Základy archeologie 7. Mladší a pozdní doba kamenná, význam zemědělství a charakteristika, tzv. neolitická revoluce. Mladší doba kamenná Neolit: neos – nový, lithos – kámen • •Tzv. neolitická revoluce – předpokládá náhlou změnu způsobu života, kdy kořistnický lov a sběr nahradila • zemědělsko-dobytkářská ekonomika. • – inovace se šířily z Předního východu • •James Henry Brestead – název • (1865–1935) – americký archeolog a egyptolog • – přednášel na univerzitě v Chicagu • •Gordon Childe – australský archeolog • (1882–1957) – profesor archeologie v Edinburgu a Oxfordu • – 1946: ředitel Archeologického Institutu v Londýně • – 1936: „ The Man makes himself“. • – 3 revoluce: neolitická, městská a industriální • • Tzv. Úrodný půlměsíc (Fertile Crescent) Levanta: vých. Středomoří: – Sinaj v Egyptě – Izrael – Palestina a Libanon – Jordánsko a Sýrie Horní Mezopotámie a Anatolie: – jv. Turecko Mezopotámie (střední a dolní): – Írák a Irán – dolní tok Eufratu a Tigridu Šíření neolitické kulturydo Evropy •1. Teorie „démické difůze“ – 80. léta: A. J. Ammerman a L. L. Cavalli-Sforza • – fyzický příchod z Předního východu: a) podél Jadranu a Středozemního moře k Atlantiku • b) přes Balkán až do střední a západní Evropy • • migrační (alochtonní) – fyzické šíření obyvatelstva s hotovou kulturou do Evropy • domácí (autochtonní) – kontakty neolitců s domácími mezolitci • •2. Teorie „kulturní difůze“ – 80. léta: R. Dennel • – přenos kulturních zvyklostí mezolitickými populacemi • – zemědělství se šířilo jako kulturní znalost • •Dnes – 1. malé skupinky neolitických obyvatel: soužití s mezolitci 1000 a více let • – 2. mísení s mezolitci ukončeno cca 4000 př.n.l.: podíl DNA neolitců a mezolitců 10 – 30 % • – 3. tzv. stepní komponenta (steppe ancestry): pastevci z černomořsko-kaspických stepí (jámová kultura, 3000 tis.) • Molekulární genetika •Analýzy DNA – němečtí a britští genetikové provedl genovou analýzu 24 koster nejstarších • zemědělců z období 5500 – 5000 př. n. l. z 16 lokalit (Ň, R, M, ČR, Slov. Aj.) • porovnal s 35ti tisíci vzorky DNA současných Evropanů • •Výsledky – jen v 6ti vzorcích sekvence haploskupiny N1a: typická pro zemědělce z Předního Východu • – vliv prvních zemědělců byl malý (0,2 %) • – nově příchozí: malé skupinky mužů-zemědělců, kteří měli potomky místními mezolitkami • •Haak W. et. al.: Ancient DNA from the first European farmers in 7500-year-old Neolithic sites, • Science 310, 2005, 1016-1018. • •Iosif Lazaridis – 2014: studie v časopise Nature • – DNA nejstarších neolitických zemědělců v kontinentální Evropě je: • a) shodná s DNA na Blízkém východě • b) odlišuje se od původních mezolitických lovců-sběračů •Analýzy v ČR – otázka podílu domácí populace lovců-sběračů na neolitizaci • – fyzický podíl neolitců na genofond v ČR • • – DNA: z krevních vzorků 180 mužů z 6ti lokalit • (Klatovy, Písek, Jindřichův Hradec, Třebíč, Vyškov, Vsetín) • •Výsledek – 1. 4/5 dnešních obyvatel Čech a Moravy (85 %) má své předky v mužské linii v období • mladšího či pozdního paleolitu • • 2. přibližně 15 % je přímých potomků zemědělců z Předního východu • • Kráčmarová-Bruchová-Černý-Brdička: Podíl „paleolitických“ versus „neolitických“ haploskupin • chromozomu Y české populace, AR 2006, roč. 58, seš. 2, 237 an. • •Lidská DNA se nejlépe dochovává v kosti skalní (os petrosum – v lebce, není kontaminovaná) Kulturní změna • 1. Změna hmotné (archeologické) kultury je spojena se změnou v genetickém profilu jejích nositelů • • 2. Celková – zásadní transformace společnosti • • 2. Postupná – etapovitá, neměnila se jen společnost, ale i krajina • a) Heterochtonní : nositelkou dané kultury je cizí populace • původ změny se hledá v cizí oblasti • • b) Infiltrační: k proměně dochází vlivem příchozího etnika • • c) Autochtonní: k biologické proměně dochází bez přispění cizího etnika • Neolitické inovace •Přechod lovecko-sběračských populací k výrobnímu hospodářství: zemědělství a pěstování zvířat •Osvojení technologických a výrobních návyků, označovaných jako neolithic packet (neolitický balíček): • • 1. domestikace obilovin – Ohalo II v Izraeli: 20 tis. př. n. l. drcení divokého ječmene a pšenice (plevele) • 2. domestikace zvířat – v počátečním období prokazatelně nedoložena • 3. výroba keramiky – technologie známa od středního paleolitu: Věstonická Venuše (aurignacien) • 4. výroba broušených nástrojů – technologie známa již v gravettienu: Willendorf, Pavlov (retušéry aj.) • 5. sedentarismus (usedlý způsob života) – Jericho, Göbekli Tepe (Jordánsko, Turecko): 10. tis. př. n. l. • •Většina technologických inovací byla známa před vznikem zemědělství: proto byla odmítnuta klasická • představa o neolitické revoluci, • jako době radikálních změn • •Evropa – zdrojovou oblastí byl Př. východ: oblast Úrodného půlměsíce (od Nilu po bývalou Mezopotámii) • 20000 BC Göbekli Tepe Ohalo II Inovace – 20 až 10 tis. př.n.l.: přechod od lovu zvěře a sběru rostlin k jejich chovu a pěstování. Domestikace – proces přeměny planých forem rostlin na kulturní se odehrál na několika různých místech – u všech hlavních plodin byla dovršena před 4 tisíci lety n157 Přírodní kontext • •Enviromentální změny – zásadní v pleistocénu: období mezi mezolitem a mladším chalkolitem • – 16 tis. př. n. l.: v oblasti Předního východu globální oteplení: • • 1. oteplení: po 15 000 – nepřineslo výraznější změny • 2. oteplení: 12 500 až 10 500 – intenzifikace lovu a diverzifikace společnosti • Natufien: trvalá sídla • Mezopotámie: kruhové svatyně • subsaharská oblast: keramika • stř. + sev. Evropa: lovecká tradice • 1. ochlazení: 10 500 až 9 500 • 3. oteplení: 9 500 až 6 500 – Přední východ: kultury keramického neolitu • stř. + sev. Evropa: mezolit • Vznik neolitu • 1. Vznik zemědělství – přechod od sběračství k domestikaci rostlin a zvířat došlo v oblasti Levanty (Libanon) • pobřežní oblasti: pěstování plodin, pouštní oblasti: pastevectví • – domestikace obilovin: pšenice jednozrnka sz. Anatolie až Balkán, jv. Asie • divoký předchůdce pšenice dvouzrnky jv. Turecko (10 tis.) • Ječmen, hrách, vikev, čočka, cizrna, len - jz. + sev. Anatolie • – domestikace zvířat: selekce divoce žijících druhů: tur, kanec, koza, ovce (9. tis.) • – výroba artefaktů a textilu: zrnotěrky a kamenné drtiče, srpové čepele, textilní závaží • – usedlý způsob života: před vynálezem zemědělství, kult předků (neustálený ritus) • •2. Šíření neolitických kultur – 7 tis.: z Anatolie přes Balkán do přímořských oblastí Evropy (nebyly odděleny Bosporem) • – nositelé: menší skupiny, které osídlily centrální Anatolii, Egeidu a Balkán • – Řecko: předkeramický neolit: 7050 až 6350 (figurky, jeskyně Franchti - vých. Peloponés) • – v mladším období staršího neolitu osídleny rovinny Thesálie: 6000 až 6500) • – Makedonie: kultura Sesklo (Nea Nikomedea) • Shubayqa v Jordánsku •2012 – 2015: archeologický výzkum univerzity v Kodani • lokalita natufské kultury v Černé poušti sv. Jordánsku • sídliště obývané 14.600 až 11.600 př. n. l. • •2018: v americkém časopise Proceedings of the National Academy of Scienes publikovány • výsledky archeobotanických analýz University College London, které dokazují, že: • první „chléb“ se začal konzumovat před více než 14 400 lety. • •Chléb – nález 24 zuhelnatělých drobků z nekvašené placky (bread-like product) upečené na • rozžhaveném kameni • – složení: voda a mouka z drcených plodů: ječmene, jednozrnné pšenice, ovsa a • vodní rostliny kamyšníku jižního (Bolboschoenus glaucus) Shubayqa v Jordánsku (14400 př. n. l. – první „chléb“) Pšenice jednozrnka (Triticum monococcum) 30 tis. let př. n. l. – nálezy z lokality Tell Qarame v severní Sýrii posunují domestikaci pšenice jednozrnky 9 600 př. n. l.: nejstarší nálezy pochází z jv, Turecka jsou výsledkem křížení druhů: První křížení: pšenice dvouzrnka (Triticum turgidum dicoccoides) Druhé křížení: s plevelným druhem zvýšilo odolnost (ozimé formy dobře snášely nízké teploty). 