Základy archeologie 9. Doba římská a stěhování národů, sídelní poměry za římským limitem a pohyby germánských etnik. Periodizace •A. Starší doba římská: 35/25 př. n. l. – 180/200 n. l. • •I. Časná doba římská: • 1. horizont plaňanských pohárů (stupeň LTA: 35/25 př. n. l. – 10/5 n. l. • 2. horizont Marobudovy říše: B1a: 10/5 – 20/30 n. l. • 3. horizont tzv. klasických (českých) spon s očky: B1b: 20/30 – 50/70 • •II. Starší doba římská: • 1. časná fáze: B2 – fáze B2: 50/70 – 100/120 • 2. pozdní fáze: B2 – fáze B2b: 100/120 – 150/160 • 3. horizont markomanských válek: B2/C1: 150/160 – 180/200 (přechodný) • •B. Mladší doba římská: 180/200 – 380/400 • • III. Mladší doba římská (v užším slova smyslu): • 1. časný stupeň mladší doby římské: C1: 180/200 – 250/260 • 2. pozdní stupeň mladší doby římské: C2: 250/260 – 300/320 • •IV. Pozdní doba římská: • 1. stupeň C3: 300/320 – 380/400 • • • •Doba stěhování národů: 380/400 – 560/580 • •D1 Časná doba stěhování národů: • 1.přechodný stupeň: D1 380/400 – 410/420 2.starší stupeň vinařické skupiny: D2 410/420 – 440/450 3.mladší stupeň vinařiscké skupiny: D2/3 440/450 – 480/490 • •VI. Pozdní doba stěhování národů: 480/490 – 560/580? – časný stupeň merovejské kultury • Římské provincie •– 180 až 190 př. n. l.: Římské impérium si podrobilo celou severní Itálii (romanizace) • •– 1. stol: snaha zajistit severní hranice zakládáním provincií: • a)na středním Dunaji – východní okraj Alp (Sáva-Dráva-Dunaj) • 50 př. n. l.: území Illyrica • 13 až 11 př. n. l.: založena provincie Pannonie • a)horské oblasti Alp – za tažení Drusa a Tiberia vznikly: • 15 př. n. l.: provincie Vindelicie a Raetie (Bavorsko) • a) území Rakouska, Slovinska a částečně Bavorska – původně Regnum Noricum (keltské a ilyrské kmeny • 27/15 n. l.: provincie Noricum • •– Expanze •závěr laténu – Čechy a Morava jednotnou oblast, kde doznívá a řídne laténské osídlení • – na některých lokalitách se objevily předměty nekeltského původu: • • 1. z Itálie – importy z římského impéria (Kampánie - Závist) • 2. římsko-provincionální – z římských provincií • 3. římsko-barbarské – neřímské obyvatelstvo Barbarika • a) germánské – východogermánská oblast: przeworská k. • – západogermánská oblast: grossromstedtská k. • b) halštato-latenizovaného původu: půchovská k. (tráko-skýtské) • •Konec doby laténské – nenásilný odchod Keltů do Norika: ve stupni LTD2 na Moravě ani v Čechách nejsou • – oppida byla postupně opuštěna • • •Římská politika kolem zlomu letopočtu: • •Germánie – území obývaného Germány: sever Alp a Dunaje k Baltu • západně od Rýna až po Vislu a Karpaty • •– Augustus (27–14 př. n. l.) a Tibérius (27 –14 př. n. l.) – posun hranic k Labi: Rýn – Dunaj: • •Limes romanus: tvořil řetěz pohraničních pevností v rozestupech 15 až 30 km • a) rýnský limes: západní, levý Rýna • b) dunajský limes: jižní (pravý) břeh Dunaje • • – před Rýnem a Dunajem: castra (vojenské tábory, legie: 5 – 6 tis. mužů) • – za Rýnem a Dunajem: castella (předsunuté pevnosti: protější břehy, kohorty 500 mužů) • stationes (stanice), tures, burgi (věže): opevněné body • canabae - civilní tábory (obchodníci, řemeslníci; Kolín, Mohuč aj.) Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, stadion Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, exteriér, budova, dům Popis byl vytvořen automaticky Castra – pravidelné ulice, veřejná prostranství a budovy (správní budovy, kasárna, chrámy, baziliky, lázně, divadla a amfiteátry) Věž •Starší doba římská: • • oppida – zanikla na počátku krize, ale výrobní a distribuční centra mohla být ještě funkční • Germáni – obsadili kulturní krajinu s funkční sídelní strukturou • – ke změně došlo rychle (během mladší fáze LTD2) • • Čechy: 20. až 30. léta př. n. l. – germánské osídlení reprezentují tzv. plaňanské poháry • – zvláštní tvar keramiky pojmenovaný podle sídliště Plaňany u Kolína (1894) • – etnicky reprezentuje plaňanský horizont příchod Markomanů • • plaňanský horizont – náleží do komplexu grossromstedtské kultury: • sídliště v Durynsku: střední Německo • – je její nejmladší stupeň • – v Čechách reprezentuje nejstarší fázi doby římské (LTD2) • •rozšíření – střední, sz. a východní Čechy: nížiny • – ojediněle (enklávy): západní (Plzeňsko) a jižní Čechy • • důležité informace jsou zvýrazněny) Doba římská zabírá 1. – 4. století n. l. V tomto období byl historický vývo • • kulturní změna – projevuje se v charakteru sídelních objektů • laténské chaty: obdélníkové se2 nebo 4 kůly v rozích • germánské chaty: šestiúhelníková kůlová konstrukce • • Sídliště – plaňanského horizontu nejsou příliš známa • – zahloubené chaty obdélného půdorysu • – Keltové i Germáni si vybírali shodné sídlištní polohy • – Plaňany, Mlékojedy, Praha-Běchovice • • Pohřebiště – pouze jednotlivé hroby na pohřebištích • – žárové hroby: popelnicové, jámové s mirodary • – na kterých se pohřbívá i v dalších obdobích • M: hroby bojovníků s kopím případně vzácně s mečí (Stehelčeves) • Ž: bohaté hroby žen (západní část pohřebiště v Tišicích) • A - pozdní latén/časná doba římská, B - doba římská a doba stěhování národů, C - pozdní doba římská a doba stěhování národů, B2 a C2 se vstupní šíjí. Horizont Marobudovy říše B1: 10/8 př.n.l. – 20/30 n.l. •Publius Cornelius Tacitus (55–117 n. l.) – Germania: De origine situ ac moribus populis Germanorum • – o životě Germánů, jejich kmenech a Marobudovi • •Claudius Ptolemaios (90-160 n. l.) – Geografiké hyfegésis: spis alexandrijského geografa o Germánii • – mapa s lokalizací jednotlivých kmenů • •Tabula Peutengeriana – mapa Konráda Poutingera z Augsburku (1465–1547) • – kopie antické cestovní mapy římského vojevůdce Agrippy (62–12) • •Valerius Paterculus – Historia: podrobné informace o Marobudovi • – sloužil v legiích v Porýní a Podunají za vlády Augusta a Tibéria • – jako legát se účastnil vojenského tažení proti Marobudovi • – jeho zprávy jsou pokládány za věrohodné • •do Čech přichází nová germánská vlna s částečně odlišnou kulturou: Markomani • •Marobud – jako rukojmí v Římě, kde získal vzdělání a výchovu: považován za přítele římského lidu • – sjednotil Markomany a Kvády, k nimž se připojili Semnoni, Hermunduři, Lugiové, Marsingové aj. • – na území Čech založil „říši“ nebezpečnou Římu: 9 – 6 až 19 n. l. • • 9 př. n. l. – římská vojska poprvé překročila Rýn: