Úvod do filozofie 1/Filozofie 1
6
Aristotelés a peripatetici
Filosofové
7

Aristotelés ze Stageiry (384 - 322 př. n. l.)
l- nejvýznamnější Platonův žák
l a vychovatel malého
l (13l.) Alexandra Makedonského
l (později zvaného Velký);
l
l- založil filosofickou školu → Lykeion:
l 335 př. Kr. – 200 po Kr., škola peripatetická;
l
l- po smrti A. V. obviněn z „bezbožnosti“ a
l  odsouzen, utekl do vyhnanství, zemřel v exilu.
l
07_aristotle_olej

Rozsáhlé dílo (tematicky uspořádal Andronikos Rhodský v 1. stol. př. n. l.):
l1. Spisy logické (Organon): Kategorie, První a Druhé analytiky, Topiky;
l2. Spisy přírodovědecké: Fysika (8 knih), O nebi,
l   O vzniku a zániku, O duši, O vzniku živočichů;
l3. Spisy metafysické: Metafysika;
l4. Spisy etické: Etika Nikomachova, Etika Eudemova;
l5. Spisy politické: Politika (8 knih);
l6. Spisy o literatuře a rétorice: Poetika.

Klasifikace věd



Logika
l- nauka o správném myšlení (o jeho formách a
l  metodách), formální věda;
l- ne „co“, ale „jak“ máme myslet!
l- psychologie vs. logika → jak to je X jak to být má!
l- myšlení se děje v pojmech, kategoriích, soudech
l  a úsudcích;
l- vytvoření predikátové logiky → spojení „subjektu“
l  (S) a „predikátu“ (P) do soudu:
„Člověk je živočich“→ S je P
l
l

l„Člověk je živočich.“ X „Pes je živočich.“
„Člověk je živočich rozumný.“
 „Člověk je živočich rozumný a společenský.“
l
l- definice obsahuje znak oddělující, rozlišující a
l  spojující;
l- pojmy můžou být vyšší a nižší obecnosti (živý
l  organismus → živočich → savec → člověk →
l  muž → filosof → Aristotelés);

Příklad kategorizace
l- věčná → nebeská tělesa
l- zničitelná
- bez duše
- oduševnělá → živá jsoucna
                      - neschopná vnímat → rostliny
                      - vnímající → živočichové
                                        - bez rozumu
                                        - rozumní → člověk

10 kategorií
l- nejobecnější pojmy!
l- nejdůležitější jsou pro A. první 4 kategorie.
l
l
07_Aristotelovy kategorie02

Soudy (4 typy):
l1. obecně kladný soud, 2. částečně kladný soud,
l3. částečně záporný soud, 4. obecně záporný soud.
l
07_logicky_ctverec

Úsudek
l- soudy spojujeme v úsudky;
l- úsudek je „řeč, ve které z určitých předpokladů
l  vychází něco nového“;
l- pokud jsou předpoklady (premisy) pravdivé, musí
l  být pravdivý i závěr (konkluze)!
l
l   P1: Všichni lidé jsou smrtelní.
P2: Sókratés je člověk.
  Z: Sókratés je smrtelný.
← sylogismus

První filosofie (metafyzika vs. teologie)
l- zkoumá „jsoucno jako jsoucno a všechno, co mu
l  jako jsoucnu náleží“;
l- první a nutné příčiny – problém prvního hybatel
  bůh jako čistá forma, čirý duch, nehybný hybatel;
l- jisté vědění se netýká proměnlivých jevů, ale
l  toho, co je nutné a neproměnlivé!
l- neproměnlivé jsou formy;
l- podstata (substance) jsoucna je spojením
l  formy (morfé) a látky (hýlé) → hylémorfismus.

4 příčiny jsoucna
l1. příčina látková → causa materialis – Co?;
2. příčina formující → causa formalis – Z čeho?;
l3. příčina působící → causa efficiens – Od čeho?;
l4. příčina účelová → causa finalis – K čemu?.
l- problém kauzality:
  otázka „proč?“
l  → příčiny vs. cíle!
l
l
l

l- pohyb (vznik věcí) → od možného ke skutečnému
l  (tedy od potence k akci!). Skutečné je ale vždy dřív!
l

4 druhy pohybu
l1. „přeměna“ – věc zůstává co do podstaty tatáž, mění se její vlastnosti (např. studenti se
stávají vzdělanějšími);
l2. růst a zmenšování – myslí se růst živých bytostí (nikoli pouhé mechanické přidávání látky k
látce, to by patřilo k místnímu pohybu);
3. vznik a zánik – mění se podstata věci (např. vypařením, tj. zánikem vody vzniká vzduch);
l4. místní pohyb – změna polohy. Pohyb v prostoru může být přímý nebo kruhový.
l

