Role OSN v poválečném světě a její podíl na řešení mezinárodních krizí •Společnost národů (League of Nations) - 1920-1946 •předchůdce OSN •V čele Generální tajemník Společnosti národů sídlící v Ženevě •mezinárodní organizace založená po první světové válce na základě výsledků pařížské mírové konference •1920 dokument Pakt Společnosti národů •členské země se zavazovaly k dodržování pravidel mezinárodní spolupráce a bezpečnosti, respektování mezinárodního práva •USA vliv na vznik, ale nebyly členem •1926-1933 členem Německo, SSSR 1934-1939 (vyloučen),1933 vystoupilo Japonsko a 1937 Itálie •vliv Francie a Británie ve Společnosti národů •organizace přesto neefektivní, kdy nezabránila agresi Japonska, Itálie a Německa = okupace Habeše, účast Německa během Španělské občasnké války, anšlus Rakouska, Mnichovská dohoda, Invaze do Mandžuska a Číny •Společnost národů během války bezvýznamná •v dubnu 1946 rozpuštěna •po válce obavy z nového konfliktu •nutnost účasti všech velmocí, •politické rozpory USA, FR, VB x SSSR, Čína • • •Organizace spojených národů (OSN) •(angl. United Nations – UN) •založena 24. říjen 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí ustavujícího dokumentu: Charty Spojených národů z 26. června 1945 padesáti zakládajícími státy na mezinárodní Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání v San Francisku •„My, lid Spojených Národů, jsouce odhodláni uchránit budoucí pokolení od metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti, odhodláni deklarovat znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velkých i malých…“ •přijalo 50 států včetně tehdejšího ČSR •navázala a nahradila meziválečnou Společnost národů •garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů •podmínkou pro vstup v platnost byla ratifikace Francie, Číny, SSSR, Velké Británie, USA a většiny ostatních signatárních států •k Chartě – připojen Statut Mezinárodního soudního dvora •Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. •Členství v OSN založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise v hlavním sídle OSN New Yorku • Vlajka OSN • • • • • • • Vlajka OSN •Úřadovna OSN ve Vídni, sídlí: 1.Organizace OSN pro průmyslový rozvoj 2.Mezinárodní agentura pro atomovou energii 3.Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky 4.Úřad OSN pro drogy a kriminalitu 5.Úřad OSN pro vesmírné záležitosti 6.Přípravná komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek •Ženeva sídlem mezinárodních organizací OSN: 1.Světová zdravotnická organizace 2.Mezinárodní telekomunikační unie 3.Mezinárodní organizace práce 4.Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky 5.Světová organizace duševního vlastnictví 6.Konference OSN o obchodu a rozvoji 7.Ekonomická a sociální rada OSN 8.Světová meteorologická organizace • • •Orgány OSN: 1.Valné shromáždění •hlavní jednací orgán OSN •první Valné shromáždění OSN 10. ledna 1946 v Londýně •zástupci všech členských států •v čele zvolený předseda •výbory a komise •každý členský stát zástupce, který disponuje jedním stejně platným hlasem •2. Rada bezpečnosti OSN, •Výkonný orgán •Hlavní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a řešení konfliktů •5 stálých členů s právem veta (USA, VB, FR, SSSR a Čína) •rezoluce Rady bezpečnosti závazná • •3. Ekonomická a sociální rada OSN •dohlíží na hospodářské a sociální činnosti OSN •zasedá střídavě v New Yorku a Ženevě •otázky spojené s ekonomickým, sociálním, kulturním a zdravotním rozvojem •podpora dodržování lidských práv •4. Poručenská rada OSN •1945 – 1994 •za úkol osamostatnit území, která byla do a v druhé světové válce nesamostatná tzn. zabezpečit přechod závislých a nesamostatných území k samostatnosti. •byly ověřeny