘEKA, Režijní velkostatek na předbělohorské Moravě. Prostějov 2018.