Archeologie středověké a novověké vesnice 13. Zvyky a rituální praktiky spojené s každodenním životem na vesnici. Náboženské představy •Lidová zbožnost – součást duchovní kultury: kombinuje křesťanství s pozůstatky pohanství • – dnes: paralelní náboženské představy • • – interpretatio christiana: prvky starého náboženství se přenáší do křesťanské podoby • – christianizace: napřed misijní činnost, pak křest panovníka • 496: první v E – franský král z rodu Merovejců Chlodvík v Remeši • 828: bavorský biskup Adalram vysvětil knížeti Pribinovi kostel v Nitře • 831: pasovský biskup Reginhard pokřtil knížete Mojmíra • 845: křest 14ti českých knížat na dvoře východofr. krále Ludvíka Němce • 863: misie soluňských bratří (Cyrila a Metoděje) ke knížeti Rostislavovi • 883–884: křest knížete Bořivoje arcibiskupem Metodějem • 1386: poslední v E – litevský velkokníže Jagello v Krakově • sňatkem s Hedvikou z Anjou (Vladislav II.) • • •1215 – čtvrtý lateránský koncil: svolal papež Inocenc III.: vyhlášení 5. křížové výpravy • • – 71 dekretů (tzv. kánon): ustanovení morální obrody křesťanského Západu • zdrženlivý, střídmý a cudný život kleriků • (proti: svatokupectví, nestřídmosti, opilectví, hazardním hrám, • účasti v soubojích, hromadění majetku) • vliv na morálku každodenního života všech vrstev společnosti • • – duchovenstvo: oddělená sociální vrstva (chováním, oblečením, vystupováním) • vzdělání kněží (kázali základy víry – přijímání svátostí, příbuzenské sňatky aj.) • •13. stol. – budování farní sítě: lidé z měst a venkova získávají pravidelný přístup do kostela (1. pol. 14. stol.) • farní kostel (centrum farnosti), farář (duchovní), desátky (zdroj příjmu) • • •Písemné prameny – zmínky o lidových pověrách • • Zpovědní knihy (penitenciály): příručky pro kněží s výčtem hříchů a pokání • • Summa de confessionis discretione – příručka pro zpovědníky • – pol. 13. stol.: sestavil bratr Rudolf klášteře v Rudách u Ratiboře • – spis uložen ve Vratislavi (ztracen za II. sv. v.) • • – část publikoval na základě předválečných prací: • Edward Karwot: Rudolfův katalog magie, 1955. • PAVELČÍK, Jiří: Rudolfův katalog magie: nedoceněný pramen naší • etnografie. Těšínsko 4, 1992, 24–25. • – 1. kap.: praktiky s narozením dítěte • – 2. kap.: hříchy milenek a mladých žen (čarodějné praktiky) • – kap. 8., 9., 10.: problematika lidové zbožnosti • •Kap. VIII.: O modlářství, které provádějí ženy při čarodějných praktikách s dětmi • – praktiky k zajištění dětí: moudrosti, krásy, lásky otce, aj. • aby bylo chytré: ruku mu pokládají na knihu; • •Kap. IX: O čarodějných praktikách zlých dívek a žen: • – praktiky žen, aby byly krásné, zajistily si lásku manžela, zjistily, kdo jím bude, zabránění početí • •Kap. X: O čarodějných praktikách k dosažení štěstí: dosažení štěstí, bohatství, majetku, úrody aj.: • „v den apoštolů Filipa a Jakuba dávají na střechy trnité větve, aby měl jejich dobytek dost mléka“ • – předkládání obětí domácím duchům a dalším bytostem: • „v nových domech, nebo v těch, kam nově přicházejí, zakopávají pod zem do rohů a někdy • za pec hrnce plné různých věcí“ • „domácím bůžkům….někdy tam hodí trochu ze svého jídla, aby byli obyvatelům domu • příznivě nakloněni“ • – ovlivňování manžela: přidávání nezvyklých přísad do jídla (např. vlasy) •Dělení praktik podle účelu – 1. k dobru: zajištění blahobytu, úrody, zdraví dítěte, manželského štěstí • • – 2. ke zlu: s cílem uškodit – protiví se Bohu • – podobizny z vosku, z těsta aj. materiálu házejí • do ohně nebo mraveniště, aby lidé trpěli • – „na začátku velkého postu jedí maso, aby jejich • obilí dobře rostlo“ • • – neškodné: Rudolf je považuje za pošetilé a bláhové • •Dodnes – tradice lití olova (24. prosince): nahlédnutí do budoucnosti • – Barborka (4. prosince): vykvetla-li do štědrého dne, dívka se do roka