Archeologie středověké a novověké vesnice 4. Vrcholně středověká a novověká podoba vsi, půdorysná dispozice, zástavba. Vrcholně středověký a novověký dům. Zástavba vesnice • •Náves – nejdůležitější komunikační prostor v intravilánu, která plnila • společenské, kultovní a hospodářské funkce. • •Plot – vymezoval hranice intravilánu: zeď s branami nebo příkop • •Zástavba – usedlosti s domy, stájemi, chlévy, sýpkami • •Tvrz nebo residenční dvůr – na okraji nebo u vsi, zřídka na návsi • •Poplužní dvůr – (lat. Praedium něm. Maierhof): panský (vrchnostenský) dvůr s dominikální (panskou) půdou, • řízený šafářem • – název od staré měrné jednotky popluží o rozloze 20-60 ha • •Kostel – většinou uprostřed vesnice, kolem hřbitov obehnaný zdí • • Půdorysná dispozice •E. Černý – 2 základní typy: • • 1. přírodní – nepravidelný půdorys (terén) • 2. normovaný – lesní lánové vsi: • a) dlouhá varianta: d. 2–3 km, vzdálenost usedlostí cca 100 m, • cca 30, zpravidla dvouřadé • b) krátká varianta: d. 500 m, vzdálenost usedlostí 50 m, • nižší počet usedlostí, většinou dvouřadé • c) návesní (kruhový půdorys) • • – silniční typ: a) řadová • b) návesovka • c) ulicovka • • – návesní typ: a) silniční • b) okrouhlice Usedlost •Je závislé na dispozici dvora: kolem centrální plochy situovány: dům, chlévy, sýpky, stodoly, • kolny a různé přístavky • •Dvory – půdorys ovlivňovaly terénní podmínky půllánové: 300 m2 • jednolánové: 450-500 m2 • •1. Jednotraktová – hospodářské budovy navazovaly na dům • – obytná část i hospodářské stavby byly pod jednou střechou • – v horských oblastech na sevení Moravě • •2. Dvoutraktová (paralelní či párová) – obydlí a hospodářské budovy na protilehlých stranách dvora • – častá forma ve střední a jvýchodní Evropě • – sem náleží: hákový půdorys (ve staré sídelní krajině) •3. Trojtraktová – podkovovitá • •4. Čtyřtraktová – obestavěný dvůr (18. stol.) • •5. Rozptýlená – dům a hospodářské objekty na různých místech dvora • • Orientace domu k návsi (do ulice): – a) štítová: kolmo – b) okapová: podélně (méně častá) Obsah obrázku kresba tužkou Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, kresba tužkou Popis byl vytvořen automaticky b) a) Dům •Jednodílný dům – štítem většinou orientovaný do návsi, poměr délky k šířce: 2 : 1 • – od. 11/12. stol.: nadzemní nebo mírně zahloubený (zemnice) • – lehká dřevěná konstrukce, převážně roubená nebo sloupová • – kamenné podezdívky vzácné (Mohelnice) • – nejčetnější: Bystřec na Drahanské vrchovině • •Interiér – ohniště nebo pec s kamennou nebo hliněnou kopulí, někdy s dymníky (Záblacany) • •Úprava stěn – stěny: 10 až 12 cm široké fošny • – konstrukce: kůlová (jamky v nárožích) • – střecha: sedlová konstrukce • • Vstupy – vnější: schody modelované do podloží, otevřené (překryté) nebo kryté (s nízkými dveřmi) • – vnitřní: do komory, jizby i do sklepa; někdy s ohništěm nebo pecí (černá kuchyň) • •Dvoudílný dům – vstupní síň a jizba s pecí • – poprvé doloženy: Pfaffenschlag, Mstěnice, Bystřec, Rovné (okr. Rokycany) • samostaná jizba sloupové konstrukce samostatná vyzděná komora •Vznik trojdílného domu – souvisel s transformací raně středověké vesnice ve vrcholně • středověkou • •L. Niederle – k jednoprostorovému domu (jizbě) byla nejprve připojena síň a později komora. • •K. Moszynski – naopak, jizba a komora byly spojeny síní. • •Výzkumem ve Mstěnicích se potvrdily obě teorie (usedlosti I, II) • •B. Dostál – odmítl vývoj trojdílného domu klást do raného středověku • – půdorys se třemi prostory označil objekt z vyššího sociálního