8 tis. let př. n. l. – hlavní genetická proměna obilnin nastala na Blízkém východě, kde se začalo sít ve velkém i mimo místa původního výskytu Domestikace zvířat •Domestikace – zdomácnění: z lat. domesticus (patřící k domu – lat. domus) • – polytopická domestikace: na více místech nezávisle: kachna, prase (v jv. Asii i záp. Eurasii) • – monofyletický původ: pochází z jednoho druhu: pes • – polyfyletický původ: vznik z více poddruhů: pes, prasete, skot • •Postup – domestikace probíhala v několika geograficky vzdálených centrech: • 1. Přední východ – domácí tauroidní skot, prase domácí, ovce a kozy • 2. Arabský poloostrov a sv. Afrika – velbloudi dromedáři • 3. Sev. Afrika – osel domácí, tauroidní skot, husa velká (i Evropa a husa labutí – Dálný východ • 4. Eurasie – ve stepích domestikován kůň • 5. Indie – zeboidní skot (plemena zebu s hrbem typická pro subtropy a tropy) a buvol • 6. Jv. Asie – kur domácí • 7. Pyrenejský poloostrov – králík • 8. Amerika – krocan a kachna pižmová • Příčiny: – zdroj potravy (maso, tuk, vejce, později mléko) – zdroj surovin (kůže, kožešina, vlna, peří, kosti) – zdroj energie (tažné, jezdecké) – ostatní využití (společník člověka) Vlk (Canis lupus) Počátky domestikace 15.000 př. n. l. Centra: Asie: pes, ovce, kůň, skot, prase, velbloud, buvol, jak, kur, holub, kachna, husa Evropa: pes, ovce, prase, koza, skot, kůň, kachna, holub, králík, včela Afrika: osel, pes, kočka, perlička, včela Amerika: lama, pes, krocan, kachna, morče, kapybara • Pes – domestikován z vlka na konci paleolitu a v mezolitu • – určitá forma mohla doprovázet mezolititce v době, kdy k nám pronikalo zemědělství • – mezolitické doklady u nás zatím nejsou doloženy • – nález ze sídliště st. gravettienu: Předmostí na Moravě (29,5 – 31,5 tis. př. n. l.) • – další nálezy z Altaje • •Ovce a kozy – neměly v Evropě divoké předky, což je důkaz importu z Předního východu • •Divoký kůň – v mezolitu se u nás vyskytoval docela hojně (nálezy ze Smolína) • – populace přežívaly z konce posledního würmského glaciálu a raného holocénu • v otevřených stepních ekosystémech • •Ochočený kůň – 2. pol. 5. tis.: domestikován na pomezí Asie a Evropy • – konec 3. tis.: doložen na sídlištích lidu zvoncovitých pohárů • – sloužil k tahu a jízdě (boj, lov) • • Pratur Tur domácí Prase divoké Prase domácí Koza bezoárová Koza domácí Revoluce sekundárních produktů Secondary products revolution • Sekundární produkty – produkty poskytované zvířaty za jejich života • • antemortální: využitelné před porážkou: mléko, vlna, • pracovní síla k tahu nebo jízdě • postmortální: využitelné po porážce: maso, kůže, tuk aj. • • Andrew Sherratt – britský archeolog v 80. letech definoval teze o využívání zvířat • – počátek v jednom časovém horizontu • – do Evropy se „balíček“ inovací šířil z Př. východu v první pol. 4. tisíciletí př.n.l. • • Dnes – o synchronizovanou událost zřejmě nešlo • – mléko začali lidé využívat pravděpodobně mnohem dříve než vlnu a zápřah Geografický kontext •Evropský kontinent – 2 kulturně odlišné oblasti: • •a) Přímořskou – Středozemní, Severní a Baltské moře, Atlantik, Černomoří (pobřežní plavba) • – impulzy nového způsobu obživy vycházely z Anatolie a šířily se do egejské oblasti a Černomoří • – jeskyně a skalní převisy: již. Itálie, Francie a Iberský pol, (cca 6. tis. – příležitostné úkryty) • – zvýšení mořské hladiny: od posledního zalednění o 100-120 m a okolo 6000 dnešní úroveň • (s Evropou spojeny: Egejské a Britské ostrovy, Malá Asie (Bospor), Jutský pol.,Skandinávie) • •b) Vnitrozemskou – přes Balkán do Karpatské kotliny • – osou šíření byly velké řeky: na sever – Dunaj, Tisa, Morava, Visla Odra • na západ – Labe, Rýn (Pařížská kotlina) • na východ – až k Dněpru • – oteplení a příznivé klima: dobře prostupné listnaté lesy s převahou dubů (lov) • šíření zemědělského osídlení: vypalování lesa mezolitci • Neolitizace •Postup – nerovnoměrný: v různých regionech různé formy •Sev. Evropa – 5 až 4. tis.: v Německu a Dánsku se v mezolitické kultuře Ertebølle objevilo domácí zvíře • získané obchodem z jižnějších plně neolitizovaných oblastí •Oblasti Alp a Ukrajiny – na z poč. neolitu dominoval lov nad chovem •Střední Evropa a ČR – skoková změna (mezolit x neolitem): 6/5 tis.: k. lineární – převládal chov nad lovem • 4/3 tis.: k. lengyelská – více lovu • (podobně: Ň, R, M, S) • •1. etapa – zakládání nejstarších stanic: vznik izolovaných ostrůvků osídlení (enkláv) • •2. etapa – vytváření větších kulturních celků: na širším území • – v Evropě pokračoval stejný model jako dříve v Anatolii, Egidě, Balkáně a Karpatské kotlině • •Antropologický model – potvrzen postup genetických změn DNA od JV k SZ • – podíl původního obyvatelstva a nově příchozích (stř. neolit – 20 %, pobřeží – 10 %) • • •Starý neolit: 6000 až 5300 • – kultura lineární keramiky • •Střední neolit: 5300 až 4800 • – šárecký stupeň LnK • – kultura s vypíchanou keramikou • – bukovohorská kultura • – želiezovský typ • •Mladý neolit: 4800 až 4200 • – lengyelský kulturní okruh • – lužianská skupina (slovenská) • – kultura s moravskou malovanou keramikou • K. lineární imagesCA89KRI7 k. vypíchaná imagesCAN8THNC K. moravská malovaná Obsah obrázku čokoláda, nakrájené Popis byl vytvořen automaticky Kultura lineární keramiky 5600 - 4900 př. n. l. Linienbandkeramik (LBK), GB - Linear Pottery Culture •2 větve, které se vyvíjely samostatně: • • 1. východní LnK – hlavní proud směřoval z Transdanubie přes Moravu do středního Poodří • – ústředí v Potisí, kde vznikla řada lokálních skupin (souhrnně nazvány Alföldská Lnk) • • 2. západní LnK – jádro rozšíření ve středním Podunají od Balatonu až po střední Porýní • – střední Čechy a Porýní zůstávají ve starším období izolované • – osídlení je v nejstarším období řídké, převažuje keramika hrubých tvarů • • Mare Zápotocká – 1998: „ první vlna neolitických kolonistů osídlila celou střední Evropu od jihovýchodního • Slovenska až k Rýnu s neuvěřitelnou rychlostí, možno říci během jednoho století.“ • • Klasická lineární keramika 5450 – 5050 př. n. l. • •Počátky – mezolit na Českolipsku: kol. r. 6000 př. n. l. • – nejstarší dendrodatum: studna v Mohelnici: 5450 př. n. l. (z Rakouska: 5600 – 5400 př. n. l.) • – pohřebiště ve Vedrovicích: 5300 př. n. l. • •Morava – neolitický lid přichází z Podunají a postupuje Pomoravím do úrodných nížin Labe • – nejdříve obsazovány nejúrodnější níže položené oblasti do 300 m. n. m. u vodních tokůna mírných svazích • – nejstarší osady: Žopy u Kroměříže, Mohelnice • •Čechy – řídké osídlení enklávového charakteru, i v oblastech, kde nebyly nejvhodnější podmínky (Plzeňsko) • – v regionech existovaly tzv. misionářské stanice: nástupiště osidlování regionů (trvání: 300-400 let) • – nešlo o plošnou neolitizaci, jak dříve předpokládal B. Soudský • osady: Litice (Plzeňsko), Holohlavy (vých. Č), Nové Dvory (KH) Osídlení •Starší sídliště – 2 až 4 domy, hospodářské objekty • – nejstarší dlouhé domy: trojice větších kůlů na přechodu střední a severní části • •Mladší sídliště – v Čechách nejsou známy příkopy ohrazující sídliště • – v mladší fázi stoupá počet sídlišť ve výšinných polohách • – stovky agrárních osad v úrodných nížinách u vodních toků • • Sídelní objekty – domy kůlové konstrukce z 5ti řad kůlů • – 3 středové řady nesly střechu (vnitřní příčky • – 20 až 40 m dlouhé, 5 až 10 m široké • Orientace: S – J, SZ – JV • Vchod: z jižní strany (zahuštění kůlů – patro) • Přístavky: ze severní strany Domy •Délka – nadzemní objekty dlouhé až 40 m •Konstrukce – kůlová, 5 řad nosných kůlů • •Orientace – osa S – J (převládající směr větru) • – severní stěna je někdy zúžená, aby mohl vítr více proudit okolo a neopíral se do týlu domu • – vchod nejčastěji z jihu, či bočních stran • •Vnitřní členění – tři části s odlišnou funkcí: obytná, skladovací, výrobní • •Rozšíření – tento typ domu přetrvává až do mladšího období kultury s vypíchanou keramikou • – mladší domy lengyelské kultury jsou v Čechách vzácné a nepříliš dobře poznané • menší jedno- až trojřadé kůlové objekty trapezoidního půdorysu • •Hliníky – dlouhé jámy podél domu: zdroj hlíny k omazávce stěn a výrobě keramiky imagesCANU6WJ4 Sídliště •Bylany – více než 100 dlouhých domů (d. až 45 m), pšenice, skot •Mohelnice – 20 domů, d. 13 až 24 m (zdvojení základových žlabů na záp. straně ) • – vchodové přístřešky (předsíň) • – studna hl. 5 m se čtvercovým dřevěným roubením • – pece a ohniště • •Vedrovice – 10 domů • •Přáslavice-Kocourovec – „Na širokém“, objeveno 1992, 10-15 ha) • – osada rozdělena na 2 části: • 1. severní polovina: obytný areál • 2. jižní polovina: hospodářský areál 2018: studna nedaleko Ostrova u Vysokého Mýta dendro: 5256 – 5255 př. n. l Obsah obrázku venku, hora Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku skála, kámen, příroda, hora Popis byl vytvořen automaticky 2015: studna na okraji Uničova studna, cca o 160 let mladší n101a Pohřbívání •Ritus – kostrový: ve skrčené poloze (Německu žárové pohřby: od Bavorska po Rýn) • – žárový: u nás až ve starší vypíchané kultuře (od 3. stupně) •Poloha – kostra na levém boku (2/3 pohřbů) •Orientace – hlavou k V •Zvláštní pohřby – celé kostry či jejich části v sídlištních jamách (i dětské pohřby) • – výjimečně v jeskyních (2 %, Koňská v Moravském Krasu) • •Milodary – 2 až 3 nádoby, ŠI, BI (kopytovité klíny), spondylový šperk • •Čechy – neznáme pohřebiště, pouze samostatné hroby na sídlištích • Třebestovice – v kruhové zásobní jámě pohřbeno 5-6 dětí • •Morava – Vedrovice, výzkum: 1975-1982 Vladimír Ondruš • – 100 m od osady „Široká u lesa“– 96 H • „Za dvorem“– 8 H • – oválné hrobové jámy • – kostry uloženy na levém boku hlavou k JV Vedrovice cesta-kolin-2010-a-165x140 Způsob obživy •podíl domácích zvířat: není vždy převažující • •sběr a lov: doplňkové zdroje (převaha lovné zvěře v Nových Dvorech) • •ŠI - čepelovité nástroje štípané ze silicitů (pazourků) • •BI - klíny a sekerky – tendence zvyšování tvarů • •KI - kostěné lžičky ve střením období imagesCA9F2QJL Strava a její příprava •Maso – domácí chov: opékalo se nad ohněm • vařilo nebo peklo na horkých kamenech • – rybolov: pomocí sítí s kamennými zátěžemi • •Kaše – z rozdrcených obilnin či luštěnin, na slano i na sladko • •Ovoce – od neolitu se zušlechťovaly plané jabloně, třešně, trnky a slivoně • •Kořenová zelenina – mrkev, petržel a pastinák se pěstovaly, planě rostoucí sbíraly • – listy a natě se konzumovaly syrové • •Sladidlo – med divokých včel sbírán již od paleolitu • •Sůl – transportovala se z přímořských oblastí, od neolitu se s ní obchodovalo • •Koření – jako kmín, řeřicha, planá majoránka, máta či merlík u nás rostlo běžně • n157 Obsah obrázku bezobratlí, měkkýši Popis byl vytvořen automaticky přeslen textilní závaží různé druhy vazeb •Broušené industrie (BI): • – sekery (ploché), sekeromlaty, kopytovité klíny, diskovité mlaty • – většinou velmi kvalitně broušené nástroje • – materiál: amfibolitické břidlice, amfiboly a jemnozrnný krystalový tuff • – v pohřebním kontextu a v depotech •Štípaná industrie (ŠI): • – čepelové industrie: srpové čepele, pilky, vrtáky, dlátka, krabadla, drasadla, příčné lichob. šipky aj. • – materiál: baltský pazourek, čokoládový pazourek, bavorský pruhovaný rohovec (plattensilex), • křemence - tušimický, bečovský, skršínský a Český kras • – technologie: čepele jsou odbíjeny z jader • – na srpových čepelích naleštění pracovní hrany kyselinou křemičitou ze stonků žatých plodin (skládané ostří) •Spondylové šperky: • – závěsky různého tvaru: terčovité, pravoúhlé, dvojkřídlé, trubičky •Kostěná a parohová industrie (KPI): špachtle, mlaty, pouzdra a topůrka sekerek • neolit-nastroje Keramika •Tvary – 3 základní skupiny: 1. polokulovité nádoby s esovitým okrajem • 2. misky • 3. amforovité tvary • •Materiál – na celém území typická organická příměs v keramické hmotě • •Výzdoba – ve starším období řada lokálních výzdobných stylů • a) důlky pod okrajem, přesekávané pupky, barbotino • b) rytá motivy: meandry, klikatky, obloučky, vlnice, • c) leštěná: vlešťování, kanelování (žlábkování) • •Výzdobné techniky: a) západní s vyplňovanou páskou (Čechy až Porýní) • b) východní s notovou výzdobou (Morava, Č. a jz.S) • – v mladším období dochází k rozpadu: • a) na vých. – želiezovská výzdoba: svazky linií • b) na západě – vyplňování pásek svazky rýh, • – malování barevnou hlinkou • • • linearni-keramika 6NEOLI~1 n114 n117 Šárecký stupeň • •Název – původně typ, dnes chronologický stupeň pozdní závěrečné fáze vývoje lineární • keramiky a současně jako přechodný stupeň ke kultuře vypíchané • – podle lokality Praha-Šárka • •Původ – patrně v Čechách, na Moravě je cizí (nepřekračuje tok Moravy a je o něco mladší) • •Vývoj – na Moravě není zmapován a nejsou určeny chronologické a genetické vztahy • – na Moravě je ovlivněna želiezovskou skupinou ze Slovenska • (Želiezovská – Šárecká sídliště jsou částečně časově shodné) • •3 sídelní oblasti v Čechách a na Moravě: a) západočeská • b) východočeská • c) moravská imagesCAZ11429 imagesCAR9WXAA keramika-sareckeho-stupne Keramika šáreckého stupně – náběh na hrdlo – vpichy na linii – tuhování povrchu Želiezovská skupina •Název – podle lokality Želiezovce u Levic • •Vývoj – reprezentuje mladší volutovou keramiku s ústředím na Slovensku a v Podunají • – na Moravě a v Čechách se Lnk vyvíjela pomaleji než v Karpatské Kotlině • – koncem II. st. moravské LnK se transformovala do želiezovského stupně • – na JZ Slovensku a v KK vystřídala mladší fázi Lnk jako samostatný kulturní celek • •Rozšíření – 4 oblasti: Morava: 1. Pomoraví – střední a levobřežní, Poolšaví • 2. Opavsko – Velké Hoštice, Kravaře • 3. Dolní Pomoraví (Turold, Vedrovice, aj.) • Čechy: 4. střední – Bylany, Únětice • •Keramika – dokonale vypálená tenkostěnná keramika • – rytá výzdoba dvojicemi a trojicemi rýh s příčnými vrypy a záseky • – malování: červenou, žlutou a bílou barvou • – povrch je dokonale vyleštěn • – tvary: globulární (kulovité) s nabíhajícím hrdlem, misky, amfory • • • imagesCAV98AQV n125 imagesCAWUONXG Vypíchaná kultura 5000/4900 - 4500/400 př. n. l. Stichbandkeramik, Stroked Pottery Culture •Vývoj – navazuje na závěr Lnk, rytou výzdobu nahrazuje vypíchaná výzdoba (identifikační kulturní znak) • – kulturní změna proběhla nejdříve v Čechách a o něco později i na Moravě • – výměna stylu během dvou století: 5000-4800 př.n.l. • a) nenásilným způsobem • b) bez patrných etnických změn • •Vznik – Čechy náležely k centrální oblast, odkud se rozšířila na Moravu, do Rakouska a Slezska • •Rozšíření – od západní Evropy po Nizozemsko a Belgii, od dolního Poodří na severu až po střední Dunaj • • 3 oblasti: 1. centrální: Čechy, Bavorsko, Morava, střední Německo • 2. západní: Porýní, Francie • 3. východní: Polsko a přes Malopolsko na Slovensko n129 vypichana-keramika imagesCA89KRI7 •Sídliště – v blízkosti toků na sprašových půdách, mimo inundace (záplavové území) • – v mladší fází osídleny i vyšší polohy pahorkatin (Třebíčsko) • •Sídlení objekty: a) starší fáze: pravoúhlé chaty z 5ti řad kůlů • b) mladší fáze: domy lichoběžníkovitého půdorysu • •Broušená industrie – víceméně se neodlišuje od inventáře