Cl I * i~i 1# 3 ^ « *■ t? rif??!Its#£ 5 2 í ? í ■- ^ ^ ^3 S I fis1** ^ S R í t et--; l ŕ a-9 -f 19 í ^1 t e J ■■- n :- _ - = í« * ^_ ^ Ä %\ ^ tá W a-■D E ff I 11? tlf 3 «1 O 5 ä E * 8 S J i e .q E c "o1 c. - v u -c E í rt K 3 E ^ e - - •k 3 £ v - x; r t I l 5 n w b £ 0 ; -5 ¥ £ £ £; f Iíulllltf j * E .í * S -E 1 o * í a 3 " £ r . „ _J Q, " 3 N •g* 5 !í. -* t* «-e f 1 ä í,á j SĽw i/ ír aj -S e í13 íí Ľ t o S c - o E £«1 D' 4 1 - ŕ* si 1É = -= í" fijJl-giJři í * 3 I 2 f .£ 4í * I "B í: — ^ 'c f C 'G = C o o Síl, - i i o E 6 í ft t -'S 'd h 3 í.-S í ■ o — u — -v - — r- I- Síl £ ™ -S t ti ~ - c "S i J -if ? "S ^ — r I - g* r^i l* I i ííl í 6,3 -■u _q Ei i?1 ď Mi z> £. 3 'B*Z S -C *g ■nr t -y ^11 I í í :1i ■w í 5 »ü 9 Ll f 1 li é " J 5 a r- - J-j * £ £ Y 5? c JE - w >v a C = E y ,t 3 ^ 8 « ,* ^ Ell š II Z - i Ii — j: -d ^ — 1 i í • i- u S -hi, o = . ? Síri . n 1 í ■u £, 5 Cf * — -ŕ: 7 • Í* S j IS dí _ä m S e S. "C ~ L. 3« "C -X & - _ - 4j -x i! 8 '3 « -w ľ JE — u c: -O E j I 11 a u S B j "C !*J -j- g Ý I í ^ .c w 13 3 š : jí — — -7 ^ ä E ■S .f S I - _ «= E . J E ■u C u 'V "™ ■* 5. 3 Ě i 11*1 Síl* ■P -* O I í f. J si li If 4 a /i _w ;c ■ "s -£ 15 t sí c 3 í W ô IT* E ' Hli M 1 I 'C IN 1 e -E s bi jj - 2 Jü -4= e í c :e^^^ " > tili e w C - -a í" p" s > e 11 I o I e •5 " - .í "í ■3 E D ťs 1 I-SJ |if J i "g ľl E ■ r m P-i h_l *M IIS i '3 " 1 ! š i-s : ■C - í. 5 i íl-I X * ri ■— *— -C -d u t*t "C « if o = C +j = K £ ' ĺ c a J a ^ .s -g :e J J 3 .= e 3 * j.- d 'fllfl-tlivif I Jr e í S S? s tf ^ a f If J3 •g II I s LT i- - II = _• - a -— % "C a. u 11 o -- -o £ 3 o ■^'c c % -S -z ^ ti 5 a "S s-?5äIŽS-<s í? ŕ s f j O! TÍ 2 ^ g *** H si M j£ B p ri i ■ ^ F 'Š 5 « i ti = ä S ř T 'E 1 í "3 ti g ■s -e ä - ^ 'c * S ^ t= > f g S c ■-■ = ~S ä g 4, '-±1 fc. ü4 I $ 4 l£ tt C c Bi Cr- tí li T? — : e _ 3 Tf I ~k -5 ^ 5 i T? aJEHENO Hl STUHU Nebylo by pravdivé tvrdit, Že ti, kdoi sc trto debaty zúčastni ti, dospeli k nejaké obetné shodŕ ohledne charakteru historických teorii, niemŕne jc treba prihnal, ic průběh teto debaty je zcela rozhod ní ificpokújující pro každchoH kdo sdílí Ounircrtiv názor, íe mezi učeným' obory vládnou prírodní vŕd^ a zároveň kdo má v úcié ntu-djum híM^Mt Značný počet filosi.lYi se tolii shodl na tomt ie hiwo-rieje bud jakousi třetí třídou vecty, jež má ke společenským vedám stejný vztah, jaký kdysi mela přírodní historie k přírodním vedám, anebo ic je jakýmsi druhoradým umíním, jehož rmdnota epiítemo-logická je znaŕné pochybná a estetická nejistá. Tito filosofové podle viicho dospíti k názoru, *c pokud existuje ndcojaku hierarchie včn. pat historie spadá kamsi mezi aristordskou fyziku a linncovskou biologií - a tedy Že mi jistou hodnotu pn> sběratele exotických svetových nrb.mů .1 pokleslých mytologií, lei nikterak nemůže přispět |c ustaveni onoho ^společního svřttr*, který podle Ctftsircra nachází své karrlocírnni potvrzeni ve vťdě. III. Toto vyhnáni historie z cxtratf idy vód by nebylo ani zdaleka tak zne-pokojivé, kdyby značná část literatury ao. století nevykazovala vidi historickému vědomi ještč vetší ncprátclntvi neí celé vŕdecke myšleni. LtakonĽc h v šlo rici. žc jedním z rharakicrdaiJckých