prostředí • • • • •Dům – součást dvorové zástavby usedlosti • – 12. stol: jedno a dvoudílný: nadzemní nebo mírně zahloubený, dřevěná konstrukce, převážně roubená • – 13. stol: trojdílný: jizba – síň – komora • poměr délky domu k šířce: 2 : 1 (obvyklé rozměry: d. 15 m, š. 6 m) • – 14./15. stol.: další členění jednotlivých místností (Spindelbach v Krušných horách) • •Síň – vstupní prostor umístěný ve středu domu, většinou menší než jizba • •Jizba – obytné jádro domu s otopným zařízením (cca 30 m2) • •Komora – skladovací prostory: hliněná podlaha, částečně zahloubená (spížní úložný charakter) • podsklepené (se šíjovými vstupy a schody modelovanými do podloží) • patrové (suché, sýpky k ukládání zrna) • – zvenčí opatřovány izolační omazávkou (mazanicí) • – v létě se v nich mohlo spát • Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky • •Alochtonní vývoj – přenos v hotové podobě z vnějšku: a) z vyššího prostředí (A. Pitterová) • b) z Podunají (V. Mencl) • •Autochtonní vývoj – L. Niederle: Život starých Slovanů I/2, Praha 1913. • – vycházel z jednoty slovanské kultury na širším území • – jizba, později připojena síň a zvlášť stojící komora (kleť) využívaná hospodářsky • • 1. Komorový typ – uspořádání: jizba – síň – komora d.: 14,5 až 17 m, š.: 5 až 6 m (3 : 1) • – většinou u štítová orientace domů • – jizba: do ulice • – komora: v přízemní plnila hospodářskou funkci • – síň: komunikační prostor uprostřed domu: vstup ze dvora, případně do sklepa • • 2. Špýcharový typ – s patrovou sýpkou: komora zahloubena do podloží a zvýšena o jedno podlaží • patrový špýchar: čtvercový (4 až 5,5 m) Pfaffenschlag: nejstarší doklad • síň: nepravidlená, největší prostora domu • – charakteristický znak: krátké zídky u vstupu tzv. šíje, které původně stály samostatně • ve 14. stol. spojeny s domem • Pfaffenschlag: 3D rekonstrukce usedlosti č. I (autor V. Dvořák). Spindelbach v Krušných horách, k. ú. Výsuní, 800-900 m. n. m. – lesní řadová ves (d. 1100 m, 25 ha) ze 13. – 15. stol. – 880 m. n. m. – 2008: výzkum Ústavu pro archeologii FF UK Praha Zaniklá ves Spindelbach v Krušných Horách (13. –15. stol.) C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\087.png Dýmná jizba Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Jizba/světnice Obsah obrázku kalendář Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Konstrukce domů •Rozměry – obvykle 15 x 6 m •Stavební materiál – kámen, dřevo, hlína •Střecha – zřejmě sedlová •Základy – kamenné, položené na upraveném terénu bez hlubší základové rýhy •Stěny – konstrukce: a) sloupová nebo kůlová: kůly svisle zapuštěné do země • b) roubená: kuláče nebo trámy, vyspárovány jílem: Pfaffenschlag, Mstěnice: kamenná podezdívka • – neopracované kmeny (i půlené) nebo částečně opracované sekerou (dendro: 16. stol.) • – průměr kmenů: až 30 cm • – výplň spárů: slaměné rulíky obalené hlínou, mech, hliněné omazávky s plevami a slámou • • c) drážková: svislé kůly nebo sloupy s vodorovně zasunutými deskami • – pro konstrukci dřevěných příček nebo oken , 10 až12 cm široké fošny • d) hrázděná: známy pouze z otisků mazanic – jen z tvrze v Řesanicích (14. a 15. stol.) • e) z hlíny: vrstvené (nedoložené), cihel (vepřovice) • f) vyplétané z proutí a omazané hlínou: lehčí hospodářské stavby • g) kamenné nebo cihlové: komory a některé síně celokamené • •Stropy – příčně kladené a plošně hraněné nosné trámy (15. stol.) • – šířka domu podle délky kmenů (cca 6 m) • – roubená valená klenba: trámy čelních stěn se směrem vzhůru postupně zkracují, • takže boční stěny se