Archeologie středověkého a novověkého města 6. Profánní zástavba (obytná, výrobní, sanitární) Regulace zástavby •Výstavba byla ve městech řízena přísnými předpisy, které se od 16. stol. staly součástí městských práv. • •13. stol. – stavební řády: kodifikace pravidel stavební činnosti • – tzv. výroky: zápisy z jednání městské rady • •14. stol. – soupisy výroků předem určených měst, která mohla dávat právní naučení: • Praha, Brno a Jihlava (ve věcech horního práva) • •Městské stavby musely respektovat právní zásady sousedského soužití: • 1. právo stáří domu (novější dům musel respektovat starší) • 2. právo na vzduch, světlo, vodu • 3. dodržování bezpečnostních a hygienických odstupů • •pol. 14. stol.: Brno: podle právního svodu brněnského písaře Jana měly odstupy mezi městišti • mít 3 stopy, které mohly vyplnit ploty či zdi (povinnost výstavby na pravé straně • pozemku zády ke komunikaci) • Stavební řády •Brno – regulace výstavby podle nařízení: každou stavbu schvaloval rychtář a městští přísežní. • •Základy a okna – stavebník měl brát ohled na okolní zástavbu a základy mohl hloubit za přítomnosti sousedů • – okna mohl sám postavit pouze v případě, že vedly do dvora (právo na světlo) • •Studna – majitel pozemku mohl vykopat kdekoliv, i když mohl narušit sousedův pramen • – proti tomu nemohla být vedena žaloba, jelikož dotyčný kopal studnu ve snaze zaopatřit si vodu • a ne škodit sousedovi (právo na vodu) • •Žumpa – měla být vykopána ve dvoře, ve vzdálenosti nejméně 3 a ½ stopy od plotu • – nesměla zasahovat k sousedovi ani pod zemí (hygienické odstupy) • – nevhodné umístění mohli městští přísežní zakázat • •Jihlava: 1270 – ustanovení možnosti odstranit nepovolené stavby, které vybočovaly z uličních čar • •Louny: dlažební privilegium 1335: „hloubku a nesmírnost bahna až dosud mnoha lidem bylo nesnadné přebrodit a • při pohledu na ně se člověku zvedal žaludek“ • • Změny parcelace •1. Výstavba obytných staveb na veřejném prostranství (radnice, kostely) •2. Změny hranic – posun na sousední parcelu • – spojení sousedních parcel (výstavba klášterů, šlechtické paláce) • – dělení (populační tlak, dědictví) •3. Posun uliční čáry – rozšíření komunikace (ustoupení nové zástavby) •4. Rozšíření staveb na veřejný prostor (podloubí, přístavky) • •Vývoj – obecně od větších (dvorcových) parcel k menším s převahou hloubky (délky) nad šířkou • – úzké, hloubkově dimenzované parcely umožňovaly vytváření sevřené řadové zástavby • – parcely: ohrazovány plotem (vyplétaný z proutí) nebo zídkou • •12. stol. – západní Evropa: posun obytných budov ze střední části parcely k uliční čáře •13. stol. – slezská města: domy při uliční čáře • • • Gotická městská zástavba Obsah obrázku budova, venku, kámen, střecha Popis byl vytvořen automaticky Hlučín Dřevohlinitý dům se zahloubeným suterénem Obsah obrázku venku, kámen, střecha Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Praha – Nové město, Spálená ulice, rekonstrukce zástavby z 15. stol. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku budova, stavební materiál, cihla, dům Popis byl vytvořen automaticky Kombinace dřevohlinitého a kamenného domu Kemenate/Steinwerk – komnata vytápěná krbem Místnosti: terminologie 14. stol. – síň (seyen, palacium) – jizba (stuba) – komora (camera) – stínec (brakteola) – komnata (caminata) – světnice (estuárium) – ložnice (lectinium) – záchod (preveta) – pivnice/sklep (cellarium) – kuchyně (kuchenie, coqina) •V. Mencl – počátek vývoje zděného měšťanského domu: podobně jako na vesnici • 13. stol: základní trojprostorové uspořádání podobné jako na vesnici: jizba – síň – komora • • – dům: v čele parcely jako součást řadové zástavby podél ulice • – vývoj od průjezdního k síňovému typu: • Praha-Staroměstská radnice: průjezd vpravo, komora vlevo (kol. r. 1280) • Praha-Týn: průjezd vlevo, komora vpravo • •J. Muk – síně vznikaly současně s domy: po celé šířce průčelí: 1. pol. 14. stol. • – Domažlice, Slavonice, České Budějovice, Žatec • •Románské domy – přízemí: částečně zahloubené, přístupné zpravidla vchodem (schodištěm) zvenčí • – horní patro: obytné se vstupem vnějším schodištěm • – vícepatrové: vnitřní schodiště (Praha) • – věžové: jednoprostorové, kvadratického nebo obdélného půdorysu, • věž: několik obytných pater (Bologna Řezno i Praha) • Městské domy Románské domy ve dvorech s hospodářskými staveními •Kamenné domy – domus lapidea: jedno-, dvou- či víceprostorové stavby obdélného či kvadratického půdorysu • – Praha: 1/3 13. stol. kolem Staroměstského nám. Brno: před pol. 13. stol. • Jihlava: první domy s loubím kolem pol. 13. stol. Uherské Hradiště 2. pol. 13. stol. • Olomouc: až 14. stol. • – domovní znamení: identifikac domů (1392: Václav IV. povolil štítařům malovat na domy štíty a znaky) • • Konstrukce – ze dřeva, hliněná podlaha, později kamenné podezdívky a hrázděné zdivo • Střechy – dřevěný šindel, (destičky, došky (sláma, rákosí), pálené tašky (prejzová) krytina, břidlice • – mezi střechami někdy ochranné zdi kvůli požáru • – štíty: od 13. stol.: zděné (stupňovité) •Obytná místnost – jizba: v patře • – 13./14. stol: gotický dům: rozšíření obytného prostoru nad loubí, podloubí • – 15/16. stol.: pozdně gotický dům se síní, vstupním portálem a schodištěm do sklepa a patra; paláce • • Komora – sloužila jako skladovací i obytný prostor • Zařízení interiéru – stůl, lavice, truhla, od 15. stol. židle, vzácně skříň • Krbové ohniště – od 13. stol.: kachlová kamna nebo teplovzdušné topení • Kuchyň – černá: oheň odcházel do půdního prostoru, od 14. stol. kamenné komíny • Podloubí – od konce 13. stol.: Praha, Kolín, Jihlava, Čáslav •Praha – konec 12. – 1. třetina 13. stol.: románské domy z kvádříkové opuky • – výzkumy: Z. Dragoun, J. Škabrada, M. Tryml, 2002: Románské domy v Praze. Praha. • – 1996-1998: zpracován katalog pražských románských domů: 58 domů • dochovány suterénní prostory jedno- i víceprostorových domů: (i dvou a trojpodlažních) • – předlohy: západní Evropa: Řezno, Braunschweig • • – přes 70: Staré Město – okolí náměstí: Husova ul. (zemnice před pol. 13. stol.), Řetězová ul. (krby) • Nové Město – nám. Republiky: výzkum 1,5 ha, předlokační osídlení z pol. 12. stol. • 2 kam. domy a dřevěné nepodsklepené, vyzdívané suterény • Sixtův dům – 13. a 14. stol.: parcelní zdi • Malá Strana – několik domů v okolí Malostranského nám. • • – kolem tržiště, živelně vkládány do stávající zástavby: nepravidelná dvorcová zásatavba • – vlastníci: kupci a finančníci převážně