znaků šoustne literatury je všudypřítomné přesvědčen ť, ic historické vťdomí jc treba vymazat., má! i vpisovatel s náležitou vážností prozkoumal ty *lery lidské r. k učenosti, kterc si iwrfťrnľumení vytklo m úkol vyjevit. Toto presvedčení se rozšířilo natolik, ze pokud dnes historik začne vznášet ni rok na to. aby byl povazován zá umělce, pusohi iou-lak, ne-h pflmn směsní. Nepřiiel»rvi moderní literatury vůči historii jc nejlépe pat nic * ll'hu. í c jak v románu, tak v diamalu zosobňuje historik extremní Připad potlačované senzibility. Takto historika /ju-hycím Amin- Gidr. "rank Ibsen, André Malraux, Aldcuu Huxley, llciwnri hroch, ^yndham Lewia, Thomas Mann, Jean-Paul Sanrc, Carous, Piran-d=»o, Kiňgíley Afflb, Angiu Wilson, Elitu Canctri či Edward Albrr. Jím-U zmínit jen nakolik autorů, ktef i se dnes téM velkč popularite. Tento se*n*m by vÄ»k ílo výrazní nialf rit. pokud bychom do níj »■ 2 * *5 tj" - ■ —• m* m~i A, •k ■ C,j- _ ^ ^ m t3 > I ■u e r ft! j ^ ^ 2ŕ i 3 K F u S i j tfá I - d Ú C E X ■- ^ I*JSf|| > ■£ t? tí > '15 - -U fee w — -3 N *>y ■8 > "3 - t * h w 5» vj es _ J5 ,_ s 5 rf e í ^ a £ = > *»: >-, r - -j- *• H t r e -= l_i U M g -r j -S2 tJ n •-+ w - U S 5 -d jT'á J -3^ 'g 'J* y C - 2 ■« Jí t3 i - 5 - ■ - - 'U 3 " t1 3 ^ íí ... > -ta a .« C/j 4i C .1 - "T - ■/ Cl, >fi — ^ — -5 C 5 1í 1 ŕ -í ^ = ÍL r ■■j ô 3 ■= -a *s « — p-i ŕ- a q p 3 ■*.* S £ u s »u * = > b -s1 ? c í S III C r, _D ^ Í 5 e p 1 -o « o — -F E n J* .s e y| 2 o c e -I D « ^ , -■ -sr. S <j c —: .■ . V '81 *l ■— r£ľ " s v F Ľ ■-^ j! 5 a ti r c_ I -c 2 "O I -x it ^ ^ "r = -3 c > c š ^ V -H s 3 T3 r 5 > w í ^ 3 -u ■«ftflSSjfi s .f .i '= a í R e - * s j= ? - - ^'^3 C. -o JU 5í -3 * - m - ^ ľ. ^ B « B B ? J o g « > > IB "o = E _ — " -v ^ hfl £J ■— j 5.1 £l e.l : S* i| M g ti ^ j _w£w_ ÍJ !Žf >N ■« ii ~P *c "C . 7 i; -=í í- C 3 E t 3 c V "S 'S J3 C ú n 3 e s (s j i h- ŕ b " S ■ u ,a m? sPiŕ > ŕ,3-í 3 r°-^ ,is ^ ^ f-e ís o i .5 f 1 if I jflos? i jiCjsDti poxdnjmi příchozími do svála, v nemí. väc. co stálo aca 10 udŕ* lii j'i bylo udčláno, a tak podkopává onen impulz k heroickému ŕi-nu který by mohl d.11 ahvurdnimu nvŕtu lidský, byt pomíjivý smyiľ (.jj^orickýirnyslje podlc Niŕizschelm |unduktcm schopnosti, ktorá odlítaje človeka od zvířete, fj. pamítt. ze které mvnéz prameni vedomí- Historie je podle nej néco, co je třeba „nenávidět se vsi váí-101(1 jakožto nákladný a zbytečný luxus lidského chápání", nema-li iívot zahynout v nesmyslné kultivaři tŕch neresti, kicré v lidech pioboiiřJ faleiná morálka vycházejírí z paméti. M uz si následující generace t. Nictzschcho vzala cokoli, rozhodní s chuti navázala na jeho nepřátelský postoj vůči historii v té podobe, v jaké byla praktikována akademiky v jg. stolctľ Nietzschc vsak nebyl jediný, ktln ■ >dpovčdnost ia to, ie reputace historie mezi umrlci konce 19. stolci i tak príkre upadla, ľodobné, vjec Či mŕ-né explicitní obžaloby lze nalézt u autorů tak odlišných svým tem-peramemem i umeleckým zamířením, jako jsou Gcorgc. Eliotovä. Henrik Ibsen nebo André í í ide. Tak napríklad Ccorgc Eliotová používa v románu MiAdUmaroh, který mimochodem vyšel stejného roku jako Zrozad tragédit z ducha hudby, setkáni