přiklánějí ke středu na způsob valené klenby • •Dveře – šířka: 1 až 1,5 m, někdy celokamenné prahy s točnami pro usazení dveří • – z několika svislých prken přibitých na dřevěný rám opatřený kovovými pásy s panty • – zajištění: nálezy klíčů, klíčových štítků, závor a petlic • •Okna – okenní výplně nejsou doloženy (okenice, dýmné otvory nahoře) • •Sklepy, podzemní chodby – lochy a sklepy zahloubené v rostlém terénu mimo půdorys domu: 12/13. – 17/18. stol. • – vstup z vnitřku (komora) úzkou chodbou se zpevněnými stěnami (vyzdění) • – skladovací a útočištná funkce • – Petr Kos, 2005: K moravským lochům, In: Forum urbes medii aevi (FUMA) II, Brno, 166–183. • • Obsah obrázku tráva, venku, obloha, budova Popis byl vytvořen automaticky lomenice Kouřové otvory Obsah obrázku budova, venku, obloha, dům Popis byl vytvořen automaticky žudr podstávkový dům •Lochy • •J. Skutil (1949) – označení německého původu pro uměle vyhloubené • podzemní dutiny ve (sprašovém podloží („skrýš“) • •Typ I: přímá chodba • – varianta I/A: s výklenky a větracími kanálky (Mstěnice) • – varianta I/B: s výklenky, větracími kanálky a komorami v řadě (Mstěnice) • – varianta I/C: s výklenky, větracími kanálky a bočními komorami (Ždánice) • •Typ II: kruhová chodba se středovým pilířem (Hoštice) • – varianta II/A: kruhová s výklenky a větracími kanálky (Pfaffenschlag) • – varianta II/B: kruhová s výklenky, větracími kanálky a bočními komorami • (Padochov) • •Typ III: přímá a kruhová chodba v kombinacích • – varianta III/A: kombinace se spojovacími chodbami a kruhovými labyrinty (Lhánice) • – varianta III/B: propojení vícero kombinovaných systémů v jediný (Hrádek) • •Typ IV: systémy bočními komorami • – výklenky s kam. nebo cihelnými vyzdívkami (některé části) nevyzděny (Kurdějov) • Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Pfaffenschlag – lochy u domu v usedlosti IX Vlachové u Liberce: Půdorys sklepa v pískovcovém Podloží (* - vstup) C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\087.png Vybavení domů •Pece – v rohu jizby za dveřmi proti stěně obrácené do dvora • – před ústím: ohniště s plochými kameny (vaření, svícení) • – 15. stol.: pec a ohniště spojeny v jedno těleso • ohniště umístěno samostatně do rohu síně • – obdélný půdorys: z kamene a hlíny • – dna vyložena křemennými kameny vymazanými hlínou • – odvod kouře: dymníky (otvory ve stropě) • komíny (snížení stropu) • • – dýmná jizba: kouř odcházel ke stropu v. 3 – 4 m • – polodýmná jizba: nad pecí dýmník odvádějící dým na půdu a skrze • větrací otvor ve střeše ven • – světnice: 16. stol.: komíny, nepřímé vytápění kachlovými kamny • ve velkých selských dvorech • •Vnitřní vybavení – stůl, lavice (i na spaní) , truhly (oděvy, cennosti) • – hambálek: u stropu nad pecí k odkládání a sušení oděvů • bibl_tk_wuerzburg C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\070.jpg Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Vnitřní vybavení jizby – stůl, lavice (i na spaní) , truhly (oděvy, cennosti) – nálezy kování – hambálek: zavěšený u stropu nad pecí k odkládání a sušení C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\073.png C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\073.png Konstrukce a datování domů • • – konstrukci nesly silné kůly (jamky v nárožích) • – záhlaví na nárožích • – hlína udusaná mezi trámovou konstrukci (Rýmařov) • – Pfaffenschlag, Mstěnice: roubené stěny na kamenné podezdívce • •Saky na Kladensku – nejstarší dochovaný: 1494 •Vitějovice na Prachaticku: 1496 •Lučice na Klatovsku: 1556 •Rtyně