Archeologie středověkého a novověkého města 3. Institucionální město, lokátoři a tzv. nezdařené lokace. Institucionální město •Kolonizace – záměrné a řízené, často jednorázové osídlení do té doby neobývaných nebo pustých míst • – osídlenci přivedenými lokátory obvykle z německy mluvících zemí • •Založení města – mělo právní povahu: propůjčení městských práv • – právní založení znamenalo udělení městských privilegií • •Městský status – vyžadoval královo povolení: tzv. regál, který se vztahoval na města: • a) zeměpanská – královská, markraběcí • b) nezeměpanská – biskupská, šlechtická • •Podmínky: • •vznik organizovaných výrobních středisek: ekonomické předpoklady •existence stabilizovaného státu s centrální panovnickou mocí •zemský mír •existence právního řádu • • Zakládací listiny •1. období vzniku měst – převažovaly ústní (zvykové) akty s převahou obyčejových ustanovení • – městské privilegium: základ městské autonomie a samosprávy • – někdy jsou v nich jmenováni lokátoři • • – královské listiny: Německo: Špýr (1111), Worms (1114) • České země – o století později než v Německu • – na Moravě dříve než v Čechách • 1213: Bruntál • 1223: Uničov • 1224: Opava, • •2. v průběhu výstavby – zakládací listina mohla být vydána i dodatečně nebo nebyla vydána vůbec • – někdy dochovány v opisu (Louny) • – královská města: ústní založení (Olomouc) • – města nekrálovská: listiny pořizovala vrchnost •Původ – venkovští rychtáři z okolí, měšťané, minimálně šlechtici • – většinou jeden s pomocníky • – někdy dva: Hora sv. Štěpána u Litoměřic, Nové Město u sv. Havla, (Horní) Benešov, Starý Bezděz) • • – první lokátoři: většinou tzv. první rychtáři: • Uničov 1213: Theodoricus • Litoměřice 1232: Lutold • Brno 20. l. 13. st.: Rubin • 1238: Vecen („iudex Brunensis“) • 1247: Aleam • Hodonín 1236–8: Petr • Kladruby kol. 1230: Meinhard • (Havlíčkův) Brod 251–7: Wernher, zv. Rybář • Kravaře 50./60. l. 13. st.(?): Jindřich • Krnov před 1269: Sigfrid •Výběr místa – písemně není doložen • – Polička: v zakládací listině uveden výčet požadavků • orné i neorné pole, lesy, háje, lov, louky, pastviny, vodní toky, rybné revíry • •Terénní úpravy – povrchu, vodního režimu: Děčín, Litovel • •Vyměření půdorysu a parcelace – nejprve kolem ústředního tržiště na náměstí, komunikací • •Zajištění obyvatel – obvykle lidé z okolních vesnic • – cizinci: se Saska, Slezska, Rakouska, Bavorka • •Zajištění tzv. příslušenství města – výběr plateb, mlýn, hospoda, lázně • – povinnosti zpravidla uvedeny v zakládací listině • • • Změny lokace • •Hornické osady – zakládány v souvislosti s těžbou drahých kovů •Staré město u Bruntálu – 3/4 13. stol.: přesun do prostoru dnešního Bruntálu •Rýmařov: městské provizórium na Bezručově ulici v 2. pol. 13.- 1. pol. 14. stol., přesun do dnešního jádra (1 km západně) • •Trhové vsi – 12. stol.: při celnicích a zemských hranicích (Klatovy, Netolice, Hranice, Frýdek) • – některé se později vyvinuly v poddanská městečka • Žďár n. Sázavou: 1252–1257 tržní městečko v blízkosti kláštera založil Ditwin (pak rychtář) • Veligrad: trhová ves velehradských cisterciáků přenesená do dnešního Uherského Hradiště (1257) • Mohelnice: řemeslnická a tržní osada: přestěhování do nově založeného biskupského města • Litovel: • •Změna průběhu komunikace – změny sídelních struktur •Vesnice Ostrov na Tachovsku: 13,/14, stol. koncentrace rozptýleného osídlení v souvislosti s přesunem tachovské větve • Norimberské cesty • Bruntálsko a západní část středověkého Opavska (hranice vyznačena tečkovaně) s hlavními doly, hrady a městy a lokalizací Nové Vésky. •Montánní areály na moravsko-slezském pomezí: • •Rudy v podhůří Hrubého Jeseníku: • – stříbro: okolí Horního Benešova • – železo: Horní Životice – Leskovec – Moravský Beroun • okolí Malé Morávky • – zlato: rýžoviště v povodí