Archeologie středověké a novověké vesnice 1. Struktura středověkého a novověkého osídlení, metodika studia, prameny, literatura. Vesnice •Sídliště venkovského typu sestávající z objektů sídleních (obytné s vazbou na sakrální stavbu) a hospodářských, • spojených se zemědělskou činností a chovem domácích zvířat. • • 6. – 12. stol.: raně středověké •13. – 15. stol.: vrcholně a pozdně středověké •16. – 18. stol.: raně novověké • • • • •6. – 9/10. stol. – slovanské osídlení v nížinách • – osady na terasách, nad inundacemi, na ostrožnách • – časně slovanské: různě uspořádaná zástavba • Březno u Loun, Roztoky, Mutěnice, Břeclav-Pohansko • • •11. až 12/13.. stol. – mlado- a pozdně hradištní: malé vesnice s náznakem řadového uspořádání • • Záblacany u Polešovic (Uh.H) – osada v 10. až 1. pol. 13. stol. několikrát přeložena • – ves rozptýleného typu se shlukově spořádanými usedlostmi • • Pfaffenschlag u Slavonic – 11. až pol. 12. stol.: mladohradištní sídliště • – 2. pol. 13. stol.: vrcholně středověká ves (řadová, d. 150 m) • • Mstěnice u Hrotovic – 9. až 13. stol.: několikrát posunuta (návesního typu) • • •12/13. stol. – Morava: osídlení: od Hrubého Jeseníku k Dolní Bečvě a úpatí Hostýnských vrchů • enklávové v sídelních komorách: u Hranic, Kelče, Suchdolu n. O., Jičína, Příbora • • •13. stol. – osídlování vrchovin nad 400 m domácím obyvatelstvem: Drahanská a Českomoravská vrchovina • Vrcholně středověké vesnice • •13. stol. – rozptýlená raně středověká sídelní struktura mizí • – vesnice zakládány úmyslně • – síť kompaktních stabilizovaných vesnic: a) shlukové či plánovité uspořádání • b) pevně vymezené parcely a komunikační plochy • c) nově uspořádaná lánová plužina • • – pole uzpůsobena regulovaným systémům obdělávání: zákupní (emfyteutická – dědičná) poddanská držba • – vsi a plužiny (pole) s pravidelným geometrickým uspořádáním • – rozšiřování obytné zástavby • – usedlosti s trojprostorovým domem (jizba – síň – komora) • •Počet usedlostí – 13 až 14. stol.: 10-15 usedlostí • – 15. stol: 20 až 25 • – větší kolonizační vsi, ale i menší tzv. sedliště: 2 až 3 usedlosti • • • • • •14./15. stol. – základní zdroj příjmů majitele pozemků tvoří feudální renta • – snahy o zvětšení stálého příjmu šlechty ze zemědělské činnosti (rozšiřování polností) • – zásobení poddanských měst potravinami z venkova (poskytování služeb a směna zboží) • • – hospodářský a populační regres: zhoršení klimatu • – krizové jevy: morové epidemie a hladomory: 1349, 1357, 1380 • války: markraběcí, husitské a uherské • •2. pol. 15. stol. – populační vzestup: Č: 1 mil. M: 0,5 mil • – zvýšení mobility poddaných: přesun obyvatel do měst (zákazy) • •16. stol. – hospodářská konjunktura: nové zdroje příjmů z podnikání (zemědělství, rybníkářství, železářství) • rozvoj vrchnostenského velkostatku (panské dvory) • zakládání nových vesnic • • – důsledky zámořských objevů: příliv levného stříbra: snížení hodnoty peněz a zvýšení cen • • • • •Poč. 17. stol. – kolonizace výše položených oblastí: pastevectví, chov ovcí – soukenictví • – reorganizace režijního hospodářství: přesidlování obyvatel • •1. pol. 17. stol. – hospodářská stagnace: třicetiletá válka • – snížení počtu obyvatel: před třicetiletou válkou: 1,7 mil. • po třicetileté válce: 1 mil. • • – trvale zanikly desítky vesnic: Z. Smetánka: celkově okolo 4000 • Černokostelecko: 36 % (1622: Vojkov vypálen pro výstrahu) • Rokycansko: cca 30%, Uherskohradišťsko: 32%, Kyjovsko: 35%, • Brtnicko: 24,6 %, Břeclavsko: 38,4% • • – příčiny