Archeologie středověké a novověké vesnice 9. Řemeslná výroba v historické vesnici. Technické stavby na vesnici •Hrnčírny, cihelny – výroba keramického zboží: kuchyňské, •Kovárny – kováři: výroba železného nářadí a nástrojů, součástí koňské výstroje a domácího vybavení •Mlýny – dělení podle druhu poháněcí energie: větrné, vodní, biologická • – podle komodity: moučné, krupní , kašní (jahelka, cukerné, pilní (pily na dřevo), tříselné (koželužny), • hamerní (železárny), valchovní (valchy), rudné (drtiče nerostů), čerpací (vodní pumpy dolů), • papírenské (1663: nejstarší papírna ve Lhotě Rapotině - boskovických měšťanů), pivovarské •Kovárny – výhně: kováři •Hrnčírny – výroba keramiky •Mlýny – mletí obilovin •Valchy – zpracování sukna (plstění) •Bělidla – bělení textilií •Pazderny – sušírny textilních rostlin (pazdeří: odpad ze stonků) •Olejny – lisovny olejnatých semen •Pily – řezání a úpravy dřeva •Koželužny – činění kůží • Obsah obrázku krb, kámen, oblouk, zašpiněné Popis byl vytvořen automaticky Produkce železářských výrobků •Nálezy kováren – vesnice (s obytným domem) : Čechy: Mutějovice u Rakovníka (13. stol.) • Morava: Mstěnice (14. - 15. stol.) • • – hrady (samostatné dílny): Čechy: Trosky (14/15. stol.) • Morava: Lelekovice (2. pol. 14. stol.) • Rokštejn: (14. stol.) • Slovensko: Kapoušany u Prešova (16. stol.) • Liptov (14.-15. stol.) • • – města (s obytným domem): Sezimovo Ústí (2. pol. 14. – poč. 15. stol.) • •Výroba – vesnice: zemědělské a řemeslné nářadí, podkovářské práce • – města: specializované výrobky (řemeslné nářadí a užitkové předměty, atd.) • – sídla šlechty: militaria, výroba zaměřena na hradní potřeby • •Přesun výroby do měst – Olomouc: na Mořickém nám. a v Univerzitní ulici nalezeno 32 kg odpadní strusky • – Brno: nám. Svobody, Stará radnice, Staré Brno: nálezy kovářských strusek • • • Hrnčíři •Do 13. stol.: podomácká výroba: pracoviště • Mohelnice: hliník s doklady opakované těžby, vypalování v pecích • •13 – 14. stol.: postupný přesun do měst: trh, odbyt • • •1) Individualizované dílny – jeden výrobce: jednotlivé nálezy pecí, které charakterizují individuální výrobu • Starého Mýto – v jedné peci různé keramiky: výroba dvou nebo více hrnčířů(?) • (výrobky vypalovali společně) • •2) Sdružené dílny – několik výrobců v rámci jednoho výrobního okrsku: koncentrace hrnčířských pecí • •3) Produkční centra – vázané na vhodné suroviny: hrnčířské jíly • Třídění středověké keramiky podle funkce Nekuda, V. – Reichertová, K., 1968: Středověká keramika. Brno, s. 52. •1. Kuchyňská, stolní, zásobní: hrnce, džbány, zásobnice aj. • •2. Stavební: cihly • dlaždice • střešní krytina (prejzy) • •3. Kamnářská kachle • součásti kamen • • •4. Technická: tyglíky, kahánky, destilační přístroje • • •5. Výtvarná: auamanile, figurky (hračky) • • • http://www.muzeumusti.cz/CMSUpload/Clanek_1132/_DSC1170.jpg Obsah obrázku text, kovové nádobí, řetěz Popis byl vytvořen automaticky Obrázky-refoš • Mlýny •Stoupy – drcení zrna na kroupy •Nejstarší mlýny? •7. stol.: Nowa Huta - Mogila v Polsku •1125–1140: Únětice u Prahy, založil kanovník Zbyhněv •12, stol.: na Sázavě, v Břevnově •Surovina – svor kvůli snadné opracovatelnosti •Zdroje – Hrubý Jeseník: Zlatý Chlum u Jeseníku • Petrov nad Desnou. •1 kg obilí se semlel na mouku za 20 – 40 min. Vyobrazení mlýnu z karlštejnské kaple, kolem r. 1360. Mikulčice, 8. – 10. stol. Papřice – kovová příčka Výskyty svorových žernovů na Moravě (upraveno dle Galušky 1991) a geologické jednotky s výskyty svorů (geologie upravena dle Šešulky 2012): 1. Dědice, 