ŘECKO-PERSKÉ VÁLKY Peršané, řecko-perské války PERSKÁ ŘÍŠE •Počátky v médské říši, jedné z velmocí 6. st. př. – zetěm médského krále Kambýses z rodu Achaimenovců = syn Kýros •Kýros II. Veliký (559-530 př.) -vymaňuje se z médské říše -Tažení proti Lýdům (král Kroisos) -Důsledek: řecká města v Malé Asii v područí Peršanů (tyrani podléhající perskému satrapovi) -530 př. dobytí Babylónu -Dobytí Fénicie a Sýrie • •Vzorem vládce (Xenofón, O Kýrově vychování) • •Kambýses (530-522 př.) -Dobytí části Egypta - -Dareios (521-485 př.) -Potlačuje povstání (Gaumata) -513-512 př. tažení do Evropy proti Skythům (podmanění řeckých obcí v úžinách, založení satrapie Thrákie, vytvoření vazalského státu Makedonie) • • Kýros II. Veliký Kúrúš 559–530 Porazil médského krále Astyaga a lýdského krále Kroisa a podmanil si i Babylonii. Stal se zakladatelem do té doby největšího státního útvaru na Předním východě – perské říše. Kambýsés II. Kambudžija 530–522 Dobyl Egypt, kde ukončil vládu 26. dynastie (zajetí faraona Psammetika III.). V posledních měsících života byl konfrontován se vzpourou Gaumáty/Smerdia. Gaumáta/Smerdis Gaumáta/Bardija 522 Záhadná postava, buď bratr Kambýsův, nebo uzurpátor, který se za Achaimenovce jen vydával. Zabit spiklenci kolem Dareia, potomka Ariaramnova. Dareios I. Dárajavauš 522/521–486 Potlačil vzpoury, které v letech 522–521 otřásaly říší, a poté reorganizoval perskou administrativu (satrapie). Neuspěl při pokusech expandovat na západ (Skythové, Řekové v Evropě). Xerxés I. Chšajáršá 486–465 Potýkal se s revoltami v Egyptě a Babylonii (obě potlačeny). Roku 480 zorganizoval rozsáhlou výpravu do Řecka, která skončila neúspěchem (bitvy u Salamíny a Platají). Zavražděn. Kýros II. Veliký Dareios undefined Perská říše Nalezený obrázek pro Persian Empire Kings Perská říše undefined Kýrova hrobka Společnost Pasargady •Král králů, král čtyř světových stran == proskynese, poddanost •Satrapové – z řad médské a perské šlechty, voj. a civilní moc •„oči a uši krále“ •Armáda (jádrem tzv. nesmrtelní) • •Jednotný úřední jazyk (aramejšti-na); různá hospodářská úroveň jednotlivých oblastí undefined Perská říše • •Problémy perské říše: •Různorodost (etnická, jazyková, hospodářská, náboženská – tolerance; armády) •Snahy jednotlivých satrapií a satrapů o osamostatnění •Převraty na dvoře •Vše závislé na osobě panovníka Nalezený obrázek pro Persian Empire Kings Perské umění Nalezený obrázek pro Persepolis Persian Empire Zobrazit zdrojový obrázek Nalezený obrázek pro Ancient Persian Statues Bitva u Issu (Dareios a Alexandr Veliký) Zobrazit zdrojový obrázek Nalezený obrázek pro Persepolis Persian Empire Řecký svět během řecko-perských válek {{{alt}}} Peršané a Řekové •Řekové: člověk jako individuum se rozvíjí politicky i duchovně •Peršané: velkokrál, ostatní „poddaní“ bez ohledu na rod, majetek a zásluhy • •Fischer, Antike. Band 1, s. 13 •„Mimo to, nehledě na určité výjimky, chyběla Řekům snaha o skutečné porozumění Peršanům a achajmenovské říši. Řekové se nikdy skutečně nesnažili zkoumat síly, které říši a její národy držely pohromadě. Peršané, nebo jak Řekové většinou říkali – Médové pro ně byli a zůstali barbary, v postavení velkokrále vůči jeho poddaným viděli čirý despotismus, ve věrnosti perských mužů vládnoucímu panovnickému domu slepou poslušnost … Přes četná spojení v obchodě, hospodářství, také v duchovním životě, koexistovali Řekové a Peršané vedle sebe bez hlubších kontaktů, a sice plná dvě století.