mezi Dorotheou Rrookeovou a panem Causa hunem k mmu. aby poukázala na nebezpečí antikvám ího prístupu k dějinám ve specificky antickém kontextu. Zabezpečená, Icř dosud svobodní Dorothc* Brookeová touzi učinit v živote jednu jedinou *e-be-transcendujScl véc avo pětadvacet lec starším Causa bonovi vidi „ftjirihn KusMjet.1, |ch<>/ •:L11• > n.dr/iuni zbožnosti obsáhne viech-no stávající vedení11. A tak se navzdory vekovému rozdílu rozhodne pojmout Causabona za manžela a zaivčút svůj íivot prací na Cau-»**>onovr knize, která má nabídnout historický přehled náboženských wvémů celého iVÍU- Nicménŕ líbánky strávené v Ŕimc její 'luze zcela zničí. Brhern nich bc lodi ukiie. že Causabon není ^uperi reagovat na minulost, která fijc kolem rirj v pamctihod-tt a navíc je stále zjcvndjJlt ie je napnittio neschu končit v přitom nosu. papaje & hůlkou pred sebou na to, ze domy maji cikna, a ponořen do svých namek, o tom, jak si sluneční božstva představuji sto netečným ke slunečnímu) svitu " Nakonec Doroihea ■UlltiVl utllllll Ui" .L |'liiV-t.í,l iM nUftU- I. ^ J-"1 OOI ^POrmiél a-li. stal * l.H«lawa fini* »:lvíj|v "r,ikne inkubu his«Mic „Wrho un.il« Um „icmrná vyviní tohotopf[bth GcoTgc ■*^,°*££ta*| * hiMorickŕ vŕdŕni s.ojf vc J x Mbm "■"J"*?^ ffawpv inspirovaní trmilo dvťm. ^ jemném prntikJaau a *»™ r . J ,lcŕ níitomno,ti. swnívá od Ibsena, piitcího v následujícím dr-ilrtl i icho kritika je lét podstatne cxphcitnčjlí, Heddu Gabícrr,. wu tďf «Sé břírae jako Domthcu Brookeovou: inkubus minulo* ii, pfemlni historie - znásobená, anebo odrážející sc ve «řachu /budoucnosti Po návratu ze svatební cesty vítá Hcddu a jejího mu ic Gcorgc Itsman* Teamanova teta, jci m vyptává, co krásného ru svatební cestč začili. Na toGcorge odpovídá: „No, pm mné to hyli i laková tadarrlska cesta, Probíral jsem sc spojitou stiarych záznamů - a ukyjsem toho hodné prcce L L teticko.41 Testnan je pŕirozené historik, takový mladÄí Causabon, a pi4c zásadní studu o domácteh manufakturách ve středověkém B raba rusku, Jeho vedecká práce stravuje jeho beztak jii skromnou zásobu lidského citu a jeho záliba v domácích manufakturách vytlačující ú-)cm 0 současnost i děni ve vlastní domácnosti vyvolává v Hcddc HHiíjKrvi „MelL byste s\ to *kusit,u avolá Hcdda na jednom mfrtó hry. „Clovek ncslyií nic jiného než historii civilizace, a to ráno, v poledne i vecerT Ne Bnad ic by důvod Hcddiny komplexní nesijokofcrtosti Slo iden-nwova, v ^ ome:tťnrjn rátnd «xuálnl; Hedda |e obru zde rrn ľUT** Mcrř J"*" vlastni buržoázni spolčenom 1> íiw.JJ ní.ľnlťľTa TeMnanem> využívajícím historie k tomu, aby * ci m^bvľ1 P^t0mnQHti N«'nŕne I leddino mnimiei opovrženi * na ríši mrtvJh M>UR(.MÍ h'avné na J**10 asketickou oddanost historii. bič budou™*.* u"1,r^,dch' odráií a poiilujc její atrach z ne*** Te.itutK^,'^r7mbolt!ÉUJe^ř vyvíjejíc) se vjejím tek-hegelovského 1( Ji ,mjC U]cn t*i hiitorik, ale vrtí** vývojem civiluäcc £w? 'V"0""' d*Íin 4 Jeh° -"bývaje 'ť to ^ mohla ,yJTj* * Heddř naději, ic by j> " ^ ^aCrLľ,;n 1" * fí*"*" ohrwitoého Tc tloväta talcnio^j"ľU "'""^ 11J'" t:,rcftk1áda Lovbeija JJ * 0 * l>"UTn-i;,tric tvůrčího. Pracuj* n* L ... ľ. I i--'1- 1 ■ ku lil ''i IlUllľ I f J 11 .1 i .... I r . nvhl / ||.