Komunikační maximy - pravidla smysluplné
komunikace
Úspěšnost naší komunikace závisí na tom, nakolik dokážeme efektivně předat informace, na
kterých nám záleží. V této souvislosti se mluví o tzv. principu kooperace. Akt komunikace závisí na
oboustranném očekávání spolupráce mezi mluvčím a posluchačem, na jejich snaze o vzájemné
pochopení myšlenek a záměrů. Tato spolupráce je základním předpokladem racionální a smysluplné
komunikace.
Kooperační princip:
Tvůj příspěvek k rozhovoru má být takový, jak to v daném bodě (okamžiku) vyžaduje přijatý
(zřejmý) účel nebo zaměření rozhovoru, jehož se účastníš.“ (Hirschová, Milada, Pragmatika v
češtině, s. 192.)
Konverzační maximy
Britsko-americký filosof Paul Grice (1913-1988) je autorem čtyř konverzačních maxim (pokynů,
příkazů). V roce 1975 je sepsal a pojmenoval ve své stati Logic and Conversation.
1. Maxima kvality se vztahuje k pravdivosti sdělovaných tvrzení: Říkej pravdu, tj. neklam ani
nemluv o věcech nepodložených.
a) Neříkej nic, o čem si myslíš, že to není pravda.
b) Neříkej nic, pro co nemáš dostatek důkazů.
"Očekávám, že tvé příspěvky budou pravé a ne falešné. Jestliže mi budeš pomáhat s pečením koláče
a budu potřebovat cukr, neočekávám, že mi místo něj podáš sůl (...)" (Grice, Paul, Studies in the
Way of Words, s. 28).
2. Maxima kvantity zahrnuje požadavek přiměřeného množství potřebné informace:
a) Tvůj příspěvek k rozhovoru má být natolik informativní, jak je nutný pro daný rozhovor.
b) Neposkytuj víc informací, než je vyžadováno.
3. Maxima relevance: Buď relevantní (= Mluv k věci, tj. ne zbytečně kolem).
4. Maxima způsobu: Mluv jasně a správně, tj. jednoznačně a spořádaně, vyhni se víceznačným
formulacím a mnohomluvnosti.
Často se zdůrazňuje, že obsahový marketing není zaměřen především na prodej, ale na komunikaci
se stávajícími a potenciálními zákazníky a budování vztahu s nimi. Jedná se tedy o formu
nenuceného marketingu. Výše uvedené maximy by nás měly přimět k tomu, abychom se zamysleli
nad tím, co svým klientům či čtenářům sdělujeme: Je naše sdělení pravdivé, informativní,
relevantní, jednoznačné a uspořádané?
Použitá literatura:
Grice, Paul, „Logic and Conversation“, in: Syntax and Semantics 3 (red. P. Cole a J. L. Morgan),
Academic Press, New York 1975, s. 41-58.
Idem, Studies in the Way of Words, Harvard University Press, Cambridge, Massachusetts 1995.
Hirschová, Milada, Pragmatika v češtině, Univerzita Karlova v Praze, 2. vyd., v Karolinu 1. vyd.,
doplněné, Nakladatelství Karolinum, Praha 2013.
Kraus, Jiří: Jazyk v proměnách komunikačních médií, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství
Karolinum, Praha 2008.
Saicová Římalová, Lucie, Pragmatika. Studijní příručka, Nakladatelství Karolinum, Praha 2014.
Sgall, Petr, Panevová, Jarmila, Jak psát a jak nepsat česky, 2. vyd., Nakladatelství Karolinum, Praha
2014.