“ Příčina řecko-perských válek – ionské povstání 500/499 – 494 př.) •Příčiny: •Obecná nespokojenost řeckých ma-loasijských obcí s vládou Peršanů (tyrani, kontrola perského satrapy) •Hospodářské příčiny: •Začlenění řeckých osad do říše == placení poplatků •Krize vlastního obchodu (egyptská Naukratis, perská kontrola úžin, konkurence Kartága) • • •Povstání maloasijských Řeků -V čele Milét – tyran Aristagorás -Pomoc Athén (20 lodí) a eubojské Eritrey, odmítnutí Sparty -Úspěch – dobytí Sard -Nástup Peršanů – 495 př. porážka Řeků v námořní bitvě, dobytí Miléta -Pomoc Řeků záminkou k tažení do Evropy Řecko-perské války Zobrazit zdrojový obrázek 1. tažení proti Řekům – 492 př. •Hoplité = těžkooděnci •Veliteli 10 stratégů Zobrazit zdrojový obrázek Tažení proti Řekům 1.tažení 492 př. •Vedeno Dáreiovým zetěm Mardó-niem •Obnova perského panství v Helles-pontu a Thrákii • •491 př. žádost Dáreia o „zemi a vodu“ - odmítnutí •2. tažení 490 př. •Hérodotovy důvody pro výpravu namířenou proti Athénám: -Trest za účast na ionském povstání -Podněcování ze strany Peisistratov-ců -Nutnost výpravy ze strategického hlediska (Egejské moře) -Výstraha váhajícím řeckým obcím Bitva u Marathonu – září 490 př. •Zásluha Athéňana/stratéga Miltiada •10 000 Athéňanů, 1000 z Platají •Žádost o pomoc Spartě (Feidippdas) •Bitva v momentu, kdy část perského loďstva chce obeplout Attiku a zmocnit se nechráněných Athén (přístav Faleros) •Stratég Kallimachos •Peršané poraženi (6400 X 192), ale nalodí se •Význam bitvy: pro Řeky mnoho, pro Peršany málo https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Battle_of_Marathon_Greek_Double_Envelopme nt.png/281px-Battle_of_Marathon_Greek_Double_Envelopment.png {{{alt}}} Perský pěšák v boji Řecký hoplita s řeckým hoplitou Falanga {{{alt}}} undefined Bitva u Marathonu – Hérodotos, Dějiny VI, 111-114 •„ Když ten den nastal, seřadili se Athéňané k bitvě tímto způsobem: Na pravém křídle velel polemarchos. Tenkrát totiž u Athéňanů platil zákon, že má polemarchos mít pravé křídlo. Pod jeho velením se seřadily fýly podle svých čísel těsně vedle sebe. Nakonec se zařadili Platajští jako levé křídlo. … Když se Athénští u Marathonu seřadili, byla situace taková, že se jejich vojsko délkou šiku vyrovnalo vojsku perskému, ale jeho střed měl hloubku jen několika řad. V tom místě byl šik nejslabší, kdežto obě křídla byla množstvím silnější. …. Byl vydán rozkaz a Athéňané se klusem hnali proti barbarům. Vzdálenost mezi vojsky činila aspoň osm stadií (cca 1500 m). Když Peršané viděli, jak se blíží poklusem, chystali se je odrazit. Měli za to, že se Athéňané ke své úplné zkáze docela zbláznili, když viděli, jak je jich málo, a že se k nim ženou poklusem, aniž by měli na pomoc jízdu a lučištníky.. Taková byla jejich domněnka: Athéňané však na ně vpadli v sevřených řadách a bojovali tak, že to stojí za vyprávění.