|. .|»;ik |liu!ls ...|| Itcmvencni morálku. Bude to kniha, [ei sdéll vznešenejší pravdu, nci. jc on* pohodlná poloviční pravda, na ktert *tála jeho první kniha a též jeho nčkdrjší reputace. Nicmenŕ jak hra plyne, v ílcddŕ $e postupne vůči nčmu zaŕne probouzet nenávist: zmocní *c rukopisu je-ho ksihy* xničí jej, a uk vlastne zapríčiní Lovbergovu sebevraždu. Zfiífeni rukopisu JC na jedné Straní řinem osními pomsty (důvodem jc Lovbcrgova aférka s Hcddinou sokyni, pani Klvstcdovou), na strane druhí je to vsak symbolické odvrženi onó „civilizace-, jejím tí oddanými stoupenci jsou Tcsman a Lovbcrg, byť každý trochu ji ným způsobem V žávčru hry pak Hcdda celí hrozbe., ie se bude mu-set podřídit soudci Brackovi, daUímu strážci tradice, a právč tahle bezvvchodna situace ji nakonec vede k Rchevraídc. V poslednim dčj-itíví hry Tesm-in společně ^ pani Ľlvcdovou, kteŕí jako jediní prežili, rediRuji Lôvbcrgovu knihu Maihbtsi a jejich chováni je dokonalým důkazem o tom, že se pranie nepoučili z tragických udalostí, jichi IjvIi rvédky. TcMnan si dokonce skomponuje : vlastni cpiiiiť: ,.!Uvai dohromady písemnosti jiných lidí, to jc presné prace pro mč." V Ibsenové j k dání jc tento badatelův výrok ekvivalentem Farizejskeho verdiktu soudce R racka, který o Heddiné sebevraždě prohlásí, ic „lidé takové veci přece nedělají*4. Jcstŕ vyhranenejší vzpouru vůči historickému vědomi nabízí André Gide ve svém Mřmtotatf (190a). protiklad mezi umeleckou re-akd na iivou přítomnost a historickým uctíváním mrtvých jc vykreslen ješte v drsne^tch tónech. Protagonista jménem Michel trpí chorobou, jei v sobe kombinuje všechny symptomy připisované lb* senem různým postáváni v Ited.<liC*ahinvM. Michel jc farizej, historik a jak ht kniha vyvíjí, siivá ac filosofem dej in - memenť role filosofa ^ ujimi tepivc tehdy, když se protrpí rolemi farizeje a historika A i tato rok je nakonec jen doiíwuiu neboť přináší náhled. *c huto m, stejné jiko civilizaci, je treba překročil, má li hýt urinčno radost potřebám život*. , Mkhclíiva mberkuloza je jen jediným symptomem obci neno brachu ze života, který se nyní ukazuje psychoticky j™« ma™V ^ iájem o mrtvé kultury a mrtvé formy *ivoia. A tak kdy* se N rhc ker ne z o 1 fyzické choroby zotavovat, uvedomuje st. žc ř-tra lil veí- fe í ^ jb ~ fl P n S c ,h r; ^ u d C -3 éj c^-*- 3 « . 2 lEk] í ^ S C -9 — - & íl 3 = - ■- ^ a- Tg o if í dľ I t: eu Si 3 -5 = - r- u ^1 - í H ji| Ľ S ^ _Q > S i5 c -g 3a S D 3 — -m ji — ""^í " W TJ m C - > k ^ ■S i j J w 3 ä 45 £ jí = ^= -í -Ä £ -Ír = ^ tj h C! I S * .g ^ f Jf í 5 J J -ŕ -b 4J -ra > —" -ac e? N ifl I š na >, i: E 9 i > > B ŕ1. -J i— * f £ f J o :ÍM I J ^ B -í S ^ § 'S. k = o -ä* -J C Ej 5 e t- r; t n * 'S B *■ o ^ ä 5 i ^ .P .. •S U « j; > > f ŕ$ -S ü * r" í j ŕl ■ 5 i ^ ™ to. oo sc od **) bčhem války bude čekat; a kd 3WÄ historikom - ani nedokáž*. povznesl nad ^ a nijak válku uchopit z liiftf pcrspckt.vy. Pok národnosti po svých vládách co« o zločineckých di*. ■3|i sc s iiíoce sdOeným názorem, ác víífc noľícimŕ mohío byt; meménč toto zdaleka nepů^ 1. bt tdJnevywtúaú neni možne - pŕiru*|iiic-n<in,,,, historickém základe. Zda