odchodu rolníků ze vsí: špatná půda, odbytové potíže • poddanské povinnostmi vůči vrchnosti (robota) • bezpečnost • Prameny •1. Historické – písemné: listiny, zemské desky (půhonné, trhové, zápisné, památné), urbáře, lánové rejstříky • – ikonografické: kodexy (Saké zrcadlo), bible, cestopisy, kalendáře • – kartografické: mapy (1. a 2. vojenského mapování, stabilní katastr) • – jazykové: topografické (toponomastika), antroponomastika (patrocínia) • – etnografické: zvyky, tradice • •Písemné prameny – terminologie: •vesnice – lat. villa, villa rustica (asi 60 ha) deserta (zaniklá) •dědina – statek s příslušenstvím zděděný po předcích •terra – kolonizované území (země) •Lhota – mladší termín pro vesnici na zákupním (emfyteutickém) právu •rustici – sedláci: oráči, hlavní nositelé agrární ekonomicky •heredes – dědici: svobodní dědiční držitelé statků •hospites – svobodní sedláci: usazováni panovníkem •servi – poddaní: bezzemci, závislá čeleď, domácí otroci • Urbář brtnického panství 1533–1538 pro Panskou Lhotu (výnos pozemků) Urbář paskovského panství z roku 1699 Urbarium des Guths Patzkow (Paskovský zámek – hrabě z Oppersdorfu) Hrabůvka – 1699: 1 dědičný fojt 14 sedláků (celých gruntovníků) 4 zahradníci (poloviční gruntovníci) 3 chalupníci Vybírané poplatky: (1 zl. = 60 kr. a 1 kr. = 3 denáry) · gruntovní plat o sv. Jiří: 13 zl. 12 kr. · platba za hlásku o sv. Janu: 45 kr. (ozbrojená hlídka u panského sídla) · gruntovní plat o sv. Václavu: 13 zl. 42 kr. · gruntovní plat o Vánocích 3 zl. 41 kr. · plat za hlásku o Vánocích 45 kr. · na sv. Martina 19 kusů hus po 12. kr., 42 slepic po 7 kr. 2 kuřata po 4 kr. 43 měřic ovsa Ddvojí plat – v naturáliích a v penězích: na sv. Jiří (23. dubna) sv. Václava (28. září) o Vánocích Sedláci + gruntovníci: potažní a pěší robota od sv. Jana do sv. Václava: 6 dní v týdnu os sv. Václava do sv. Jana: 3 dny v týdnu Zahradníci (poloviční gruntovníci): stejné robotní povinnosti (účast na honech) Chalupníci: po celý rok 2 dny roboty týdně (za robotu 2 zl. Ročně) Mandevillův cestopis, 1300-1372 Žánr – oblíbený středověký cestopis, který vznikl na dvoře Václava IV. zásluhou Vavřince z Březové (překlad od metského kanovníka Otty von Diemeringen). Autor originálu: lutyšský lékař Jean de Burgoigne nebo lutyšský klerik Jean de Outremeusse Hl. hrdina – anglický rytíř John de Mandeville Obsah – fiktivní popis cizích cizích krajin jejich obyvatel (Evropa, sev. Afrika, Asi: Palestina, Egypt) Dějiny bádání •18/19. stol. – topografické příručky: analýzy písemných pramenů a soupisy zaniklých sídel na panstvích • •František Josef Schwoy – 1786: Topographische Schilderung des Markgrafthum Mähren. • (1742–1806) – 1793, 1794: Topographie vom Markgrafthum Mähren. • •Řehoř Volný – Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert. (16 sv.) • (1793–1871) – Kirchliche Topographie von Mähren. (10 sv.) • •Ladislav Hosák – Historický místopis země Moravskoslezské (1933–1938, 2004) • (1898–1972) – Zaniklé osady na Moravě, Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 1931, XLVI, 33–55. • – soupisy zaniklých osad a vesnic s lokalizací. na základě písemných pramenů, toponomastiky, • patrocinií, komunikací, hranic a středověké architektury • •František Roubík – Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách, Praha 1959. • – evidoval 1395 zaniklých vesnických sídel •Čechy – 1881: Mořina u Běštína (o. Beroun) – výzkum první české zaniklé vesnice • – Břetislav Jelínek: původně ji považoval za slovanský mohylník • – 1917: Jan