“ Budování loďstva •Od konce 90. let výstavba Peiraea jako válečného přístavu •Válečné lodě – triéry (tři řady veslařů po 170 mužích + 10 námořníků) •Iniciátorem budování loďstva Themistoklés (kol. 480 př. 200 athénských válečných lodí) •Otázka financování stavby lodí (doly v Lauriu + trierarchos) •Trierarchos odpovědný za postavení a vybavení lodi (částka z veřejných prostředků + vlastní), zajišťuje výcvik posádky = forma leitúrgie Nalezený obrázek pro Ancient Greek Warships Řecká triéra undefined Výstavba loďstva •Bleicken, J.: Athénská demokracie, s. 50. •„ K veslům tak usedli především Athéňané, kteří nepatřili do žádné ze tří majetkových tříd, tedy lidé infra classem, kteří se v Athénách nazývali thétové. Veslařská služba byla zároveň jejich vojenskou službou, a tak thétové – v souhlasu s tehdejším způsobem myšlení – získali nárok na aktivní podíl na politickém životě, neboť obojí bylo od nejstarších dob úzce spjato. Uskutečnění tohoto nároku se nedostavilo ihned, zčásti proto, že loďstvo bylo vybudováno, aby zažehnalo hrozící nebezpečí, a nikoli kvůli tomu, aby se rozšířil počet politicky aktivních občanů (důsledky pro vnitřní poměry v Athénách zprvu nikdo nebral v úvahu), zčásti rovněž proto, že veslování bylo bezpochyby zpočátku pokládáno za méně váženou politickou činnost, která se nemohla rovnat boji ve falanze. Teprve největší a nejdůležitější bitva tohoto století, bitva u Salamíny, pozdvihla vážnost veslaře natolik vysoko, že jej začali pokládat za bojovníka.“ 3. tažení – 480 př. •Předchází mu: -Budování loďstva Athéňany, -Dostavba přístavu Peiraeus -Vznik panhelénské symmachie (481 př.) = boj za svobodu Řecka, v čele Sparta; odložení sporů; zákaz podrobení se Peršanům •XXX -Na perské straně král Xerxés • • •Otázka strategie: •Defenziva na souši, ofenziva na moři • •Tři překážky: -údolí Tempu na severu v Řecku -Thermopyly ve středním Řecku -Isthmos - Bitva u Thermopyl •Průsmyk 15 m široký •7000 Řeků (300 Sparťanů v čele s králem Leonidou, Thespijští, Thébané) – Efialtova zrada •Námnořní bitva u Artemísia •Obsazení středního Řecka, vyplenění Athén • • Zobrazit zdrojový obrázek Hérodotos, Dějiny VII, 223-228 •„Xerxés vykonal po východu slunce oběť a posečkal do doby, kdy bývá na tržišti živo; potom zaútočil. … Xerxovi barbaři se tedy blížili a Řekové okolo Leonida, protože šli stejně na jistou smrt, vykročili mnohem dále než zpočátku, na širší prostranství v průsmyku. V předešlých dnech bojovali v užších místech, protože šlo o ochranu hradeb, teď však se dali do boje mimo těsná místa a barbaři padali ve velikém počtu, neboť je velitelé oddílů zezadu všechny šlehali bičem a neustále pobízeli kupředu. Mnoho jich spadlo do moře a tak přišli o život, ještě daleko více se jich navzájem zaživa ušlapalo. O umírající se nikdo nestaral. Protože Řekové věděli, že smrti neujdou z rukou těch, kdo obešli pohoří, nešetřili proti barbarům sil a konali divy šílené odvahy. Většina z nich už měla zlámaná kopí, a tak pobíjeli Peršany meči. Leonidás v této seči padl jako muž statečný, a s ním řada slavných Sparťanů. Hérodotos, Dějiny VII, 223-228 •…. V boji o mrtvolu Leonidovu tam padli dva Xerxovi bratři; nastala taková tlačenice Peršanů a Lakedaimonských, že ji Řekové protivníkům vyrvali a čtyřikrát protivníky zahnali na útěk. To trvalo až do chvíle, kdy se objevili ti, které přiváděl Efialtés. Když dostali Řekové zprávu, že přicházejí, změnili způsob boje. Ustoupili zpátky do úzkého místa průsmyku, minuli tvrz a všichni zbývající ustoupili na kopec kromě Thébanů. Ten pahorek je u vstupu do průsmyku, tak, kde teď stojí kamenný lev na památku Leonidovu. Na tomto místě se bránili meči, pokud je ještě měli; rukama i zuby, ale barbaři je zasypali střelami. Jedni postupovali zezadu a strhli ochrannou zeď tvrze, jiní je obklíčili ze všech stran. …… Pochováni jsou na tom místě, kde padli.