Římané zaútočili na Markomany a zatlačili je za Rýn • – pod vedením Marobuda ustoupili a zaujali území, dříve obývané českými Bóji • • 6 př. n. l. – Římané podruhé se 12ti legiemi překročili Rýn • – 2 výpravy: 1. z Porýní – Mohuč – Markbreit (140 km od Mohuče; voj. tábor) • 2. z Carnunta – podle Patercula (zbudováno až za Claudia) • – ke střetu nedošlo kvůli vzpouře v Dalmácii a Pannonii, a proto se nakonec stáhli zpět • – Marobud toho nevyužil a vojensky proti říši nezakročil • • • • 9 n. l. . – cheruský král Armínius porazil 3 legie Q. Varra v Teutoburském lese • – Marobud se k němu nepřipojil: odklon spojenců Semnonů a Langobardů • – Marobud ustoupil, ale bylo proti němu zosnováno povstání a pak byl vyhnán Katvaldem • – uchýlil se do Říma, kde jej internovali v Raveně • •21 n. l. – Katvalda vyhnal Vibilius, který nakonec utekl do Říma a byl internován ve Foru Iulii (v jižní Galii) • •Drusus – odvedl Marobudovy a Katvaldovy družiny do středního Podunají, kde jim přidělil území (králem ustanovil Vania: •Vaniovo království – spojenectví mělo zabránit pronikání Germánů do provincií • – 50 n. l.: pád Vania, místo něj dosazeni Vangius a Sidus • • Archeologické prameny – předměty cizího původu: • • 1. římské provenience: a) bronzové nádoby: původ v Kampánii a severní Itálii • b) terakoty: jižní Itálie (plastika ženy z Třebestovic) • • 2. provincionálního původu: a) západní importy z Galie a Porýní: spony • b) východní importy z podunajské zóny: • norické importy: pásové garnitury • • Uherský Brod – Hrob germánského velmože z doby Vaniova království • Po zániku Marobudovy říše – část obyvatel odchází do Podunají (záp. Slovensko) • •Rritus: a) žárový (hroby z Kostomlat n. Labem, Stehelčevsi) • b) kostrový (Praha-Bubeneč, Kutná Hora) • • 2. pol. 1. stol. – osídlení řídne a oslabuje se obchodní výměna s římskými provinciemi • – žárové hroby jsou jednoduše vybaveny a vzácně se objeví bohaté: • Řepov: v hrobě bronzová pánev, naběračka a cedník, mísa • • 1. pol. 2. stol. – oživení římského importu: vědra, naběračky, skládací trojnožky • – opět bohaté hroby (Dušníky: zlatý meč a prsten) i kostrové (Lovosice) • – importy: keramika: tzv. panonská červeně malovaná: džbány, amfory • terra sigilata: dílny – italské (arretinská), galské (samijská), legie, obchod • • – Čechy: pokračují velká žárová pohřebiště: Třebusice, Dobřichov-Pičhora • • – Morava: poněkud odlišný vývoj: a) zprostředkování provincionálních impulzů k severu • b) průnik barbarských prvků do provincií: z Pomoří • Obsah obrázku keramické nádobí, hliněné nádobí, nádobí Popis byl vytvořen automaticky Forma Horizont markomanských válek B/C: 150/160 - 180/200 (přechodný st.) • 2. pol. 2. stol. – Germáni začali ohrožovat římské provincie a častěji překračovali Limit • 166 – 180 : vzájemné potyčky přerostly v ozbrojený konflikt : markomanské války • zabezpečení severní hranice: území Markomanů, Kvádů a Sarmatů • • 166 – 6 tis. Langobardů a Obiů překročilo Dunaj a vpadlo na území Horní Pannonie a sev. Itálie • 170/1 – Marcus Aurelius přenesl hlavní stan do Carnunta (Petronell-Carnuntum) • 172 – první germánská válka (expeditio Germanica