LnK • •Kostěná industrie – kostěné hroty, vícenásobné kolky k výzdobě keramiky, závěsky ze škeblí • •Pohřebiště – jsou známy z Čech • – na Moravě jen skupinky hrobů či jednotlivé hroby na sídlištích • – rozdíly v pohřbívání mezi jednotlivými pohřebišti i v ukládání mrtvých na jedné lokalitě • – je otázkou, zda platila jednotná závazná pravidla • Pohřebiště •1. Kostrové – častější v Čechách: kostra ve skrčené poloze na boku (v hrobě většinou jedna kostra) • Miskovice – okolo 100 H, jistých 61 – 18K + 43Ž) – kostrové: na levém boku (starší) • – žárové: v jamce, někdy překryté nádobou • Těšetice-Kyjovice – trojhrob: M+Ž+D, 7 nádob, okr v nádobě • Loděnice: částečné skelety v sídlištní jámě (druhotné pohřby) • •2. Žárová – spíše na Moravě (jen ojedinělé hroby na sídlištích) • Praha-Bubeneč – 16 H, nejstarší žárové pohřebiště u nás • – průměr: 40 až 70 cm, jámové i popelnicové • – bohatá výbava, až 14 nádob, ŠI, BI aj. • Těšetice-Kyjovice – H5: polospálený dětský skelet s 9ti zrnotěrkami • •3. Birituální – Plotiště nad Labem – a) kostrové: ve skrč. Poloze, celkem 16 H • b) žárové: jámové i v popelnicích • • – Opavsko: Brumovice, Velké Hoštice – chudé, 2 až 3 nádoby • • Rondely sociokultovní objekty •Bylany – společenské a kultovní shromaždiště • – 1965: zjištěn, prozkoumán v 90. letech • – poloha: mezi sídlištěm a pohřebištěm SZ obce • – 2 kruhové příkopy: Ø 90 a110 m, š. 2,5 - 3,5 m • – 4 vchody orientované dle světových stran • •Broušená a štípaná industrie • – sekery, sekeromlaty, drasadla, škrabadla, čepelky • – technologie: vrtání • •Mramorové náramky – mramor těžen v lokalitě Bílý kámen na Sázavě • – objevují se i v hrobech • rondel2 Lengyelská kultura 4400 – 4200 př. n. l. •Vznik – na konci VK se na keramice projevují nové prvky středodunajské lengyelské kultury •Název – podle opevněného sídliště Lengyel v jižním Maďarsku •Ústředí – na severním Balkánu, odkud se přes severní Maďarsko rozšířila na: • • Slovensko: Kultura slovenské malované keramiky (nejstarší stupeň lengyelského vývoje) • jižní Moravu: Kultura moravské malované keramiky (hranice: Vyškovská a Napajedelská brána) • Poodří: Hornoslezská a dolnoslezská lengyelská skupina • •1888 – první výzkumy v Maďarsku: Maurus Wosinszky • •další výzkumy: Nandor Kalicz – sídliště a pohřebiště Asót • • • • • Kultura moravské malované keramiky 4800/4700 – 4500 př. n. l. •Součást kultur mladého neolitu: komplexu lengyelské kultury z maďarského Podunají a Karpatské Kotliny • •Vznik – základ tvořilo místní domácí obyvatelstvo VK a pozdně želiezovské skupiny, které bylo • asimilováno nositeli MMK, kteří pronikli na jižní Moravu z rakouského a maďarského Podunají • •Morava – náleží k západní části lengyelského okruhu (sekunderní centrum) • – lengyelský lid postupoval podél Dunaje a v Dolním Rakousku se stočil na sever a přes Podyjí • postupoval k severu na Brněnsko, střední Moravu a do Slezska • •Čechy – MMK se zde objevuje v závěru vývoje VK (na sídlištích jako intruze) • – v eneolitu (tj. v mladší fázi: II. stupeňi MMK, Lengyel IV.) dochází k rozvoji osídlení • – vznik samostatných osad (Praha-Střešovice) • imagesCAN8THNC n138 imagesCAN8THNC moravska-malovana-keramika imagesCAU1Z5N4 imagesCAZBETU3 Sídliště •I. Nížinná: • 1. starší – na sprašových půdách, neopevněné osady někdy na starších sídlištích VK • – u vodních toků, mívají 40-50 domů (200 lidí) • Těšetice-Kyjovice - „Sutny“: 10 ha, rondel • Pavlov - „Horní Pole“, Hluboké-Mašůvky – „Nivky“, „Padělky“ • – půdorysná dispozice: a) část sídelní • b) část výrobní • c) sakrální: rondely • 2. mladší – bývají opevněna hrotitým příkopem (Seloutky, Hl. Mašůvky) • • Sídelní objekty – mírně zahloubené obdélného půdorysu kůlové konstrukce • – rozměry: 5-6 m x 3-4 m • – o vzhledu informují hliněné modely • •II. Výšinná – valové opevnění, na Moravě 23 (Starý zámek u Jevišovic) • • • • Rondely •1999: V. Podborský: Pravěká sociokultovní architektura na Moravě. Brno. • •Funkce – kruhové kultovní objekty vymezené po obvodu příkopy a palisádami • – astronomicky orientované vchody • – výskyt: od Porýní po Podunají • •Několik typů: 1. typ Těšetice - 4 vchody • 2. typ Bučany-Svodín (vchody se ven otevírají) • 3. typ Lochenice-Unternberg (dvojité příkopy) • •Rozměry: a) malé průměr: 40-70 m • b) střední: 80-120 m • c) velké: 200 m • • Zástavba – téměř žádná, lehčí kůlové stavby (Bulhary – větší) Těšetice – Kyjovice Pohřebiště a hroby •Pohřebiště – u nás nebyla zjištěna (Maďarsko-Aszót, Lengyel, Svodín) • •Hroby – v sídlištních jamách jak rituální, tak nerituální • – oválné jámy, kostry ve skrčené i natažené poloze s orientací hlavy: S – J • •1. Rituální: a) kostrové: Střelice-Bukovina: dítě • Brno-Královo Pole: žena se 4 nádobami • Sněhotice u Prostějova: 2 muži + pes • Medlov: žena a dítě • Džbánice: skrčenec s nádobou v klíně, dítě se 4 nádobami • b) žárové – vzácné • •2. Nerituální – lidské kostry jsou vhozeny do sídlištních jam • Střelice-Bukovina: na břiše s roztaženýma nohama • • • Broušená industrie •Ia – vyšší kopytovité klíny • – sekerky se symetrickým profilem a asymetricky sbroušeným ostřím • •Ib – kopytovitý klín s oblým trojúhelníkovitým profilem • – sekerky se symetrickým ostřím, • – sekeromlaty – symerické, dlouhé, štíhlé s rovným týlem (lengyelského typu) • •IIa, b – sekerky lichoběžníkovitého tvaru se symetrickým i asymetrickým ostřím • – drobné sekerky se zúženým týlem • – Kopytovité klínky, sekeromlaty Plastiky •lidské i zvířecí figurky (lidské cca 1500 ks.) • •Střelický typ - Ia: pahýly paží vodorovné •Maloměřický typ - I b: pahýly šikmo vzhůru •Mašůvecký typ – I b, ruce v adoračním gestu •Štěpánovický typ - IIb, vztyčené paže •Kramolínský typ – II, zbytnělé hýždě • imagesCAUDBWVM images Eneolit Pozdní doba kamenná 4500/4300 – 2300/2000 př. n. l. •Původně považován za krátké období spojené s výrobou prvních kovových výrobků (Au, Ag, Cu) • •Ladislav Inocenc Červinka – navrhl toto období označit jako „doba měděná“, což se pro naše • středoevropské poměry nehodí, ale odpovídá to poměrům severního • předpolí Balkánu (Srbsko, Sedmihradsko, Rumunsko) • •Konec 19. stol. – termín: doba přechodní • nordická kultura (bez KŠK a KZP) • •Německo a Rakousko – období dále nazýváno mladším a pozdním neolitem • (delší trvání) Eneolitické inovace •1. Výroba měděných předmětů – v oblasti Balkánu a Karpatské kotliny • • Původ a zpracování mědi – 3 metalogení oblasti: a) alpská • b) sedmihradská • c) slovenská • • – první měděné předměty objevují na počátku eneolitu • – zlomek tyglíku se stopami Cu rudy z Makotřas (alpského původu; KNP) • – zlomek keramické dyzny z Pavlovic u Přerova (k. jordanovská) • •2. Vynález oradla – vzrůst významu dobytkářství (zefektivnění práce) • – změna sídelní struktury (sídla a polnosti: stacionární) • – zápřah dobytka (křížová orba: Muszkowice) • •3. Vzrůst významu úlohy muže ve společnosti – orali muži, čímž stoupla jejich úloha ve společnosti • – opevněná sídliště, rituální válečnictví • • Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Eneolit – pozdní doba kamenná •Původně krátké období spojené s výrobou prvních kovových výrobků • •ČASNÝ: 4500 - 3800 př. n. l. • – kultury: lengyelská, kultura jordanovská, michelsberská • •STARŠÍ: 3800 - 3350 př. n. l. • – kultura nálevkovitých pohárů • •STŘEDNÍ: 3350 - 2900 př. n. l. • – kultury: badenská, kulovitých amfor, řivnáčská, chamská, jevišovická • •MLADŠÍ: 2900/800 - 2300/2200 př. n. l. • – kultury: šňůrová, zvoncových pohárů Obsah obrázku hrníček, keramické nádobí, jídelní nádobí, sklenice Popis byl vytvořen automaticky Doba halštatská Obsah obrázku plavidlo, sklenice, keramické nádobí Popis byl vytvořen automaticky Vývoj na konci neolitu •V Čechách a na Moravě doznívá vývoj lengyelského komplexu • •Čechy: Česká skupina lengyelské kultury: • – pronikla do Čech na počátku eneolitu: 4000/3900 a obsadila střední a sz. Čechy • – nejstarší nálezy v záp. části stř. Čech a Žatecku, odkud pronikla do Polabí, Poohří, Podkrušnohoří • – v mladším stupni na jejím základě vyrostla kultura jordanovská • •Morava: kultura jordanovská – celé území mimo: a) JV území: Uherskobrodska: přežívá (MMK IIc) • b) sev. Moravy: Uničovsko: MMK – nemalovaný lengyel • c) Slezska: Hornoslezská lengyelská skupina • • – přežívá o něco déle než v Čechách Jordanovská kultura kol. r. 4000 př. n. l. •Název – 1906: H. Seger: na základě materiálu z Jordansmühlu (Jordanow u Vratislavi) • – 1926: I. L. Červinka: doložil ji na Moravě (Němčice n H) • – 1928: J. Schránil: prokázal její existenci v Čechách • •Vznik – základ: lengyelský lid, jehož nositelé osídlili území od Slovinska a Chorvatska po střední Německo • – navazuje tedy na nejmladší úsek MMK a završuje vývoj lengyelského komplexu • •Rozšíření – 2 oblasti: a) Čechy, Polsko (hlavně Dolní Slezsko) - sídliště • b) jihovýchodní skupiny Bisamberk-Oberpulendorf, ludanická, balatonská, Lasinja • •Morava tvoří spojovací článek mezi českou a polskou oblastí •Sídliště – na rozdíl od Polska nejsou tak rozsáhlá, soustřeďují se v místech s dřívějším lengyelským osídlením • a) nížinné polohy: intenzivní osídlení na jižní Moravě (Znojemsko, Brněnsko, stř. M.) • b) výšinné polohy: menší areály na kopcích • •Sídelní objekty – Pavlovice u Přerova: 1920: I. L. Červinka – odkryl dům o rozměrech 890 x620 cm • – absence ohniště: nesídelní funkce • – kultovní či „veřejná budova“, zanikla požárem • •Ritus – není zcela jasný: • •Pohřebiště – samostatné neznáme, jen ojedinělé hroby na sídlištích: • a) kostrové: Němčice na Hané: v jámě skrčená kostra s nádobami • Olomouc: částečně strávená kostra v sídlištní vrstvě, skrčená na levém boku • • b) žárové: Křenovice: lidské spálené kosti v mísovité nádobě • Běhařovice, Dobšice, Bohutice, Hrabětice, Mor. Krumlov • Keramika •Plastická lengyelská výzdoba vystřídána vhloubenou výzdobou: • (rýhování, žlábkování), která se vyskytuje na celém území JK • •Obecný znak: • a) ostřejší profilace • b) bikóničnost: zalomení plecí • c) výskyt mís s kónickou nožkou lengyelské tradice • d) výzdoba – v nejst. Období: malování mizí • – vhloubená ornamentice: rýhy žlábky, důlky • – plastická: jazykovité výčnělky (lengyelský prvek) • •Tvary: 1. bikónické hrncovité nádoby (jazyk. výčnělky na lomu, u ucha) • 2. lahvovité tvary (hrdlo odsazené rýhou) • 3. amfory • 4. mísy se zalomenými plecemi • 5. mísy na nožce • 6. šálky, džbány, dvouuché osudí, vaničky imagesCA9EWKV4 Keramika s brázděným vpichem Typ Retz – Křepice - Bajč •Svébytná kulturní skupina vyrůstající z pozdně lengyelských skupin za silného ovlivnění nálevkovitými poháry: • a) starší fáze: keramika je ještě lengyelského rázu • b) mladší fáze: keramika vykazuje podobnost s keramikou KNP (lisény) • •Název – podle lokality Retz v Dolním Rakousku • – keramika zdobená brázděným vpichem vyplněným bílou inkrustací (ze sídlišť: šálky – kultovní funkce) • •Rozšíření – od Slovinska a Chorvatska až po Rakousko, Slovensko, Moravu, Sezsko, Čechy a Německo • (koncentrace nálezů na jižní Moravě) • – v Čechách: na několika výšinných sídlištích (Cimburk u K H) • varianta Křepice: Jevišovická pahorkatina, Drahanská vrchovina, vých. Č. • varianta Bajč: východ řeky Moravy, Moravská brána, Opavsko, Rakousko, Slovensko, Maďarsko • •Nositelé – spojováni se šířením znalostí zpracování mědi • Michelsberská kultura 4100 – 3800 př. n. l. •Vznik – v Čechách se objevuje s mladší kulturou jordanovskou • – počátky jsou datovány na přelom raného a staršího eneolitu • – je součástí západní větve rozsáhlého kulturního okruhu KNP, na jehož formování se zčásti podílela • •Název – odvozen od sídliště v Michelsbergu v Porýní •Rozšíření: záp. Evropa mezi Belgií, horním Podunajím a jižním Německem • Čechy – „tzv. česká skupina“: - severozápadní, západní a střední Č • 2 oblasti: a) Pražská kotlina • b) Žatecko až Ústecko •Morava – slabé vlivy patrné na keramice kultury nálevkovitých pohárů •Pohřební ritus: kostrový, v skrčené poloze na pravém boku (k V) •Tvar jámy: oválný •Ojedinělé hroby: Libiš, Praha-Bubeneč, Trója •Sídliště: výšinná (Kříženec u Tachova, Most-Čepirožská výšina) •Zánik: nejasný, patně spojen s nástupem KNP • • • • • Kultura nálevkovitých pohárů 3900 – 3600/500 př. n. l. •Název – podle keramického tvaru poháru s nálevkovitě rozšířeným hrdlem • •Rozšíření – kulturní komplex od Holandska po západní Ukrajinu, od Skandinávie (stř. Švédsko) do Podunají • – za ústředí se považuje oblast středního Porýní v Německu • •Vznik – v severních nížinách, v pásu zhruba mezi Varšavou a Berlínem, přechodem místních neolitických kultur • a zbytků lovecko-sběračského obyvatelstva k zemědělskému způsobu života • Č: z lengyelského podloží za ovlivnění michelsberskou k. • M: cizí element, z lengyelského podloží nevyrůstá, ale je jím ovlivněn • •Průnik na Moravu přes: 1. Českomoravskou vrchovinu: na střední Moravu (přímá migrace) • 2. Východní Čechy: na Mohelnicko, Šumperko a odtud k jihu • (na jižní M přímý zásah doložen není) • 3. jižní Polsko: do Slezska a na severní Moravu Sídliště •1. nížinná - běžné agrární osady na okrajích říčních teras či na sprašových dunách • Lovčičky – 10 jam, • Osada u Rousínovce – oválné jámy s rovným mísovitým dnem • Praha-Kbely, Počedělice, Hostivice - jámy s ohništěm • •2. výšinná a) polohy na přírodně chráněných ostrožnách - fortifikovány • Starý zámek u Jevišovic • Rmíz u Laškova – 4 pásma hradeb • 4. je lužické, první: 17,5 ha, hradba z nasucho skládaných kamenů • na čelní straně hlinitolílovitého valu • • b) hradiska na rozsáhlých návrších volně přecházející do • okolního terénu – Čechovsko u Čechovic Pohřebiště •Mohylová úprava hrobů – častější na Moravě (i ve středním Německu) • •Ćechy: starší období KNP: zjištěna pouze jedna mohyla: • Dolínek – okr. Praha východ - sekeromlat – pohřeb bojovníka • Velká Ves -– mohyla se 3 pohřby z mladšího období • Praha-Bubeneč – 18 H • Velké Žernoseky – 12 H: kostry ve skrčené poloze na pravém boku • v kamenných skříňkách, hlavou k Z • •Morava: do roku 2003: zjištěno 17 pohřebišť: Prostějovsko a Olomoucko • •k východu či jihovýchodu exponované svahy (ojediněle vrcholy) •delší osy mohyl respektují přirozený sklon terénu •od sídliště odděleno přírodní překážkou (údolí) •Pohřebiště_ 20 – 30 mohyl •Výrazně oválné a) malé: d – 6 m, v. několik dm • b) velké: d – až 30 m, v. až 2 m • imagesCAR3VHSG •Výbava hrobů: • • a) keramika - 1 až 2 nádoby (picí – pohár, džbány, amfory) • b) ŠI - silexové šipky, čepelky (Mradice z Žatce – čepel z pol. pazourku) • c) BI - sekeromlaty, sekerky • d) KI - šídla, závěsk z provrtaných zvířecích zubů • e) Cu - měděné ozdoby • •Pohřby v sídlištních jamách – v každé osadě, v Čechách častější (Makotřasy-29 jedinců v 18ti jamách a příkopu) • • a) rituální – skrčené kostry s milodary i bez • – obřadní pohřby - v jamách se zvířaty (pes, dobytčata) • • b) nerituální – pohozené (Malé Březno – v jámě 8 jedinců, neúplné (části těl, lebky) • •Pohřebiště – interpretována jako místa vyhrazená pro pohřby místních elit (náčelníků, bojovníků) • •Sídliště – vyhrazena příslušníkům nižších vrstev nebo zabitých zajatců (místa náboženských praktik, obětiny) • Keramika •7 základních morfologických tříd: • • 1. Nálevkovité poháry • 2. Koflíky • 3. Džbány • 4. Amfory • 5. Mísy • 6. Hrnce • 7. Zvláštní tvary (miniaturní nádobky, láhve s límcem, bubny, naběračky • zoomorfní nádobky) • •ve starším období převládá ostrá profilace •v mladším se profilace nádob změkčuje •typická je úprava povrchu – hlazení, leštění (imitace kovových nádob) • keramika-nalevkovitych-poharu imagesCASOEHYZ Broušená industrie •Funkce - nástroje: sekery (ke zpracování dřeva tesařské nástroje aj.) • - zbraně: sekeromlaty (k boji) • - obchodní výměna (komodita dálkové směny) • - prestižní a symbolická (bojové sekeromlaty, mlaty, bulavy) • - společenská funkce: statusový znak (odznaky či atributy mužů-bojovníků) • •Význam - z hlediska studia společensko-ekonomické a kulturní úrovně • - z hlediska technologie výroby • - z hlediska studia rozsahu, intenzity a struktury osídlení • •Nálezy - ze sídlištních objektů • - z hrobů • - náhodné nálezy (směry a průběhy obchodních tras, pohyb bojovníků) • - většinou nebyly vyhrazeny pro úzkou vrstvu (nálezy ze sídlišť) • - pouze některé plnily funkci prestižních odznaků • Kultura kanelované keramiky 3 400 – 3 000/2 900 př. n. l. •Název – podle typické výzdoby keramiky žlábky(kanelami), užívá se hlavně na Moravě, méně v Čechách • – 1969: bádenská podle jeskynního naleziště v Bádenu u Vídně • (jeskyně Königshöhle u Wolfsthalu u Badenu v Dolním Rakousku) • • – bádenská kultura: mezinárodně používané označení kulturního komplexu středního eneolitu, • který se rozšířil v karpatsko-podunajsko-balkánské zóně • •Vznik – kulturní podloží, z něhož se bádenská kultura vyvinula, nebylo jednotné: • a) ve východní části - epilengyelské skupiny a jordanowská (Morava) • b) v západní části - osídlení KNP (Čechy) • •Počátky – spojeny s rozšířením bolerázského horizontu: název: podle výš. sídliště Boleráz u Trnavy • •Rozšíření – od dolního Dunaje přes Karpatskou Kotlinu až do Malopolska a na západě zasahuje částečně do Slezska • Keramika •Starší stupeň – doznívá výzdoba KNP • – šálky s kanelovanými stěnami, motiv vlčích zubů • – mísy: polokulovité s vnitřní rytou výzdobou, esovité, • s kalichovitě rozevřeným okrajem • – hrnce, džbánky, šálky, amforovité zásobnice • výzdoba – rytá výzdoba není tak častá • – jv. Vlivy: leštěné hrdlo a zdrsněné tělo • •Střední stupeň – bohatá rytá výzdoba vně i uvnitř nádob • •Mladší stupeň – na Moravě chybí vnitřní výzdoba mís • – osudí jsou nižší s vyššími hrdly, koflíky • – objevují se plastická žebírka na výdutích • – typické jsou nádoby s rozeklanými uchy • kanelovana-keramika Sídliště • • a) nížinné osady u vodních toků (Lysolaje, Praha-Vysočany) • b) výšinné osady – opevněné na ostrožnách a kopců: Hinsko u Přerova, Rmíz u Laškova, K. Hora-Cimburk • •Opevnění - a) dřevěné palisády s příkopem • b) palisádové stěny vyplněné hlínou, příkop • c) kamenná hradba s příkopem • d) dvě kamenné zdi s výplní z udusané hlíny • e) kamenná zeď kombinovaná s dřevenou a hliněnou konstrukcí • • Hlinsko - Nad Zbružovým - 26 sezón, J. Pavelčík od 60. let • - opevněné hradisko o čtyřúhelníkové ploše, 2,5 ha • - na skalnaté ostrožně nad řekou Bečvou • - několikrát opevněno (palisádou, později kamennými hradbami s příkopem) • •Sídelní objekty - jedno i dvouprostorové domy (cca 8x4 m) kůlové konstrukce se stěnami vyplétanými proutím • - doklady řemeslných činností: výroba keramiky, kamenných a kostěných nástrojů, kovolitectví Pohřební ritus •Starší fáze – hroby neznáme • •Doklady žárového i kostrového pohřbívání jsou vzácné • •1. žárový – Úvalno – pohřebiště „U červeného dvora“ (2. st.) • – nedaleko hradisko Krnov – Burgberg • •2. kostrový – na Moravě pouze pohřeb defektní ženy z Hlinska (skrčená poloha) • – ojedinělé nálezy lebek na sídlištích (Hlinsko) • •3. birituální – Velvary – v jednom hrobě 2 kostrové pohřby a amfora s kremací v kamenné skříňce • (protořivnáčský) • Depoty • • Prace – měděné sekery • Hlinsko – v koflíku: 3 závěsky typu Stollhof, brýlovitý závěsek, spirálovité náušnice • Velehrad – dýky typu Malé Leváre, dláta • Staré Město – Zadní kruh: 3 dlátky a jehlice se svinutou hlavicí • •Štípaná industrie – škrabadla, srpové čepelky, vrtáky • •KPI – šídla z půlených žeber nebo úštěpů dlouhých kostí, hroty, dýky, šipky, dláta • •Textilnictví – závaží tkalcovských stavů (Hlinsko: na podlaze několika chat v řadě za sebou) • – cívky, druhotně • – semena lnu • Závěr středního eneolitu •Rozpad bádenského (kanelovaného) celku a vzniku samostatných regionálních kultur: • •1. stř. a sz. Č : Řivnáčská kultura • •2. záp. a jz. Č: Chamská kultura • •3. sz. Č, stř. a sev. M a Slezsko: Kultura kulovitých amfor • •4. jz. M: Jevišovická kultura Řivnáčská kultura 3100 – 2900/8000 př. n. l. •Rozšíření – nejzápadnější vysunutá lokální kultura pozdně bádenskéko okruhu • – na Moravě se v té době vyvíjí jevišovická kultura • – ve stř. Ň: bernburská kultura • •Rozpoznal a vyčlenil – J. Axamit na počátku 30. let • •50. léta – uznána za samostatnou kulturu • •Název – podle eneolitického výšinného sídliště u Roztok: • Řivnáč u Žalova (u Prahy) – prokopal Čeněk Rýzner v letech 1881-3 • – na ostrožně nad Vltavou • – opevněn valem a příkopem images keramika-rivnacske-kultury • •Vznik – vývojem z kultury kanelované keramiky (typická převýšená ucha) • – vyrůstá z kamýcké fáze české bádenské kultury a časově spadá do středního eneolitu • •Rozšíření – od Kolína až do Poohří (střední, dolní), východní Čechy (Polabí) • těžiště: pražsko-slánská oblast a vých. část středních Čech • – od chamské kultury na jz. odděluje oblast s nálezy smíšeného charakteru • •Výšinná sídliště – větší než 1 ha s věncem agrárních osad v okolí • – funkce: obchodní, vojenská, ekonomická, společenská i kultovní • •Pohřební ritus – žárový i kostrový, hroby vzácné (asi 13 spolehlivých) • – převažují rituálně uložené pohřby • – pohřby v sídlištních objektech jsou vzácné • – skříňkové hroby menších rozměrů z břidlicových desek • – popelnicové: a) kremace v nádobách uložena do země • b) kremace uložena ve skříňkovém hrobě • Chamská kultura kolem r. 3000 př. n. l. •Název – podle bavorské říčky Cham v Horní Falci • – rozpoznal plzeňský archeolog F. X. Franz a vyčlenil H. J. Hundt v r. 1951 • •Chronologie – do mladšího úseku středního neolitu • – současná s řivnáčskou kulturou v Čechách a jevišovickou na Moravě • •Rozšíření – od Horního Rakouska po Hessensko • – 4 skupiny: a) podunajská (hornorakouské Podunají) • b) západočeská (Plzeňská kotlina) • c) jihočeská (střední tok Vltavy a Malše) • d) oblast Francké Alby a předalpská • •Výšinná sídliště – na přirozeně chráněných místech: rozhled do krajiny (skalní kupy) •Pohřby – neznáme • • keramika-chamske-kultury Kultura kulovitých amfor 3300/200 – 2800/700 př. n. l. •Původ – Invasní kultura, která v závěru středního eneolitu • pronikla od severu do Č a na M • •Název – na konci 19. stol. rozpoznal J. L. Píč (lahvovitá keramika) • – dle tvaru nádob s kulovitým tělem a válcovitým hrdlem • – známá z hrobů a sídlišť • •Rozšíření: větev: 1. západní - východní Německo, Dolní Sasko, Dánsko • 2. východní - Polsko, sev. strana Karpat po Moldávii • 3. slezská - rozšířila se do vých. Čech a na Moravu • •Sídliště: Čechy – samostatná výšinná sídliště nebyla zjištěna • Opavsko – Vlaštovičky, Neploachovice, Holasovice • •Pohřebiště – pouze ojedinělé hroby se skrčenými kostrami keramika-kulovitych-amfor Jevišovická kultura 2900-2500 př. n. l. •Název – podle eponymní lokality Starý zámek u Jevišovic (1914) •Vznik – z domácích základů: z kultury kanelované za působení JV vlivů •Centrum osídlení – JZ Morava a Brněnsko nepřekračuje Českomor. vrch. • – Morava: až na Vyškovsko a Olomoucko • – přes Boskovickou bránu proniká do vých. Čech • – na jihu do Dolního Rakouska • – z JV Moravy se šíří na JZ Slovensko do Pováží • •Sídliště - a) výšinná: na nepřístupných chráněných místech (ostrožny) • b) nížinná: méně známa • •Sídlištní objekty – nezahloubené