Archeologie středověkého a novověkého města 2. Aglomerace s předlokačním osídlením a počátky vrcholně středověkých měst. Kolonizační provizória z období lokace •1. Původně označována jako zemnice: • – nejstarší sídelní jednotky v období počáteční výstavby města • – obytná část zahloubena pod úroveň terénu (ve svazích, např. skalní nebo jeskynní obydlí) • 2.Dnes – Zahloubené suterény dřevohlinitých staveb (sklepy, bez otopných zařízení) • – prvotní dřevohlinití městská zástavba později nahrazena kamennými domy • – sklepní část obytné stavby • – konstrukce: dřevohlinitá, dřevěná, kamenná • •P. Vařeka – uvádí 3 skupiny názorů na zahloubené stavby: • 1) obytná provizória v nejstarší etapě vzniku měst (zemnice) • 2) zahloubené suterény nadzemních staveb • 3) sklepy • •Dnes – zahloubené suterény středověkých domů: 1. třetina 13. stol. – konec 13. stol. (i pol. 14. stol.) • • • • •P. Vařeka – ohniště nemusí být znakem obytné funkce • – připouští otopná zařízení v zahloubených suterénech nadzemních domů • – zateplení sklepů v zimě (ochrana vína či jiných potravin před chladem) • – výstavbu spojuje s dostupností stavebních surovin a ochranou proti chladu • – vybudování nadzemního obydlí bylo jednodušší • – průměrná výměra pod 30 m2 byla pro rodinu příliš malá • – skladovací prostory: nutné pro uložení piva a vína (u nás nejsou doklady) • – jedno i více prostorové románské nebo raně gotické domy • • Typologie zahloubených staveb: • • 1. A: Jednodílné s pravoúhlým půdorysem bez vysunutého vstupu • 2. B: Jednodílné zahloubená s pravoúhlým půd. a s vysunutým vstupem • 3. C: Vícedílná s pravoúhlým půdorysem a s vysunutým vstupem • 4. D: Kruhová či téměř kruhová s vysunutým vstupem • •P. Michna – zahloubená obydlí z doby velké kolonizace označoval jako chaty • – vchod nazýval žudro (Jiří Škabrada: pro Čechy navrhuje: šíje) • půdorys: troj a čtyřúhelný, kruhový • funkce: sklepní prostory hl. 0,4 m až 2 či 3 m • podlahy: Rýmařov (dřevěná, prkenná) • • – obytný účel dokládá: a) otopné zařízení • b) hmotné nálezy – zámky, klíče kování dveří (cenné vybavení) • – zrnotěrky, žernovy, přesleny a kahany • – keramické figurky (hračky) • c) zásobní jámy a cisterny: otázka spojení s konkrétním objektem • d) sklípky a zásobní jámy: skladování potravin, hl. 0,4-2/3 m • e) respektování uliční čáry: půdorys byl od počátku plánován • •MICHNA, P. J. 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí • Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc. Brno, 222–284. Městská provizória •Půdorys – čtvercový, obdélný, nepravidelný, kruhový • – P. Vařeka zahloubené stavby rozdělil pomocí alfanumerického kódu do typů, subtypů a variant • – hlavní typy označil písmeny: • • A) jednodílné stavby pravoúhlého půdorysu bez vysutého vstupu • B) jednodílné stavby pravoúhlého půd. s vysunutým vstupem • C) vícedílné stavby kruhového půd. s vysunutým vstupem • D) zahloubené stavby kruhového půdorysu s vysunutým dnem • •Rozměry – od 4 x 4 m až 7 x 17 m (Brno) •Plocha – 10 m2 až 157 m2 •Hloubka – od 0,4 m (Rýmařov) do 3,5 m (Brno) Č: 1 až 2 m M: 2 – 1,5 m (Brno), 2 m (Uničov, 1 – 2 m Opava • •Otopné zařízení – Č: každý třetí nebo čtvrtý suterén • – M: výjimečně (Brno: vůbec) • •Zpochybnění funkce: • •1. Chybí otopné zařízení. • •2. Chybí keramické nálezy a jiné předměty