Vývojové tendence
Prvotní přehled


Obecně
´Čeština je bohatá na variantní prostředky – tvarové, lexikální, syntaktické
´Dublety, triplety (v rybníku, rybníce; bez popela, popelu, popele atd.)
´Imanentní vývoj jazyka; pružná stabilita (V. Mathesius, O potenciálnosti jevů jazykových, 1911)
´Zdroje vývoje jsou: a) tendence k jednoduchosti a jazykové ekonomii (např. prosazení tvaru je
oproti jest; omezování kategoriálních hodnot, např. kondicionálu minulého nebo
antepréterita/předminulý čas=plusquamperfektum, v bulharštině dodnes), sledující zájem mluvčího; X
´b) tendence ke kontrastnímu rozlišení, sledující zájem posluchače;
´Řada dalších:
´c) tendence k rovnovážnosti jazykového systému, projevující se analogiemi;
´d) tendence vlivu cizích jazyků (tvoření pl. stars; DJs);
´e) tendence po odvoditelnosti reprezentativního tvaru (např. funkce nominativů)

Dvě tendence v tvarosloví
´Unifikační (sjednocovací)
´Diferenciační ( rozlišovací)
´Ve svém důsledku vedou k zjednodušení systému českého tvarosloví.
´Tendence unifikační působí silně, projevuje se: snahou zachovávat stejnou podobu tvarotvorného
základu, snaha zamezit morfologickým alternacím, sjednotit tvary, které mají stejnou funkci.
´Jablkách/jablcích; s autama, holkama, kulichama atd.
´Tendence diferenciační – viz níže.

Varianty
´Rozrůzněny a) územně, b) stylově, c) sémanticky, d) rovnocenné
´a) Chcou/chtějí; někdy kodifikovaný obě varianty (dělal jsi/dělals); učitelema/učitelamaXučiteli
´b) Píši (kniž.)/píšu (neutr.); češu/česám (neutr.)/ češi (kniž); kopl/kopnul (nesp.)
´c) U polysémních lexémů – pomocí tvaru se naznačuje lexikální význam: tištěn (kniha) X tisknut
(ruka); mísen x míšen; kuchyně X kuchyň; berlami x berlemi
´     Ve vztahu k přirozenému rodu: manželé (pár) x manželové (jednotlivec); manžele x manžely
´     Vzhledem k větněčlenské funkci: stalo se na to na jaře X záleží to na jaru/ vyprávět o jaru;
výklad snu; probudit se ze sna; do roka a do dne X do roku 1938 (některé varianty jsou
frazeologizované)
´
´d) kouše/kousá; kope/kopá; budíku, budíka; v rybníku, v rybníce (z hlediska jazyka ano, z hlediska
idiolektu rovnocennost řídká, jednotlivec má v repertoáru jen jednu variantu);
´Záleží také na frekvenci: kope (162, ČNK, SYN2000) X kopá (24)

´Vývoj morfologických prostředků souvisí s vývojem v sousedních rovinách jazykového systému – s
hláskoslovnými změnami a s rozvojem syntaktických prostředků.
´Některé obecné změny probíhají dlouhodobě, po staletí: stále se přebudovává kmenový systém
deklinace substantiv na rodový; staletý je například přechod mezi vzory „píseň“ a „kost“.
´Obecná je tendence deflektivizační – omezovat skloňování a užívání ve větší míře základních
tvarů/nominativních (vliv angličtiny, jazykové ekonomie), v měsíci listopad; Terezy taška; v ulici
Soukenická; s Paul Newmanem; k pětseti; pod čtyřsty metry; v pěti stovkách (číslovka skupinová)
případů; nepřechylování; nehoda, kdy přišlo o život pět lidí; Šaty, co připomínají róbu od
Givenchy; (člověk s velkým charisma; seděli se svými guru); Coca Cola Školský [sic!] pohár; Erasmus
koordinátor atd.