Opavy, Uhlířského a Černého potoka • Vrbno p. Pradědem – Nové Heřminovy • •Postup těžby – proti proudu Opavy, Moravice a Černého potoka k • primárním ložiskům v oblasti vrchů Hláska–Vysoká • •Hornické osady – po vytěžení ložisek se přesouvalo zázemí •20. a 30. let 13. stol.: Suchá rudná (primární ložisko bez zemědělského zázemí) • Nová Véska (rýžoviště) • •Tržní centra: •Staré Město – Bruntál •Rýmařov (uničovský horní obvod) Mapa rýžovišť na Staré vodě a Černém potok: 1 – místa s pozůstatky těžby primárních ložisek; 2 – doložená rýžoviště; 3 – potenciální místa rýžovišť. J. Večeřa •Důsledky hornické kolonizace: analýza makrozbytků • • – Odlesňování: změna lesní vegetace • ubývá jedle a buku , šíří se smrk a borovice • • – Indikátory sešlapu a pastvy: jitrocel kopinatý a šťovík menší • • – antropogenní indikátory: obiloviny • chrpa modrák, koukol (plevele) • pohanka, len • •Podobná situace: v Krušných horách nebo na Českomoravské vrchovině Staré Město – Bruntál •Nejstarší kolonizační osada s městským právem. • •1213: vysazení Bruntálu (ve Starém Městě) s pozdně románským kostelem • Zvěstování Panny Marie) mělo zajistit přemyslovské pozice v • rudonosné oblasti a omezit kolonizaci Jesenicka vratislavským biskupstvím • 1377: dnešní Staré Město neslo název Starý Bruntál „alden Freidintal„ • 1405: „Aldinstat" • •1223: v listině Přemysla I. se připomíná lhůta deset let, která měla uplynout • od lokace Uničova, jehož obyvatelé užívali magdeburské právo po • vzoru Bruntálu (tzv.uničovské privilegium) • •1287: nejstarší městská pečeť s vyobrazením horníka objevená v roce 1992 • v bavorském státním archivu v Mnichově, která je přivěšena k listině, • vydané hlubčickým fojtem Thilem a bruntálským fojtem Bertoldem • (9. srpna). 07cs036 •1974 – výzkum Svatopluk Bříza: výzkum kostela Panny Marie •2002 – výzkum Jiří Kohoutek: odkryv apsidy + v gotické zdi presbytáře •2011 – Michal Zezula (NPÚ): odkryv trojlodní baziliky s chórem •2020-23 – výzkum jižně kostela: • zástavba z doby kolonizace spojené s exploatací drahých kovů • suterén domu se vstupní šíjí zaniklý požárem kolem pol. 13, stol. • těžební jáma s ohništěm, střepy, struska (zpracování železa) •třetí čtvrtina 13. stol. – přesun do prostoru dnešního Bruntálu •2019 a 2020 – stavební obnova areálu kostela Bruntál Uničov • •Založen jako hornické město • •1223 – markrabě Přemysl I.: potvrdil fojtovi a měšťanům starší výsady • – 1213: k založení osady „nova villa“ u brodu říčky Oskavy za markrabího • Vladislava Jindřicha († 1222), protože v listině se píše, že uplynulo 10 let, • kdy Uničovští mohli svobodně mýtit les • lolátor: fojt Dětřich (Teodorich): odměněn dědičnou rychtou • • – městu udělil městské právo, které zakazovalo provozovat v okruhu jedné míle (cca 11 km) • krčmu a prodávat potraviny • •1234 – vymezenl horní obvod města: od hranic Čech až do poloviny toku řeky Moravice a od ní do poloviny Bystřice • • – stanovil, že veškeré druhy kovů nalezené na tomto území patří při zachování zeměpanských práv městu: • šlo o příjem z důlní činnosti • • – zlatokopové nesměli bydlet nebo nocovat v okolních vsích: soustředění horníků do hornických osad kvůli odvádění • poplatku za dolování panovníkovi a městu • • 07cs036 Moník, Šlézar, P., Interdisciplinaria archaeologica 2012, 229. Uničov •2008: Nemocniční ul. – 2008: baterie 5ti pecí ze 13. stol. •2009: Bezručovo a Masarykovo nám. – strusky (železářství) •2010: Olomoucká ul. – kovolitecká dílna: Kapkovité slitky bronzoviny (cca 60 % Cu, 35 % Sn) olověný slitek s částí tyglíku (115 g; 91,1 % Pb) strusky, kousky rudy, dno žel. výhně (železářství) • Opava – 1213 – 1220: vznik – 1224: udělení městských práv – nám. Osvoboditelů: slévačské dílny se slitky ve vrstvách 12./13. stol. – 1271: Přemysl Otakar II. potvrdil měšťanům doly na stříbro a olovo u Horního