dokládající obydlí. • •3. Příliš malé prostory pro obchodníky a řemeslníky (potřebovali sklady) • •4. Konstrukce střechy – neumožňovala vzpřímený pohyb. • •5. Německé obyvatelstvo přineslo sebou suterény dřevěných domů a ne zemnice (kromě hornických oblastí). • •6. Omítnuté dřevohliněné stavby jsou pro bydlení vhodnější než zděné stavby (tepelně-izolační vlastnosti). • •7. Nepravděpodobné, že by nově příchozí z vyspělejších oblastí budovali zemnice či provizoria a přebývali v nich několik generací. •Konstrukce stěn – a) vydřevení: kůly (jamky) • rámová konstrukce (drážky v kůlech) • košatinový výplet mezi svislými trámy • • b) vyzděné: kombinace s dřevem • kamenné plenty zdí v uliční čáře • lomové kameny – nasucho kladené, jíl, vápenná malta • kvádříkové zdivo (Staré Město-Praha) • • c) pěchovaná hlína: skořepinová rámová konstrukce se svislými prkny: mocnost zdí: 0,2 až 0,55 m • •Vstupy – vstupní šíje: š. 0,6 až 3 m, obvykle 1,8 m, d. 1 až 4 m • – stupně: modelované v podloží (hlína, jíl, kámen) • vydřevené nebo vyložené lomovými kameny (Opava-Krnovská) • dřevěná konstrukce (šikmý sklon šíje: Starý Plzenec • •Podlaha – hliněná, vrstvička slámy, uhlíky (prkna Brno: š. 0,15-0,18 cm) • – maltová (Praha-Staré i Nové město: 2.p. 12.-1.p. 13. stol.) • – štěrková (Brno-Kobližná) • – prkenná (Uničov-Olomoucká ul.) • – odvodňovací žlábky (Bruntál: vydřeveny) • • Obytná zástavba • •1. pol. 13. stol.: převažovaly jednoprostorové dřevohliněné stavby •2. pol. 13. stol. : víceprostorové • •Most: dům č. 226 na jižní straně náměstí • 1. fáze: 30. l. 13. stol.: provizórium – zahloubená stavba s ohništěm • 2. fáze: před r. 1300: zděný dům ze dvou jader (jedno podsklepené) • 3. fáze: pol. 14. stol.: spojením vznikl trojprostorový průjezdný dům •Hradec Králové: Velké a Malé náměstí: 13. – poč. 14. stol.: dřevěné domy •Sezimovo Ústí-Předměstí: 13. stol.: 5 polozemnic (hl. 40-50 cm) •Jihlava – Staré hory, několik zemnic v historickém v jádru města •Rýmařov: polozahloubené objekty (cca 50 – 60 cm), šíjový vstup •Brno – o zemnicích se neuvažuje • – městské jádro: zahloubené suterény interpretované jako: • a) lochy, ražené sklepy, kopané sklípky a sklepy - suterény • b) dřevohliněné stavby • • •Hradišťsko u Davle – výzkum M. Richter: 1958-1965 • – městečko (oppidum) plnilo funkci hospodářského střediska ostrovského kláštera • – nejde o dvůr ale o lokalitu se soustředěním řemeslné výroby a obchodu • – podobné lokality charakterizuje jako tržiště (villae nebo fora, loca forenses) • – zánik v důsledku braniborského vpádu (po r. 1222) • •Zemnice – hloubka: 1,5 – 2 m • – stěny vydřeveny (kůly, prkny, půlkulatinami) • – plocha: 15 – 20 m2 • – čtvercový půdorys: d. 4-5 m i 8 m • – sedlová střecha • – ohniště: uprostřed či v rohu • – vstup: rampovitý, schody • • •Datování – založení: 1. pol. 13. stol.: podle nálezů řemeslné a zemědělské výroby, typu hradby, • zástavby a nalezených fragmentů keramiky (pozdní doba hradištní?) • • 1. pol. 14. stol.: malovaná keramika a některé železné výrobky • • – existence osady: 2. a 3. čtvrtina 13. stol. • • – zánik: za braniborského plenění (1278), nebyla obnovena. • •Funkce osady – poloha, rozložení parcel, typy staveb a nálezy ukazují na řemeslnou výrobu a obchod • – nešlo o poloagrární sídliště: chybí plužina, provozní budovy