Archeologie středověké a novověké vesnice 10. Vesnice v zázemí města (šosovní, vikbildní a zádušní). • •Město: a) zajišťovalo produkci řemeslných výrobků • b) omezovalo konkurenci okolních vesnic mílovým právem • c) zvětšením městského území získávalo: prestiž, územní pravomoci (soudní), příjmy z poplatků • •Vesnice: a) dodavatel zemědělských produktů a odbytiště řemeslných výrobků • b) v extravilánu města tvořilo součást městského patrimonia • c) vytvářely bezpečnostní okruh města (tzv. ochranný plášť – ve smyslu hospodářském i obranném) • •Města – zeměpanská: většinou v okruhu magdeburského práva, pod něž spadaly okolní vsi založené královskými rychtáři • Č. Budějovice, Jihlava, Plzeň, Domažlice, Beroun, Klatovy, Chrudim, Sušice, Olomouc, Brno • – poddanská: Náchod, Příbram, Prostějov • •Poddanské vsi – mohly být majetkově rozděleny mezi panovníka, šlechtu a měšťany (různé směny) • – patrimoniální (vrchnostenská) správa: vykonávaná orgány majitele (panství, města) • – pohusitské období: některé vsí královských měst se stávají poddanské Město – vesnice Vesnice v zázemí města •Západoevropská historiografie – problematika: Stadt-Land-Beziehungen: studium měst a jejich vesnického zázemí • •Agrární dějiny – pozitivistické dějepisectví: historie venkova, budování šlechtických velkostatků • • a) analytický přístup: dějiny panství (základní syntézy, obecné zákonitosti, hospodářství) • Josef Pekař – Kostelecko • 1901: K českým dějinám agrárním ve středověku, ČČH 7, 326–363. • 1910: Kniha o Kosti. Praha. • • – analýzy na dalších panstvích (komorní, šlechtické, církevní) • Třeboňsko: HORSKÝ, J. – SLÁDEK, M., 1993: Rodinné, sociální a demografické poměry v poddanských • vsích na panství Teboň v létech 1586 a 1651, Hist. Demogr. 17, s. 71–110. • • b) právněhistorický přístup: právní a sociální postaveni zemědělského lidu • Jan Kapras – odmítal existenci větších držav měst na venkově • 1913: Právní dějiny zemí koruny české. Díl 2., dějiny státního zřízení. Pr. • Kamil Krofta – vztahy poddaných k vrchnosti • 1919: Přehled dějin selského stavu v Č. a na Moravě Praha. • 1946: Dějiny selského stavu, Praha. (s E. Janouškem) • • • • • • František Graus – města jako pozemkové vrchnosti vesnic neřešil • 1953, 1957: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské I, II. Praha. • •Jaroslav Mezník – městský majetek na venkově vznikl až v husitském hnutí (v předhusitské době ne) • 1960: Venkovské statky brněnských měšťanů ve 14. a 15. století, Sb. Mat. mor. 79, 129–147. • 1965: Venkovské statky pražských měšťanů v době předhusitské a husitské, Praha, 25–26. • • Jaroslav Bakala – studie o majetcích měst a měšťanů na severní Moravě • – odmítl Mezníkovu tezi o neexistenci pozemkového majetku větších měst (Olomouc, Opava) • 1975: Venkovské majetky měst a měšťanů na sev. Mor. v předhusitské době, ČSM B24, 106–119. • •František Šmahel – městský velkostatek: v předhusitské době města zakupovala vesnice od feudálů • 1995: Husitská revoluce 1. Doba vymknuta z kloubů, Praha, 371–372. • •Josef Žemlička – komplexní studie o pozemkovém příslušenství měst • 1998: Právo nucené směny“ při zakládáni středověkých měst, ČČH 96, 502–531 • 2013: K organizaci venkovského zázemí středověkých měst, ČČH 111, 681–727. • • Jan Klápště – studium vztahu středověkého města Mostu a jeho zázemí a jeho proměny ve 13. – 14. století. •Josef Žemlička – komplexní studie o pozemkovém příslušenství měst • 1998: Právo nucené směny“ při zakládáni středověkých měst, ČČH 96, 502–531 • 2013: K organizaci venkovského zázemí středověkých měst, ČČH 111, 681–727. • • Jan Klápště – studium vztahu středověkého města Mostu a jeho zázemí a jeho proměny ve 13. – 14. století. • 1997: Das Mittelalterliche Most und das Moster Land: Die Standt und ihre Region, • In: Maříková-Kubková, J. – Klápště, J. – Jeţek, M. – Meduna, P. (eds.), Ţivot v archeologii • středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňkovi • Smetánkovi. Praha, 327–341. Dělení vesnic podle vrchnostenské správy 1.a) městské (Stadtdörfer) b) vikbildy (Weichbild) 2. Zádušní vsi 3. Poddanské vsi 4. Městský velkostatek •Městské vesnice (Stadtdörfer) – příměstské osady ekonomicky a právně spojené s městem • – agrární (zemědělské) zázemí propojené s urbánním (městským) prostředím • – do majetku města se dostávaly většinou po husitské revoluci • • – řídily se městským právem • – obyvatelé neměli postavení (statut) měšťanů • – podléhaly soudu městského rychtáře • – podíleli se na berních a vojenských povinnostech • • – hospodářské výhody: vaření a prodej piva ve městě • prodej zemědělských komodit na trhu • •Prameny – berní rejstříky • – knihy městských dávek (tzv. lozunky) • – urbáře: evidence a) půdy náležející k městu • b) povinností poddaných • • •Zádušní vsi – nemovitá výbava sloužící ke hmotnému zajištění kostelů • – záduší: majetek, který kostelu daroval a) stavebník: tj. fundátor jako majitel