zprávy správcovských států o politickém, hospodářském a sociálním vývoji „poručenských“ území • • •5. Mezinárodní soudní dvůr •sídlo v Haagu •úkolem řešit spory mezi státy •15 soudců volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti •6. Sekretariát •vykonavatel každodenních úkolů •mnoho funkcí – např. řízení a správy mírových operací •mezinárodní úřednický tým (7 500 zaměstnanců) •v čele s generálním tajemníkem OSN •Mírové síly OSN, neformálně modré přilby/modré barety •mírové operace v době studené války improvizací, kdy nešlo využít tradičních nástrojů pro řešení konfliktů •limitováno nesouladem zájmů stálých členů Rady bezpečnosti •ozbrojené síly pod vedením Organizace spojených národů •usilují o udržení míru (peacekeeping) v regionech, kde hrozí propuknutí ozbrojeného konfliktu. •Udržování míru je dle definice OSN „cesta, kterou se dá pomoci zemím rozvrácených konfliktem dosáhnout podmínek pro udržitelný mír“ •Mírové síly za úkol po ukončení konfliktu monitorovat mírové procesy v zasažených zemích a pomáhat interesovaným stranám uvádět v platnost mírové dohody, které spolu sepsaly. •Toto snažení může mít několik rovin, která zahrnuje vojenské i civilní oblasti, jako je udržení pořádku, zavedení a vymáhání práva, volební asistence a poválečná obnova. •Použít sílu smějí modré přilby pouze v sebeobraně • •1948 počátek mírových činností OSN = Skupina OSN pro dohled nad příměřím, dohlížela na příměří mezi Izraelem a arabskými státy •1949 Vojenská pozorovatelská skupina OSN do Indie a Pákistánu, aby dohlížela na příměří •1950 díky demonstrativní neúčasti sovětského zástupce na jednání rady bezpečnosti OSN vypravena další mise OSN, pod vedením USA, s úkolem se vypořádat se s invazí komunistických sil do Koreje •1956 první klasická mírová mise, Kanadský diplomat Lester Bowles Pearson navrhl vyslat jednotky OSN do Suezského průplavu, aby dohlížely na dodržení mírových dohod mezi válčícími stranami •síly OSN složeny z jednotek poskytnutých členskými státy, zde poprvé modré přilby a bílé vozy, které jsou charakteristickým znakem mírových jednotek OSN • Zdroje: •https://www.osn.cz/osn/historie/ •https://slideplayer.cz/slide/2774953/ •http://www.gymnaslo.cz/files/users/spravce/dum/mezinarodniVztahy/VY_32_INOVACE_NS.1.03.pdf •https://vskp.vse.cz/75077_role_osn_pri_reseni_konfliktu_pripad_mirove_operace_osn_vkambodzi_untac •https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADrov%C3%A9_s%C3%ADly_OSN •https://cs.wikipedia.org/wiki/Organizace_spojen%C3%BDch_n%C3%A1rod%C5%AF#/media/Soubor:Flag_of_the _United_Nations.svg Schůzka J. F. Kennedy – N. S. Chruščov ve Vídni na jaře 1961 •Po zvolení 9. 11. začíná komunikace s Chruščovem •ujištění,že je sovětská strana připravena „pokračovat ve snahách o vyřešení tíživého problému, kterým je odzbrojení,vyřešit německou otázku brzkým uzavřením mírové smlouvy a dosáhnout dohody v ostatních otázkách, jejichž řešení by mohlo přinést usnadnění a zlepšení celé mezinárodní situace.“ •Leden 1961 nastupuje prezident John. F. Kennedy po Dwightu Eisenhowerovi •Vztah mezi Sovětským svazem a Spojenými státy vyostřený •soupeření v jaderném zbrojení v plné síle •dle velvyslance SSSR v USA Kennedy za nezkušeného nováčka •Kennedyho cíle = vyhnutí se jaderné válce, usiloval o zrušení jaderných testů •přesto v březnu 1961 zvýšil rozpočet na obranu země •Pentagon chtěl nad Sověty jadernou převahu, cílem odstrašit Sověty a mít nad nimi lepší postavení • • • • •Kennedy proti kolonialismu •problém v oblasti Afriky a Konga, získalo nezávislost na Belgii •Dále otázka Laosu a jižního Vietnamu, hrozil komunismus •další mezinárodní bezpečnostní otázky na jaře 1961 Kuba a Castrův režim, který potlačoval občanská práva