německého původu: privilegium Soběslava II. (1174–78) • – na dvorcových parcelách vedle dřevěné zástavby, situované podél cest a hranic parcel • – úzké parcely s vjezdem do zadního dvora, kde byla hospodářská část se zahradou a studnou • – vstupy: ze zadní nebo boční části parcely kamennými šíjemi, schodiště v síle zdi • portály: půlkruhové záklenky, vodorovné překlady • Praha 1-Staré Město, Týnská ulička čp. 1064/I, nadzemní a základová partie kvádříkové zdi. Týnský dvůr Praha, Husova ulice: 1 — románské domy, 2 — zemnice (Hrdlička 1963). Praha, nám. F. Kafky Dům č. 16 Latrína Schodiště Spodní podlaží Gotický zděný dům •Gotické – š. 3 až 10 m, d. až 25 m (včetně dvorku a hospodářských budov) •3 základní typy: a) průjezdní (komorový) – starší s vjezdem do dvora • b) síňový s loubím – mladší se síní (mázhauzem) v přední polovině domu • c) uzavřený – zástavbau kolem volného dvora • •Patrový – přízemí: síň (mázhaus): vpředu s obchodem, dílnou nebo výčepem; většinou klenutá s průjezdem do dvora • podloubí: zakrývalo průchod před domem a vstup do síně • sklep: pod síní, i vícepodlažní, vstup z průjezdu, dvora i venkovního loubí, studna, sklady zboží • komora: za síní, většinou polozahloubená • dvůr: dílenský provozní prostor • chlívky, hnojiště, stáje, kolny, stodola • zahrada s ovocnými stromy • • – patro: jizba (světnice): obytný prostor s okny na ulici, i nad průjezdem, přístupný schodištěmv. v. 5 i více m. • kuchyně: u zdi do dvora • komory: na spaní • • – podkroví: skladovací prostor, původně sem ústil dýmník • štít: vikýř (střešní konstrukce k prosvětlení půdy) • • Síňový (mázhauzový)dům: 1 – Spojovací chodba 2 – Mázhaus 3 – Zadní komora 4 – Schodiště do sklepa 5 – Schodiště do patra 6 – Dvůr 7 – Podloubí Telč – dům s dolní síní (mázhauzem) Dům u kamenného zvonu: Věžový dům budován jako palác pro královskou rodinu 2. pol. 13 – 1. pol. 14. stol. Trůnní sál v 1. patřw 1363 – první zmínka: měšťanský majetek, síňový typ • Zadní trakty parcel – hospodářská a výrobní činnost: ve dvoře: chlévy, stáje, kolny (případně zahrádky) • – sklípky pro uchování potravin (lednice), žlaby pro odvod vody, vodovodní potrubí, studny, cisterny • – hygienicko-sanitární zařízení: jímky – odpad, hnojiště – záchody • •Hnojiště – zahloubená soujámí s mršinami uhynulých domácích zvířat a fekáliemi, průsak do spodní vody (izolace) • Brno, Dominiknská ulice – 14. stol.; Uherské Hradiště – Otakarova ul. pozdní 15. stol. • – latríny: nálezy prkének (Plzeň, Brno, Olomouc) • – „fekální období“ jímky: přechod ze suťového zasypu k více organickým vrstvám • •Studny – kruhové nebo kvadratické jámy sloužící k získávání podzemní vody: roubení a zařízení k čerpání vody (uvnitř) • 1. bez úpravy stěn: v rostlém terénu • 2. s úpravou stěn: dřevo, kámen, cihly • •Cisterny – zahloubené jámy menší hloubky k jímání dešťové vody: nedosahovaly spodní vody • – kolem schodkovité rýhy nebo žlábky k jímání a svádění vody • – stěny svažité k rovnému nebo miskovitému dnu: hl. 3 m, š. 2 m • – stupňovité dno: odkalování • • • •Jímky – šachtovitě zahloubené objekty určené k uložení domovního odpadu • – hloubka 3 až 10 (i více metrů) • – obsah: keramika, kuchyňský odpad, kůže, dřevo, sklo, palivo z topenišť • – především