Hmotná kultura v archeologii středověku a novověku 8. Vybavení domácnosti a součásti vozu •Vybavení a provoz domácnosti – R. Krajíc: typologie a datace stavebního kování z Táborska (cca 13 500 ks.) • 13. —15. stol.: předměty z různých sociálních prostředí • Tábor, Kozí Hrádek, zaniklé středověké vesnice (Kravín, Potálov) • levobřežní předměstí Sezimova Ústí • •12 skupin výrobků – třídění: podle tvaru, způsobu výroby a užití (funkce) • – stavební železo a uzavírací mechanismy cca 90 % • • • Typologie železných artefaktů podle R. Krajíce •A) Stavební kování – 1. hřebíky (s hlavou, bez hlavy) • 2. oko s trnem (součást uzavíracího mechanismu) • 3. petlice - řetěz (součást uzavíracího mechanismu) • 4. kotva řetězu • 5. skoba dvouramenná • 6. skoba jednoramenná • 7. závěs – pant • 8. objímky dveří • 9. pant dvouramenný • 10. zámek – 2 základní skupiny: nepřenosný (pevná součást dveří), přenosný (volný) • – zámková skříň s krycím štítem • – kování klíčového otvoru • – zavírací skoba • – závora (k uzavírání vrat a dveří) a petlicová závora • 11. klíče – 1. hákovité • – 2. zásuvné (po pol. 14. stol.) • – 3. otočné • A) Stavební kování A) Stavební kování A) Stavební kování Zámky Klíče a – válečkový zámek: pružinový b – válečkový zámek: pérový H ) Mobiliář usedlosti a provozní vybavení Pozdně gotický závorkový zámek z Přibyslavské městské věže, kol. 1500. Vůz •Využití – 1. civilní – dopravní prostředek: převoz materiálu nebo lidí (zvířat?) • – 2. vojenské – bojový prostředek: součást vozové hradby a převoz ženijního materiálu • •Rekonstrukce podoby – prameny: archeologické, písemné a ikonografické • zmínky o přepravě, vyobrazení prostředků • – a) do 13. – 14. stol.: dvoukolový, v zimě saně • – b) od 14. stol.: čtyřkolový – 2 osy spojené břevny s korbou • •Typy – 1. Dvoukolová kára – a) s jednou osou: raně středověká • – b) s dvěma osami: vrcholně středověká • • 2. Fasuňkový – uzavřená korba: postranice z fošen, někdy kryla košina (košatina) • – základ pozdějšího bojového vozu • • 3. Žebřinový – otevřená korba: postranice z žebříků (někdy vyplétané proutím) • – převoz materiálu, který nepropadl skrze laťky: dřevo, sena • Kára, 1554. Bible historiale Bible Václava IV •Vozáci – lat. currifices: zhotovovali celý vůz • – 1391: na Starém Městě pražském působil wegenmacher • •Koláři – lat. plaustrifices, koloději či nápravníci • – vážené cechovně organizované řemeslo • – vyráběli: vozy všech druhů, dopravní sáně, loukoťová kola, • hospodářské nářadí (pluhy, brány, trakaře, kolečka) • – spojovaní s kováři: v Jihlavě před 1349 nebo Turnově 1519 • – Praha: 1419 podle Z. Wintera 43 kolářů • kolečníci (lat. rotulifices) – zhotovovali trakaře a kolečka • •Kolářská dílna – tesařská stolice (koník): strouhání paprsků a loukotí • – kolářská stolice (koza): sesazování kola a dlabání hlavy • – jednoduchý soustruh a hoblice • – několik seker, nebozezy a vrtáky, hoblíky • – dřevo: jasan, jilm, javor, buk, dub, habr • Vozácký mistr v dílně: vlevo je kolo s paprsky a nábojem. Na zdi visí nářadí: sekera, dva vrtáky a dva nože. Na dvoře stojí vozík, 1584. Sv. Ludmila odjíždí na Tetín, pol. 14. stol. Liber depictus (Krumlovský obrazový kodex) pro klášter minoritů v ̟Českém Krumlově. Vůz z Velislavovy bible 1340. Norimberská kniha řemesel, kol. 1425 •Konstrukce – 1. kolo – hlava: středová část s vyvrtaným otvorem pro osu s kruhovou zděří (od pol. 15. stol.) • z půlky nebo čtvrtky kulatiny (kvůli popraskání), mazání kolomazí • – paprsky (špice): 4 až 10, začepovány do hlavy a loukotí (někdy zešikmeny) • v otvorech lepidlo (tvaroh a hašené vápno 2 : 1) • – loukoť: vnější obvod kola vyráběný ze čtvrtí kulatin • chráněn okovaným ráfkem – tzv. šíny (přes spoje loukotí) • – 2. osy – spojnice kol (dubové): čtvercové uprostřed, na konci kónické • – od 15. stol. okované zděře s výstupkem proti protáčení • – okovaný konec („srážek) s otvorem pro dřevěný nebo železný zákolník (15. stol.) • zákolník hlava paprský (špice) zákolník zděř Výroba kola Železné kování (šíny). Výřez z obrazu Cantianus, 1505–1515. Kování loukotí (šíny): 1, 2, 6, 11 – 14 hrad Lopata, 3 – 5 Mstěnice, 7, 8 Somkút, 9, 10 Zalužany Kování loukotí kol (šíny): 1 – 6 Sezimovo Ústí Náboje a zděře hlav kolo, Koncové kování osy: 1 – 3 – Bystřec, 4 – Gajary, 5, 6 – Mstěnice, 7 – 9 Pfaffenschlag. Hraněné zděře os:1 – Bystřec, 2, 3 – Mstěnice, 4 – Sezimovo Ústí, 5 – Zaluţany Konstrukce – osy kol Plátové kování os: 1, 3 – Pfaffenschlag, 2 - Sezimovo Ústí, 4 -7 – Bystřec, 9 – Zaluţany, 8, 10 - Lopata G)Dopravní prostředky – součásti vozu: kování os, kol, ojí, zákolníky, zděře kol (náboje) – Klanice: vzpěry podpírající boky vozu o nápravy Odrazníky (patníky) – instalované v průjezdech bran a na nárožích budov zabraňovaly ulomení konce osy se zákolníkem. Zákolníky: 1 – 9 Sezimovo Ústí, 10 – 15 hrad Lopata, 6 – 18 Pfaffenschlag, 19 – hrad Edelštejn, 20 Zaluţany, 21 – 24 Gajary, 25 – 28 Bystřec. • – 3. Podvozek – nápravy: přední a zadní osy kol spojené dlouhým břevnem (rozvorou) • – rozvora: čepem uchycena v přední nápravě (otáčení a zatáčení) • – oj: prodloužené táhlo podvozku (původně 2 oje) • • 9. – 12. stol.: jho a chomout • 13. a 14.: postraňkový zápřah – 1 oj pro dva koně: • náojník (držák) – řetěz spojený s ojí a zvláštní popruh k brždění • – 14/15. stol.: nález z kartuzie v Dolanech • příčné břevno (tzv. brcata) – vzadu zavěšené na oj (k zadržování z kopce) • svorník: spojující rozporku s ojí • • – 4. Korba – postranice: z opracovaného dřeva (desky, fošny), přitesané ráhoviny, proutí (košatiny) • – tzv. líšně: zpevnění korby pomocí dřevěných podpěr (vrchní okraj postranice s osou vozu) • na osu upevněny pomocí klanice (kruh s tulejí) • – kozlík: řídící stolice od 16. stol. • • Konstrukce podvozku žebřinového vozu (Šimša 2009). Převrácený vůz papeže Jana XXIII. Oj vozu z Landauer Hausbuch, 1542. (brždění držákem-řetězem) Koncová kování oje: 1 Sezimovo Ústí, 2 Gajary, 3 Mstěnice, 4 Bystřec. Brždění vozu – zvířetem: držákem (řetězem) oje spojeným s postrojem – mechanicky: omezení otáčení kola: natupo – smykem po obruči („zavírat na kolo„) naostro – řetězem Blokování kola vozu z Zeughausinventar von Landshut, 1485 (brždění smykem). Koňská pouta Klanice: 1 – 2 Gajary, 3 Sezimovo Ústí, 4 Mstěnice, 5 – 6 Zaluţany, 7 Nedakonice, 8 Somút. Svorníky:1 Bystřec, 2 Gajary, 3 hrad Lopata, 4 Mstěnice, 5 Sezimovo Ústí, 6 Zaluţany. Kování vah: 1 - 2 Bystřec, 3 – 4 hrad Lopata, 5 Mstěnice, 6 – 7 Sezimovo Ústí, 8 – 10 Zalužany. Obléhací tábor Sión: 1- 3 zákolníky, 4, 5 náboje kol, 6 svorník, 7, 8 háky řetězu, 9 – 11 šíny kol, 12 řetěz Obléhací tábor u kláštera Kladruby: 1 zděř hlavy kola, 2, 3 náboje kol, 4 zákolník, 5, 6 šíny kol, 7 – plátové kování osy, 8, 9 – hraněná zděř osy (kresba Visingr). •Bojový vůz – okovaný: deska z pevných fošen a prkno se střílnami zavěšované pod vůz • – vybavení: taras s berlú: štít ke krytí proluk mezi vozy • řetěz s kruhem a hákem: spojování vozů („kolo na kolo“) • ženijní nářadí: dvě lopaty, sekyry, kratce (motyky) • – náklad: potraviny (čtvrtka hovězího, uzeného masa, chleba, sýra a vína) • píce pro koně: nakládala se na vozy „placní“ (uvnitř vozové hradby) • • – organizační jednotka husitské armády: • – hejtman: velitel posádky vozu • – posádka: 2 bojovníci s ručnicemi (hákovnice či píšťaly), 6 střelců s kušemi, 4 sudličníci, 4 cepníci, • 2 pavézníci, 2 vozatajové • •Vozová hradba – Flavius Vegetius Renatus (383 – 450): spis o vojenství (Epitoma rei militantes): od starověku • – husité: vnější hradba jako ochrana pěchoty před obrněnou jízdou (na 6 až 7 tis. pěších 300 vozů) • – zázemí pro palné zbraně (5 vozů 1 dělo), ochrana ležení a obléhacích táborů • – příkop před hradbou: Klučov – ležení polních vojsk: d. 1220,5 m, 10ha, pro cca 370 vozů Husitská vozová hradba, podle anonymního Kriegsbuchu z roku 1437. Vozová hradba Buch von den probierten Künsten, 1535. Vozová hradba od Josta Ammana, 1531-1591.