vdala • – Velký pátek (před velikonoční nedělí): bohoslužby bez hudby, zvonění, svící (smutek, půst) • otvírání pokladů, umývání za svítání přinášelo zdraví, krásu • – pálení čarodějnic (30. dubna): oheň – očistná funkce, odehnání zla, nemocí, neštěstí •Homiliář opatovický – první pol. 12. stol.: sbírka kázání nazvaná podle kláštera v Opatovicích nad Labem • – autor: zřejmě pražský biskup Heřman • – v Opatovicích uchováván do husitských válek • – kárá nekřesťanské smýšlení a praktiky: čarodějné nebo modloslužebné • – uvádí náboženské praktiky, které považuje za pohanské: • •„všechno lidské pokolení bylo již od něho, prvního člověka Adama, poskvrněno nesčetnými nepravostmi •a především uctíváním model. Protože zapomněli na svého pána stvořitele, jedni uctívají slunce, měsíc a • hvězdy, jiní řeky a oheň, jiné hory a lesy, tak jak i dosud mnozí pohané činí. A mnozí ještě i v této naší zemi • uctívají bůžky a toliko křesťany se nazývajíce, jsou horší než pohané“ • • „co jsou tedy díla ďáblova? Je to pýcha, modloslužebnictví, závist, nenávist, znevažování, lhaní, •křivopřísežnictví, smilstvo, cizoložství, všechna poskvrnění, vražda, krádež, křivé svědectví, loupež, lakota, • obžerství, opilství, škaredá mluva, hádky, hněv, travičství, vyhledávání zaříkávání a losníků, víra ve strigy a • vlkodlaky, vyvolávání potratů, neposlušnost pánům, nošení amuletů“ Zvyky spojené se stavební činností •Stavební obětiny – sakrální ochrana před nepříznivými silami: apotropaická (ochranná) funkce • – zajišťuje „zpevnění“ (ukotvení): fortifikace (hradby, valů), mosty, stavby • – přinášení oběti při zahájení stavebních prací nebo při položení základů • – přinášeny místním nadpřirozeným silám, božstvům či démonům • – je přechodovým rituálem: změna příbytku • – v archeologii: trojrozměrný doklad pověr a zvyklostí spjatých s domem a jeho stavbou • – umístění: do základu, pod práh, do vazby prvního trámu • – krvavé oběti nahrazovány nekrvavými: symbolické předměty (zvířecí oběť nahrazena srstí) • •Domové obětiny – předměty s ochrannou funkcí • – dary přinášené ochranným domácím duchům (šotek, skřítek, chozjain) • – ochraňuje dobytek, zmnožuje majetek, nesmí se mu ublížit, jinak je zlý a mstivý • – umístění: pod ohništěm, podlahou, stolem, zdí v místě okna • tzv. svatý kout (diagonálně proti topeništi), za trámy, krokve, komín • práh (had hospodáříček: blahobyt a rodinné štěstí) • •Oběti – podle účelu: záslibné, prosebné, děkovné, přísežné, stavební • – zvířata (živá i mrtvá); rostliny • – potraviny, obilná zrna • – nádoby – Hradišťsko u Davle: 1. pol. 13. stol: ve 3 zemnicích pod podlahou hrneček s pokličkou, korbel, hrnec • – Rýmařov-Bezručova ul.: 2. pol. 13. stol: ve 3 zemnicích a trojprostorovém domě • – Hukvaldy 2. pol. 14. stol.: 8 hrnců ve výšce 12 m (6 ústím ven, 2 dovnitř, s kůstkou) • – Radošovice na Strakonicku: 2. pol. 15. až 16. stol.: střepy z nádob ve štítě sýpky • – Opava-Panská ul.: 16. stol: v nice zazděná prázdná pokladnička tvaru cihly a kachel • – Malhostovice u Brna: 16. stol.: v kam. základech domu mísa s troníkem Leopolda I (1657—1705) • – mince, šperky – Praha 9-Hostavice – 1. pol. 13. stol.: bronzová náušnice v plentě šíjové zemnice • – Gronau v Dolním Sasku – 16. stol.: náramek v konvici • – svěcená voda (v nádobě), svěcené předměty • – podkovy • – tzv. hromové klíny – pravěké sekery, sekeromlaty: ochrana před bleskem (do krovu) • – Bystřec na Drahanské vrchovině: měděná sekerka • – Křivoklát-Zlatá bašta: 15/16. stol., ve vrstvá destrukce krovu • – kosti a lebky předků (ze hřbitova) – zmiňuje Homiliář opatovický • – etnograficky doloženo na Valašsku • • Hukvaldy •Podmínky určení obětiny: • •3 faktory – 1. poloha nálezu • – 2. analogie na různých lokalitách (vyloučení náhodnosti) • – 3. stratigrafické doložení (uložení v době stavby) •