INTERPRETAZIONE SIMULTANEA E CONSECUTIVA

Falbo, C., Russo, M. (1998). Hoepli. Milano


L4 Komunikativní schopnosti a povinnosti tlumočníka


1.      Role tlumočníka vyplývá z jeho úlohy prostředníka mezi mluvčím a posluchačem:

                               mluvčí (autor) ® tlumočník ® příjemce

Jeho úkolem je tudíž nejen jazykový převod, ale předání samotného komunikativního záměru mluvčího.
Musí se proto držet i stylu vyjadřování mluvčího.

·         Tlumočník musí být nadán schopností/dovedností mluvit na veřejnosti (public speaking
skill)

·         Dojem, jaký tlumočník udělá, je tvořen nejen jeho jednáním verbálním, ale i neverbálním:

·         tlumočník přizpůsobuje tempo své řeči posluchačům

·         tlumočník se musí naučit mluvit jasně a jistým hlasem

·         slova proslovuje celá, nepolyká koncovky u slov, kterými si není jist

·         musí působit přirozeným dojmem, nesmí působit ostýchavým nebo nervózním dojmem

·         musí se vyvarovat nervózních gest a posunků (škrábat si čelo, zakrývat si oči atp.)

·         musí působit uvolněně, být v kontaktu s posluchači (eye contact)

·         musí mluvit přirozeným tempem, bez odmlk vyplňovaných projevy jako „hmmmm, eeeeeeee“,
nesmí příliš zrychlovat tempo řeči

·         nesmí se vracet, aby se stylisticky „vylepšil“, naopak je žádoucí, aby se vrátil a
opravil věcnou nepřesnost. Proto je nutné naučit se mluvit raději pomalu a plně se soustředit ve
fází analýzy textu

·         tlumočník se musí naučit vnímat i to, co není vyřčeno a co vyplývá z mimiky, gest
mluvčího


2.      Požadavky kladené na profesionální etiku

·         tlumočník řídí své chování určitými zásadami (obvyklými pro celou tlumočnickou asociaci –
např. Asociace italských tlumočníků)

a.      profesionální tajemství (segreto professionale)– tlumočník nesmí šířit ani ve svůj prospěch
použít informace, které získal při své práci tlumočníka

b.      přesnost převodu je povinností. Převáděné sdělení musí být úplné, tlumočník nesmí
podlehnout pokušení vynechat např. výraz, který se mu zdá nevhodný nebo, má-li dojem, že se mluvčí
dopustil chyby, opravovat ho.

·         Tlumočník se musí starat o doplňování svých znalostí.

·         Je neetické přijmout práci, ke které není profesionálně (jazykově) vybaven, nebo která
časově přesahuje jeho možnosti (např. u ST ne déle než l hod., je-li tlumočník sám.)

c.       tlumočník musí být nestranný (imparzialità)

·         respektovat názory mluvčího, názory vlastní nesmí prezentovat

·         tlumočník nesmí dát najevo únavu, nudu, pochybnosti, ironii

·         tlumočník musí předejít „střetu zájmů“ – oznámit předem např., že se zná s jednou ze
zúčastněných stran nebo že má osobní zájem na výsledku jednání apod.


Dalšími zásadami jsou např. dochvilnost, dodržování určitých sazeb při platbách, nevyjadřování
„familiárnosti“ ve vztahu k úřadům (policie, soudci), solidárnost a loajálnost vůči kolegům.