Axamit: identifikoval jako zaniklou ves • •J. L. Píč – Čechy za doby knížecí: v seznamu mohyl z „poslední doby pohanské“ uvedl středověké vesnice: • Babice u Mukařova, Opolany u Kostelce, Vyžlovka u Kostelce • •Jan Hellich – 1900: Poděbradsko: první cílený výzkum středověkých osad (výsledky zveřejnil r. 1923) • •Jaroslav Böhm – 1938 a 1939: ve dvou článcích poukázal na nutnost zkoumání zaniklých vesnic • •Morava – 19. stol: studium pramenů (zemské desky, lánské rejstříky) • Václav Čapek a Jan Knies: Studýň, Potěh a Zbýšov • Inocenc Ladislav Červinka: zaniklé vesnice na přerovském a bystřickém panství • • •1956 – v Národním muzeu proběhla výstava Česká vesnice ve středověku • – nedostatek dobře datovaného materiálu vedl k doplnění materiálem z jiných než vesnických lokalit • (Příběnice, Sezimovo Ústí), část o hrnčířství (cyklus přednášek o hmotné kultuře venkovského lidu) • • 60. léta: – Zdeněk Smetánka – výzkumy: Svídna u Kladna • Kravín na Táborsku • Kozojedy na Kolínsku • • – metodika: menší sondážní výzkumy, terénní průzkumy centrální lokality (Svídna) • geodeticko-topografické, geofyzikální, stavebně-historické • • 70. léta: Černokostelecko (Vojkov, Aldašín) a Mostecko – Jan Klápště • Chrudimsko – Jan Frolík • 80. léta: Táborsko – Rudolf Krajíc • 90. léta: Plzeňsko, Rokycansko, Zbirožsko – Pavel Vařeka (ZČU) • – metodika výzkumu: nedestruktivní metody (letecké snímkování) • – výzkum novověkých vesnic (i 19. stol.) • 2005: projekt plzeňské katedry archeologie – vyhodnocení stávajících poznatků ČERNOKOSTELECKO: 1 – vsi zaniklé od konce 13. do poč. 15. stol. 2 – existující dodnes, s nálezy 13.-14.století 3 – zaniklé v 17.století, s nálezy 13.-14.stol. 4 – zaniklé v 16.-17.století 5 – existující dodnes 6 – nenáležely ke kolonizačnímu osídlení 7 – osada s tvrzí 8 – osada s kostelem • •Morava – metodika: systematické plošné terénní odkryvy celých zaniklých vesnic • •50 – 60. léta: Drahanská vrchovina – Ervín Černý (Křetínský): komplexní historicko-geografický průzkum • terénní prospekce: objevil 62 zaniklých vsí, 33 zaměřil • – Bystřec u Jedovnic (1975) – E. Černý, V. Nekuda, Ludvík Belcredi • •60 – 70. léta: Slavkovsko: Konůvky u Heršpic – Dagmar Šaurová, Zdeňka Měchurová • Vyškovsko: Vilémov – Dagmar Šaurová • •Jindřichohradecko: Pfaffenschlagu Slavonic (první kompletně odkrytá) – Vladimír Nekuda • Třebíčsko: Mstěnice u Hrotovic – Vladimír a Rostislav Nekudové • •Uherskohradišťsko: Záblacany u Polešovic – výzkum: Rudolf Snášil • – vyhodnocení materiálu: Peter Kováčik • •Břeclavsko: Bulhary, Brumovice, Klášterka u Pohořelic, Narvice, Šakvice, • Bořanovice u Přibic – Josef Unger • Topolany u Vranovic – Josef Unger, Pavel Michna • Koválov u Žabčic – Josef Unger, Zděněk Měřínský • Přítluky (11.-12. stol.) – Josef Poulík • • •Zdeněk Měřínský – zkoumal zaniklé vsi na Českomoravské vysočině: brtnické panství • – první zamření reliktů: Bradlo u Jihlavy, Stančice a Střenčí •Českomoravská vrchovina – ÚAM FF MU v Brně: komplexní výzkum – Jana Mazáčková • • • • kotouc Kotouč u Štramberka 1660: Matěj Taner (první zmínky o nálezech na „hoře Olivetské“) 1880: K. J. Maška (neandrtálská čelist, penězokazecká dílna) 1927: Gustav Stumpf (popsal význam lokality) 1939: J. Hoffmann z teplického Amt für Vorgeschichte 1950–1951: Lumír Jisl ( U kříže, Na brdách, Panská vyhlídka) 1959: Jiří Pavelčík a Vl. Šikulová (Panská vyhlídka, Jurův kámen, ves) jeskyně Čertova díra Psí kostelík jeskyně Šipka Panská vyhlídka Jurův kámen Vesnice (tzv. Mírová studánka) 