zemědělských usedlostí • – tím se odlišuje od ostatních osad 13. stol. (důvod, proč se ve 14. stol. neobnovila) • – v blízkosti žily přechodně skupiny cizích horníků, kolonistů a řemeslníků: • železné předměty a keramiku, které typologicky nenavazují na předchozí domácí vývoj • • •do 12. st.: živelně bez plánu: • Malá strana • •do pol. 13. st.: Staré Město pražské • (klikaté uličky) • •1348: podle plánu: • Nové Město pražské • (pravoúhlé náměstí) Praha_1400 •Praha – předchůdci: Levý Hradec a Budeč, za knížete Bořivoje došlo k přeložení do oblasti Pražské kotliny • – nejstarší osady: mezi Pražským hradem a Vyšehradem (10. stol.) • – centrum: Pražský hrad – 9/10. stol. kontinuální vývoj od raně středověkého hradiska ke středověkému hradu • – předhradí: Hradčanské náměstí (hrad s předhradím spravoval královský purkrabí) • – podhradí: Malá Strana (tržiště), opevněno příkopy v pol. 9. stol., 9/10. stol. a pol. 10. stol. 965: Ibrahím ibn Jakúb • pol. 10. stol.: zánik vydřevené cesty k mostu přes Vltavu • 11. stol.: železářské a hrnčířské objekty na svazích Petřína; přesun na pravobřeží z důvodu přelidnění • 1257: Nové Město pražské (Nova civitas), založené Přemyslem Otakarem II. • • – Staré město: do pol. 10. stol. pohřebiště, 11. stol.: osídlení v Bartolomějská ul. – bohaté hroby cizinců • konec. 11. stol.: u staroměstského tržiště: Týn s dvorem a celnicí – ubytování cizích kupců • 12. stol.: románské kamenné domy (cca 70), 1178: privilegium Soběslava II. pro pražské Němce, židé • 1230: Václav I. opevnit Město pražské (Civitas Pragensis) na území dnešního Starého Města pražského • 1232–1234 : osadu u sv. Havla (Havelské Město) založil královský mincmistr Eberhard (rychtář) • – Nové Město: 1348: založil Karel IV. (nový Řím a Nebeský Jerusalém; hlavní město říše) • 5 tis. domů a 50 tis. obyvatel • • • Dolní a horní tzv. vyšehradská cesta Vyšehrad Pražský hrad Praha „Na Slupi“ (pod Vyšehradem): zahloubený objekt 1.pol. 13. stol. • •Praha – souměstí s vlastními právy • a hradbami • •1157: dřevěný most – zničen za povodně • •Po vzoru Řezna (1146) postaven: • •Juditin most: d. 514 m • š. 9,8 m • •1342: stržen za „velké vody“ • •1357: Karlův most: • stavitel Petr Parléř • • Chrudim – 2. pol. 9. stol.: hradiště, 1004: polská posádka • 1. pol. 10. stol: nový hrad: akropole + jižní neopevněné předhradí, podhradí • západně na dvou vyvýšeninách nad Ohří • poč. 11. stol.: akropole dřevěný palác + kostel. Sv. Petra s hřbitovem, • podhradí: kovovýroba, 1936: depot • – 12. stol.: v JV části vyčleněna akropole se sídelní aglomerací • – 2. pol. 13. stol.: transformována ve vrcholně středověké město v 60. až 70. letech • osídlená plocha: parcely a zahloubenými zemnicemi • (provizorní obydlí, dendro před r. 1276) • – 1/3 14. stol.: po požáru provizória zplanýrována, parcely přeměřeny na novém půdorysu, hradba • • Žatec – 9. stol.: hradiště centrem hradského obvodu, hrob bojovníka s mečem • – 10. stol.: dvoj- nebo trojdílná dispozice • akropole – knížecí rezidence s palácem a kaplí • – 11. stol.: dvorec v místech pozdějšího vrcholně středověkého hradu •Hradec Králové – 9./10. stol.: na návrší kastelánský hrad, opevněný valem • 11./12. stol.: akropole (1 ha) • 12. stol.: podhradní aglomerace (osady) s kostely na vyvýšeninách u Labe a Orlice • •Litoměřice – pol. 