Archeologie středověké a novověké vesnice 5. Zemědělské zázemí vesnice, typy plužin, les. Plužinový systém u hradu Rokštejna, Panská Lhota u Brtnice. Výzkum zázemí zaniklých vsí •Německo – historická geografie a agrární historiografie: využití polí, zahrad, luk, pastvin a lesů • – studium plužin: historicky se vyvíjející struktura u vesnického sídla, která je výsledkem • ekonomických a majetkových změn • – dříve: etnické aspekty dnes: historický vývoj sídelních aktivit – transformace krajiny (kolonizace) • •Anglie – krajinná archeologie: studium středověkých polních systémů navázalo na výzkum tzv. keltských polí (celtic fields) • z mladší doby bronzové a železné (pravoúhlé) • – O. G. S. Crawford (1886–1957): letecké snímkování agrární krajiny. • •Čechy – národopisné a historické bádání: transformace krajiny v rámci kolonizace • – krajinná ekologie: studium plužiny jako krajinného prvku (ekologický, historický, estetický) • – archeologie: zaměřena na intravilány vsí • – krajinná archeologie: ekologický výzkum přírodního prostředí • – environmentální archeologie: metody archeobotaniky a paleoekologie • – 90. léta: projekt Ancient Landscape Reconstruction in Northern Bohemia (kulturní krajina severních Čech) • • •Interdisciplinární výzkum – písemné prameny • – enviromentální výzkum: přírodní podmínky • – zemědělské strategie: výnosnost půd, objem úrody aj. • – nedestruktivní postupy: pospekce (terénní, dálková), analýzy (archeobotanické a pylové) • •Rekonstrukce agrární krajiny – faktory kulturního i přírodního systému: 2 druhy pramenů: • • 1. písemné – zemské desky, urbáře, testamenty, lánové rejstříky • – soupisy: tzv. rustikální katastr: vyměření poddanské půdy • tzv. terezinánský katastr: vyměření panské půdy • tzv. josefský katastr: vyměření majetků podle skutečného rozsahu • tzv. tereziánsko-josefský katastr: tereziánská část pro šlechtu, josefská poddané (větší daně) • – mapové katastry: vojenská mapování • • 2. enviromentální – a) paleobotanika: určování biotopů: zahrady, pole, louky, pastviny, lesy • změny ekosystému: lesní biotop se mění v polní vlivem kolonizace • paleoosteologie: pěstování domácích zvířat, lov • • – b) krajinné relikty: terénní prospekce – antropogenní činnost: zemědělství • • • Plužina (die Flur) •Extravilán středověké vesnice – polnosti, louky, pastviny, lesy (obecní, dominikální) • •Plužina – souhrn veškerých agrárních ploch zemědělského sídliště: všechna hospodářsky využitelná část krajiny • – polní úseky, tratě, záhumenice, které byly rozparcelovány a obdělávány • – základní jednotka: polní parcela – pole (lán) • – rozdělení: mezní pásy – val z kamenů nebo hlíny, zídky • – vyšší jednotka: svazek parcel – ohraničený soubor vedle sebe ležících parcel • znaky: rozměry, velikost, tvar, směr, vztah k usedlosti (s nebo bez napojení) • – tvar ovlivňovalo: a) přírodní prostředí (svažitost, bonita) • b) druh orebního nářadí • •Terasová pole – morfologie terénu: viditelné ohraničení parcel (i u tzv. open fields) • – ve svažitém terénu horských a podhorských oblastí • – pásy sledují vrstevnici, odděleny terasováním: d. až 2 km • – zvýšení retenční schopnosti polních systémů, snadnější obdělávání • • • •Mezní pásy – hranice polí: řady záměrně vysázených keřů nebo stromů: spontánně rostoucích i vysázených • – agární valy porostlé: hlohem jednosemenným (Crataegus monogyna), vrbou (Salix spp.), • lískou (Corylus avellana) a trnkou obecná (Prunus spinosa) • – ovlivňovaly fyzické, chemické i biologické procesy • – využití: odvodňování, zavlažování, snížení eroze, ochrana před větrem, zdroj palivového dřeva, • materiál na košíky (vrbové proutí), sběr léčivých bylin, kopřiv • • • • • • • •Open fields – polní systémy ve Velké Británii: vrchol ve 14. stol. (od 16. stol. striktně odděleny) • – pole mají otevřený charakter a parcely nejsou ohraničeny hranicemi (ploty, zdmi) • – rovné