2. pol. 13. – 14. stol. •Slezsko: • •30. léta: Rábov (Rabensdorf) u Horního Benešova • – Karel Schirmeisen: amatérský výzkum 2 reliktů domů • – jednořadová lesní lánová ves podél vodoteče: 2. pol. 13. – 1. pol. 14. stol. • – zakreslil půdorys vesnice s 9 usedlostmi (vzdálené: 163 – 85 – 165 – 200 – 190 – 28 – 175 m) • • – 70. léta: existenci v terénu ověřil Vladimír Goš • Goš, V. Zaniklá osada Rabendorf (Rábov) u Horního Benešova, Vlastivědný věstník moravský” 1979, XXXI, 64–66. • • ZEZULA, M. – MORAVEC, Z. – HLAS, J. – PRIX, D. – THEUER, J., 2022: Rabensdorf – zaniklá hornická ves. • In: V. Kočí Dudková – P. Kováčik (eds.), Paměť krajiny slezských a moravských Sudet v ohrožení. • Kritický katalog výstavy, 210–237, Opava. • • Střítěž (k. ú. Svinov u Pavlova) – u komunikace spojující Mohelnicko s Malou Hanou a Moravskotřebovskem • – 1351: Bernard z Mrdic postoupil bratřím Závišovi a Benešovi hrad Vraní Horu s vesnicemi • – 1497: z neznámých příčin zpustla • – 16. stol.: obnoven pouze dvůr • – 1883: lesník F. Mayer objevil lidské kosti • – 1998: tvrz ve Stříteži zmínil F. Musil v práci o šlechtických sídlech na Šumpersku • • Střítěž: založena ve 2. pol. – poč. 14. století. •Mezinárodní kongresy historických věd: zaměření na výzkum vesnického osídlení • • – 1950: v Paříži • – 1955: v Římě • – 1965: v Mnichově: otázky zaniklých vesnic v evropských hospodářských dějinách 11. – 18. stol. • sborník – Villages désertés et histoire économique XIͤ -XVIIIͤ siěcle. (přes 619 stran) • – metodické problémy zjišťování a zkoumání zaniklých osad • – metodika archeologického výzkumu • – Anglie, Francie, Španělsko, Itálie, Řecko, Německo, Dánsko, Norsko, Švédsko, Polsko •Anglie: konec 18. stol. – počátky archeologického zkoumání zaniklých středověkých osad • laický výzkum inicioval bádání v rámci památková péče • po 2. sv. válce – rozvoj archeologických výzkumů • 1967 – Society for Medieval Archeology (Společnost pro středověkou archeologii) • •1950 – Wharram Percy: v hrabství Yorkshire – komplexní plošný odkryv: prameny historické • přebudování během jedné generace (orientace domů o 90⁰) • •1952 – The Deserted Medieval Research Group (Skupina pro výzkum středověkých vesnic) • Maurice Bresford a John Gilbert Hurst: historikové, archeologové, geografové a architekti (Annual Report) • evidence zaniklých osad na Ministry of Public Building and Works • vývoj domu: dřevěný: anglosaské období pol. 5. – pol. 11. stol. • kamenný: od pol. 12. stol. • a) jedno- nebo dvouprostorová chata (tzv. peasant cot) • b) tzv. dlouhý dům (long house) • c) tzv. farma (dům – stodola – chlév: odděleny) • výzkumy šlechtického sídla a kostela • zanikání: pastviny pro ovce, shánění venkovského obyvatelstva z půdy Obsah obrázku text, příroda Popis byl vytvořen automaticky Archeologický výzkum: 1951 – 1985 Zánik: 16. stol. Kostel, dvě šlechtická sídla, mlýn, zemědělské usedlosti Antrolologický rozbor 11 koster z 11. – 14. stol. (v jamách) Doklady protivampyrických zásahů: dekapitace, sekání, ohořelé kosti aj. Obsah obrázku příroda, skála Popis byl vytvořen automaticky •Francie – zpočátku na základě písemných pramenů, později archeologických (válečné události) • – střediska výzkumu pro historická studia: Paříž, Caen, Aix-en Provence • •60. léta: spolupráce s polskými archeology při výzkumu zaniklých osad (W. Hensel) • • Saint-Jean de Froid – rolnická usedlost 985 m n. m., první zmínka z konce 11. stol. (kostel) • Dracy u Dijonu – písemné zmínky: 1285: 15 domů (ohnišť), 1393–1400: 4 