10. stol.: kastelánský hrad na Dómském pahorku, akropole s kostelem sv. Jiří • 1157: na předhradí kapitula s kostelem sv. Jiří (založena Spytihněvem) • 2. pol. 12. stol.: nejstarší osídlení jv. části historického jádra • obchodnicko-řemeslnické sídliště) • hlavní náměstí: původně 2 pohřebiště • •Starý Plzenec – 2. pol. 10. stol.: dvoudílný hrad: akropole a podhradí kolem řeky Úslavy • pravobřežní část: tzv. Malá strana (jižně nejstarší nálezy) snad tržiště z konce 10. stol. • – pol. 13. stol.: rozšíření na levobřežní část: plzeňské suburbium 4 kostely • •Stará Boleslav – 9/10. stol.: dvoudílné hradiště, akropole s kamennou hradbou (Boleslav I.) • před pol. 11. stol.: bazilika sv. Václava • 12. stol.: kostel. sv. Klimenta • předhradí: zahloubené objekty kůlové konstrukce, roubené domy • •Brno – 8. až 10/11. stol.: centrum Brněnska: hradisko Staré Zámky u Líšně • – předlokační osídlení se přesunuje na Staré Brno: • – levobřeží Svratky: původní hrad není bezpečně lokalizován (1091: Kosmas) • sev. předhradí: kostel P. Marie (10/11: rotunda, 11./12. ) • – pravobřežní Svratky: Staré Brno: posun cca. 1 km východněji • 12. stol.: osada, kostel sv. Petra, pohřebiště • – 12/13. stol.: předlokační tržiště: Zelný trh; v prostoru Křenové ulice kostel sv. Petra • Česká osada: kolem kostela sv. Mikuláše • Německá osada: kolem kostela sv. Jakuba (před r. 1228) • – Mendikantské kláštery – 1228-1230: dominikánský klášter • 1230: klášter minoritský • 1240: klášter augustiniánek • 1234 - 1237: Brno označeno jako civitas • 1243: privilegium Václava I.: status královského města (podle Enže a Vídně) • • Znojmo – 9. až 1. pol. 10. stol.: velkomoravské hradiště na sz. straně u kostela sv. Hypolita pohřebiště • před pol. 11. stol.: na protilehlé ostrožně přemyslovský hrad (13. stol.: kamenný) • konec 12./13. stol.: v podhradí vzniká město (několik viků a dvorce s kostely) Břeclav, Přerov levobřežní osada (Hrad ?) pravobřežní osada předhradí (kostel p. Marie) předlokační osídlení levobřežní osada (Hrad ?) Předhradí ? Obvykle se význam a rozvoj Brna vysvětluje vyspělostí cizích přistěhovalců, ekonomickými úlevami a čilým dálkovým obchodem v návaznosti na dálkové komunikační tahy. Mnohem důležitější ale asi budou dvě příčiny, a to, že město Brno převzalo do správy již zavedený hradský tržní okruh, o jehož ovládnutí nebylo třeba svádět zápas s jinými městskými obcemi. •Olomouc – Povel: poč. 9. stol. zánik hradiště na jižní straně města a přesun centra na: • – Olomoucký kopec: skalnatá vyvýšenina – 3 návrší: od 8. stol: strážní funkce • Václavské – konec 9. stol.: hradisko opevněné valem (nález 2000) • Akropole + Předhradí (kostel sv. Petra) • – 10. stol: nově opevněno za expanze Přemyslovců na Krakov • skořepinový val: s roštovou konstrukcí a kam. plentami • – 11. stol.: Boleslav Chrabrý – polský zábor • Oldřich – vyhnání Poláků (po r. 1020) • Břetislav – Olomouc povýšil na centrum údělného knížectví • – 10. až 12. stol.: Olomouc-Denisova ul.: R. Zatloukal 2016, 2023-24 • šperkařská dílna: nálezy surového i opracovaného jantaru • výroba: pro knížecí hrad • trh - v Denisově ul. • - kupecká osada v Pekařské • – 1141: k bazilice sv. Václava přesunuto biskupství od sv. Petra na Předhradí • v areálu hradu vyčleněny 2 okrsky: církevní a světský • • •Olomoucký hrad – světský (zeměpanský) okrsek: Knížecí palác: polo- či zděný s dřevěnými prvky • kostel či kaple (?) • hospodářské budovy • Podhradí: dvorce družiníků • – církevní okrsek: tzv. Přemyslovský palác (biskupský!), bazilika sv. Václava, kapitulní dům • – 12. stol: kamenné opevnění • – 12/13. stol.: kamenná okrouhlá obytná věž: pozdější kaple sv. Barbory • – 1204: požár hradu poškodil i katedrálu sv. Václava • – poč. 13. stol.: vymřením olomouckých údělníků hrad ztratil rezidenční funkci • v přímé držbě Přemysla Otakara I. • • – pol. 13. stol.: lokace královského města (suburbium) • •Příběh hradu • •Mm •mm Nálezy z Pekařské ulice Uničov •1213 – vysazení nové osady („nova villa“) u brodu pře říčku Oskavu •1223 – v Brně vydaná konfirmace Přemysla O. I. (tzv. uničovská listina) • – zakladatel: moravský markrabě Vladislav Jindřich, který měšťanům daroval pozemky • – lokaci prováděl Theodoricus (Dětřich), který vytýčil tržiště a parcely • (za to dědičný městským rychtář - fojt) •1234 – Přemysl O. I.: potvrdil starší výsady, udělil mílové právo: zákaz krčem v okruhu 1 míle • vymezil horní obvod od hranic Čech do poloviny toku Moravice a Bystřice) • vytěžený kov přiznal uničovským měšťanům (příjem z výnosů důlní činnosti) • •Olomoucká ul. – hornická osada z počátku 13. stol. • – slitky bronzoviny (60 % Cu, 35 % Sn), olova (95 %) •Nemocniční ul. – 5 jámových pecí ze 13. stol., strusky (železářství) •Masarykovo nám. – kovářské strusky, kousky rudy, • • Uničov •1974 – výzkum J. P. Michny v klášterním kostele Povýšení sv. Kříže • 1330: usazení mendikantské řehole klarisek, pak minoritů •2009 – Masarykovo nám. •2010 – Olomoucká ulice: • 1. pol. 13. stol.: pozůstatky 4 zahloubených staveb: 5 x 5 m se vstupní rampovitou šíjí • sloupová konstrukce suterénní části • víceprostorové podsklepené domy • 2. pol. 13. stol: kovolitecká dílna: pravoúhlý objekt s trámovým věncem s nadzemní roubenou nebo • drážkovou konstrukcí • 13. – 14. stol.: dvě destrukce dřevohlinitých staveb, řadová zástavba v čele parcel • •1290 – nová lokace: „Nova civitas“ • – dotvoření uliční struktury a půdorysu: uliční čáry • •14. a 15. stol. – první kamenné domy kolem náměstí Uničov •Příměstské osady: • •2012: Haškova ul. – střepy ze 13. stol. •Renoty – Reymhaut •Řítov – Krotendorf: zaniklá osada u Želechovic •Dětřichov – Dyetrichsdorf •U silnice do Brníčka: 1936: trať U mostu – zásobnice ze 13. stol. • 1940: západně od Uničova – keramika ze 13. stol. • 2011: mezi Uničovem a Medlovem: osada ze 13. stol., 30 sídlištních obj. •Zadní lány – u silnice do Střelic: osada ze 13. stol. •Zánik: konec 13. stol., konec hornické činnosti: „stříbrná horečka“ na Kutnohorsku Uničovsko Uničovský horní obvod • •Rýmařov – Bezručova ul. – hornická osada z 1. pol. 13. stol. • – 1747: na mapě označena jako „Starý Rýmařov“ • – levobřeží zlatonosného Podolského potoka • – polozemnice mezi těžebními rýhami: 4x4, 4,5x5 m • – mladší: šíjové vstupy • Hrádek – na protější straně potoka opevněná rezidence báňského úředníka, který dohlížel na vytavování zlata • (technická keramika, slitky) • •Frankštát (dnes Nový Malín) – hornické městečko, 13. stol. • •Hankštejnské doly – oblast Tvrdkova, Ršovska a Skalska (Hankšten) • – těžba: Stříbrné Hory, Horní město, Břevenec, Ruda • – zlatonosný křemen, stříbronosný galenit, olovnato-zinkové