pásy: kvůli těžkému a špatně ovladatelnému pluhu taženém voly • Plužinový systém u Nové Vsi (Dolní Moravice, okr. Bruntál). Vývoj polních systémů •Zemědělské sídlo v krajině: geografická jednotka s pozůstatky architektury s koncentrací obytné a hospodářské funkce, • která přechází do zahradních, polních, pastevních a exploatačních zón • •13./14. stol. – kolonizace neosídlených ploch: půda je hlavní výrobní prostředek • – zemědělství: hlavní zdroj obživy • – kultivace tzv. lesního hvozdu ve výše položených oblastech: nárůst počtu obyvatelstva • • – kultivace neúrodných oblastí: • a) obilnářství • b) chov dobytka • c) doplňkové formy: těžba a zpracování využitelných surovin • • – obdělávání půdy: a) technologie: dvoj- a trojpolní systém • b) technické vybavení: obdělávání půdy: pluh, brány, rýče, motyky • žňové nářadí: kosy (tráva), srpy, cepy (obiloviny) • • – exploatace: kámen (stavebnictví), lesy (dřevo, brtnictví, uhlířství), vodní zdroje (rybníkířství) •Osídlení – první fáze: 11. – pol. 13. stol.: osídlení všech příhodných oblastí • vznik pozemkové šlechty • • – druhá fáze: 2. pol. 13. ař 14./15. stol: kolonizace vrchovin a pahorkatin • přechod z přílohového zemědělství na trojpolní systém • inovace orební techniky • dlouhé lánové vsi podél toků s pásovou záhumenicovou plužinou • • – třetí fáze: 16. a 17. stol.: válečné události, morové epidemie, zánik vesnic • kolonizace horských oblastí • první výrazné scelování plužin • – 18. stol: scelování • •Velikost a tvar plužin – vlivy: morfologie terénu, kvalita půdy, zemědělská technika, hospodářské poměry • •Lánová soustava – plocha, kterou osídlenec obdržel dělená na lány o různé velikosti • – hranice: mezní pásy se souvratěmi většinou ve směru vrstevnic • zamezení odplavování půdy, snadnější orba, sklizeň a svážení úrody • • • •Lán (lat. laneus) – základní jednotka obdělané i neobdělané půdy: cca 23,5 ha • – selský (18,51 ha) • zemský (23,14 ha), • kněžský (25,45 ha) • královský (27,76 ha) • – plošná rozloha: d. 0,5 až 1,5 km, š. okolo 40 m • •Dělení plužin – podle pozemkové držby usedlostí a charakteru terénu • •Z. Láznička – 7 typů: Typy venkovského osídlení na Moravě. Brno 1946. • •J. Löw a I. Míchal – 6 typů: Krajinný ráz. Kostelec nad Černými Lesy 2003. • • E. Černý – 7 typů: Metodika průzkumu zaniklých středověkých osad a plužin na Drahanské vrchovině. • Zprávy Československé společnosti archeologické při ČSAV 15. Praha 1973. • • Dělení plužin • 1 – úseková: nepravidelné pásové úseky (tratě), rozptýlené osídlení • 2 – scelených úseků: rovnoběžné pásy oddělených cestami • 3 – dělených úseků: pásové u silničních a návesních vsí, dědičné dělení • 4 – délková: rovnoběžné pásy nenavazují na usedlosti • 5 – traťová pravá: tvar lichoběžníka: dlouhé, rovnoběžné parcely, • d. – 1,5 až 2 km, š. 2 až 20 m • držba v několika tratích (bonita): trojpolní systém • 6 – traťová nepravá: velikosti parcel (šířky) v různých tratích různé • 7 – záhumenicová pásová: lesní lánové vsi, navazuje na usedlosti • kolmá k ose vesnice, d. až 3 km x 100 m • 8 – záhumenicová radiální: u návesních typů, Drahanská vrch., Tišnovsko • 9 – záhumenicová klínová: kratší lánové vsi, d. 1– 1,5 km, š. 50–100 m • 10 – kompaktní • 11 – nesoudržná (rozštěpená) • 12 – nesoudržná (rozptýlená) • • Výzkumy •Černokostelecko – Z. Smetánka a J. Klápště: první výzkumy plužin na zaniklých středověkých vesnicích • – převládaly traťové plužiny ze 13. a 14. stol., starší pole nedoloženy •Praffenschlag – V. Nekuda: rekonstrukce podoby plužiny – záhumenicová obdélného tvaru • rozsah orné půdy 123 ha (výnos obilí: 600 kg z 1 ha) •Mstěnice u Hrotovic – V. a R. Nekudovi •Konůvky – Z. Měchurová •Bystřec u Jedovnic – L. Belcredi • •Letecké snímkování – Č: Martin Gojda a Zdeněk Smrž M: Jaromír Kovárník a Miroslav Bálek •Dálkový průzkum země – letecké laserové skenování (LIDAR): M. Gojda • •Vlachovo Březí na Šumavě – první výzkum agrárních reliktů: J. Beneš • – relativní datování „bývalé“ orné půdy pomocí keramických fragmentů (15.