Archeologie středověkého a novověkého města 4. Vývoj měst v Čechách a na Moravě - dělení a chronologie. Dělení měst •dle vrchnosti: a) města královská • b) města věnná • c) poddanská – církevní (biskupská, klášterní) • – šlechtická • •dle velikosti: 1. velká: civitates • 2. malá: městečka – oppida • •dle opevnění: 1. hrazená • 2. nehrazená • •dle funkce nebo významu: • 1. hlavní města – všechny hlavní funkce včetně rezidenční: Praha, Brno, Olomouc • 2. poddanská města – hlavní funkce méně rozvinuté, někdy nejsou všechny • 3. městečka – značná redukce městských funkcí • 4. města s dominantní funkcí – horní (Kutná Hora), lázeňská (Poděbrady) • 5. města revoluční – vznikala za husitské revoluce – Tábor • • Zakládání měst v českých zemích •1. etapa: 1213–1253 • •Čechy – transformace hradišť na městečka: • Praha - Malá strana, 1225: Hradec Králové, 1235: Litoměřice, 1245: Žatec • – střední: obě pražská města • – severozápadní: Cheb, Kyšperk, Kladruby, Ústí n. Labem • •Morava – vývoj je rychlejší a prvá lokovaná města zde vznikají dříve (Přemysl Otakar I.) • – 2 oblasti: a) severní Morava a Slezsko: vliv Saska • před r. 1213: Uničov, Bruntál (uvedeno v privilegiu z r. 1223) • Opava: první zmínka r. 1201,1222: měšťan Ekkehard z Opavy, 1224 - velké privilegium • Olomouc – první doklady z r. 1243, 1245 • • b) jižní Morava: vliv Podunají • Znojmo: 1226 • Brno: 30. léta 13. stol. • Hodonín: privilegium údajně z r. 1228, spíše počátek 30. let • • • • • •2. etapa: 1253–1306: • – královská města: zakládaná za Přemysla Otakara II. Uherské Hradiště: pravděpodobně r. 1257 • Uherský Brod: před 1272 • Litovel: 1291 • • – založení světských i duchovních vrchností: Osoblaha: Herbort z Fulštejna 1252 • Příbor: Frank z Hückeswagenu před r.1251 • • – založení olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku (1245–1281): Kroměříž: 1207 • Svitavy: 1256 • Moravská Ostrava: 1270 • Mohelnice: město před 1273 Města •královská – Čechy: Přemyslovské fundace 13. stol.: kolem 50 měst, z toho 38 tzv. svobodných královských • Staré a Nové Město pražské, Malá Strana, Beroun, Slaný, Mělník, Nymburk, Kouřim, Kolín, • Kutná Hora, Čáslav, České Budějovice, Vodňany, Domažlice, Písek, Sušice, Klatovy, Domažlice, • Plzeň, Stříbro, Tachov, Cheb, Loket, Karlovy Vary, Ostrov, Kadaň, Žatec, Louny, Most, Ústí nad • Labem, Litoměřice, Trutnov, Dvůr Králové, Jaroměř, Hradec Králové, Chrudim, Vysoké Mýto, • Polička • • – Morava: do poč. 15. stol. 11: Brno, Olomouc, Znojmo, Jihlava, Uničov, Opava, Litovel, Zábřeh, Přerov, • Jevíčko, Ivančice, Velká Bíteš, Telč, Jemnice, Pohořelice, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Bzenec • • •poddanská (šlechtická) – Horažďovice, Prostějov aj. • •Věnná – Hradec Králové • •horní (báňská) – Stříbro, Jihlava, Kutná Hora • Typologie •Třídění podle sociálně-ekonomické struktury (15. – 16. stol.): • • 1. řemeslnicko-zemědělská – nízká úroveň řemeslné výroby a živností • – nízký rozvoj řemeslnické specializace a cechovní organizace (poddanská městečka) • 2. řemeslnická – pokrývaly poptávku po vlastních produktech z místního trhu • – specializace: dominují potravinářská a oděvní odvětví • – výroba pro vzdálenější trhy: oblastní, zemský, zahraniční • – většina královských a vrchnostenských měst • 3. exportní – nejvyspělejší ekonomický typ, typickým rysem je rozvoj určitého odvětví, jehož výrobky získaly • mimořádné odbytové možnosti na vzdálenějších trzích (Brumov, Český brod, Jihlava) • 4. spotřební – výroba zaměřena na spotřebu v rámci místního trhu: výroba zaměřena na místní trh • 5. velkoobchodní – sídla cechovních korporací: sídla zemských cechů – Praha, Brno • 6. hornická – specializovaná na těžbu rud: Jihlava, Stříbro, Zlaté hory, Kutní Hora, Jáchymov •Poddanská města – 2. pol. 15. a 16. stol.: rozvoj, nová centra panství, správní střediska velkostatků, řemeslné výroby • povyšování osad nižšího typu (Všeruby u Domažlic, Hrabyně) • • – 16. stol.: kolonizace neosídleného pohraničí (na „zelené louce“) • např.: Nové Město nad Metují založeno jako centrum nového krčínského (novoměstského) panství • • – podle P. Vorla: 4 skupiny měst • 1) periferní – nejméně významná, součást většího panství, nehostila sídlo vrchnosti ani správy velkostatku. • 2) sídlo správy menších panství - j ediná městská obec na panství • 3) středisková města – centra většího dominia s více periferními městečky (podpora řemesla a obchodu) • 4) města rezidenční – hlavní sídlo