by totcí bylo možne říct i o jiných dátí. pli'n.vh, neni v 10m 10ohledu podstatne. Historie, zahrneme-ti (|<,, 1 klasickou filologu, byla před válkou srdcem humanistických a vy ých studili, a iak sc zcela přirozené stala hlavním tcrň-n tratili \iru v to, že čJovrk dokáže válku nijakým sitmtu-sobem reflektovat. Toto novr nepřátelství proti historii idhl hnil Vslcry: zrovna nepa rech ncpřitelc d vlastni nikdo nct Tak tomu MM Wjiko vysvcder jriíkem zák iř<Ti, kti plným i nejlépe P^^ľľĽ^^^1 C°knlÍ' Konk^^ "™a "kému. * "-— ■ J^ľ*"™ J*8* nedokázala minulost ani bu- * *W Ľ"*1 ŕlovŕk J^na. v pftomn* Jeho drři * ^i*: r , ■ ti. Pregnat,!nr U) ^^iclné^ dui!c^|rné a^torického pojetí svrta p^í^, i^, toio ,c ivú| ijva< ukwý ^ Prtvo t 1 **,u"líu. k nikdy *jbou a.tiľľ" ^ in fc<J'""li, plic M C).t>fr 51 li ^ ti I n blato"*"1 V. 1- Ivanovnvi o *vé nadčji. Že ni*i1i doby dá vinili* 'mu tvůrčímu vztahu mezi „nahým človčkcin i nahou zc-ľ3» r i osobné,"4 P'*0 Ocľicjwon, „vidím přislib stčstí v Icthské liz-- k ri smaže vzpomínku na vÄcchna náboženství a filosolickc ľ!itťniv" jií*vmí riovy, zbaví jej tíhy historie. Tento .-»it.hiMr.ncky postoj stál v skladech ruusrnu a exiwcncia-kicrc '.e nám dochovaly jako dědictví třicátých let. Jak Spcng-I hrjŕ Im v mnoha ohledech pokládat za otce nadačnú, tak Mal-uznávaný otec francouz.* kčho existencia) ismu, učili, žc historie S hodnotu jen tehdy, pokud ničí (a nikoli zakládá) odpovědnost rtči minulost). Uokoiice t naprosto nezpochybnilelný humanista, ktfm k Oriejta y Gaact. jestc v roce 1943 sdílí presvedčení, ic mi-' vmi íp Krt DŕítČi- V eseji ModŕrrtiUma pí£c: „NaAe instituce, jako jsou klad divadla Jsou anachionismy. Nemáme odvahu sc rázné 10-itcmito zkostnatělými nánosy minulosti, ale ani scjifli nedoki-přizpůsobit." A ve třicátých letech, v dík věnovaném obětem tickeho údaku. přiznává. íe historie jej naučila jedinému, totiž >vék je .nekonečné tvárná věc, ze které lze učinit, cokoli sc ko-libi. a 10 prívř proto, ic sám o sobi není Človék nic jiného nei potenrialita být jámt čím chce'". A ze stejného pocitu, torii že tnulosti nemá pro současnost žádný význam, vychází i Hit-hihstická revoluce". „To, co platilo v devatenáctém století, dvacátém uz neplatí," řekl Hitler pri jedné příležitosti ngovi. V tom se s nim shodovali jak nacističtí intelektuálové například Heideger nebo Junker), tak c^teiKiahstiŕii náprstek-rucUmu vc Francii (jako byli Camus. a Sartrc). Oba tyto tábory *■ Madly otázku, ne jak by se mela minulost studovat, ale zda by sc vů-iw mela studoval. Hrdina Camusova románového debutu Oónxím*) **ersau" Jc •Bevtnný* vrah. Zavraždí naproato ciaího muie v bcjtvýznamneni Kcatu, j«i K podstatou nikterak neliší od tisíce jiných, s ^myilcnkovitýeh aktů. z nich* sestává jeho každodenní i HOJStoritky'* moudrý žalobce norotč vysvitli, >c «Homickc 1 ^rMultov>. cxi.tcncc lze spojit takovým způsobem, ±c Meursaiilt h|ad* výpadu jako .' h .viH , dpovedný"4 za .zločin- a jeho odsouzr * budc ospravcj! nudné Ti. kteří „vedí , jaky jc vy- **aihB^k-i i * i iL..rnfa vnktaii Mcunaultav it- tiap stejíl zen) mu čirá po cnalum tcmva . ve Mol 1 AI l|n>H š" i-i Hr í * B S i R r i ^ - 3 £ í lapí * 1í = * ^ c J; -5 a* > »w j: i s .C o b t; -u - g = S S*ü 5 - « « = = b.