ohniště, 1423: pustá • Condorcet u Orange – nejstarší zprávy z 10. stol. • Montaigut u Toulouse – 3 fáze: a) 10. stol.: výzkum valového opevnění a příkopu (požár) • b) 11. a 12. stol.: zdí opevněné sídlo a hosp. část (zbouráno) • c) 13. a 14. stol.: osídlení do 16. a 17. stol. • monografie: Archeologie du Village Deserte (1970). • •Dánsko – Axel Steensberg – J. L. Christensen: 1974: vývoj dánské vesnice od 9. do 18. stol. • osady Bole, Asa, Store Valby •Německo – 30. léta: Paul Grimm: výzkumy v Altenrode (zánik v 12. stol.) a Hohenrode v Harzu • význam archeologie pro zkoumání zaniklých osad a hmotné kultury • Hohenrode: 2 fáze: a) 10. – 12. stol.: zahloubené s ohništěm v rohu (slovanské) • b) 12. – 14. stol.: domy na kam. podezdívkách • obytné s ohništěm (Feuerhäuser), špýchar • (kol. 1400 opuštěna) •60. léta: Dessau-Mossigkau: Bruno Krüger – výzkum slovanské vesnice ze 7. až poč. 8. stol. • Berlín - Zehlendorf: Ewald Müller – 6 usedlostí z 2. pol. 12. a 13. stol. • Berlín - Mahlsdorf: Joachim Hermann: 8. – 10. stol. • Berlín - Kaulsdorf: Joachm Hermann: 10. – 12. stol. • Tornow: 7.—10. stol.: 7. stol.: velkodomy uprostřed dvora, hospodářské budovy • 8. stol.: menší domy. •Střední Ň. – Königshagen: Walter Janssen – 3 typy domů: malé (8 x 6 m), usedlosti s obytnou budovou • usedlosti s obestavěným dvorem • – 1968: přehled výzkumů zaniklých osad v Německu •Jihozápadní Ň. – Sindelfingen: usedlost 40 x 18 m; Günter P. Fehring.: kamenné základy od 11. a 12. stol. • • Tornow •Hradiště – severně od Berlína v rovinatém terénu • – refugium pro obyvatele sídlišť v okolí • •Opevnění – příkopy a dřevohlinitou hradbou • •Fáze A: 7. – 8. stol. •Fáze B: 8. – 9. stol. (sídlo elity) • •Nálezy – předměty luxusního charakteru a importy • •Joachim Herrmann: Die Slawen in Deutschland, Berlin 1985. • • as135 as136 • •Polsko – výzkumy počátků měst v souvislosti s miléniem polského státu • – při tom zkoumány raně středověké vesnice: • Władysław Filipowiak 1955: Szczecin-Msciecino (9. – 11. stol.) • W. Szcnicowa 1964: Wesólki • Ryta Kozlowska 1964: Piwonice • W. a Z. Szafraňski 1961: Biskupin: odkryv osady z 11. – 12. stol. (15 objektů) • •Witold Hessel – 1950, 1953, 1959: Studia i materiály do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej • – zabýval se vývojem osídlení a materiální kulturou • •Zdzisław Adam Rajewski – 1955: metodika výzkumu raně středověkých vesnických sídlišť • •1965: I. kongres slovanské archeologie ve Varšavě: přehled stavu bádání v JV Polsku •Současnost: výzkumy zaniklých vesnic finacuje Narodowe Centrum Nauki • •Rakousko – výzkum drobných opevněných sídel: Gaiselberg – Fritz Felgenhauer: osada Gars • u obce Orth (Dol. R.) • Tábor v Garsu – Alexandrine Eibner • •Maďarsko – 60. léta: Imre Holl – výzkumy osad z 10. – 13. stol.: nepravidelné, rozptýlené půdorysy • Tiszalök-Razom, Bashalom, Doboz, Szarvas, Kardoskút • – pozdně středověké osady: pravidelné uspořádání: • Moric (15. – 16. stol.), Csút (15. stol.) a Nyársapát (15. – 17. stol., 2 řady podél potoka, kostel) • •Rusko – Boris Aleksandrovič Rybakov: 1956, 1969, 1967: Očerki po istorii ruskoj děrevni X.—XIII. v. (3 svazky) • – A. V. Uspenska: 1970: Bienicy – systematický výzkum, v 11 a 12. stol. řadový půdorys • pece: kamenné, hliněné, železářské, hrnčířské • 16. stol.: přeložena o půl kilometru dál • Dubno – doklady železářské výroby • – V. I. Dovženok: 1968: problematika ruské vesnice v období Kyjevské Rusi, vpád Mongolů • – M. V. Fechnerová, Valentin Vasiljevič Sedov • •