významného panského rodu (péče o vzhled města, luxusní výroba a dovoz) • •Šlechtické podnikání – budování velkostatků obilnářství: (zásobování: z nížin do hor; zásobování textilních center) • •Rozvoj řemesel – pol. 16. stol.: soukenictví, plátenictví – sev. a vých. Čechy, Jeseníky, Beskydy (Broumov, Litomyšl, Jihlava, N. Jičín) • – protoindustrializace = 1. fáze industrializace (pro potřeby armády) • rybníkářství: jižní Čechy • sklářství: severní Čechy • • Horní (báňská) města • •Specifická varianta měst s nalezišti kovových rud, která se od ostatních lišila větší mírou svobod: • • a) královská – podřízena přímo králi skrze královskou komoru a horní úřady • – nejvyšší mincmistr: zastupoval krále a dosazoval městskou radu a konšely • • b) svobodná – podléhala částečně králi a částečně vrchnosti, jestliže se nacházela na jejích pozemcích • nebo byla propůjčena na základě horního regálu • •Horní správa – úřednický systém, který vyměřoval a rozděloval důlní podíly, registroval příjmy z urbury, • kontroloval doly a dohlížel na jejich řádný provoz • • – ekonomika byla primárně závislá na důlní činnosti • – řemeslníci usazení v hornickém městě zásobovali i okolní sídla • – zemědělské zázemí dodávalo do dolů potraviny, tažná zvířata nebo povozy • – těžba kladla výšené nároky na zásoby dřeva (ochrana ze strany šlechty) • – v počáteční fázi rychlý nárůst počtu obyvatel (i rychlý zánik) • •Horní právo – souhrn právních norem upravujících hornickou činnost, tj. vyhledávání, těžbu a zpracování • nerostných surovin mezi králem, majiteli pozemků a horníky. • – vycházelo ze dvou základních principů: • a) horního regálu • b) horní svobody • •Horní regál – právo panovníka na nerostné bohatství země, který rozhodoval komu přenechá právo těžby • (církev, šlechta, města) a za jakých podmínek – za podíl z výtěžku (urbura: 1/8 vytěženého kovu) • – předkupní právo na vytěženou rudu • – právní předpisy (horních řádů) správy hor • – vykonávání soudnictví • •Horní svoboda – svobodné vyhledávání nerostů bez souhlasu vlastníka pozemku • – právo každého svobodně nalézat „hory a kovy“ • (vlastnictví nerostů odděleno od vlastnictví půdy). • • •Předpisy upravující horního podnikání – shrnuty do právních norem: • •20. a 30 léta 13. stol. – Jihlava: počátky těžby v horním revíru (horní správa a soud) • – 1227: urbéř dohlížel na dodržování královských práv v jihlavském rudném revíru • – 1240–1243: založení horního města (zakládací listina se nedochovala) • – 1249 (1251): privilegium Václava I. základ Jihlavského horního práva • první část upravovala právo městské, druhá horní • – 2. pol. 13. stol.: Iura montium et montanorum (Právo hor a horníků) • •2. pol. 12. stol. – Kutná Hora: počátky těžby spojovány s cisterciáckým klášterem v Sedlci (1/3 z urbury) •1298/1300 – Václav II. provedl mincovní reformu – kodex horního práva: Ius regale montanorum • – ražba pražských grošů (do 1547): královská mincovna ve Vlašském dvoře • – sepsáním nového horního zákoníku pověřil římského právníka Goziza z Orvieta • – 60./70. léta: báňské středisko s koloniemi horníků kolem největších dolů (několika osad) • – 1289: pojmenování „MONS CUTHNA“ • – 1304: povýšení na město (o rok později obehnána hradbami); 10 tis. obyvatel (2-3 tis. horníků) • • • http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/obr_historie/1R.JPG Jihlavské horní právo (70. léta 13. stol.) •20. léta 13. stol. – v okolí Jihlavy nalezeny výchozy stříbronosných rud • •Technologie dobývání a zpracování rud nebyla dostatečně známa: • – část kolonistů přicházela z německy mluvících zemí • (saská strana Krkonoš). • •1249 – první horní zákoník: kodifikace staršího hornického práva • – převzala jiná horní města: Čechy, Morava, Uhry, Polsko, Slezsko • a saská Míšeň • •Rukopis A – báňský řád kolem pol. 13. stol. •Rukopis B – báňský řád z druhé pol. 13. stol. • • • Vlašský dvůr Vlašský dvůr Kutnohorské horní právo (Ius Regale Montanorum) •1300: Ius regale montanorum (Právo královské horníkuov) • (též Constitutiones juris metallici). • •Václav II. v něm vymezil dvě zásady: • 1. Královský regál: • – bez ohledu na vlastníka půdy byly drahé kovy ve vlastnictví • krále, který za poplatky a po splnění určených podmínek • mohl propůjčovat ložiska k těžbě. Veškerá produkce kovů • vykupovala královská mincovna. • •2. Svoboda báňského podnikání : • – kdokoli mohl hledat a dobývat nerosty, splnil-li všechny • závazky (hornická činnost přinášela svobodu pohybu).