ve městech: Brno po r. 1200, téměř 200 jímek) • – umístění na parcele: v předu: Brno, uliční průčelí – Plzeň, uvnitř domu: Jihlava • ve středu: Ostrava • vzadu: Plzeň, Tábor • – 2 typy: 1. bez vnitřní konstrukce: 13. – 14.: zahloubeny do podloží: kruhové, oválné, čtyřúhelné, Ø 1–2 m • Praha, Brno – do 15. (výjimečně 17.) stol. • – vliv sprašového podloží • 2. s vnitřní konstrukcí: 2. pol. 13. stol. – dřevěné roubení s rohovými stojkami • – vložené sudy (Opava), proutěné košatiny (Brno) • 13. – 14/15. stol. – kamenná vyzdívka • 15/16. stol. – cihlové • 16/17. stol. – kombinované: pískovec s cihlou v Kroměříži • Brno-Orlí ul.: Odpadní jímka a zděný suterén zaniklého domu (Holub NZ 2012, 226; tab. 36). Praha 1 – jímka z Malostranského nám. – v zadní hospodářské části parcely – příslušníci nižších sociálních vrstev – 6 kg strusky: železářství Vydřevená studna v expozici MZM Brno Velislavova bible: 2. pol. 14. stol. 1 – kamenné(?) roubení 2 – dřevěné roubení s kladkou 3 – cihlové(?) roubení Řezy kamenných studní kruhového půdorysu: 1 – Sezimovo ústí, 2 – Ivančice, 3 - Brno, 4 - Most, 5 - Soběslav Studna z Mostu Časně středověké studně VII – XIII stol. A I.1–4: jednoduché zámkové konstrukce A II: drážková konstrukce s vodorovnými deskami A III.1–3: konstrukce vkládaná mezi sloupy (s rámem) A IV.1–2: konstrukce ze svisle kladených desek A V: kombinovaná s vodorovnými a svislými stěnami A VI.1–2: sudové konstrukce B I.1–5: čtyřhranné zdvojení kombinující konstrukční typy A B II.1–2: zdvojená konstrukce s snitřní sudovou konstukcí B III: sloupy ve dvou řadách s vodorovnými deskami C: vyplétaná konstrukce (košatinová) Praha 1-Nové Město: jímka v bloku Vladislavovy ul. – zadní část (nezastavěné) měšťanské parcely (tzv. druhá vlna parcelace po založení N. M. pražského Karlem IV. R. 1348) – 1. pol. 15. až 17. stol. – dno nedosahovalo spodní vody (ne studna) – paraziti příznační pro fekální jímky •Záchranný výzkum NPÚ Ostrava (Mgr. F. Kolář) vyvolaný stavbou bytového domu: •2001 - předstihový výzkum nepodsklepené části domu zbořeného v 80. l. 20. stol. •2007 - zkoumány tři parcely (v 17. stol. zahrada se stodolou) se suterény tří nadzemních staveb ze 14./15.-15. stol. (5 x 4 m, hl. 2 m) a další objekty •Cisterna č. 564 (1,5 x 1 m, hl. 5 m) s hrnčířským odpadem (dále 4 studny aj.) zánik: mince 1624, 1625, 1612, a hrnek 1621. požár za dánské okupace Opavy v letech 1626 – 1627. • Cisterna z Opavy-Krnovské č. 17 Vydřevené jímky z Mostu. 1 – 3: starší typ bedněné konstrukce 4: spojení staršího a mladšího typu bednění 5 – 6: mladší typ bednění 7 – ojedinělý typ konstrukce. Odpadní jímka z Jindřichova Hradce-náměstí Míru. Výzkum V. Buriana z roku 2007. Profánní městská zástavba •Radnice – sídlo městských orgánů: na náměstí • •Školy – městské (klášterní) • •Hostince a krčmy – většinou v právovárečných domech v okolí tržišť • •Lázně – hygienické zařízení a péče o tělo • •Špitály – zdravotní péče • •Starobince, chudobince, lepsosária (pro malomocné) – sociální péče o chudé • •Městské mlýny, cihelny, kovárny – mimo centra, na předměstí, u vodních toků • •Radnice – na náměstí: sídlo městského úřadu • – přestavovány z patricijských nebo kupeckých domů • – nejstarší: 1338 Staré Město pražské (dříve rychta u Havelské brány), 2. pol. 15. stol.: zasedací síň • 1341: Brno • 1378: Olomouc – přístavba ke kupeckému domu (tzv. kaufhausu), venkovní schodiště do 1. patra • – s tržnicemi: 1361: Most 1362: Žatec • • – přízemí (síň): výdělečné provozy (hospoda, krámy na sukno) • kupecké domy: obvykle součást radnice (vzory používaných měrných jednotek) • – dvůr: hnojiště, stáje a kůlny (pro vozy), zbrojnice • – patro: velký sál pro jednání městské rady, truhly s písemnostmi, textiliemi a nádobím, písař • – věž: zvon a hodiny (orloj) • – sklepení: žalář (šatlava) – výkon městské justice (spravedlnosti, soudní moci) • • – tržiště: obchodní činnost: chlebové a masné lavice • Radní síň 1841 Vstup, 1616. •1996–7: výzkum Jihočeského muzea •radnice v Českých Budějovicích •1265: založení města •15/16. stol.: ze dvou domů • 1727-30: barokní přestavba Obsah obrázku strom, venku, hora, město Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku budova, obytný dům Popis byl vytvořen automaticky •Veřejné exekuce: • •Šibenice – na náměstí nebo za městem (pohřbívání vrahů a sebevrahů) • – hrdelní tresty • •Pranýř – místo hanby za přestupky proti dobrým mravům (krádeže, loupeže) • – mrskání, veřejné zostuzení • – na náměstí, před radnicí, u kostela • – 12. – 14. stol.: dřevěné nebo kamenné sloupy • (Č. Buděojvice, 1391, Uničov) • – 15. – 17. stol.: kláda (tzv. housličky) nebo konstrukce (klece) • (pardus: trest rákoskou) • •Tzv. právní archeologie – výzkumy a lokalizace popravišť Obsah obrázku budova, území, venku, cihla Popis byl vytvořen automaticky Náchod Pranýř Uničov – Masarykovo nám. – 2009: výzkum NPÚ Olomouc – kamenné základové zdivo – Ø 2,5 m, v. 1,1 m – 14/15. stol. – 1350: dláždění a úprava cest (oblázkový štěrk) – 2. pol. 18. stol: zrušen Olomouc – Horní nám. – 2000: výzkum NPÚ – podobná konstrukce – kol. r. 1500 Obsah obrázku území, venku Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Lázně • Pozdně římská tradice – horkovzdušné lázně vytápěné hypokaustem, křížové výpravy (rituální očista v Koránu) • – veřejná místa: očista a pěstění těla, zdravotní služby, zábava • – lazebnictví a bradýřství: koupání, holení, stříhání vlasů a vousů, ranhojičství, výroba mastí • •10. – 12. stol. – Kristiánova legenda (2. pol. 10. stol.): první zmínka o lázních, součást klášterní a dvorské kultury • – vytápěné lázně v listině Vyšehradské kapituly (1078): calefactores stubae • – lázně: v klášterech (pro chudé zdarma), židovské, obecní (zřizovali měšťané) • •13. a 14./15. stol. – Švábské zrcadlo (2. pol. 13. stol.): lazebníci označeni jako „pokolení lehkého svědomí“ • – Praha, Hradec Králové, Brno (1244), Kutná Hora (1291) • – Praha – 1347 až 1419: 47 lazebníků a 20 bradýřů • – Králova lázeň (balneo regis, 1406): ve Starém městě u Karlova mostu, kde bývaly městské mlýny • – Židovská lázeň (balneum Judaeorum, 1411): u kostela sv. Valentina • – (zemský) pražský lazebnický cech: vznik 1447, statuta: 1477 • •15. a 16. stol. – působnost upravovaly cechovní statuta: lazebníci (15. stol.), bradýři (16. stol.) • – zdravotnický řád Karla IV. pro Slezsko: Statuta physicorum, apothecariorum et medicorum • sestavil vratislavský biskup Tomáš ze Sarepty: působnost doktorů, ranlékařů (bradýřů) a