Archeologie středověkého a novověkého města 11. Městská privilegia a práva. Městská privilegia • Privilegium – výsada udělená panovníkem: • • • právo tržní – město mohlo provozovat trhy (týdenní) a jarmarky (výroční) • • právo mílové – zákaz provozování řemesel v okruhu jedné míle (cca 11 km) • • právo skladu – povinnost obchodníka vyložit zboží • • právo várečné – právo vařit pivo a mít svůj pivovar • • právo hradební – město mohlo být ohrazené hradbami • • právo hrdelní – město mohlo pořádat popravy • • právo horní – město mohlo těžit nerosty ve svém okolí Právo trhu •Jedna z nejdůležitějších právních výsad hospodářského charakteru. • •Říše – propůjčení tohoto práva zasláním rukavice od krále • – na tržištích stávaly mírové kříže, na nichž visela v době konání trhu rukavice, • jako záruka trhového míru • – ztrátou ruky byl stíhán ten, kdo by v trhový den vytáhl proti jinému meč • •České země – udělení práva trhu týkalo přesně stanoveného místa • 1243: Brno • 1249 Jihlava • 1278 Německý Brod • 1265 Žatec • •Trhové dny – spojovány s církevními svátky a poutěmi Mílové právo •Zákaz výkonu řemesla v okruhu l míle kolem města (cca 11 km od hradeb) •Velká města: 2 – 3 míle • •Krčmy – např. zákaz krčem v okruhu 1 míle (vaření a prodej piva: např. Žatec) • – fungovaly i jako ubytovací a stravovací místo • – místa obchodu se zbožím (doplněk trhu) • •Umístění – na cestách, přechodech řek, u tržišť • – zájezdní hostince v okruhu Opavy, Brna, Polička (zal.:1265), Žatce • •Tzv. nucené cesty – povinnost vést cestu přes město v určitém okruhu (2 míle) Právo skladu •Povinnost vyložit na určitou dobu své zboží k nákupu místním kupcům • •1304 – udělil Václav II. Novému Městu pražskému (tj. Malé Straně) • – zřízení curia hospitum v Týně a pravidla pro řízení sporů s domácími lidmi • – platilo pro kupce, který se ve městě zdržel déle než 5 dní • •hospodští nemají překupovat od svých hostů Horní práva •Horní právo – souhrn právních norem upravujících hornickou činnost, tj. vyhledávání, těžbu a zpracování nerostných • surovin mezi králem, majiteli pozemků a horníky. • – dva základní principy: • •1) Horní regál – právo panovníka na nerostné bohatství • a) rozhodoval komu přenechá právo těžby: církev, šlechta, města • b) za jakých podmínek – podíl z výtěžku: urbura: poplatek za dolování; za Václava II. 100 tis. hřiven/rok) • původně jen ze zlata a stříbra, • od 1356: z dalších kovů (cín, měď a olovo • – předkupní právo na vytěženou rudu • – právní předpisy (horních řádů) správy hor • – vykonávání soudnictví • •2. Horní svoboda – svobodné vyhledávání nerostů bez souhlasu vlastníka pozemku • – právo každého svobodně nalézat hory a kovy (vlastnictví nerostů odděleno od vlastnictví půdy). • Horní (báňská) města • •Specifická varianta královských měst s nalezišti nerostných surovin, které se řídily se horním právem (většinou šachovnicový půdorys) • • a) královská – podřízena přímo králi skrze královskou komoru a horní úřady • b) svobodná – podléhala částečně králi a částečně vrchnosti, byla-li na pozemcích vrchnosti nebo byla propůjčena na základě horního regálu • •Horní správa – úřednický systém, který kontroloval provoz dolů a příjmy z urbury • – nejvyšší mincmistr: v zastoupení krále dosazoval městskou radu a konšely • •Jihlava – první město organizované podle „horního regálu“ • 1227 – zmínky o jihlavském rudném revíru (urbéř); 1234 – Přemysl O. II. daroval Ratiboru z Deblína 3 štoly • 1240–1243 – založení horního města (zakládací listina se nedochovala • 1249 – tzv. jihlavské privilegium: první horní zákoník udělil Václav I., první část upravovala právo městské a druhá horní • – postupně převzala horní města Čechách, na Moravě, Slovensku, v severních Uhrách, Polsku, Slezsku a saské Míšni. • •Kutná Hora – 60. a 70. léta 13. stol.: významné báňské středisko s koloniemi horníků kolem největších dolů - několika osad • – 1276: název Hora (lat. mons: termín pro dolové míry nebo samotné doly); 1389: název Mons Kuthna • – 1300: Ius regale montanorum: druhý zákoník za Václava II.: veškerá produkce vykupována královskou mincovnou, zákaz vývozu stříbra • •Jáchymov – 1518: zahájení těžby stříbrných rud; 1519: ražba stříbrných tolarů hrabětem Štěpánem Šlikem; • – 1520: hornické sídliště s cca 5.000 obyvateli povýšeno na svobodné horní (báňské) město; 1530: 17.000 obyvatel • • • • • •