Tradiční pojetí vývojových tendencí
´Intelektualizační vs. demokratizační
´terminologizace a determinologizace
´internacionalizace („globalizace“?)a tvoření slov z domácích zdrojů (autochtonizace)
´

Tendence k intelektualizaci
´zvyšování podílu odborného jazyka,  tendence k intelektualizaci a tendencí k terminologizaci;
´zvyšování množství termínů
´a zároveň některé termíny přecházejí z odborného, resp. úzce specifikovaného prostředí do jiných
komunikačních sfér, zejména do publicistiky a běžného vyjadřování; proces determinologizace se
dotkl výrazů, které sice na jedné straně chápeme jako součást mluvy určité profesní, poloprofesní
či zájmové sféry, na druhé straně jsou i součástí vyjadřování neodborné veřejnosti, publicistiky a
médií, např. server, myš, bungee jumping atd.

´vzrůstající počet abstrakt; český jazyk zaznamenal v devadesátých letech ohromný nárůst abstrakt
(image atd.); ´projevy neosémantizace, především přibývání abstraktního významu u konkrét; český
jazyk zaznamenal v devadesátých letech ohromný nárůst abstrakt: čitelnost ve významu ‚jasnost,
srozumitelnost, průhlednost‘, incest ‚propletené vztahy mezi podniky a jejich dceřinou nebo
vnukovskou frakcí‘, recyklace ‚nové, další využití něčeho z minulosti‘, sentiment ‚soubor
psychologických vlivů projevujících se při obchodování‘ atd. Komfotní zóna, depka aj. ´nárůst
přejímek; v tomto směru se intelektualizace sbližuje, resp. kryje s tendencí k internacionalizaci:
fast food, feeling ‚procítěná interpretace hudby‘ atd.

´nové vazby
´To ještě nediskutovali/to ještě nedebatovali. Poslanci problém diskutovali v parlamentu; atd.
´Obvykle jsou hodnoceny jako pokleslý novotvar, ale v češtině již dlouho (SSJČ), dnes se ustálily
a   nabývají posunutých významů; správně je: diskutovat o něčem, zmínit se o něčem. Objevuje se
také: diskutovali nad/k
´diskutovat rovnici
´komunikovat něco
´
´hlasovat/prohlašovat něco: Vazba má spíše slangovou, profesní povahu; správně: kodifikovaná vazba
je se 6. p.: hlasovat o zákonu/návrhu; poměrně časté je dnes v profesní mluvě politiků a druhotně
v publicistice předponové prohlasovat (něco), např. poslanci prohlasovali změnu zákona
´
´

´užívání výrazů a prostředků knižních (dle, jelikož, pakliže, potažmo aj.) a básnických; průnik
některých výrazů knižního charakteru do publicistiky. Jejich užití je vyvoláno často snahou o
ozvláštnění textu, o vyvolání představy určité filozofičnosti, resp. vyššího vyjadřovacího stylu,
např. odvozeniny na -no digitálno, intimno atd. ´využívání multiverbizace; tendenci k
multiverbizaci posilují jednotky, které mají charakter pleonastických vyjádření, jako e-mailová
pošta, sms zpráva, mms zpráva.

Demokratizační tendence
´zvýšenou mírou hovorovosti a nespisovnosti a jejího pronikání do spisovného jazyka (moci vs. moct;
atd.); Jsme za to rádi vs. Jsme tomu rádi; vyrábí vs. vyrábějí ´univerbizace (Za jeden ze způsobů
univerbizace může být považována rovněž kompozice.)a okazionalismy; slangismy a profesionalismy;
slangizace (budget, stage aj.) a deslangizace. ´Svoji specifičnost ve vývojových tendencích ve
spisovném jazyce, resp. v synchronní dynamice systému, má kalkování. Došlo k překladu, resp. k
paralelnímu vytvoření mnoha (původních) termínů a polotermínů (zejména metaforických) podle vzoru v
cizím jazyce, například mouse — myš; web page — webová stránka, hot line — horká linka.