a Cu rudy • – ochrana: hrad Rešov (konvice s brakteáty z 80.l.13.) • Šumperk •2008 – ul. Na hradbách: v sev. části města • – zahloubený objekt cca 4,2 x 4,5 m • – hl.: 150 – 170 cm • – sv. část: ohniště • – zbytky dřevěné podlahy z prken š. cca 15–20 cm • – obvodový trám o průměru cca 20 × 20 cm • (základ rámové konstrukce) • – keramika: 2. pol. 13. až poč. 14. stol. • – analogie: Loštice-Komenského ul. • Rýmařov-Bezručova ul. • – lotové závaží • •1278: první zmínka („na zeleném drnu“) Opava •do 80. l. 12. stol. – Horní Poodří (Holasicko) piastovské, pak připojeno k Českému státu •1. pol. 13. stol. – Morava: 7 provincií: Olomoucko, Znojemsko, Brněnsko, • Břeclavsko a Přerovsko (od Olomoucka), Bítovsko (od • Znojemska), a Holasicko (Opavsko) • •Poloha – pravobřežní mírně svažitá terasa řeky Opavy, 30 ha •Lokační Jádro – majetky řádu německých rytířů s pozdějším farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie • •1195 – falsum: listina olomouckého knížete Vladimíra vydaná v Opavě: „in Oppaviam“) •1201 – listina Přemysla Otakara I: desátek z provincie holasické • („in provincia Golasszich“ – naposledy: 1240) •1204 – pozemky v vlastnictví řádu německých rytířů •1213 – osvobození johanitských statků v holasické provincii •1220 – jmenována: Opavská provincie •1213 – 1220: předpokládaná lokace Opavy na místě staršího osídlení • • •Zástavba – dřevohlinité domy se zahloubenými suterény: • •Pekařská ul.: 2002: základový trámový věnec – po pol. 13. stol. na dně nádobka (základová oběť) • keramika: a) starší: 1. pol. 13. stol.: tuhová ker, římsové okraje • b) mladší: 2. pol. 13. stol. – 1. pol. 14. stol.: okruží s ovalenými okraji • 15. stol. – kamenný dům •U pošty – 2001/2: Masarykova ul.: zachycena stěna zahloubeného suterénu, 2. p.13.st. • •Horní náměstí – 2003: parcely jižní fronty: 2 obj. v superpozici: 13. stol. • a) starší: zbytek podlahy a stěn s trámovým věncem • b) mladší: jímka se zbytkem výdřevy • – 2010-2011: Radniční ulice: • 1. hor.: po r. 1234: první dřevohlinitý dům (dendro) • 2. hor.: 3./3 pol. 13. stol. – 1. pol. 14. stol.: 4 podsklepené dvoudílné domy s rámovou konstrukcí • hygienické a hospodářské zázemí • vydřevená jímka • zahloubená stavba kůlové konstrukce (do 14.) • sladovnická pec • A: Pekařská ul. B: U pošty (Masarykova) C: Horní nám. D: Krnovská ul. E: Hradecká ul. Dřevohlinitá zástavba – lokační jádro města •U pošty – 2001/2: zachycena stěna zahloubeného suterénu, 2. p.13.st. • •Horní náměstí – 2003: jižní fronta: 2 obj. v superpozici: 13. stol. • a) starší: zbytek podlahy a stěn s trámovým věncem • b) mladší: jímka se zbytkem výdřevy • – 2010-2011: Radniční ulice: • 1. hor.: po r. 1234: první dřevohlinitý dům (dendro) • 2. hor.: 3./3 pol. 13. – 1. pol. 14. stol.: 4 podsklep. dvoudílné domy s • rámovou skeletovou konstrukcí • hygienické a hospodářské zázemí • vydřevená jímka • zahloubená stavba kůlové konstrukce (14.) • sladovnická pec • • • Opava •Krnovská ul. – 2001: 2 zahloubené suterény se stupňovitými • vchody se zbytky trámového věnce • 1 roh částečně dochovaného suterénu s • požárovou vrstvou ze 17. stol. • •Hradecká ul. – 1973: výzkum J. Král: zásobní jáma a suterén se • stupňovitou šíjí, 2. p. 13. stol. • – 1971: V. Šikulová: hrnčířská pec z pol. 14. stol. • • • Krnovská 17 Krnovská 17