Aristotelův kosmos
lKosmos - myšleno oblast nebeských těles - je
ltvořen „sférami“, jakýmisi vrstvami specifické látky,
lodlišné od čtyř našich prvků (éter);
l- v každé sféře je umístěno jedno těleso, jež je
l  otáčením sféry unášeno kolem středu univerza,
l  v němž se nachází Země (geocentrismus);
l- svět sublunární (Země) a nadlunární (Slunce,
l  planety, hvězdy);
l- každá věc má své „přirozené místo“, dokonalým
l  pohybem je pohyb kruhový.




Biologie, zoologie… (prostě hávěť všelijaká!)
l- zakladatel biologie, zoologie, srovnávací
l  anatomie a embryologie;
l- popsal víc než 500 druhů!
l- všechno v přírodě má svůj účel (telos)
l   → teleologie jako zdůvodnění;
l- všechno živé má schopnost samopohybu;
l- pohybované je tělo (látka), pohybující je duše
l  (forma) → entelechie;
l- u jednodušších živočichů nevylučuje samoplození.
l

Organično a duše (psyché)…
lStupně organična:
l
l1. rostliny – funkce: výživa a rozmnožování;
l
l2. zvířata – funkce: smyslové vnímání a změna místa;
l
l3. člověk – funkce: schopnost myslet.
l
  3 typy
   duše

Etika a politika
l- vědy praktické (etika je předpokladem politiky);
l- smyslem života a nejvyšším dobrem je dosažení
l  blaženosti (eudaimonia) skrze ctnostný život.
l- blaženost není vrtkavá jako pocit štěstí, ale trvalá!
l
l2 typy ctností (ctnost = areté):
l- dianoetické: rozumnost, moudrost, důvtip, paměť;
l- etické: statečnost, spravedlnost, umírněnost,
l  štědrost.
l

l- ctnost se získává učením, návykem a zkušeností;
l- neřestí je mnoho, ctnost je vždycky jen jedna;
l- dosažení ctnosti znamená vyhýbat se krajnostem
l   → „zlatá střední cesta“.
l
l
l
l
l
l- spravedlnost v obci musí
l  být řízena zákonem.
opovážlivost
zbabělost
statečnost

nedostatek
zlatý střed
nadbytek
zbabělost
statečnost
opovážlivost
netečnost
uměřenost
nevázanost
flegmatičnost
mírnost
popudlivost
lakomství
štědrost
marnotratnost
malomyslnost
velkomyslnost
nadutost
skrblivost
velkorysost
okázalost
závistivost
nevole
škodolibost
samolibost
vznešenost
líbivost
ostýchavost
stud
nestoudnost
nevraživost
přátelství
pochlebnost

Učení o společnosti a státě
l- člověk je živočich žijící v obci (zóon politikon) a
l  nemůže tedy žít sám.
zoon_politikon_tote_bag Aristoteles svoboda

lPodle toho, kdo vládne, rozlišuje:
l3 právní formy obce (státu):
l1. monarchii – vláda jednotlivce ve prospěch všech občanů;
l2. aristokracii – vláda těch nejlepších;
l3. politea – na vládě se podílejí všichni svobodní občané.
l
l
l3 pokleslé formy:
l1. tyranii – vláda samozvaného vládce ve prospěch sebe
l                sama;
l2. oligarchii – vláda bohatých pro svůj vlastní prospěch;
l3. demokracii – vládu davu.
l

Pár citátů:
l„Přítel všech - přítel nikoho.“
„Přítel je jedna duše ve dvou tělech.“
l„Jedni šetří, jako by měli žít věčně, druzí utrácejí, jako by měli hned zemřít.“
„Ty chceš vědět, proč jsem přerušil učený rozhovor, abych se ohlédl za krásnou ženou?
lLituji tě, můj příteli, protože tohle byla otázka slepce.“
„

l„I myšlení občas škodí zdraví.“
l
l„Po souloži je každý tvor smutný.“
l

Bonus:
lTheofrastos (asi 372 – 287)
l- žák a nástupce Aristotela;
l- peripatetickou školu řídil 34 let;
l- zakladatel dendrologie;
l- přednášel filosofii, botaniku, přírodní vědy a
l  rétoriku;
l- větší důraz klade na příčinu působící (než na
l  příčinu účelovou).
l
07_Theophrastus