2. Dobšice, 3. Drslavice, 4. Heršpice, 5. Chotěbuz-Podobora, 6. Ivančice, 7. Jiříkovice, 8. Kelčice, 9. Kramolín, 10. Mikulčice, 11. Moravské Loděnice, 12. Nová Ves, 13. Obřany, 14. Pavlov, 15. Pohansko 16. Příkazy, 17. Přítluky, 18. Rajhrad, 19. Rakvice, 20. Staré Město u Uherského Hradiště, 21. Staré Zámky v Brně - Líšni, 22. Uherské Hradiště - Sady - „Dolní Kotovice“, 23. Vícemilice, 24. Vidnava, 25. Vranov nad Dyjí, 26. Záhlinice, 27. Zlechov, 28. Znojmo. I. Altenhof, II. Čučice u Oslavan, III. Kamieniec Ząbkowicki. mlyn Srovnání biologické a přírodní síly: – člověk: 0,024 koně, u svislého kola 0,043 k – u žentouru: osel 0,05 k vůl 0,173 k kůň 0,180 k – kolo na spodní vodu má sílu 1,73 k – kolo na vrchní vodu 2,33 k. Mlynáři •Mlýny – využití větrné a vodní energie od antiky: technické zařízení k drcení surovin: obilovin, rud, kamene, dřeva • – vodní mlýny: k nám přes Francii, Švýcarsko a Německo • komplex budov: mlýnice, obytná budova s jizbou a komorou, mlýnské strouhy a náhony • na tzv. rychlé vodě: více kol, vyšší daně • – 10. stol.: 993: Boleslav II. daroval Břevnovskému klášteru dva mlýny pod Pražským hradem (falzum 13. stol.) • – 12. stol: součást klášterních majetků: molendinarii: lidé specializovaní na stavbu mlýnů • – pol. 13. stol.: mlýny při všech královských městech • – 1430: vznikla tzv. pravomoc soudu přísežných mlynářů zemských (zemská působnost) • – 1444: pražští mlynáři se spojili s pekaři a vytvořili první mlynářský cech: vzor pro venkovské mlynáře • • – 16.stol.: budovány vrchnostenské mlýny: větší stál okolo 1.000 – 1.200 kop grošů míšenských • 4 kategorie mlynářů: 1) náchlební: najímáni vrchností, církví, městy za pevný plat • 2) nájemci: v nájmu za předem smluvenou částku ročního příjmu (městští) • 3) úroční: osvobozeni od roboty, platili majiteli roční úrok • 4) výsadní: mlynář byl majitelem • •Sdružené cechy – venkovští mlynáři s pekaři a perníkáři • – tzv. lodní mlýny: pekaři jako vlastníci v nich směli mlít mouku pouze pro vlastní účely • – 16. stol.: čistě mlynářské – kouřimský (1561) • – kolínský (1571) • – táborský (1601) • – 1590: rožmberské panství – 123 poddanských mlýnů s 216 koly • – dochované mlýny: Bláhova Lhota (1508), Vysoké Mýto (1541), Luže (1550), Velvary (1573) • – 2. pol. 17. stol: oddělení sekerníků stavějících dřevěná mlýnská zařízení • •Hierarchie – mlynář (otec): musel ovládat celkový provoz • mistrovská zkouška: zhotovení hřídele • vodní kolo • vykroužení kamene • výpočet příjmů • • – st. tovaryš (stárek) – ml. tovaryš (mládek) – pomocník (prášek) – na volné noze (krajánek) • • Násypka Běhoun Ležák Náhon Mlýnské kolo Šalanda Mlýnice Korečník − mlýnské kolo na horní vodu Lopatník − mlýnské kolo na spodní vodu •Konstrukce: – trámová kostra (tzv. hranice) – vodní kolo (vodorovná hřídel) – převod (svislá osa) – kameny – nasýpací koš – žejbro – pytlování (pol. 15. stol.) • • ČR: 1 – Vodní mlýny v Libkovicích (okr. Most), 12./13. – 20. stol.; 2 – vodní zlatorudný mlýn na Otavě (okr. Písek), po 1323; 3 – vodní mlýn ve středověké vsi ve Spáleném (okr. Kolín), 13./14. stol.; 4 – Vodní mlýn v zaniklé vsi Mstěnice (okr. Břeclav), 14. – 2. pol. 15. stol.; 5 – vodní mlýn ve Velkém Poříčí (okr. Náchod), 14.–17. stol. 6 – vodní mlýn v Jahodově (okr. Rychnov nad Kněžnou), poč. 15. stol.; 7 – vodní mlýn vsi Ústupenice (okr. Příbram), 1. pol. 15. stol.; 8 – vodní mlýn Touchořiny čp. 40 (okr. Litoměřice), 15.–20. stol.; Německo: 9 – Lösnich, 5. stol.; 10 –Gimbsheim, 7.–8. stol.; 11 – Dasing, 7./8. stol.; 12 – Großhöbing, 7.