–17. stol.) • – vyhodnocování tzv. hnojných střepů (mannuring scatters) •Kří – zaniklá ves: pedologický a geochemický průzkum: změny ve složení půdy a druhovém spektru rostlin •Lovětín na Českomoravské vrchovině – Horák •ZSV Hol u Prahy – Janovský–Horák 2018 •Spindelbach v Krušných horách – Horák–Klír 2017 • •2018–2022 – Identifikace a ochrana dochovaných pozůstatků historických plužin • – projekt z programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní • identity (NAKI II) • – mapování všech okužin v ČR: pro ochranu historických polních systémů • – rekonstrukce vývoje vegetace na základě pylové analýzy • – archeologický a paleoekologický výzkum: 5 plužinových systémů v různých typech krajiny • Valštejn u Albrechtic. Oblík v Českém středohoří, Rokštejn u Panské Lhoty • Debrné u Trutnova • • Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky Debrné Valštejn Pastvinářství •Pastviny a louky – většinou člověkem vytvořené plochy, vázané na určitý hospodářský režim: • • louky – spíše rovnější pozemky • – koseny kvůli píci pro dobytek • – do 18. stol převážně jetelový porost • – Pfaffenschlag: 1 usedlost: 10 ha luk ´pro 4 až 6 krav (1 kráva/1,5–2 ha, 600 l mléka/rok) • • pastviny – skot a koně: méně svažité terény (vyšlapané chodníky – prtě mohly vést k erozím) • – využívány: ladem ležící plužiny (tzv. lada), tzv. jednosečné louky • plochy na návsích, při cestách, rybnících, na svazích a stráních • – ovce a kozy: svažitější pozemky s horší bonitou půdy • – spásání zamezovalo zaplevelení luk • • Porost – ovlivněn: obsahem živin v půdě vodním režimem (srážky, podzemní voda), topografickými podmínkami • (nadmořská výška, orientace, svažitost, klima) a typem obhospodařování • ZSO Husí na Drahanské vrchovině, trať Panská skála. Pastva na okraji lesa (foto: V. Kolomazníček, 2021). Lesní pastva •Vliv – na druhovou skladbu lesa • •Pastva v lese – závisela na porostu a druhu dobytka • – prasata: pastva k tzv. zmlazení lesa: rytí a kypření doubrav (dubové a bukové lesy) • – ovce a krávy: spásání bez druhové selekce (travné a bylinný podrost) • – kráva: rozdupává nálety a vlhhčí půdu • – koza: vysoce selektivní pastva (ničí nižší porosty) • •Tzv. campus – neobdělávaný okraj lesa využívaný k pastvě dobytka • – zarůstal tzv. výmladky nebo nálety stromů a keřů • •Důsledky – zúrodňování, redukce plevelnatých rostlin • – menší škody u dřevin množících se pomocí odnoží: dub, lípa, jasan, habr • – větší škody u dřevin obnovovaných pomocí semen: buk (omezení zmlazení) •J. Beneš: Ke koncepci krajinné archeologie – On the concept of landscape archaeology, AR XLV, 1993, 404–417. •Z. Boháč: Geneze sídla a plužiny jako pramen k dějinám osídlení, HG 25, 1986, 7–52. •E. Černý: Zaniklé části plužin soudobých osad na Drahanské vrchovině, AH 4, 1979, 235–250. •L. Čulíková: Nedestruktivní výzkum polních systémů. Plzeň 2013. • Rostlinné makrozbytky z pravěkých a raně středověkých antropogenních sedimentů v Lovosicich. • Archeologické rozhledy 60, 2008, 61–74. •M. Dohnal: Historicka kulturni krajina v novověku. Vývoj vsi a plužiny v Borovanech u Bechyně. Praha 2003. •M. Gojda: Archeologie krajiny – vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha 2000. •T. Klír: Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku. Dissertationes • archaeologicae Brunenses/Pragensesque 5. Praha 2008. •V. Navrátil: Uspořádání sídla a plužiny – Pramen k dějinám osídleni úzce vymezeného regionu, • Historická geografe 25, 1986, 53–96. •B. Pittnerová: Středověké plužiny – principy jejich ochrany a obnovy v pozemkových úpravách. • Disertační práce, Česká zemědělská univerzita v Praze 2008. •P. Žaža: Agrární zázemí zaniklých vesnic v polesí Aleje. Magisterská práce ÚAM FF MU v Brně. Brno 2017. •