* = -e = ^ Í % E 1 Ä 5 í je i- Q -^33 -o E > C a. w j* m _^ r: c e ŕ 5 ^ 'g = Ů./g "° »Ii If S n II ü y. ü E El: - 1 * S 2 Ä fc -5 rt t c c a ií ä ^ Er s é t? -c -c 2 s § t: 30 jé ■C X m o .g - n j, « ■- -g C 7 ř - _£j , J =_ C - t & K = U & 3? Ä E ľ r = V ■-' = b *• ' = =■ § í ä g Ü « - S II-i a c o -S » - ^ c S B rv -r; íl U « S B C Q E * .E, n x > s "> í B JQ Ifffa^f WfJij J i 3 ^ ? "a £ f ŕ í * I.ľ jž |í ^ 1:3 11 f a e ? - - 7 ^ ^- e. j, c C c " =: T 3 — it ma 91 C i S íl! if •'! ä?Jí^ 4 I C _• > C r-s M _JÍ 5í * fl "D 4 -■ > ■r Lf í —7 -i 3: S If kr 1 i * I i ^ 2 '« x ■S "5 ^ £ s a c ^ -= IP a 5 j g E 3 -5í 75 -r g 1 c ■La & - ■s ■* ■ a a a i S s p -C -Z - Eh r ■■e > 3ť U & _r ^ ^ J u > -S TS '3 -c S w _ O N C = 6 -a ? E — a = -a E 8 J š š -- = - - v ■s - 3 1 -ti _ C n = 111 S I — ~7. "C -o E £ i s 4i u c ; i -E &T- ± c x •o c 9 c 3 b H íl ■i 2 i It í 3 S e ■p. j; L l 3- LI g c •am 3 - m _ £ '3 s - ^ ^ ^ £ J= "? v > -z - ° 5 E a E ä ?í í I-1 E * .5 ť o -2 & E O ŕ Ä -s J. -4 U -771 ^ s c % 1 3 g i S ŕi K1 4£ I S £ -5 -f - J-. ŕ <j -ŕ : ?ť .í — - _ ť C «. 1 l> £ .Tí ' TJ ľ! i Ü 1 í - i r; > ■ - __ a, _ x: "V 2 Č í 'S = = Eu ŕ 1 5 1*123.1 c -J* — HL 5 £ i 2 *1 s I 'c "c I i - - Ě E Q - ŕ £ - s -■ I ^ c j: ■: - e »S : n o u ô Ü ^ - Ě _5 ■- č tri a B - - U ď c s 5» f-8 I 3 E š í I B 1 "5 5 > i g S . * =" í 1 i y. •* n í Z - - - z: x > "_, v i, - -i- ^ Ľ r _ P >Ň £ g -= "S > -g g U ^ a ft o § 3 c > -c -2 ^ "5 O Ä - 4 .2, p c 2 ililfl f 13 Hl tí TflŮPl** DISKMI dcm h , -r ■ historii nejen břímě uvalene na prít(ÍItJ. uméki vidi v m* i|(li:íi my,lcnrk .1 Imdnot. ,,|r nosiminulo*uwíonne - (/rnro řasEaralým formám propiU •éá ^^^""^.„"Kríw velni vy™*.* «*i cujc jejW» povrchni _ ^ nositel choroby, jei kdy^ „mdecké koaranuy J sjo|cd j pttjro tak vc]ká cá5t mo- ---Í^lu ""uzluje'o to. osvobodil zapadr.lfiu človeka * lyr,r„r t- h kurínmi Ŕíká h*mf íe jen pokud vytrhneme lidskou jn. 1 *c unvslu hwrorie. tak ne Ude budou moci tvůrčím způm> MJat4vir problemám prítomnosti. Toto má ovsem pro všechny hutorikv. ktert si ieni ln-dn^n umeleckého videní a spatřuji v nem vk neí icn hm, ach fttfli dňslcdky BttUCJÍ íi poio/.H Otázku, j,ik É mohou na teto osvobozující akňvitŕ podílet a jeda rento jejich podíl nrkidr rrumcTiai Knírem historie jako takové. Historikové nemohou přehlížet kritiku přicházející z intelektuální komunity, ani nemohou skrývat v oblibě, kterou jc xahrnufi vnlcbiti laikov*. A to proto, že odvoláním na vážnost, fiž ta či ona dwiplin* H&1 mtrzi bežnými lidmi, lze ospravetUl \ŮU&tĚ • .nrKrti TMiiirt H n,m. Édtje pro tivili/Hiu prospešná <li Škodlivá Abdľľľ ^^^^ j tu nejbanálnqSÍ publicistiku • ir. přLUad dovedeme do kr.ijru»Hii, t.ik eirn bai.i.lr.ěfši ^Äliíľiŕ í™ pravdAmiT k™ telekiuiiů hiid . nW-^,. * ^ ™*llrají» že patří do komunity in- r 'S*íc kdyi • n t , . . IJ'1 tAvM-ky k druhé inirríos.i1'1' 2*«ch a irifcaH ^r^-i^ito umrlci a védě, ve *wrh p*í^řW*ního Huhu přítel první .ví..... * i Ifcodíivé, íc * Jlr" ÍNSlOT*k«¥é nabízejí, trivii!"' ;^ Zfía náhodou (o«o obv^^ 41 historikov* po*"' * a íílľíľ^ Wm^ovc hCmi ^J**? **hiý stiklac1 toJr?? 0 tufti. Mk hv ^ hj'"l,lal' íejsou nepodstatné ^ tvrdili, l! * ^ «udovat minulost San.. h* *»' ipetjuv^ j "»l°n= není zapotřebí.