lékárníků • • • Pouštění žilou, Luttrell Psalter 1325 – 1340. Pouštění žilou, dřevoryt lékařského rukopisu, kol. 1500. Společná koupel. dřevořez z kalendáře r. 1481. Codex Manesse, 1300-1330. Baldachýny nad káděmi, 2. pol. 13. stol. Ohřívání vody v lázních, 1338-1344. •16 – 17. stol. – Zádušní koupele (balnea animarum): pozemkové a finanční dary z důvodu zbožnosti, lázně pro chudé •17. stol. – upadá význam veřejných lázní (epidemie) ve prospěch domácích (tzv. lázničky) •18. stol. – osvícenství: reformy Josefa II. kladly důraz na hygienu a vzdělání •19. stol. – do města přichází venkovské obyvatelstvo (dělníci): lázně moderního typu a plovárny • •Lázně – zpravidla u vodních toků či vodních zdrojů: mycí i parní • – konec 15. stol.: oddělována mužská a ženská část • – vybavení: pec, kádě, kotle, sudy, džbery, vědra, necky, nůžky, mýdel, hřebeny, kartáče, zrcadla • – ranhojičství: pouštění krve (pušťadlem-lancetou, baňkami), trhání zubů, vytahování kulek • misky na krev, nůžky, břitvy, šrouby na vytahování kulek, kleště, baňky • kauter: k vypalování bradavic, ran a při amputacích • břitva : Sezimovo Ústí, z domu pasíře z Tábora (16. stol.), Bystřec, Mstěnice • medenice (měděnice): symbol bradýřského řemesla • hřebeny: jednodílné i dvoudílné, oboustranné i jednostranné (Sekanka, Tábor, Olomouc, Opava) • nůžky: pérové (Sezimovo ústí, Praha-Václavské nám.), stěžejkové či krejčovské (Sezimovo ústí) • kotle: měděné, železné • • Obsah obrázku text, keramické nádobí, látka, obraz Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, interiér, ozdobené, oltář Popis byl vytvořen automaticky Bible krále Václava IV., 1389/1400 Nedokončený rukopis. 1214 listů 53 x 36,5 cm, 654 miniatur a iniciál Obsah obrázku text, interiér, obraz, namalované Popis byl vytvořen automaticky Lazebnice s věníky (svazky větví k mrskání v lázni) Lázeň, J. A. Komenský, Orbis sensualium pictus. „Kdo žádá koupati se ve studené vodě, jde do řeky. V lázni obmýváme špínu, buďto sedíce ve vaně, buďto vystupujíce na párnu (párnici, potnici) a otíráme se mořskou pěnou nebo žíněnkou. Ve svlékárně svlíkáme šaty a opásáme se zástěrkou. Hlavu kryjeme čepičkou a nohy klademe v měděnici. Služka lazební (lázeňská) poskytuje vodu v nádobě, kterou nabírá z vany, do které teče trubami (z trub). Lázeňský natíná lehko pušťadlem a sázeje baňky vytahuje zákožní krev, již utírá houbou.“ Bradýř na hrací kartě hry Hofämterspiel Ladislava Pohrobka, kol. 1455. Bronzová mísa na holení. Nástroje bradýře, dřevoryt, Brunschwigs 1497. Štětky na vši, 15. stol. Rozložení lázní v Praze. Podle Tomkova plánu Prahy roku 1419, T. Bílková. Erb lazebníků a ranhojičů ve Městech Pražských 1721. Cechovní pokladnice lazebníků. Lázeň u špitálu Zum Heiligen Geist v Grailsheimu. – 1423: lázeň od počátku – 1989: výzkum, přestavba 1554 dvoudílná pec vytápěla lázeň v přízemí a horní patro (průduchy) Lázeň ve Wangen v Allgäu: – písemně: 11. – 14. stol. – kol. 1400: místnost s kachlovými kamny (odpočinková) sauna obložená dřevěnými prkny – 1500: vyhořela Lázně v Novomlýnské ulici: Černá: odhalené zdivo Šedá: předpokládaný průběh zdiva Modrá: pravděpodobné jímky Oranžová: topeniště Autor plánu: V. Kašpar. 