Benešova a import olova do Uher – 1283, 1296: právo nuceného skladu – 1474: doly a metalurgické provozy v Horním Benešově zničeny za tažení Matyáše Korvína Ratiboř Opava - nám. Osvoboditelů výzkum V. Šikulová 1969 Opava-nám Opava-nám Opava-nám Opava-nám Opava-nám 6 - 3 6 - 4 6 - 1a 6 - 1b 6 - 1c 6 - 1d 6 - 2 Obrázky-refoš Rýmařov •Rýmařov – první zmínka: 1350 (původně zeměpanské město založeno ve 2. pol. 13, stol.) • – 1970: výkop inženýrských sítí v Bezručově ul.: předměstská osada na levém břehu Podolského potoka • – 1971–1975: plošný výzkum hornické osady • na mapě janovického panství z roku 1747: locus ubi antea urbs... Römerstadt • místo založení starého města… • – 1. fáze: 1. pol. 13. stol. : 7 čtvercových zahloubených objektů s ohništěm v rohu 3,5 x 4 a 4,5 x 5 m • objekty vedle těžních rýh, zbytek rýžovnické haldy a promývacího žlabu • zánik požárem kol. r. 1250 • – 2. fáze: po pol. 13. stol.: 3 domy (jeden s kamennými základy a šíjovou rampou), tržiště • analogie: řemeslnicko-tržní osada v Mohelnici se zahloubenými objekty srubové konstrukce • – 3. fáze: 2. pol. 13. stol.: objekty podél Bezručovy ul. • • – objekty byly těsně vedle těžních rýh, zbytek rýžovnické haldy a promývacího žlabu • – na protější straně: Hrádek: opevněná rezidence horního úředníka (výzkumy: 1969‒1971 a 1975‒1988) • technická keramika se šupinkami zlata • • – 2013: úpravy Náměstí míru: suterény nadzemních domů ze 14. a přelomu 15./16. století • • městský hrad Historické jádro (5 ha) tvrz kolonizační ves předkolonizační osídlení Litovel, Staré město. Poloha předlokačního sídliště v meandru řeky Moravy: 1. jádro sídliště; 2. souvisle osídlený prostor; 3. okraj písečné duny. Litovel: přesun osídlení do dnešního jádra 12/13. – pol. 13. stol.: předlokační: „Antiqua civitas” (Staré Město) u brodu status zeměpanského trhového centra zahloubené objekty, zpracování železa 2. pol. 13. stol.: translace 0.5 km jv. vyměřeno nové náměstí lokátor Jan Epich dřevohlinité opevnění: příkop, val, palisáda, farní kostel sv. Marka a špitál řádu sv. Ducha, kamenné hradby (1327) městské vsi: Víska, Tři Dvory a dnes zaniklé – Dürrenbach, Doubrava, Greyden jižní Čechy •Hirzo – zvíkovský purkrabí: v 50 a 60 letech 13. stol. • – působil ve službách Přemysla Otakara II. • •Písek – nepřímý podíl na lokaci podle Jiřího Kuthana dokládá činnost zvíkovské stavební hutí ve městě •zázemí Zvíkova – Myšenec: královský hrádek a kostel; Mirovice: městečko •Klášter Zlatá koruna – 1263: založil k posílení královské moci •tzv. Mokerský újezd – 1348: získal do svého majetku snad od Václava |. (?) • – od. 1268: území, kde založil 23 sídlišť daroval klášteru Zlatá koruna • • sídla na Boleticku – podobné půdorysy jako v Heršově (?) • (České) Budějovice – 1265: lokace, nestal se ale rychtářem • • • Morava •Městské právo – převzato z německých vzorů a neseno vrstvou německých osídlenců • •Sever Moravy – tzv. magdeburské právo: nejstarší stolicí byl Uničov (asi 1223) a pak Olomouc (kol. r. 1243), • Přerov (1256) • – od pol. 13. stol.: okruh práva hlubčického, což byla modifikace magdeburského práva. • Hlubčice (1275) – vzor pro (Horní) Benešov, Křenovice, Uherský Brod • Hranice – původně hlubčické právo, od r. 1292 olomoucké • •Jižní Morava – vliv jihoněmeckých práv (Vídeň, Enže) • – hlavní okruhy vytvořilo Brno (1243) a Jihlava (1237-1239) • – brněnský okruh: vycházel z jihoněmeckých právních řádů zprostředkovaných Enží (1212) Vídní (1221) • Uherské Hradiště (1258), Kroměříž (1290) • – do pol. 14. stol. fungoval okruh měnínský (jv. od Brna) • – Hodonín převzal práva z uherského Székesfehérváru / Stoličného Bělehradu) díky královně Konstancii, • manželce krále Přemysla Otakara I. (věno: břeclavská provincie). • •Svody městského práva – právní kniha brněnského písaře Jana z 2. pol. 50. let 14. stol.