–9. stol.; 13 – Rotbachtal, 832/833; 14 – Fulda, 9. stol.; 15 – Bardowick, 10.–12. stol. 16 – Elfgen, 11.–13. stol.; 17 – Jüterbog, 12. stol.; Polsko: 18 – Otołąžka, 13. století; 19 – Ptakowice, 13.–15. stol.; Rakousko: 20 – Rabensburg an der Thaya, 13.–15. stol.; Německo: 21 – Ahrensfelde, 1300 – 16. stol.; Polsko: 22 – Dragacz, 14./15. stol. Autorka L. Galusová, AH 40, 2015, 269. •Mstěnice u Hrotovic: • • – mlýn na západní straně vesnice u Mlýnského potoka napojeného na rybník (na nestálé vodě) • – v písemných pramenech: 1407 – 1466 • – 1997–1999: geofyzikální průzkum vsi, který měl mimo jiné upřesnit polohu mlýna • – 1999: archeologický odkryv – lícované zdivo dvou prostor • – fragmenty mlecích kamenů • – kůlové jamky a topeniště • •Obytný dům – (11 x 6 m): jizba se vchodem do mlýnice, pecí a komora přístupné ze dvora • •Kamenná mlýnice – na západní straně, dvoupatrová, členěná do dvou místností (5 x 1,5 m a 4 x 2 m, hl. 2,2 m) • •Špýchar – v blízkosti mlýna, patrový (3,7 x 3,1 m) • •Suterén – zdivo do výšky 2,2 m: dva vstupní otvory (ze dvora se v průběhu doby zazdil) • – souvislost se starší konstrukcí zjištěnou v prostoru vlastní mlýnice (přestavba) Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, venku, pole Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Vodní mlýn (Hutmühle) v Touchořinách na Litoměřicku – 17. stol.: první zmínky – po II. sv. v. zbořen – 2014: archeologický zkoumán Valchy •Valchování – operace při výrobě vlněné tkaniny: • 1. odmaštění: tkanina se ponořila do dřevěné valchy • s vodou a odmašťovadlem (mýdlo, moč), • pak se několik hodin prošlapávala, aby • se látka zahustila (zplstnatěla) • 2. napínání: sukna na rámy, aby se vypnulo a uschlo • •13. stol. – valchy poháněné vodními koly mlýnů • – lat. molendinum fullonium „mlýn valchářů“ • – něm. Walkmühle, doslova „valchovací mlýn“ • •1223 – ve Špýru •1406 – první zmínka o valše u nás (k nám z Bavorska) •1505 – Valchov u Boskovic: pojmenování mlýna •16. až 18. stol. – cechovní soukenictví: v Liberci, Klatovech, Humpolci, • Jihlavě, Brně, Novém Jičíně, Příboře, • Brušperku, Meziříčí n. Bečvou, Místku • Bělidla •Konečná úprava látek – ve středověku podomácká výroba •Len – lněné tkaniny, z nichž se vyrábělo šatstvo a ložní prádlo •Konopí – provazy a pytle, svrchní oděvy a prádlo (vojenské) •Vlna – výroba suken •Bavlna – dovoz z Asie •17. stol. – v Čechách a na Moravě pracovala řada • lnářských, vlnařských a bavlnářských manufaktur •Postup – příze i plátno se roztřídily a na louce se sušily • – bělírna: kotle, v nichž se vařily přípravky pro bělení • – v neckách se prádlo 8 dní máčelo, aby se odstranila • nečistota a škrob, pak se pralo v roztoku popele, • propláchlo, prostřelo na trávník a vypralo v bělícím • roztoku (vápno, kyselé mléko) • •Bělidla v Olomouci – čtvrt, kde žili tkalci, kteří bělili plátno • praním v rameni řeky Moravy •Bělidlo v Letovicích – 2. pol. 18. stol., odbyt v Č, na M, ve Vídni • – barvírna a valcha • Tkalcovská manufaktura v letovicích, 1789. Olomoucká bělidla •Pazderny – sušení a drhnutí textilních rostlin: len a konopí • – pazdeří (konopice): dřevitý odpad ze stonků, izolace • – od 16. stol.: zvláštní budovy • •Zpracování lnu: •Len se sklízel v srpnu nebo září, kdy se vytrhal a nechat proschnout na poli v tenkých vrstvách. •Když uschl, protáhnul drhleny (hřebeny), v nichž zůstávaly tobolky s lněnými semeny (na olej). •Pak se 3 a více týdnů namáčel (tzv. močil rosou), aby se oddělily dřevnaté části lodyh od vláken. •Na přelomu 18./19. století se namáčel jen několik dní v potoce nebo nádržích a po té