^' rrfcl'J.iliii výbavy, lil-..... Hi 5 s : — - x E c 3 í- s B Iff*" £ t- A "P J* 2 I v I I í * £. ^ "3 c w E -! j _ *Tľ 1 = I í IS e s|| « * ^ s i r ľ ŕ -p ' «3 - * c rä ,— -Ľ C ZI i— r*i - a E ^™ _J w li Ů T J 2 Ä "i q. S ra e ■ ■ — n -j t C- a g tí —! tí Hl ■i ^ r > £ ši * 3 V. —- 5 -E 7?£ 1 í¥s ■tj ~ r* Jí js l; -o jé (--.«.- ■C ~ ' = 1*11 - p e í f III ■= ~ -S a o = B g TJ "S % T f I i 1 Í4 II ■c -3 .2 f * o ö o" £ ď ----, ib H £ c E ff _ -i- e ti > .c ■í - -: í £ c ■S '•: f J ic •c u * 3 _ "C II 5 a HÍÍ B e M | 13 *=* 5 c ■v a "ŕ "S a — „a 3 3, i ě pí ^ a - r -s - C = .y -e. z 1 á II -í C 9 E ^ J2 ^ ti I I e -ľ ti J i BI ►3 P- II E B 1 i IJ r ~7- — - t •z q ü 5 b ■2 c B t 9 « J "9 a Ä J? T ^ a a ŕ Í t a Jr í £ S 2 = O — C U t w S- p O — =1 5 S O Í3 > C "O S *5 Ľ C Ľ í í o c -n = y — Ľ= sc a 2 c- E - *3 a-o U p C 5 P E C W ^ 4- (I Ut W 3 -Cj s" 5 .- Ĺ. > 7 3 ■— ^ >*. Q C U C F! " —i *^ ■—• H 3 . 3 w e k" .S c C * C > 5 je & m 5 aí*> -í' ü — D *3 > * "7*3 m c K ä _» B-áá g 3| ií .5 ■* ■tí fi - ja >■ S 5 c u Ä e i 5 - J ŕ i 3 - lftíI«l|tíPJlll u - ra ;í7"? C = s * í .i c c:g g •^äS 4í _£i > ~ - ^ =r-u i fei ■ •BI T ÍV č f If S J jl E o g J-g* g f [3 u — _ --U _ £ I -vi e E ř P > v N -s, 5i r i f i tfl b 11 ?¥f Hl ö Jŕ í *■* "í* s-?? u' č M ■? * £ a .s -s -S 's - * * w u o a. I ř s 11 j . Ü í í= — ^TJÜ^-Ö** - ^ * ^ ^ ~ u v s- B r- B 's ^ -B 5 í 9 Ü "Ej B «ö n Bil fl -Z c = e E E .= ^ 2 B E ii11 J? s~ m £ a « ° W y /í f|>VÍř ilJij.j. ÍÍÄ^5Í tfl«°lí 111 «Uli sa -o -S ŕ S CX p ů rt O i -ä. ■ _v ■ N flj q (fl í ľ .P 4 i i> - 'í5 s . ň, - 111 * * * w u ľ - ^ S J l; í? -$ <a ~ * 5 m e S - 'f* '"1 u j «□ — ■s w p íT 1 ! = ř* £ *t " p \ >s í 'S 1 u C í íi "J ň_ ra ^ _ «e * V ti N Lr 1$ ■H. «í Si E 0f f J13 J H " P T" U -r .j- « 3 -S E 9 c C m N iiittl« T? > -r-É E "m 5, v 2 .ä t S J s -e 1- 11.: ?i 11 f ríf S £ ^SÍŕls 5 E § -° * ' ^ .Ľ I r £1 i i ■s - I > S 5 H i. d -c vrfovit za svého druhu cv.écní v imprcs.oms,i, ké hbtorLojrTar.i 1^ ri svým způsobem predstavovalo radikální odvrat od konvenčni h mrioffranc 19. Mleti, stejné radikální, jako byli inif„TMoi,r,tirti rn7 ft nebo flaudctairc. Začínající studenti historie - a ie* ncma"0 profesionálních historiků - mají potíže fíurckhartlta ŕht, neboí *c „ľ tci*\ * dogmatem, ic historický text musí „vyprávět nějaký pribeV a to obvyklým, chronologicky uspořádaným způsobem Moderní historikové se snažili tuto neobvyklost Burckhardiových textů nójak vysvetli t a charakterizovali jej jako svého druhu „zárodečného sociologa" ubývajícího se ideálními typy a tak vlastne anticipující Webe ra.Jenže toto zoÉ«:c:ncni by bylo pravdivé jen tehdy, pokud by byJo doprovázeno povedomím o mířrt v ní* Webera a Burckhardta spojovalo silně estetické pojetí védy. Podobné jako jeho urnefertí současníci i Burckharrlt vede řtxy různými body historických stínam ň a nabízí různé perspekuvv, přičemž n ŕ které veci vynechává, ignoruje fi dokonce deformuje potil r toho, jak mu velí jeho umelecký dl. Jeho jtámeTtm nebylo podat ceku pravdu o italské renesanci, jednu