prima): s kvády uzavřen mír • 177 – druhá germánská válka (Expeditio Germanica sekunda): Marcus Antonius - nápis v Trenčínskě • 180 – Antonius ve Vindoboně umírá a mír uzavírá Commodus • • před válkami – sev. Podunají: barbarské hroby signalizují mocenské centrum Markomanů • po válkách – bohaté germánské hroby: mocenská vrstva vojenských náčelníků • • • • • •Mušov – Na pískách – 1988: bohatý hrob germánského předáka (krále?) v pískovně cca 1,5 km od hradiska • – hrobová jáma 6 x 4 m; 2 muži a 1 žena (rodinná hrobka), přes 150 předmětů • – bronzové nádoby: bronzový kotel, stříbrné nádoby: talíře, skyfos, lžičky • – konec 1. až poč. 3. stol. • • Mušov – hradisko – lokalita známa již v 18. stol. (F.J. Schvoy), vojenský tábor • 1926-28: A. Gnirs: zbytky 2 zděných staveb: 1. pretorium: velitelská budova 21 x 6 m • 2. balneum: lázeň s půlkruhovým uzávěrem • • polní tábory – v okolí: Příbíce, Šakvice, Poštorná, Modřice, Olomouc-Neředín • – nejčastěji čtvercový tvar vymezený náspem a příkopem, vchod s příčným zátarasem před branou • – Rakousko: Bernhardsthal • •Bratislava-Rusovce – vojenský tábor zbudovaný za Fláviovců v poloze „Bergl“ •Brigetium – římský kastel na pravém břehu Dunaje •Iža –Leányvár – římský předsunutý tábor na levém břehu Dunaje • • předsunuté opěrné body – na nepřátelském území: kontrola kmenů, východiska záborů, správní a vojenská centra • • Královský hrob z Mušova z doby markomanských válek Mladší doba římská C: 180/200 – 380/400 • Vzájemné střety Říma s Germány neutichly ani po Commodově míru • Vykupování míru pomocí darů a finančních úplat • • pol. 3. stol. – sílí napětí na římském limitu: posun Svébů k jihu • – poslední skupina bojovnických hrobů: Polepy, Pňov (gladium typu Pompeje) • – vznikají nová pohřebiště: Dobřichov-Třebická, Pňov, Plotiště • • 2. pol. 3. stol. – vlna germánských osadníků z Polabí • – dochází ke zchudnutí žárových hrobů a téměř v nich chybí zbraně • – první kostrové hroby: vliv Drurynské říše ze středního Německa • – bohaté kostrové hroby žen (Soběsuky – 2 zlaté spony Prosmyky – nákrčník) • •keramika – mísy s nižším hrdlem, prohnutým i zataženým i plasticky členěným • – vázy s úzkou nožkou • Pozdní doba římská 300/320 – 380/400 • Přechodné období mezi dobou římskou a stěhováním národů • Vzrůstá podíl kostrových hrobů, které jsou bohatší • Žiželice: ženský, Beroun-Závodí: mužský se symbolickým bronzovým mečem • • žárová pohřebiště – velmi chudá, zbraně se vyskytnou jen ojediněle • – ve východních Čechách: Plotiště n. Labem • – přetrvávání žárového ritu, úzké kontakty na SZ Německo • – skupinky z Dolního Saska, Meklenburska, vých. Holštýnska) • – vlivy ze Slezska: vrstvové hroby analogické pohřebištím dobrodzieňského typu • •Przeworská kultura – Przeworsk v Malopolsku: 2. stol. př. n. l až 3. stol. n. l. (na západě) • – rozšíření: střední Odra a Bug s enklávou u soutoku Sály s Labem • Dněstr a na jih do Potisí (Venedi ?) • – smíšená: baltoslovanské a germánské prvky • – nadzemní objekty s pecí v rohu, převažuje žárový ritus • Doba stěhování národů D1 380/400 – 410/ 420 (přechodný stupeň) • Chronologicky – částečně se překrývá s pozdní dobou římskou • historicky – období spojené s kmenovými posuny východogermánských etnik způsobených tlakem Hunů: • 375: podrobili si Ostrogóty a zahájili tažení na západ: v černomořské sféře posuny obyvatelstva: • východogermánské kmeny vyhnány ze svých sídel a zahájily postup na západ • • 408: Vizigóti zpustošili Pannonii a Noricum a 410: Řím • •Jezdecko-nomádské skupiny – posun ke střednímu Dunaji: etnicky první vlny barbarů gótsko-alansko-hunských • družin, které se sv. od Dunaje smísily s domácím obyvatelstvem svébského původu • • doklady: a) ojedinělé kostrové hroby • b) antropologické znaky (Drslavice, Stráže) • c) hmotné památky – keramika tzv. zlechovského typu (Č + M) • – tzv. hunské kotle • •Keramika zlechovského typu – patří do přechodného horizontu mladší doby římské a stěhování národů • Ucho hunského kotle 1. pol. 5. stol. •1907 – Razová mezi H. Benešovem a Bruntálem • 2009 – Lichnov, u Tetřevského potoka • 2013 – Milotice nad Opavou (v rýze u silnice na Horní Benešov) • •Bronzové kotle – sloužily k přípravě rituální potravy při pohřebních hostinách a náboženských obřadech • – kultovní význam podtrhuje močálovitý terén v místě nálezu, kam se vhazovaly děkovné či prosebné obětiny. • •Nálezy držadel kotlů – reprezentují hmotnou kulturu jezdecko-nomádských skupin doby stěhování národů • – souvisí s hunskou expanzí ze střední Asie do Podunají a Horního Poodří (západní větev Jantarové stezky) • •Polsko – bohaté hroby z Jendrzychowic (zlaté přezky vykládané polodrahokamy aj. + kotel), Jakuszowice (jezdecký hrob, luk, přezky). • •Kahoun, M., 2019: Konzervace zlomku hunského kotle z Milotic nad Opavou, • Fórum pro konzervátory-restaurátory, 2019, č. 2, 126–133. ucho 1907 – Razová „Hradisko“ 2009 – Lichnov 2013 – Milotice nad Opavou Kahoun, M.,2019: Konzervace zlomku hunského kotle z Milotic nad Opavou. Fórum pro konzervátory-restaurátory, 2019, č. 2, 126–133. 200px-Klosz_Gyorgy_hun Hunové Invasions_of_the_Roman_Empire_1 •Kočovné kmeny původně sídlící v Mngolsku a u hranic s Čínou • •konec 2. stol. – expanze na západ • •70. l. 4. stol. – porazili Alany a s Góty táhli na západ do Evropy • •395: první vpád na území římské říše, vyplenili Thrákii a Dalmácii •405: vpád Hunů do Pannonie • s pomocí Vandalů a Svébů překročili hranici na Rýně • •1. pol. 5. stol. – Evropu ovládá Attilův kmenový svaz, k němuž • se připojily germánské kmeny Ostrogótů, • Gepidů, Rugiů, Herulů, Durynků aj. • •451: Attila poražen v bitvě na Katalaunských polích (vých. F) •453: Attila umírá •454: bitva u říčky Nedao se rozhodovalo o hunském dědictví • (kdo bude pánem střední Evropy) • Doba stěhování národů 1. pol. 5. stol. •Attilův hunský kmenový svaz – vznik vedl k novému strukturování sídleních poměrů • – vyčlenilo se několik center vývoje: • • 1. jihozápadní Slovensko – Pohroní • 2. jz. Slovensko a Dolní Rakousko • 3. jižní Morava (Dyjsko-svratecký úval) • 4. Čechy – vinařická skupina: v okolí Prahy • – ovlivněna pozdně římskou kulturou: výrobky z Porýní i Podunají • • Hmotná kultura barbarských spojenců: foederátů, usídlených podél římské hranice • – archeologicky se historické skutečnosti odráží v pronikání nových