chaty kůlové konstrukce, 6 - 7 m x 5 m • •Keramika – hrnce, amfory, mísy, rendlíky, džbánky – ansa lunata, soudkovité • nádoby se 2 uchy, hmoždířovité nádoby, misky na nožce • • • keramika-jevisovicke-kultury Kultura šňůrové keramiky 2900/800 – 2500 př. n. l. •Spolu s KZP náleží k tzv. mladším pohárovým kulturám • •Názvy – dříve: bojové sekeromlaty (severští badatelé) • kultura jednotlivých pohřbů • kultura loďkovitých sekeromlatů • kultura durynských skrčků • •Původ – je hledán v oblasti mezi Vislou a Dněprem, odkud se posunula na západ do stř. a záp. Evropy • •Rošíření – území severně od Alp • – v pásu od Nizozemí až po Volhu a od Skandinávie po Porýní a Podunají • – na naše území se rozšířila ze stř. Německa v mladším a pozdním eneolitu • středoevropská větev: Slezsko, Malopolsko, Č, M, jz. Ň • imagesCAFZI2NR • •Česká a moravská skupina ŠK: • • • - je známa hlavně z nálezů hrobového charakteru a náhodných nálezů BI • - v poslední době byly zjištěny sídelní objekty, což revidovalo starší názory, • že nositelé byli nomádi, pastevci provozující kočovný způsob života • •Původ – hledán ve stř. Německu, odkud se rozšířila do Čech a na Moravu • •Osídlení – osídleny plochy do 300 m. n. m., nad 300-500 m jen ojediněle • • Čechy – terasy kolem vodních toků a vyvýšeniny včetně sušších území s vyšším podílem • méně úrodných půd • • Morava – především stř. a jižní M, Slezsko jen náhodné nálezy BI • – enklávové osídlení: Vsetínsko, Moravskokrumlovsko, Jihlavsko • Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Pohřebiště •1. Plochá – kostrová, v Č i na M na terasách 2.Mohylová – birituální, nedaleko vodních toků • – mohyly ne vždy dochovány: velké rozestupy hrobů svědčí o původním překrytí • hrobů mohylovými násypy • •Čechy – hroby uspořádány do skupinek, rozestupy až 1 km (H 15-20 m) • • Vikletice u Chomutova – zkoumané v letech 1961-6 ARÚ Praha • – 164 H na terase řeky Ohře, 20 ha • – v několika skupinách po 15-40 H • • Čachovice u Chomutova – 60 H, poč. 80. let (21 H KZP) • – hroby v několika skupinkách, mohyly ? • • Sulejovice u Litoměřic – 40H, výzkumy 1947-8 M. Šolle •Morava: • • – častější výskyt mohylových hrobů • – Pobečví, Prusínovice, Letonice u Vyškova, Podolí u Brna • •Mohylníky – cca 15 až 30 mohyl • – výška 0,5-1 m, ale i 2,5 m (Letonice) • – průměr: 6-15 m, ale i 24 m (Pavlovice u Přerova) • – kolem obvodu pláště základová rýha pro kůly (věnec kolem mohyly – Čachovice) • •Velešovice u Vyškova – 16 H nad potokem Rakovcem • – největší moravské šňůrové pohřebiště zkoumané při stavbě dálnice • – 3 hroby bez koster s kamennými sekeromlaty, měděná dýka • •Hrobové jámy: • •Půdorys – obdélný, oválný, čtvercový, kruhový, kosodélný • •Rozměry – délka: 120 až 2 m Vřesovice: 460 x 220 cm • – šířka: cca 1 m Holubice: 310 x 275 cm • – dětské jsou menší • •Konstrukce – a) dřevěná komora - signalizovaná černou výplní jámy (Boleradice, Letonice, Podolí) • b) kamenné obložení – velké kameny (Holubice) • – kamenná skříňka (Budeničky-Slánsko) • – kameny vyložené dno (Kostelec u Hol.) • •Ritus – 1. kostrový – konzervativní ritus • – pohlavní diferenciace v uložení: a) muži – pravý bok hlavou k Z • b) ženy – levý bok hlavou k V, orientace: Z – V • 2. žárový – a) popelnicové (Prušánky - kremace v nádobě) • b) jámové (Pavlov - kremace v hrobové jámě) • Inventář hrobů •Rozmístění hrobových přídavků podléhalo přísným pravidlům: • •1. Keramika – za zády, za patami, u hlavy: velká nádoba: obvykle amfora • poháry: pouze v mužských hrobech • vejčité nádoby, hrnky, dózy: v ženských hrobech • •2. BI – sekeromlaty, sekery, aj.: v mužských hrobech před hrudníkem a u hlavy • •3. ozdoby, nášivky ze zvířecích zubů, mušlí, měděné záušnice, kostěné perly : ženské hroby • kostěné zápony a jehlice: mužské hroby • •4. dětské hroby: vybaveny chuději • • Keramika •1. poháry – hrdla zdobeny otiskem šňůry • starší: ostrá profilace • mladší: měkčí esovitá (na Moravě po celou dobu) • •2. amfory – se dvěma, čtyřmi i šesti oušky u hrdla • •3. džbány – dřevohostického typu - motiv přesýpacích hodin , otisk šňůry • – nagyrevské balkánského typu • – džbánky ökorhálomského typu • •4. mísy – schönfeldského typu (č.13) • – moravského typu (č. 5) • – na nožkách, se 2-4 oušky pod okrajem • •5. Hrnce vejčitého tvaru – 10 %, mají okraje vytaženy v jazkovité výčnělky • •6. Ostatní – dózičnovité nádoby, hrnky, cylindrické nádoby - ojediněle snurova-keramika Broušená a šípaná industrie • 1. Sekeromlaty – a) typ A (jen v nejstarších hrobech) • b) moravského typu – o něco mladší • c) fasetované • d) slezského typu • e) českého typu • f) jednoduchého tvaru s hladkým tělem (obuch) • g) zvláštní tvary • •2. sekery – obdélníkové, lichoběžníkové, pazourkové s celkově či částečně vyhlazeným tělem • •3. bulavy, brousky, kamenné podložky • • 4. ŠI: čepelky, pazourkové nože, dýky, skrabadla, drasadla • srpové čepelky - vzácné (ve Vikleticích 14 % všech ŠI, u mužských pohřbů) Měděné předměty • a) pracovní nástroje: 1. šídla – s oboustranně zahroceným ostřím, případně zakulaceným týlem • 2. břitva – Morkůvky • 3. jehla – Hoštice u Vyškova • • b) ozdoby: 1. vlasové ozdoby ze svinutého drátu – spirálky (u uší) • 2. vlasové ozdoby z dvojitého drátu se smyčkou na konci • 3. nákrčníky s překříženými konci • 4. náramky – trojitý složený z obdélníkových článků z Maref prokládaný trubičkami • 5. korálky z jantaru (bylany), kosti - vzácné Kostěná industrie • •nástroje – hroty, šídla (kosti ovcí, koz a turů) • •ozdoby – kostěná tordovaná trubička (Praha-Libeň) • – ozdoby z mušlí (Želešice) • – závěsky s otvory • – oválná brož se 2 otvory s důlky do kříže - Blšany • – z provrtaných zvířecích zubů (psí řezáky, špičáky), a • kančích klů • •spinadla – typu Ig (Brno-Veveří) Sídliště •Zjištěny až v poslední době • •Způsob bydlení se pravděpodobně lišil o jiných eneolitických kultur • • Předpokládají se nadzemní příbytky lehčí konstrukce • • Osídleny i jeskyně – nálezy z Moravského krasu (Pekárna, Umrlčí jeskyně – místa krátkodobého pobytu) • • Olomouc-Slavonín – polykulturní sídliště s osídlením od vypíchané po středověk • – 1592 objektů - jámy KKK (8 jam) , KŠK a KZP (10 obj.) • – mlado a pozdně eneolitický materiál různého původu • – poskytuje možnost zkoumání chronologických vztahů jednotlivých nálezových skupin Kultura zvoncovitých pohárů 2500 – 2300/200 př. n. l. •Rozšíření – kulturní komplex: od Španělska po Maďarsko a Malopolsko • od Irska po Karpatskou kotlinu • • – změny nesené menšími skupinkami obyvatelstva se rozšířily • mezi domácím usedlým obyvatelstvem • •Vznik – patrně existovala biologická a ekonomická kontinuita ze staršího kulturního prostředí • (KZP, Kosihy.