v Podkrkonoší: 1547 – 1549 • • Hospodářské objekty •Obilní jámy – Mstěnice:_ zjištěno 120 jam sloužily ke skladování obilí • •Kletě – jednoprostorové zahloubené objekty bez otopného zařízení u obydlí • • Niederle – původně domácí termín vyskytující se od 11. stol.: zásobárny či skladiště • – v případě, že byla patrová, sloužila horní část jako seník • – u východních Slovanů plnily i funkci chléva • •Sýpky, špýchary – do 13. stol.: „kletě“ • – od 13. stol.: kleť čili komora splynula s domem, případně zůstala jako samostatná budova • • Chlévy – nutné hlavně v zimním období pro ustájení dobytka • – L. Niederle: nepotvrdilo se spojení s domem, který oteplovaly • • •Stodoly – nejstarší z 12. stol., roubené konstrukce s doškovou střechou • – typický znak: průjezdný mlat (tzv. perna) • – funkce spojené s pěstováním obilí: a) skladování nevymláceného obilí (v suchu) • b) krytý mlat k vymlácení zrna • – dřevěné: nebezpečí požáru • – pilířové: pilíře vyzděné z lomového kamene, kvádrů, cihly • stěny mezi pilíři dřevěné • – zděné: s dvoukřídlými vraty • střecha došková • •Kolny – úzké přístavky u stodol, skladování zemědělského nářadí (vozy) • •Studny – raně středověké: Šakvice: J. Unger: kruhová šachta se čtvercovým zpevněním • – přímo v usedlostech nebo obecní na návsi • – dřevěné (roubené či bedněné konstrukce), kamenné (od 15. stol.) • – čerpání skrze dřevěný rumpál nebo vahadlo • • • Typologie lidového domu •Václav Mencl – 2 typy domu: 1. předgotický (blokový) – nížiny, ve starém osídlení: Haná, již. Morava a Slovensko • 2. gotický – v kolonizovaných oblastech • •Josef Vařeka – Typy a oblasti lidového domu v českých zemích, Český lid 66, 1979, 149–155. • • – primární znaky: 1. stavební materiál: zdi: dřevo, kámen, hlína, cihla • střešní krytina: sláma, rákos, břidlice, taška • konstrukce: roubená, pletená, drážková, z krčků, hrázděná, • zděná, z hlíny, mepálené i pálené cihly, hlína • 2. půdorys: dvoudílný, trojdílný, komorový, špýcharový, chlévní, patrový • 3. topeniště: dýmná nebo polodýmná jizba, světnice, umístění pece, osvětlovací krb • 4. krov a tvar střechy: krov krokvový, s hřebenovou vaznicí, střecha valbová, polovalbová, • sedlová se štítem aj. • 5. orientace: štítová, boční (okapová) • – druhotné znaky: 1. úprava vstupu: žudro (přístavek), besídka – před předsazenou podkrovní světničkou • 2. úprava a výzdoba štítu 3. pavlač 4. podstávka • 5. podsíň 6. terminologie •10 geografických celků: • •1. středočeská pahorkatina a povodí Berounky – přízemní, roubený, komorového typu s černou kuchyní •2. jihočeská oblast – přízemní, roubený, komorového nebo komorovo-chlévního typu, černá kuchyň, • dřevěný štít nebo lomenice předsunutá, sedlová střecha, trojstranné usedlosti • 16/17. stol. kamenné zdivo na Jindřichohradecku (velké statky) •3. jihozápadní oblast – přízemní, roubený, trojdílný spýcharový (komorový), mimo Chodska chlévní, černá kuchyň •4. severozápadní Čechy – roubené, kamenné i hrázděné zdivo (Chebsko), trojdílný komorový v pohraničí chlévní •5. severní Čechy – roubený, přízemní, od 16/18. stol. s patrem, hrázděné, kamenné a později cihlové zdivo •6. severovýchodní Čechy – přízemní, roubený s předsazenou lomenicí, podkrovní roubené světničky s pavláčkou • zabudované do střechy nad vstupem (Podkrkonoší), zděné štíty, •7. východní Čechy a západní Morava – přízemní, roubený, komorového i chlévního typu, bez černé kuchyně •8. Pomoraví a dolní Podyjí (již. a jv. M.) – do 16/17. stol. roubený (i pletený), komorového či špýcharového typ •9. severní Morava a