Archeologie středověkého a novověkého města 5. Půdorys, opevnění, parcelace, komunikace a veřejná prostranství. • Evropa – počátky pravidelného prostorového členění sídlišť od doby římské; obchodní emporia • •Vikingská města – 9./10. stol.: pravidelné struktury městských pozemků (York, Dublin, Waterford) • •Skandinávská města – po r. 1100: Bergen, Trondheim, Oslo • •Západní Evropa – 11. až 12. stol.: Antverpy, Schleswig, Hamburk (rozptýlené dvorcové uspořádání) • – 12. stol.: přibývá pravidelnější parcelace: Braunschweig, Göttingen, Münster, Lübeck • •Polsko – dobré podmínky pro uchování dřevěných konstrukcí na centrálních lokalitách z 10.–12. stol. • Romana Barnycz-Gupieniec – studovala vývoj a prostorové členění raně středověké „parcelace“ • Pomořan, Slezska, Běloruska, Rusi a Skandinávie • – 11. stol.: počátky zástavby s určitými pravidelnými rysy, obecně 12. stol. • •Opolí – před. pol. 11. stol.: částečně pravidelná zástavba s vydřevenou komunikací a přilehlými jednoprostorovými • srubovými domy • podobně Přerov – srubová zástavba s úsekem vydřevené cesty z hradu drženého v ¼ 11. stol. polskou posádkou • – cesta respektována do konce existence hradu v 1. pol. 13. stol. • – 12. stol.: zahuštěná zástavba jevila určitou pravidelnost • • • Bergen (Norsko). zástavba u přístavu z let 1170/1171 (před požárem) •Lübeck: • • – lokován ve dvou etapách: 1147 a 1159 • – poměrně velké parcely se postupně dělily • • – Fischstrasse: • 1. fáze: po pol. 12. stol.: 1:3 (27 ×78 m) • 2. fáze: 3/4. 12. stol.: 1:1, 3:4 (7 ×28 m a 23 ×29 m) • dvojnásobné (3 × 49 m a 27 × 50 m) • • – Alfstrasse: po r. 1175: 2 parcely: 1:2 (14 ×27 m) • • – Fischstrasse: 3 parcely: 1:3 a 2:3 (2x) • • – postup zástavby: pol. 12. stol.: zastavěno 8 % plochy • konec stol.: 45 % • Lübeck (SRN). Alfstrasse–Fischstrasse. parcelace ve 2. pol. 12. stol. Opevnění města Městské opevnění • •Jiří Kejř – „důležitým znakem lokace je spojení momentu prostorového s právním“ • •Urbanistická osnova – opevnění: vymezovalo hranice města („intra“ a „extra musos“) • – centrální náměstí: napojeno na hlavní komunikace a uliční síť • – domovní bloky: s vyměřenými parcelami a zástavbou • •Opevnění: hradba – symbol svébytnosti města (v městských znacích) • •Val a příkop: Most – 30. léta 13. stol., příkop: š. okolo 10 m, po pol. 13. stol hradby • Praha – Malá strana (Menší Město pražské): 9. stol.: val • pol. 14. stol.: kamenná hradba • – Staré Město pražské: 1258: dokončena kam. hradba založená Václavem I. • – Nové Město pražské: 1348–50: Karel IV. stavba kamenné hradby v. 10 m, síla 180–240 cm • 4 brány: Horská – výzkum 2021 Archaia Praha • •Palisáda: Kutná Hora – 1304: původně ohrazena ploty, pak kamenná hradba •Kamenná hradba: 13. stol.: zeměpanská města • 14. a 15. stol.: poddanská města • Obsah obrázku text, budova, kámen, cihla Popis byl vytvořen automaticky Znak Domažlic Praha-Malá Strana: levobřežní část Pražské kotliny: 1 – raně středověké opevnění: dřevohliněná hradba s čelní kamennou zdí a příkopem; 2 – románský Juditin most (1165/72) a raně gotické opevnění sestávající z hradby proložené věžemi s branami a příkopu; 3 – opevnění z poloviny 14. stol. 4 – barokní opevnění Malé Strany a Hradčan Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky •1. Denisova ul.: 1981–1983, 1991 (Pavel Michna), středověká hradební zeď se střílnami a nárožní věží. •2. Vodární ul.: 1995 (Tomáš Drobný) v hl. 1,7 2 torza 2 zdí vzdálených 2,75 m. •3. Pekařská ul.: 1982–85, obchodní dům Koruna, 1987–1992 parcely u gotické hradby(Josef Bláha), kostrové pohřebiště z 1. pol. 10. stol., svah dorovnán po lokaci města ve 2. pol. 13. stol., kol. 1300 došlo k výstavbě městské kamenné hradby. •4. Dvůr v 8. května: 2008 u hradeb •5. Ulice U Hradeb: 2012 (Hana Dehnerová), torza zdí. •6. Tř. Svobody: 1976–1978 (Pavel Michna), torza zdí. •7. Tř. Svobody: 2012 (vedoucí Hana Dehnerová) substrukce Mlýnského náhonu •8. Tř. Svobody: 1977 (Josef Bláha) barokní vodní příkop s cihlovou eskarpou a kontreskarpou. •9. Havlíčkova a Pavelčákova: 1992 (Bláha), příkop. •10. Ul. Křivá: 1990 (Bláha), kamenné zdi. •11. Rekonstrukce Blažejských schodů: 2017, negativní •12. Hrnčířská ul.: 1998 (Hedvika Sedláčková), val ? •13. Univerzitní ul: 1999–2002 (Sedláčková), rekonstrukce tzv. jezuitského konviktu, husitská hradba; 2001-2002 (Dehneroví, Pavel Šlézar), rekonstrukce Židovské brány. •14. Denisova ul.: 2007 (Richard Zatloukal), základy Nové brány. Městská hradba 1 – Hradební věž 2 – Předbraní 3 – Věžová brána s padací mříží 4 – Hradba 5 – Ochoz 6 – Parkán 7 – Parkánová zeď 8 – Vyzdívaný příkop 9 – Padací most 10 – Val s polským plotem 11 – Cimbuří 12 – Podsebití Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky •Věže: 2. pol. 13. stol.: válcové – nařízení Přemysla Otakara I. • – snadno přístupné obráncům • – boční odstřelování paty hradby: štěrbinové střílny • – kurtina: hradba s cimbuřím (stínky s pultovými stříškami, proluky) mezi věžemi • • 2. pol. 14. stol.: hranolové (čtyřboké) – Beroun, Kadaň, Nymburk, Vysoké Mýto, Tachov • • •Brány – průjezdné pod věží nebo mezi hranolovými věžemi • – chráněny příkopem, spouštěcími železnými mřížemi a padacím mostem • – fortny: výpadové branky • •Bašty – kruhové, polokruhové, polygonální • •Parkán: mezihradební prostor s předsunutou zdí: oddálení útoku • využíván hospodářsky (technologicky náročné provozy): a) nadměrný zápach – jircháři (kožedělná řemesla) • b) nebezpečí ohně – hrnčíři, kováři (černá řemesla) • Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Palisádové opevnění a kamenná hradba města. Bible krále Václava IV., 1389/1400. Obsah obrázku text, ložní prádlo, látka Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, budova, venku, sušárna Popis byl vytvořen automaticky Svitavy. Městské opevnění. 2.pol. 14.stol. – pol. 15.stol. Obsah obrázku strom, venku, obloha, budova Popis byl vytvořen automaticky Nymburk, 1. pol. 14. stol. Obsah obrázku tráva, obloha, venku, strom Popis byl vytvořen automaticky Tachov, 14. stol. Kouřim: opevnění vystavěno v polovině 13. stol. současně s městem. Na stavbu osobně dohlížel Přemysl Otakar II., který jej dával v roce 1261 za vzor i ostatním královským městům. Dnešní podoba: přestavba po pol. 15. stol. Délka: 1250 metrů výška: 6 až 7 m parkán: 14 metrů široký Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku budova, venku, dům, cihla Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Novoměstská Horská brána (dvě hranolové věže a průjezd) a provizorní opevnění. Zničena Švédy 