pravdu, přesné týmž způsoEiem. jakým Cázanne rezignoval na to, po-<iat celou pravdu o krajine, Burckhardt sc vzdal .snu, ic by mohl ŕíd pravdu o minulosti vypravením príbehu„ jelikoi dávno pozbyl víry, tc by historie nejaký inherentní význam nebo hodnotu mela. Jediní ^pravda", kterou Burckhardt uznáni, byla ca, jiz se naučil od Scho-penhauera, totiž ře každá .snaha dat svétu iv.ir. ka*da lidsU jíirma-byla nakonec odsouzena k tragickému konců a ze individuálni duniace mä hodnom sama o sobe jen tehdy, pokud dokáíe vtisknout chaosu svéta alespoň momentálni tvar. Tak v Burckhardiovč díle hraje koncept „individualismu1' při-roli meta Fóry, kteri - lim, že filtruje jisté druhy informace * naopak zvyšuje povedomí o jiných - mu umožňuje neobvykle jasní vidét tof co on sám chce vidét- Obvyklý chronologický rámec by ^Itnvy pokUs o dotažen\ speájickéhú pohledu na problém znemointK- Va|- I.......Ihj Kmvkhardi opumil |.ikmile se osvobodil od bremene j^ypravečskVch- technik, nemusel jiz vytvářel „zápletku11, vc ktenc °> figurovali hrdinové, padouíi n sbor, jak to musí činit konvenčni h»tnrik. nifcy lt3mu ic n.|ir| „dvahu pouáít metafory vytvořené n J sklade vlétni a bezprostřední zkutenos^dokásaJ Burckhardt v ži ^ »5 stoičtí spatřil véd které nikde pred ním takto jisté nevidel . * 3 -J*" = Ä1 £ E E -a "g F _ -—f > — v— d o o c C 'í- Jsŕ .w "ľľ — U 3 uj c 'J ^ C -F? 3 - 2 13 > o I ■ £ U J= □ C. N 8 " - C u O 4" íi E - - - _ ■ ■ — s í g a- -A ^_ vi "c v. C S 4á .2 1= -s 0 o ^ .= n ■ c *: E E í; c » í , a u - P .e ^ 5 -Si J 8 o 3« M - * "Dl., P M -E "g é ťs •v. H O ■2 2 — S E £ > c A 0 R 1 i a M tí -■m 9 9 2 .S 7 -ŕ Ü a Č , g. E 1 g * -U £ £ U n" e h > ^ U i- ľ- S U *u _M -— '= E - H s b s" a > s >- 5 ^ S C m^t3 C > 3 ■S ^ ■- -J 3 Ä -t J9 £ E S. 3 i -Ü p g * C w *á 5 - IS - j . ft 8 * % y f a^ c o 1= « :E ? f íi S íi *ft ^ * i f J #^ 1-1 "E "S ■s '&ü - á I jř ■a -e Q C ^ > i* g a jc kt. ijr » 'S Ä f í F í -s S" f í * 5 #1 rl j: s r i Sí f i -j ? cu B 0 1? I 11i Ijí si3 e13 SŽIi «"«"BJ'S t>íg * 3-S - (J "ŕ s * ■5 -2 J 3 sít I v gt'3 Ü i -c j JI 1 Š = 2 i > > a 3 !_ - i - J; ~ -.2 ~ = I 4 * i = 4 s- o o. - I* O c -a* •4 ■ 8. ■5 III Ji - ~ 3 —- - lis l < 1 ^ i 3 - ■- - —L 3 I í t Q. * T - Li >|> S EĽ I? .=* -- ^ c — ■-- Ž "B 5 I c C SL * E X HS : - = ^ = -S _ *- ^ í £ ÄTJ C e S 8 F 2 s c a * o o a > ■* f b B* — — _ü * S T s C S = Tí 5: —' -1 S / ill E ^ u/S Skfc i, ti S S. z Sŕ-s EL J s. s ~g i S S Č á -Ě J™ -= »ta "TT * staff f-2 f f-a w je ^ is s -Kf á. = -F i íiijljtltii i £ n i S-c i - í t'i P u 1 O £,3 ä ■S "g AS « g "u » £0 - u f*1t * -s * -5 ■ E -u „U ^ — - -i - ~* Cj <3 Q - Ti e ■Š — " "H Lj •hl ——. íl j, ŕ (j u 3 5 1 - * 3 ť E S-SJISI -tí _£ =3 i5 - ■ S S Si's c ■J III c "C __i u- r a. § C tí £ í ■= F'l a ^ £ - ? ^ t5 - "S -í £ * č % E £ I Í g 2 2 = S -c ^ " - e c — -g jB *J 3 S ^ e b . S ^ = t - i äs-1Ii*s í r s g J! j 3 _ O * *3 c 3 2 ô F 0 o « ü -5 - e e s 5í B 92 ř?l?řJJI ťllI IIflšjIiili*I »Kffj|ffJlt*- * - - - u > 9 c ■nr > 9 J 3 t? S I ar. A. E l If T. 1*4 HS - mál-- « "■-- *■ « ^ T! JM q i e I ^ i g Síl'Eí s ■ í í 1J 2 ■~ — a. í * u j* F C I-r— ^ij ^ tt* *í "3 o - Ži 4 -c ■ti _ Ä * 1 É I 1 1*13 ; i ;