Čaka-Makó, jevišovická) • • – kulturní ne, protože jde o kulturu s odlišnou hmotnou náplní, která se projevovala sdílením • společné symbolické identity (např. v charakter hmotné kultury nebo v pohřební ritus) • •Název: Robert von Weinzierl: Glockenbecherkultur (1895) • Albert Voss: Branovitzer Typus (podle nálezů) • Jindřich Wankel Vranovický typ imagesCANGG4K4 Vznik a původ •Dodnes není uspokojivě vyřešen • •Pouze na území dolního Rýna doložen lokální vývoj od šňůrové keramiky k časným formám KZP • •Pro domácí vývoj ze starších kultur nemáme doklady – kulturní zlom • •Podobnost pohárů na velkém území je vysvětlována jako sdílení společné symbolické identity • •Nejstarší KZP představovaly menší skupinky, které na Moravu přišly od jihu Moravskou branou a • putovaly dál do Slezska a Malopolska • •Osídleno bylo celé naše území v úrodných nížinných pásmech Rozšíření •6 hlavních provincií: • 1.východní – Č, M, D. Rak., Malopolsko, Bavorsko, JZ Ň • – skupiny: česká, moravská, bavorská, saská, maďarská, malopolská • 2.východoněmecká – Sasko, Durynsko, Posálí, Meklenbursko, Pomořansko • 3.sz. Francie + Bretaň, JZ Ň, Dánsko • 4.středomořská – Katalánsko, Baleáry, J Francie, Lombardie, Toskánsko, stř. Itálie, Sardinie, jz. Sicílie • 5.stř. a již. Španělsko, Portugalsko, Alžír • •6. Britské ostrovy a Irsko Morava •1. hrobové nálezy – nejstarší KZP se soustřeďují na: • a) jižní Moravě kolem Brna - Bořitov, Kuřim • b) střední Moravě - Přerov, Předmostí, Ludéřov, • c) nejmladší skupina KZP chybí na východní Moravě • •2. sídlištní celky – se soustřeďují na: a) jižní Moravě - Vojkovice, Šlapanice, Slavkov • b) střední Moravě - Slavonín, Nemilany • • z Moravy se KZP ve 3. stupni – NS III. přesunula na: • • a) Slovensko - lokální vývoj – ze Slovenska znám jediný hrob ( Sládkovičovo) • • b) odtud pronikla KZP i do Maďarska – zde se nazývá czepelská kultura • – podél Dunaje (nálezy v okolí Budapešti: Györ, Almásfüzítö, Pilismarót) Čechy •Největší koncentrace v nížinách: • •Polabí, Poděbradsko, Kolínsko •Střední Čechy – Pražsko – jih od Prahy je bez nálezů, Slánsko •Severozápadní Čechy - povodí Bíliny a Ohře •Méně na pravém břehu Labe při ústí Jizery •Nově Berounsko, Hořovicko • • KZP je částečně současná s: a) nejmladším obdobím moravské KŠK • b) skupinou Kosihy-Čaka-Makó • • L. Hájek – zpracoval třídění na základě analýzy hrobových nálezů: • 1. Starší fáze - zvoncovité poháry zdobené po celém povrchu • 2. Střední fáze – poháry se 3mi vnitřně členěnými výzdobnými pásy • 3. Pozdní fáze – vyskytuje se výhradně průvodní keramika (mísy, hrnky) • •Dnes – rozdělení na: 1. Starší úsek: zdobené poháry a zlaté a stříbrné ozdoby • 2. Mladší úsek: převaha průvodní keramiky bez pohárů • Sídliště •Podobně jako pohřebiště v nížinách s teplým klimatem, u vodních toků v n. v. do 300 m • •Síť malých usedlostí na východních svazích (sprašové i nesprašové podloží: Českobrodská tabule) • •Menší pohyblivé osady: 1 až 3 jámy • •Krátkodobé osídlení menších komunit: 5 – 15 rodů • •Typická sídelní komunita: 2 – 6 rodin • •Sídelní jednotka: 10 až 20 osad • •Zřejmě šlo o chovatele dobytka, méně zemědělství, prospektoři kovů Pohřebiště •Morava: •Velikost – většinou 20-30 hrobů, vyskytnou se i větší (k žádnému není plán) • Brno-Holásky - 60 až 70 H (65 H) • Blažovice - 40 H • Kobylnice - 30 H • Němčice n. H. - 30 H • Slavkov - 30 H • St. Břeclav - porušeno, nejméně 50 H • •Čechy: •Velikost – pohřebiště menšího rozsahu do 20ti hrobů, většinou okolo 5 H • Sulejovice u Litoměřic - 40 H, zkoumáno ve 40. letech M. Šollem • Brandýsek u Kladna - 22 H (O. Kytlicová, 4 skupiny), kostrové • Lochenice u H. Králové - 24 H, M. Buchvaldek, jen kostrové • Neratovice - 30 H, birituální • •Půdorys – většinou ovál orientovaný v poledníkovém směru, hroby uspořádány do skupin • Úprava hrobů • •Symbolické rozlišení mužských a ženských pohřbů již o dětského věku podle: • • a) polohy zemřelého (ženy na pravém, muži na levém boku) • b) milodarů • • kostrový: 80-85 % • žárový: 10-15 % • •Mohylový násyp – významnější pohřby, držený na obvodu dřevěnou palisádou s vnějším příkopem • (Bulhary, D. Věstonice, Jezeřeny-Maršovice, Prosiměřice, Smolín, Tvořihráz) • •Smolín – poč. 50. l. v pískovně hrob v oválné jámě 350 x 260 cm, hl. 210 cm • – kolem příkop o průměru 5,5 m • – stupňovitě zahloubená komora byla obložena dřevem • – bojovník lukostřelec - 2 poháry, 11 paz. šipek, nátepní destička, měděná dýka, šídlo • • Kostrové hroby •Tvar hrobové jámy – většinou obdélný se zaoblenými rohy: 2 x 1 m • Podle velikosti: ženské: 97-228 cm, hl. 112 cm • mužské: 70-200 cm, hl. 118 cm • dětské: 70-120 cm, hl. 65 • •Úprava – někdy vyložení: a) dřevem (rakev, komora – otisky trámů) • b) kameny (skřínka) • •Hloubka – 20 až 30 cm, ale i 2 až 3 m • •Poloha kostry – ženy: na prvém boku hlavou k J - obličejem k východu • – muži: na levém boku hlavou k S • • – v Čechách převládají hroby mužů, na Moravě vyrovnaný počet • •Počet jedinců v hrobě – většinou jeden, vzácněji 2 i 3, patrný úbytek vícečetných pohřbů Žárové hroby •Vyskytují se častěji na Moravě (20 %) než v Čechách (8 %, cca 50 – z toho 10 s poháry) • • 1. jámové • 2. popelnicové: kremace nejčastěji nasypána do amfory • •Tvar hrobové jámy – obdélný: starší • kruhový, oválný – mladší • •Hloubka – okolo 0,5 m • •Kamenné skříňky – Kolín, Lovosice, Most (80 x 90 cm) Birituální hroby •žárový pohřeb vložen do kostrového hrobu • •Senice na Hané – kremace byla rozhozena na kostře ve skrčené poloze •Smolín – žárový pohřeb uložen ve vrstvě na dně hrobové jámy •Šlapanice – kremace vložena do nádoby přiložené ke kostře •Tišice u Mělníka – 1999: zjištěna hrobová jáma 200x250 s kostrou na pravém boku s hlavou J • – kostra ženy ležela v ženské poloze, ale s mužskou výbavou: • 5 pohárů, 2 kam. destičky, Cu dýčka, šídlo, jantarový knoflík, 2 úštěpy • - po uložení pohřbu byl do zásypu hrobu vložen dodatečný žárový pohřeb • •nátepní destičky v ženských hrobech – Praha-Vršovice, Šlapanice • – prestižní mužské předměty měly zdůraznit společenské • postavení zemřelého • (nátepní destička je srovnatelná se sekeromlatem) • •měděná dýka – Radovesice u Telic, Brandýsek u Kladna • • • Výbava lukostřelce •1. pazourkové šipky: za zády: původně v toulci, u pánve, před hrudí • a) s vykrojeným týlem • b) s trnem (řapem) • c) se 2 trny • •2. nátepní destičky – 2 až 6 otvorů, starší: více otvorů a klenuté; mladší: méně otvorů • – výjimečně v hrobech žen: 4 hroby v jižním Bavorsku • M: Smolín Č: Tištice •3. dvoudílné pískovcové brousky •4. měděné dýky s trojúhelníkovou čepelí – zavěšovaly se na hrudi • – kadlub z Ludéřova, 1928 v základech domu, 9 pohárů •5. ŠI – srpové čepelky, úštěpy (silicity Krakovsko-čenstochovské jury) •6. BI – sekerky – vzácné, nejsou v hrobech, v Č – jen 7 ks. • – menší čočkovitého průřezu (miniatury v hrobech žen) •7. KPI – půlměsícovitá spinadla se středovým otvorem Obsah obrázku sekera Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku sekera Popis byl vytvořen automaticky •8. provrtané kančí kly •9. hroty, šídla, jelice s kruhovou hlavicí •10. knoflíky s V-vrtáním •11. jantarové korálky •12. měděné předměty: • – jehlice s roztepanou hlavicí svinutou v očko • – sekerky, šídla (Dědice – Ag), dýky s řapem, • – korálky ze svinutého plechu • – doklady metalurgie: Brno-Obřany, Slavkov • forma na odlévání výk z Ludéřova •13. stříbrné a zlaté předměty: • – spirálovité náušnice s roztepaným koncem • (typ Sion) • – destičky čelenky (zlaté, stříbrné) - • Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky 1 – 2. zlaté plíšky 3. pazourková šipka 4. pazourkový ústěp 5. kostěná nátepní destička 6. měděná dýčka 7. velký zvoncovitý pohár 8 – 11. zdobené zvoncovité poháry 12. velký nezdobený hrnec 13. kostěná nátepní destička 14. jantarový knoflík s V-vrtáním 15. měděné šídlo 16. keramický koflík s uchem Keramika •7 hlavních typů: • 1.poháry – 15 % - vyšší: štíhlejší, nižší: širší, • kolkovaná výzdoba, leštěný povrch, inkr. 2hrnce – s vejčitým tělem, vakovité, s uchy, plastická výzdoba •3. konvice – 5% - vyskytují se hlavně na Moravě •4. džbánky – 50 %, štíhlé, vysoké s páskovým uchem •5. amfory a amforovité nádoby – 3%, vzácné 6.mísy – 23% – okraj rozšířený, zdobený rytím, na nožkách •7. cedníky keramika-zvoncovitych-poharu Konec eneolitu •2300/2000 – doznívá vývoj KŠK a MŠK: • • Epišňůrový přikarpatský kulturní komplex (EPKK) • – dříve: skupina Chlopice-Veselé • •Tyto lokální pozdněeneolitické kultury a skupiny byly • ovlivněny vývojem v Karpatské kotlině, což se projevilo • přítomností šperku ve tvaru vrbového listu • (kořeny v oblasti sev. Kavkazu) Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky imagesCAT0HJC8 Chlopice-Veselé IMG_0