2007 – Archaia: výzkum domu v Novomlýnské ulici 7 – na břehu Vltavy u kostela sv. Klimenta – 1495: lazebník Martin aj. – topeniště (4 x 2 m) s předpecním otvorem (d. 2,5 m) bylo vyloženo kameny, které akumulovaly teplo a kanálky rozvádělo pod hlavní budovu stojící na vynášecích pasech – nálezy: zlomky kachlů, keramika, kostěný odpad •Zdravotní péče: • •10. – 13. stol.: církev – benediktinské kláštery: sv. Jiří a břevnovský sv. Markéty • – klášterní nemocnice – infirmaria: ošetřování řeholníků • – leprosária: pro malomocné (mimo město) • • panovník a šlechta – fundace nebo mecenát • •13./14. až 15. stol.: města – špitály: ošetření nemocných • – chudobince: zajištění nemajetných a přestárlých • • • Literatura •Cymbalak, T – Matějková, K. 2012: Zpracování nálezů ze dvou odpadních jímek a úskalí jejich interpretace, Staletá Praha XXVIII, č. 2, 41–76. •Cymbalak T. – Řehák, J. ml. 2009: Zásobování vodou u jednoho novověkého domu na Malé Straně v Praze. Staletá Praha 25, č. 2, 66–80. •Horna, R. Pranýř: o některých zachovaných pranýřích v našich a okolních zemích. Praha 1941. •Klápště, J. (ed.) 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia Archaeologica 4. Praha. •Krajíc, R. 1998: Dům pasíře Prokopa v táboře. Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220. Tábor 1998. •Krajíc, R. 2009: Voda a odpady jako privátní i komunální problém městských aglomerací, (Doklady z města Tábora od 13. do 18. století), PA C, str. 261–300. •Le Goff, J. – Truong, N. Tělo ve středověké kultuře, Praha 2006. •Sokol, P. 2000: Záchody a hygienické cítění ve středověkém a raně novověkém městě, ĎaS 6, str. 6–10. •Široký, R. 2000: Pitná, užitková a odpadní voda v českých městech ve středověku a raném novověku. Stav a perspektivy archeologického poznání. PA 91, 2000, 345–410. •Opravil, E. 1964: Středověké jámy a studny. Archeologické rozhledy 16, 2009/2, 219–224. •Klápště, J. – Kyncl, J. – Kyncl, T. 2000: Dendrochronologie mostecké studny 1/80 a předpoklady objektivní archeologické datace. Archeologické rozhledy 52, 679–687. •Václav Mencl, Měšťanský dům českého středověku, Zprávy památkové péče 13, 1953, 161–192. •Milada Radová-Štiková, Stavební proměny a typy středověkého domu, in: Milada Radová-Štiková – Jiří Škabrada, Příspěvky k poznání středověkého stavitelství, 1991, 17–22. •Milena Hauserová, Středověký městský dům na široké parcele se středním průjezdem – Mittelalterliches Stadthaus auf einer breiten Parzelle mit dem Hausflur in der Mitte, Archeologica historica 20, 1995, 53–64. •Kamil Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I., Praha 1996. •František Záruba, Prag und die Residenzen der böhmischen Herrscher zur Zeit der Luxemburger, in: Mitteilungen der Residenzen-Kommission der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen. Neue Folge. Stadt und Hof 8, 2019, 31–53. • František Záruba, Saský dům na Malé Straně v Praze (č. p. 55/III). Příspěvek ke genezi jeho architektury a k otázce stavebníka, Mediaevalia Historica Bohemica 21, č. 2, 2018, 29–58. •Olga Fejtová – Václav Ledvinka – Jiří Pešek (edd.), Život pražských paláců. Šlechtické paláce jako součást městského organismu od středověku na práh moderní doby, Praha 2009. •SVOBODNÝ, P. Středověké a raně novověké špitály v českých zemích. Praha 2009.