“ • Leonidás u Thermopyl Jacques Louis David undefined 3. tažení 480 př. bitva u Salamíny -Námořní bitva – hlavní role athénských lodí -Role Themistokla -Hérodotos, Dějiny VIII, 89: •„V boji padlo … i mnoho jiných význam-ných Peršanů, Médů a ostatních jejich spojenců. Řeků padlo jen málo. Řekové totiž uměli plavat, a tak ti, je-jichž lodi byly zničeny a kteří nepřišli o život v bo-ji, doplavali na Salamínu. Barbaři plavat neuměli a tak se jich většina v moři uto-pila. K největší zkáze barbarských lodí došlo ve chvíli, kdy se přední lodi obrá-tily na útěk. Posádky lodí v zadních řa-dách se pokoušely proniknout s loďmi kupředu, aby se i ony před králem vyz-namenaly nějakým skutkem, a vrážely do vlastních lodí, které byly na útěku.“ Mapa Bitvy Důvody vítězství v bitvě u Salamíny •úzká úžina •jejich lodě byly menší a díky tomu lépe manévrovaly •silný západní vítr, který nakláněl perské lodě, ale řeckým, které jen málo vyčnívaly nad hladinu příliš neubližoval •lepší znalost zdejších vod •Peršané útočili příliš bezhlavě ve snaze předvést se před panovníkem •Řekové navíc 10 dní před bitvou vytáhli své lodě na břeh, díky čemuž pak byly méně nasáklé vodou a tudíž lehčí a lépe ovladatelné než lodě Peršanů, které byly na moři již 17 dní 3. tažení •Perské pozemní vojsko se stahuje do severního Řecka •Xerxés se vrací do Asie •Na jaře 479 př. bitva u Plataj •(velitelem správce spartského trůnu za nezletilého Leonidova syna Pausaniás) •Námořní bitva u maloasijského mysu Mykalé Zobrazit zdrojový obrázek Bitva u Plataj Hadí sloup z Delf/ Istanbul •Bitva u Platají v létě 479 př. n. l. byla jednou z klíčových bitev řecko-perských válek. Spojená řecká vojska Sparty, Athén a jejich spojenců v ní rozhodným způsobem porazila perskou armádu (a její řecké spojence) vedenou příbuzným Xerxa I., Mardoniem, a odsoudi-la tak k nezdaru snahu Peršanů podmanit si evropské řecké řecké městské státy. undefined Hérodotos, otec dějepisu •Dílo Dějiny – 10 knih •Zpracování řecko-perských válek, předtím popis oblastí, které byly součástí perské říše (Persie, Babylonie, Egypt aj.) •Hérodotos XXX Thukydidés •„Toto jest Hérodota z Halikarnéssu vy-právění o dějinách, aby časem neupadlo v zapomenutí, co lidé vykonali, aby se zachovala sláva velikých a podivuhod-ných činů, které dokázali jednak Řekové, jednak barbaři, a konečně, proč mezi sebou Řekové i barbaři vedli války.“ Důsledky řecko-perských válek •Řekové: •Uvědomění si a posílení pocitu výlučnosti jejich společnosti, významu jedince •Událost zásadního významu •Spouštěcí mechanismus rozvoje athénské demokracie v následujících 50 letech (období • pentakoteie) • •Vznik Athénského námořního spolku •Zárodek soupeření mezi Athéna-mi a Spartou • •Peršané: •Války vnímány jen jako jeden z mnoha konfliktů