zakladatelských práv • b) donátoři: zbožné dary • – zádušní jmění: sloužilo k úhradě běžného provozu a zajištění faráře • •Město – dohlíželo na zádušní jmění z titulu pozemkově vrchnostenské pravomoci • – zprostředkovávalo příjmy a s přebytkem disponovalo • – zakoupené statky připisovány k zádušnímu jmění • •Církev – dohled nad správou záduší vykonávala církev (farní obce, ve vyšší instanci biskup) • – ochrana využívání svěřeného jmění • •Blanka Zylinská – 3 významy: 1. zbožné nadání (odkaz faře, pro chudé špitálu) • 2. zádušní nadání – soubor kostelního jmění pro péči • 3. záduší jako osada – souvisí s tzv. farním přímusem • • 1998: Záduší. In: Facta probant homines. Sb. příspěvků k životnímu jubileu Prof. Dr. Zdeňky Hledíkové. Praha, 535–548. • Vikbildní vsi – něm. weichbild: okruh v dosahu městského práva (vikpild) (termín není jednoznačný) • – vesnice v okolí města, které nemusely dodržovat mílové právo: tj. zákaz řemesel a obchodu v okruhu 1 míle • dlouhá míle: cca 11 km, 380 km² Brno nebo Praha: až do 3 mil (20 – 25 km) • – mílové právo: chránilo městské podnikání před konkurencí • – obyvatelé: poddaní zeměpána, šlechty nebo církve • •Adolf Zycha – územní města s několika vesnicemi, mezi nimiž byl právní vztah: výkon práva městským rychtářem • 1914: Über den Ursprung der Städte in Böhmen und die Städtepolitik der Přemyslide. Praha. • •Josef Bakala – územní obvod, v němž byly vsi byly spravovány podle městského práva • – vrchní instanci představoval městský soud (rychtář, přísežní) • 1976: Urkundenzeugnisse von der Weichbildverfassung in den mährischen Städten • des Magdeburger und Leobschützer Rechtes, Folia diplomatica 2, 77–86. • •Josef Žemlička – správní okrsek tvořený městem a okolními vesnicemi, kde platilo městské právo • – právně soudně, kulturně a hospodářsky spojen s příslušnm městem • 1996: Právo nucené směny při zakládání středověkých měst, ČČH 3, 502–530. • •Šosovní vesnice – byly součástí městských majetků, ale poddané králi • – věnec vesnic kolem města tvořil městský velkostatek • – spadaly pod městské právo: právní nařízení vkládána do městských knih • – šos (z něm. Schoss): daň placená městu • – poplatky: a) městu – na krytí výdajů a investic: tzv. lózunga • – z pozemků: tzv. městský cenzus (berně) • b) králi – jako vlastníkovi (dominium speciale) • • Lhoták, J. Šosovní, nebo poddanské vesnice? K interpretaci pozemkového příslušenství zeměpanských • měst ve středověku, ČCH 111/3, 2013, 511– 562. • •Zikmund Winter – budovány kvůli zvětšení městských příjmů • – doklady v předhusitském období, rozvoj v 15. a 16. století • 1892: Kulturní obraz českých měst. Život veřejný v XV. a XVI. věku. II., Musejni spisy 163, 534–550. • •František Hoffmann – šos: odvodil z něm. Schutz: záštita, ochrana • – poprvé: 1252 v Litoměřicích • 1992: České město ve středověku, Praha. 1992. • 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě, Praha. • Povinnosti poddaných •Základní jednotka poddanské usedlosti – lán (lat. laneus): selský (18,51 ha) • zemský (23,14 ha) • kněžský (25,45 ha) • královský (27,76 ha) •Renta – odváděna vrchnosti světské nebo duchovní • • – peněžní: na sv. Jiří a sv. Václava (různě vysoká) • • – naturální: poč. 15. stol. z lánu: 2 až 8 slepic 16 až 50 vajec • obilí: 21 měřic pšenice a 21 měřic ovsa • • – robotní: minimální (zvláště o žních, senosečích), většinou převedeny na peníze • 6 gr. za roboty orné (asi 3 dny) a za vození obilí a sena po 4 gr • podsedci: o žních 1 den skládali obilí ve stodole • • Jaroslav Čechura – studie o formování městského velkostatku na příkladu Č. Budějovic • – podal definici městského velkostatku • • „Městský velkostatek lze charakterizovat jako většinou souvislé území, představující relativně koncentrované • pozemkové vlastnictví, které má zvláštní právní postavení. Věcně se skládá z území obklopujícího město samotné • (městský obvod v užším slova smyslu), tj. například předměstí a polnosti městu přímo přiměřené, případně z další • nekultivované (nepřeměřené) půdy v okolí města, dále ze vsí a dvorů tvořících relativně koncentrovanou državu • obklopující město. Obyvatelstvo se v hranicích tohoto území řídí městským právem a spadá pod pravomoc • městských úřadů (soud, městská rada, městská obec)“ (Čechura 1985, 161–162). • • 1985: České Budějovice – příklad vytváření městského velkostatku ve středověkých • Čechách, Jihočeský sborník historický 54, 161–173. • • Definice – stabilní hospodářský útvar spočívající na stupni pozemkové koncentrace půdy, která patří pozemkové vrchnosti • – jde o výkon pozemkově vrchnostenských práv nad půdou s lidmi jí obývajícími, nikoliv jen o majetková práva • • Městský velkostatek • •Režijní podnikání – hospodaření ve vlastní režii: dvory, cihelny, mlýny, pivovary • – výnos venkovských statků z celkových příjmů: Louny 40 % • Hradec Králové 32 % • Vratislav: před 30letou válkou: 20 % • na konci: 3 % (úbytek obyvatel aj.)