1648. Obléhání Prahy, 1663. Obsah obrázku venku, obloha, město Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku budova, cihla, venku, kámen Popis byl vytvořen automaticky •Bašta – střílna v hradbách (půdorys: kruh, půlkruh, polygon) • – převyšuje hradby, ale není tak vysoká jako věže • – později předsunuté dělostřelecké opevnění brány na • vyvýšeném pahorku (tzv. predsunutá bašta) • •Barbakán – předsunuté opevnění brány (půlkruh, podkova, polygon) • – zalomení přímého směru vstupu • •Bastion – pětiúhelníková pevnost s cihlovým pláštěm • a příkopem zaplavovaným vodou, 16. – 19. stol. • – 2. pol. 18. stol.: výstavba po prusko-rakouských válkách • Špilberk – 1560: prodán městu, 17/18. stol.: 5 bastionů • Hradec Králové (1766-89), Terezín (1780-90) a Josefov (1781-91) • • – kavalír: nadzemní část bastionu • • Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Terezín Obsah obrázku diagram, schématické Popis byl vytvořen automaticky 2018 – výzkum Muzea v Hradci Králové – archeologové odkryli Kavalír 33 pevnostního systému v Gayerových kasárnách Obsah obrázku venku, území, údolí, příroda Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky > Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Razím, Vladislav: Řeč středověké fortifikační architektury: terminologie a její souvislosti. Praha 2018. Středověká opevnění českých měst, 3. díl, Praha 2019. Městský půdorys • •Lokátor – vybral vhodné místo pro budoucí zástavbu •Agrimensor – zeměměřič: vyměřil prostor budoucího města • •1) městské parcely s obytnou a hospodářskou zástavbou •3) komunikační prostranství – náměstí, tržiště, cesty •2) veřejné stavby – hrad, kostely a hřbitovy, městské stavby – radnice, kláštery •4) opevnění – fortifikace: příkop, val – palisáda – hradba – parkánové zdi • •F. Hoffmann – uspořádání městského půdorysu: • 1) rostlý (vliv přírodního prostředí) • 2) plánovitý (normový) – a) pravidelný pravoúhlý – s ústředním náměstím (Č. Budějovice) • – s dominantní ulicí (Domažlice) • – b) pravidelný narušený (Jihlava) • 3) smíšený rostlý a plánovitý (Znojmo) • 4) nepravidelný (Dačice) • • • Parcelace •1) domovní bloky s parcelami a obytnými i hospodářskými objekty •2) izolovaně stojící stavby (kostely se hřbitovy, tržnice, městský hrad) • 3) veřejná prostranství (tržiště, náměstí) • 4) předměstí (fortifikovaná) • •Vyměření – pravidelné dispozice s pravoúhlou uliční sítí vybíhající z centrálního náměstí • – vně: opevnění (palisáda, dřevohlinitá nebo kamenná hradba) a příkop • parkán: mezihradební prostor u hradeb s předsunutou parkánovou zdí • využíván hospodářsky pro technologicky náročné provozy • (nadměrný zápach – jircháři, nebezpečí ohně – hrnčíři, kováři) • • – uvnitř: domovní bloky s parcelami vyměřenými od náměstí • rohové: širší (náhrada za opotřebení plotů a zdí projíždějícími povozy) • 1270: Brno – velké rohové parcely • 1213: Uničov – „parcela malá i velká“ Městské parcely •Velikost parcel – Vratislav: Rynek: š. 20–40 m; v ulicích Igielna a Noźownicza: 20 a 40 stop • – Krakov: Rynek: 21x72 m; Okoł: 10,32x25,8 m (13/14. stol.: poloviční) • – Poznaň: 21 x 42 m • • • Plán Vratislavi z roku 1562: ukazuje hlavní zásady vyměřování měst, parcelace a dispozice prostorů – pravoúhlá uliční síť s několika náměstími – bloky domů tvoří sevřené útvary, jednotlivé budovy mají přibližně stejnou hmotu, podlaží ve stejné úrovni – plocha uvnitř hradeb je využita pro komunikace a budovy – za hradbami zemědělské usedlosti a zahrady – plochy hradebních příkopů volné, – největší plochu zabírá radnice a tržnice (uprostřed náměstí), – hrad, kostely a kláštery umístěny převážně po obvodu města, Vratislav (Polsko): Rynek. Struktura parcelace 2. pol. 13. stol. parcely zděnými a dřevěnými domy A – stav ve 13. stol., B – stav z konce 15. stol. Vratislav – knížecí hrad na Tumském ostrově, biskupská katedrála – 1/4 11. stol.: usedlosti s hospodářskými objekty (bez plotů) – lokace: 1214–1238 1241: vypálena 1261: Nové město – zástavba ve srovnání s emporii nese určité rysy chaosu, usměrňovaného hlavními komunikacemi Krakov: – knížecí hrad: 2. pol. 10. stol. na Vavelu – Podhradí: Okoł: 2. pol. 9. stol. obehnané valem – předlokační osada: konec 12, stol: shodně orientované, podsklepené příbytky čtvercového půdorysu (němečtí kolonisté) – 20. až 30. léta: tzv. první lokace: lokátor Petr – 1222: příchod dominikánů: kostel sv. Trojice a františkánů hrázděné stavby jevící náznak řadového uspořádání – 1241: tatarský vpád (požár) – 1257: tzv. velká lokace, 3 lokátoři centrální náměstí: cca 200x200 m, 4 ha 9 bloků: d. 144loktů (přibližně 84 m) v bloku? 8 parcel Městské parcely • Držba – odvozená z antické prekarie (precarium): dědičný nájem městského pozemku • – parcela (lat area, městiště): základní prostorová jednotka, která většinou náležela zakladateli města • vlastník ji pronajímal měšťanům za symbolický poplatek: • – areální činže: uživatel mohl za poplatek s parcelou volně disponovat (prodej, dědictví, renta) • disponování bylo omezeno odúmrtí, • právní zajištění souviselo s příchodem převážně německých osídlenců • Výše poplatku – první doklady ve Flandrech: 12 denárů • – přejímány západoevropské vzory: 12 denárů: 1223: Uničov, 1258: Uh. Hradiště (po vzoru Brna) • 6 denárů: 1253: Horní Benešov • •Pronájem půdy za pevně stanovený poplatek: • – součást „práva obchodníků“ (ius mercatorum, Kaufmannsrecht), do 10. stol. existovalo „právo na půdu“ • – znak odlišující město od agrárního venkova • – indikátor sociálního postavení odlišující městského řemeslníka či obchodníka od sedláka •Podoba středověké parcely a domu se utvářela postupně a dlouhodobě. • •Prvotní lokace – rozdíly ve velikosti parcel: dány polohou: rohové: širší (náhrada za opotřebení plotů a zdí povozy) • • 1270: Brno – velké rohové parcely • 1213: Uničov – parcely malé i velké • – respektování okolní zástavby: přírodními a geologické poměry (podloží) • – rozdílné potřeby a možnosti držitelů jednotlivých parcel • – parcely ohrazovány plotem: vyplétaný z proutí, kamenné zídky • •Přední část parcely – většinou vyhrazena obytnému prostoru, na který navazovala hospodářská • a výrobní zóna (dílny, skladovací prostory) • •Zadní část parcely – kotce a chlévy s drobným zvířectvem • – komplex uzavírala hygienicko-sanitární část: studna, cisterna, sklípky, odpadní • jímky a hnojiště Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, kresba tužkou Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku budova, venku, kámen, střecha Popis byl vytvořen automaticky Hlučín