putoval do tzv. pazderen, kde se sušil na pecích, aby lodyhy byly křehčí a daly se drtit na lamačce a protahovat na tzv. potěračce. •Následně se vlákna pročesávala na vochlích, speciálních kartáčích z hřebíků, kde se oddělovala koudel (krátká a poškozená vlákna na výrobu hrubé příze). •Zbylá vlákna se třídila podle kvality na krátká, střední a dlouhá, svazovala se do svazků a byla připravena k předení (Mainuš, F.: Plátenictví, 7-8). Pazderny Pazderna v Bobrové u Svitav, 1800. Kotel sušárny ve Lhůtě Pazderna v Herborticích Pazdeří Drhlen Vochle z Břeclavi, 8.–10. stol. Lamka z Gdaňska, 11. stol. •Semena lnu a konopí – k přípravě rostlinných olejů • – mazání či maštění, svícení, léky, barvy • •Lněný olej – ke svícení •Konopný olej – tzv. semence k maštění buchet či jiných pokrmů • •Olejny – lisovny semen olejnatých rostlin • – u mlýnů nebo pil • 1341: ve Špahově na Opavsku byl mlýn tozdšlen • na olejný a pilný • •Olejníci – tloukli a lisovali olej v mlýnech a prodávali také • semence (konopná semena), hrách, kroupy a jáhly • – 14. stol: v Praze 19 olejníků (1452: cech) • – 15. stol.: Kutná Hora, Kolín, Hradec Králové • •19 stol. – ke svícení olej řepkový • • Olejny Mlýn, pila a olejna v Trhonicích na Žďársku. Vodní pila v Peníkově s původním zařízením (okr. Jindřichův Hradec, poč. 17. stol. Koželužny •Koželužské dílny – zpracování kůží •2011 – dílna koželuha či jircháře ze 13. až 15. stol. zjištěná • na dně Staroměstského rybníka v Telči (ves) • – zapuštěná káď 65–70 cm hluboko s útržky kůží • •2010 – Olomouc-Uhelná ul.: koželužna z 2. pol. 13. stol. • – dřevěná káď • •1993–1994 – Praha-Pštrosova ul.: písemně od 15, stol. • – 17 kádí v zadním traktu domu (vápno) • •Další doklady – Brno-Koliště (Koželužská čtvrt) 16.–17. stol. • – Hradec Králové-Velké nám., 13.–14. stol. • – tvrz v Obědovicích • •Ševcovské dílny – výroba obuvi • – Praha, Jihlava, Hradec Králové, • Olomouc – dílna s šídly (sv. Mořic) • Jirchářské kádě z Prahy na Novém Městě Koželužna Čepel koželužské kosy z tvrze v Obědovicích. Jirchář při odstraňování srsti koželužskou kosou a špalku. Norimberská kniha, 1473. Literatura •Anděl, R. 1981: Pěstování a zpracování lnu na statcích drobné lenní šlechty na Frýdlantsku, Lnářský průmysl 4, 69–82. •Březinová, H. 1997: Doklady textilní výroby v 6. – 12. století na území Čech, Moravy a Slovenska, Památky archeologické 88, 124-179. •Dohnal, M. 1960: Původní akumulace a vznik manufaktur v severomoravské plátenické oblasti. Ostrava. •Drnovský, P. 2013: Nálezy pocházející z tvrze v Obědovicích uložené v hradeckém muzeu, AVČ 6, 362−375. •Hoch, A. 2015: Středověká kožedělná produkce z Jihlavy v odrazu hmotné kultury, AVV 6/2015, 101−134. •Kaván, J. 1993: Koželuzi a technologie vyděláváni kožených usní, Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, AT 9, 57–64. •Mainuš, F. 1059: Plátenictví na Moravě a ve Slezsku v XVII. a XVIII. Století. Ostrava. •Mainuš, F. 1960: Vlnařství a bavlnářství na Moravě a ve Slezsku v XVIII. Století. Praha. •Kočár, P. – Metlička, M. 2007: Archeobotanický rozbor z neolitického sídliště v Křimicích (okr. Plzeň-město) – nejstarší doklad semen lnu setého (Linum usitatissimum) v Čechách. In: Hašek, V. – Nekuda, R. – Ruttkay, M. (eds.), Ve službách archeologie 2, MZM Brno, AÚ SAV Nitra: Brno, 45–50. •Křivanová, M. – Štěpán, L. 2000: Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách. Praha. •Opravil, E. 1991: Z historie lnu a konopě, Živa 5, 204-206. •Tomas, J. 1983: Řemeslníci 11.–13. století v českých zemích v písemných pramenech, AH 8, 73–84. •