v zemi a podporoval vznik komunismu v Latinské Americe •Pro Kennedyho nepřípustné, po Eisenhowerově administrativě plán invaze na Kubu •Únor 1961 pozitivní postok Kennedyho k neformálnímu setkání s Chruščovem •20. dubna 1961 Kennedy projev před americkou společností vydavatelů novin - ponaučení z Invaze v Zátoce sviní a eskalující hrozbě komunismu •V květnu potvrzení schůzky a přijetí Kennedyho nabídky •Sovětský vůdce Nikita Chruščov a americký prezident John Fitzgerald Kennedy na summitu ve Vídni 3. a 4. června 1961 projednali aktuální mezinárodně politické otázky, odzbrojení a vzájemné vztahy •Body jednání: problematika Berlína, Laosu a omezení jaderných zkoušek •Kennedymu doporučeno jednat o společné otázce mocností – nukleárním míru (tzn. Jednat o zákazu jaderných zkoušek), v otázce Berlína zmínit význam přítomnosti USA v Západním Berlíně a jeho strategickou nenahraditelnost •3. června setkání na americkém velvyslanectví •Kennedy nastolil téma hrozby možného nesprávného odhadu (miscalculation) vedoucího až k případné válce mezi oběma velmocemi • zde ideologické debaty o kapitalismu a komunismu •Chruščov útočný, obvinil USA z pokusů zlikvidovat komunistický systém, dále Chruščov mluvil o nevyhnutelnosti války a podpoře revolucí •Kennedy zdůraznil nutnost vyhnout se situacím a rozhodnutím, které by mohly vést ke konfliktu •Chruščov potvrdil svůj slib podporovat národní osvobozenecká hnutí a jejich války •Otázka bojů v Laosu (Občanská válka v Laosu), shoda, oba souhlasili se zastavením bojů mezi komunisty a vládními oddíly •Kennedyho pozice slabá, označen za nezkušeného •4. června jednání na sovětském velvyslanectví •Kennedyho prioritou otázka zákazu zkoušek jaderných zbraní – Chruščov odmítl pravidelné inskekce v SSSR a trval na trojstranných inspekčních týmech, kontrola max 3x ročně, dohody nedosaženo •Dále otázka Berlína – Chruščov situaci rozděleného města za netolerovatelnou, vyslovil potřebu podepsání separátní mírové smlouvy •Pokud by SSSR podepsal smlouvu s NDR – znamenalo by to ukončení uplatnění přístupu do Západního Berlína •Kennedy sdělil, že se práv na Berlín nevzdají •Chruščov neustoupil a řekl, že odpovědnost za případné vypuknutí konfliktu kvůli Berlínu je na straně USA: „Pokud Spojené státy chtějí začít válku o Německo, ať je tomu tak[...]Sovětský svaz mírovou smlouvu podepíše na konci tohoto roku.“ •Poté soukromé jednání beze změny názorů •Důsledky: •Nebylo dosaženo dohody na žádném z klíčových bodů •Naopak se přiostřil spor mezi oběma supervelmocemi v otázce budoucnosti Berlína •Setkání nepřineslo zmírnění napětí, které bylo zásadní pro mírové řešení tehdejší mezinárodněpolitické situace •Vyřešen pouze problém Losu – shoda obou představitelů •přínos tkvěl v prvním setkání mezi Kennedym a Chruščovem •Setkání nedopadlo dle prezidentových představ •Vše vylíčil ve svém televizním projevu národu ze 6. června •Zmínil rozdílné názory obou státníků na budoucnost světa, na Chruščovovu představu rozšíření komunismu do nově se rozvíjejících států a rozlišné chápaní činů oněch států. •Poznamenal také dohodu o udělení nezávislosti Laosu a také o stejném přístupu k Barmě a Kambodži. •Nezastíral, že pro Spojené státy je Sovětský svaz stále hrozbou, ale zmínil fakt, že doufá o „prolomení ledu v komunikaci“ díky Vídeňské schůzce. • •Sovětská delegace předala 4. června 1961 americké straně aide‐mémoire (záznam učiněný z ústního rozhovoru) obsahující vyjádření o Berlíně a zamýšlené sovětské politice vůči rozdělenému městu •10. června Sověty publikováno •Pro Sověty řešení rozděleného Německa klíčovým prvkem pro mezinárodní mír a vztahy s USA •Dle nich řešením přeměna Berlína v demilitarizované svobodné město a prohlášení spojenecké správy za „okupační režim“ •Srpen 1961 stavba Berlínské zdi • • Zdroje: •KENDALL, Bridget. Studená válka: nový pohled na konflikt mezi Západem a Východem. Přeložil Jan ŠINDELKA. Praha: Knižní klub, 2018. Universum (Knižní klub). ISBN 978-80-242-6201-7, s. 243. •KOPKOVÁ, Ivana. Vliv Karibské krize na politickou kariéru J. F. Kennedyho a N. S. Chruščova. Praha, 2015. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130148139, s. 19-21. •ČÍŽKOVÁ, Tereza. Diplomacie Spojených států amerických a summit ve Vídni v kontextu studené války. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/27799/BPTX_2008_2_11230_0_204387_0_86499.pdf?s equence=1&isAllowed=y, s. 11-29. •https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/summit-schuzka-donald-trump-kim-cong-un-kldr-usa-spojene-staty -severni-korea_1806120915_haf • • Založení, činnost a zánik Informačního byra (1947-1956) •Kominforma či Informbyro (Informační byro komunistických a dělnických stran) 1947-1956 •Moskvou řízená mezinárodní organizace komunistických stran •sovětská vláda řídila ostatní komunistické strany ve východní Evropě •Založena koncem září 1947 (22.–28. září 1947)na konferenci v polském městě Szklarska Poręba •Navazovala na činnost během války zrušené Kominterny •Vedle Komunistické strany Sovětského svazu dále sdružovala komunistické strany Bulharska, Československa, Francie, Maďarska, Itálie, Rumunska a Polska. •Kritika komunistických stran v Itálii a Francii, že se nechaly odstavit od moci. Úkol pro ně: zabránit participaci těchto zemí na MP. •stalinizace východní Evropy nezbytná •východoevropské státy se musí podřídit tvrdým metodám diktátorské vlády, aby uchránil SSSR před západními vlivy učinilo stalinizaci východní Evropy nezbytnou •V době přípravy zasedání moskevské vedení velmi kritické na činnost KSČ a její parlamentní metody politického boje. •V půli června do Československa fakticky na inspekční cestu vedoucí odboru zahraničněpolitického oddělení ÚV VKS(b) Pantelejmon Vasiljevič Guljajev. • •Po návratu do Moskvy hlásil, že českoslovenští komunisté rok po vítězných volbách ztrácejí vliv zejména na studenty a tvůrčí inteligenci, nepropagují dostatečně sovětskou kulturu, selhávají v hospodářské politice, jsou příliš smířliví vůči Demokratické straně na Slovensku, •Krkonošská schůzka znamenala definitivní odvržení teze o možných národních cestách k socialismu. •V Moskvě připraven projekt organizace •sovětští zástupci jej představili účastníkům až při jednání samém •Hlavní ideový projev přednesl 25. září Andrej Ždanov, faktický Stalinův zástupce na starosti stranický aparát. • •Prohlásil: •po druhé světové válce došlo k pronikavým změnám mezinárodní situace a svět se rozdělil na dva tábory – na jedné straně tábor demokratický a antiimperialitický, vedený Sovětským svazem, a na straně druhé tábor antidemokratický a imperialistický pod vedením Spojených států. •Neutrální postoj nebyl podle Ždanova nadále možný, a proto vyzval k zesílení boje za národní a sociální svobodu. •Komunistické strany neměly „přeceňovat síly protivníka“, a měly naopak přejít do protiútoku. •Ždanov podrobil tvrdé kritice vedení francouzské a italské komunistické strany za jejich ústupnou politiku v mantinelech parlamentní demokracie, jež vedla jen k tomu, že se na jaře nechaly vytlačit z vlád svých zemí • •Úkol pro ně: zabránit participaci těchto zemí na Marshallova plánu •K této kritice se v diskusích přidali představitelé ostatních stran v čele s jugoslávskými delegáty Milovanem Djilasem a Edvardem Kardeljem, kteří v protikladu k „iluzi“ francouzských a italských soudruhů, že je možné dobytí moci při dodržování zásad parlamentní demokracie, vyzdvihovali radikální metody vlastní či řecké •