prvků do hmotné kultury: • a) 4/5. stol.: končí žárové pohřbívání a objevují se kostrové hroby • b) přibývá chudých hrobů bez milodarů • c) přibývá bohatých hrobů: Č: Bříza u Litoměřic M: Drslavice, Charváty, Lednice • •1. pol. 5. stol. – Čechy, Morava a Slezsko náležely do sféry Attilovy říše Hunů, do níž spadaly: • a) kočovná etnika včetně Hunů • b) germánské kmeny: Otrogótů, Gepidů, Rugiů, Herulů, Durynků aj. etnik • •2. pol. 5. stol. – po smrti Attily se rozhodovalo o tom, kdo bude pánem střední Evropy • – germánské kmeny rozdělily v otázce spolupráce s Huny • • Gepidové – sídlící v Potisí, 473: odešli do Panonie, kde se rozdělili na dvě skupiny: 1. odešla do Itálie • 2. do Byzance • Gótové – byli poraženi a uchýlili se do horní Panonie (Maďarsko, Rakousko) • Rugiové – usadili se v Dolním Rakousku (zčásti i na již. Moravě) • Herulové – 409: uváděni v Podunají, kde se účastnili tažení do Galie • Jordanes: podíleli se na Odoakerově tažení do Itálie • • 476 – v Itálii se vlády zmocnil Odoaker z kmene Skirů a sesadil posledního západořímského císaře • – politická moc se přesunula do východořímského prostoru • Herulové • •Pravděpodobně šlo o vládnoucí vrstvu, pod níž přežívala různá • germánská etnika včetně původních Svébů •centrum svazu – severně od Dunaje (Brněnsko?) • • – Prokópios: po porážce od Langobradů (508/9, 512 ?) odešli do • Skandinávie a procházeli kraji osídlenými Slovany • • – připisují se jim královské hroby: • • Cezavy u Blučiny – 2. pol. 5. stol.: bohatý pohřeb germánského krále • • • Prostějov-Držovice – 3 kostrové hroby ze 2. pol. 5. stol. • ženský – vykraden (hřeben, brousek) • mužské – bojovnické se saxy • • 01situation_v Cezavy u Blučiny • 491 – severní Itálie dobyta gótským králem Teodorichem, který svrhl Odoakera: říše rozdělena • • poč. 6. stol. – kontrolovala: jih Karpatské kotliny, Alpské země (Raetia, Noricum) a Pannonii • • – sňatkovou politikou se vybudoval spojenecký systém s králi všech germánských kmenů: • na západě: říše Merovejců (limes na Rýnu) • východní část středního Podunají: ovládali Gepidé (nepřátelé Gótů) • záp. část stř. Podunají: ovládali Herulové (hlavně Góty opuštěnou Panonii) • • 488 – Langobardi doloženi ve středním Podunají • 494 – porazili Heruly (ti odešli do Rugilandu), přesunuli se na území zvané Feld (Moravské pole?) • 526/7 – obsadili sev. Panonii, kterou jim přidělil Justinián I. v roce 546/7 • • • Langobardi •Původ – dolní Labe • •Název – podle Bardengau u Lüneburku • •Expanze – poč. 6. stol.: ovládli jižní Moravu a vých. část Dolního Rakouska • kostrové pohřebiště: Znojemsko, Brněnsko, Hodonínsko • – pol. 6. stol.: osídlení se rozšířilo na střední Moravu • – po pol. 6. stol.: osídlení se stahuje k Dunaji: tlak Slovanů a Avarů • pohřebiště: kostrová, bojovnické hroby, vykrádání • •Žuráň u Brna – langobarský pohřeb z počátku 6. stol., • (starší herulský, mladší langobardský) • – Mauzoleum: průměr: 65 m s vnější kamennou zdí (kostěná pyxida (archanděl Michael) • • 568: tlakem Slovanů a Avarů odešli do Itálie (Lombardie) • • 774: Langobardská říše byla zničena Franky dr129 dr129 http://ff.ujep.cz/velimsky/cs_1_1/01CS/as102.jpg