Opavské Slezsko – přízemní, roubený, komoro-chlévního typu, bez černé kuchyně, žudr •10. Moravsko-slezské Karpaty – přízemní, roubený, s dýmnou nebo polodymnou jizbou, trojdílný, komorového i • chlévního typu (dům valašský, těšínskoslezský, kopaničářský) Mstěnice •Osídlení – plynulé osídlení s posuny: 9. stol. až 13. stol. posuny • – 13. stol.: restrukturalizace dřevohlinité zástavby •Výzkum – 1960: Vladimír a Rostislav Nekudové •Zánik – 1468: tažení Matyáše Korvína na Třebíč •Výzkum – od r. 1960 V. Nekuda († 2009), 1987: R. Nekuda •Tvrz – chráněna vodním příkopem •Dvůr – trojdílný dům, dvě stáje, kolny a kovárna •Parcely – 3 typy: úzké (9-14m), hluboké (23-33 m), středně široké (15-20 m), • hluboké (30-33 m), široké čtvercovitého půdorysu (8-25 m x 22-26 m). •Zástavba – dřevěná či dřevohlinitá, kamenná • – konec. 13. stol: kamenné podezdívky domů • – 17 usedlostí kolem návsi štíty do návsi •Domy – 14./15. stol.: většina domů trojdílných, čtyři dvojdílné (jizba a síň) • – 3 usedlosti s výminky (samostatné jizby u hosp budov) •Chlévy – navazovaly na domy •Komory (špýchary) – celokamenné (11), sklepy, obilnice •Výminky – tři usedlosti: samostatné jizby v hospodářských budovách •Mlýn – podhrázského typu u potoka na západním okraji vsi. • Mstěnice nálezy zbraní •1467 až 1471: uherské války (tzv. druhá husitská válka) Jiří z Poděbrad x Matyáš Korvín • •U II – ostruha a záštita meče •U IV – napínák a třmen kuše •U XV – meč •U XVI – dvě udidla, šipky, ořech kuše, kopí, hákovnice, • část kadlubu na odlévání koulí •U XVII – kadlub na odlévání koulí •Mlýn – válečkovitý projektil, dvě boční záštity tesáku. •U XVI – dvě udidla, šipky do kuše, ořech kuše, kopí, • hákovnice, projektily, část kadlubu na odlévání koulí • • Mstěnice Hrádek – 13. stol. Tvrz – 14 a 15 stol. Opevnění – nad tvrzí Opevnění – 100 m (J) • • Obsah obrázku kresba tužkou Popis byl vytvořen automaticky •NEKUDA, V.: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění, Brno 1985. •Nekuda, V. – Nekuda, R.: Mstěnice 2. Zaniklá středověká ves. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno 1997. •Mstěnice 3. Zaniklá středověká ves. Raně středověké sídliště. Brno 2002. •NEKUDA, J. – UNGER, J.: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno 1981, 205-210; SAMEK, B.: Umělecké památky Moravy a Slezska I, A-I, Praha 1994. • Pfaffenschlag u Slavonic (Farářova vesnice) •Osídlení – 3 x 2 m2; 575 m n. m. •Půdorys osady – obdélníkový tvar: 3 x 2 km •Charakter vsi – podhorský: málo orné půdy, dostatek luk •Vznik – 11. až pol. 12. stol.: mladohradištní sídliště • Sídelní hiát: ve 2. pol. 12. – část 13. stol. • – 1260 až 1278: vrcholně středověká ves • – lokátor: Němec 100 – 120 obyvatel (usedlost: 6 – 8 lidí) •Zánik – po r. 1423 až 1432 vypálena za husitských válek • •Výzkum – 1960 až 1971: Vladimír Nekuda •Dispozice – dvouřadová ves po obou březích potoka (d. 140 m) •Katastr osady – obdélníkový tvar: 3 x 2 km •Parcely – nejsou tak zřetelné (š. 10 až 25 m, d. okolo 30 m) •Zástavba – 16 usedlostí, mlýn, hospodářské budovy, sklepy a lochy •Sociální členění – rychtář a mlynář, sedláci - držitelé lánu nebo pololánu •Spálený rybník – zmínka z r. 1483 • Mlýn – mimo ves • • • •Půdorys – po obou stranách potoka obdélníková náves 90 x 470 metrů • na pravé straně: domy se štítovou orientací • na levé straně: domy s okapovou orientací • •Materiál – dřevo, kámen, proutí a hlína • – na kamenném základu sroubená část jizby • síň s komorou celokamenné (v. až 2 m), patrová sýpky • •Domy – 3 skupiny: trojdílné (10), dvojdílné (5), s atypickým půdorysem (mlýn) • – vnitřní členění: 3 druhy trojdílných půdorysů: 5, 6 a 7 místností • – U II, III: na dům navazovaly hospodářské budovy (chlévy) • • trojdílné domy: 5ti, 6ti a 7mi místnostmi • jizba: 23,5 m2 síň: 35 m2 komora: 23 m2 • otopné zařízení: v jizbě (pec v rohu, před: ohniště) • sklepy: mimo půdorys domu (U I/60 v komoře, U IX - volně v ohrazení • lochy – d. až 30 m (mimo dům) • •Plužina – záhumenicová, obdélný tvar polí (na J se napojovala na usedlosti) • • Usedlosti – většinou jednořadové – hákové s dvoustrannou zástavbou Jizby – s pecí i ohništěm Komory – patrové, celo kamenné Vpravo: usedlosti lánové Vlevo: 4 usedlosti lánové 4 dvojdílné domy, mlýn Pěstované plodiny: – chudá kyselá půda – nízké výnosy – žito, pšenice, oves, pohanka – ovoce: třešně, rybíz, ořešák vlašský Chov: – dobytka (významný) 3D rekonstrukce usedlosti č. I (autor V. Dvořák). Bystřec u Jedovnic •Osídlení – 1. pol. 13. stol., první zmínka: 1349 (Merlinschlag) • kolonizace: z Dolního Rakouska •Zánik – 1401: za markraběcích bojů mezi Joštem a Prokopem •Rozloha – 600 x 200 m •Výzkum – od 1975: E. Černý, V. Nekuda, L. Belcredi •Dispozice – dvouřadová lesní lánová ves podél Rakovnického údolí •Zástavba – pol. 13. stol.: 4 usedlosti konec 13. stol: 8 usedlostí • konec 13. stol.: přestavba vsi (eroze na sev. straně) • 2. pol. 14. stol.: na sev. st vyměřeno 11 parcel (š. 45-50 m • parcely: š. cca 70 m • usedlosti: 19 (kol. r. 1400) • některé: hákové půdorysy • domy: dva trojdílné, dva dvojdílné • pece: v jizbě vlevo do vstupu • kovárna – usedlost III, kruhová výheň • lány: franský (23,5 ha) • C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\084.png C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\086.png •Drahanská vrchovina: • •holštejnské panství (Bystřec) •50./60. léta 13. stol. – L. Belcredi: vysazeno 22 vesnic ve dvou vlnách: • a) první: domácí obyvatelé • b) druhou: z Dolních Rakous – Bohuš z Ceblovic se zúčastnil vojenského tažení • Přemysla O. II. a získal rakouské město Láva • (odkud přicházeli kolonisté) • • – J. Doležel: analýza osídlení 14 – 17 osad se 350 – 425 obyvateli • „mýtní“ jména – „schlag“ • založeny: vesnice Bukovinka, Hartmanice, Bohušín, • Rozstání a Vaňkouš., Bohdalůvka, Svatoňůvka • • Hranice územních jednotek Holštejnského panství Na základě písemných zpráv E. Černý identifikoval vesnice: Peterslog=Ostrov Wilhlemslog = Milenowice ( Vilémovice) Gedwicz= Deydowicze (Jedovnice) Ulraichslog = Budkovany Gotfridslog= Hosprzidowicz (Kotvrdovice) Merhlinslag = Bystrzicz (Bystřec) Czynols=Zenotycz (Senetářov) Hertvigslog = Hussy (Housko) -Některé názvy vsí byly odvozeny z původních jmen lokátorů převzatých od přírodních, místních či jiných podmínek. (Budkovany, Ostrov) Lidarová mapa ZSO Bohdalůvka na Holštejnském panství •První zmínka: 1463 •Osídlení: 2. pol. 13. stol. •Dispozice: krátká dvouřadová lesní lánová osada (d. 155 m) C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\1024px-Drahanska_vrchovina_CZ_I2D-3.png C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\022.jpg C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\024.jpg C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\026.jpg 1244 keramických nálezů Bystřec: Usedlost č. 10: trojdílný dům s kamennou komorou C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\035.png C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\038.png C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\015.png C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\118.jpg