Středověk 9' Ad 2. Eu!lis§á-!g3e!lr-§g}!grg 'Te ne jp:-ůkazně jším/ne jl épeCo}o ženým/ pro jeven umělé § v ě t s k é huCební tvorD;r g,ijeiověku" 3cecn 4 :,e s.;ěL*"k.-; crient",ruHdnTlební ^*:#§L% coioř=na jiŽ 't 7, s*.,:.]-aií; ',rěn,'t;l s3 ":,_ c,,-šo;l knóž5jLvo, kl::ikl.ré, §Ťelevšínv k_Láš',p.ř,íc.r a téZ nti š]-*:htick.,ich ivo:,ech, Žpi,"ru ;sru zhtii]=,ň"ri*;:',;el,,.1* siarr:,,.{:k;icl' las:llri:r pŤe-,§ : :.Ť ]-.,:Fa:.{:,n-, i]\-1 1r !1t ^jti-,,, -,..).*_*." , 'i':r5;;ilu,, 'r .i,:zčé;rtéži:.:5,"orir":ké i akt,uarn:- ulatosti 2 c5ol:riosti,/nářek naC snrt,í Karla Ve}ikého,,/- z hudebníiro hlediska joe c záznamy n€u&ovou notacÍ. ..lsou oo}oženy /a něco později,r písně studentů, k]-errků, ťilosoťů/zpívaná poezie Lzv. v a. g a n t, s k á }a-u, ve$Lls = těkavý, b}rrdnýl pobÍha jíc!/- jež,Jsou na ťozhranr mezi tvoroou umělou a lid,ovou /víz výše/. Doktadeur velni pestréno a rozmaniléno unění hudebně oásnického Je sborník L: a rni.;n a b ur ana/= beurenské písně-čti oojernské, - pod}e kláštera EenediktDeuren, klášter Beurgn v Německu/ pocháze jící z ó,ooy koler r. l23O:latinské, něnecké rnilostnéa vagantské písně ; ob jevena ťr 'l803, zhud,ebnětm novodobě Ť. 1936slavná kantáta téhožjnéna /součást triptychu Trionfi:Carmina bural1Br Cgtuli carmina, Trionfo di Afrodit,e/-6klad,atel Carl O r f f !L?9_?:!?3l1l§_"d,ní neumový zéznam nelodiíje nero z}ušti telný. Tato unělá tvorba pak vrcholí reprezentativnín rytířskýtu uměnín. R, y t í ř - z něm. Reiter=jezdec je pojeq.stavovský /šlechtie/ i ducáovní/reprezentant středověkých etností/. V období 7.- 10. stol.; kit se stává rytířstvo po kněŽstvu druhou kulturně vůdšívistvóu: rozvíjí-se hudebrtí d i } e t a n t i s !n u s šlechty; jsou známí dovední učitelézpěvur_|ry na_harf9r_ varhany, psa}iári,rm, fiduly, kytary, kteří pŮsobili v Pařížských š}echtických rodinách. v 11. století pak dochází k zjerynění a zku}turněnÍ Života šlechty - nj. i póa vrivem kontaĚtůzískaných.běhen kříŽových řýp""o, """iouarri*, vlivem Východu. StředovlXli rytíř §e stává jakýrnsi typen 8 e n t 1 e m a n a: je věřícínkřesřanem, vzývá p. Marii jako ideál ženy, snažíse vyniknout ve službě "své" dámě /jde zpravidla o vdanou ženu|/, rt8ástnr §e tuinajů, cvičení,opravdových_ b9jů, ;ň;díí;"-ňej zivót'orientální šlechty a kultury východu, sárn studuje a vzdělává se četboukiasikůřeckých i řírnských, výchova: ve věku 7-r,+ let. je pážetern ve štechti"k9.,rodině.r. oli se ušlechiiraňúcřrování, dvornc&ir. obřadům /stoiá"a"i, o:.gani zace s}avností,/, téžzpěvu a hře na ná.stro j, sřtáaání básní 1 v? věku r +rzi iet je paáošem, pokračujev pěstování hucby a poezie, cvičí-sev dalších"ctnostech" ;-;*i"i i.ytírsxéncstavu1 je.mu svěře1 mel, a}e teprve po "prv""ii 2'| .roku ;e pasc,,,rán na rytíře; Středověk ď od dospě}ého rytíře se vyžaduje napJ-nění s e d m i rytířských "c t n o s t í ": }. jízda na koni, ?, střelba z luku, 3. zápas ,/v několika disciplínách beze zbraně i s různýmizbraněmi,/, 1, 1ov, ' . pla'rání 1 6. hra v šachy, a ,,-':ní g;kláCa+- zpívanou poezii /s případnýnl o ;"j;;"";;ř;";";icvoden/. Rytířskéunění pěvecké, básnické a instrumentální ovšem reprezentuje §ygilee: IyliĚ_pĚygg a snad i básník /trubaCúr, truvér, rrinnešíáái7a jéňó-Iéňňí-qlqbq_:_žqle]Ér,/iocu}atoratp. /, většinou instruměntaliŠta,ovšem Též-§Eíaaat6T-áimprovi zátor melodií, téBěř vždy anonymní. Vzájemný jejich podílna skladbě, přednesu i hře nenízcela spolehlivě objasněn - snad se }išil případ od, případu: většinou však v}astní zpěv býva1 záLežitostí rytíře. z &rote oblasti světské hudební tvorby středověku jsor:i nejlépedoloženy tyto okruhy ry t í ř s k éh o hudebního uuění: a/ t r u b a d úř i v jihozápadní části Francie ,/Provence čti provans,/ v l. asi 11OO - 13OO, b/r ruvé ři vseverníFrancii zhrubavestejné době, c/mi nnesin8ři vNěmecku,v1. l'l '0-1r.stol. Kolébkou rytířskéhohudebně-básnického unění je ji"hozápadní Francie ,/Provence/, odkud se šířilo na sever Prancie, odtud dále do Anglie, Léžd,o Itálie a konečně do Německa. Ad á/ r r u b a d úř i /provensá}ské "troba?"= vynalézati, tvořiti,/ prosluli pisňovou 1y r i k o u ;-písně zpívali sami, dopiovázeni žonglérem,ministrelem,/vyslovováno též jako ' nnénéstreL/ iakožt ó doprovazeěem ,/obstarávali téŽ roli p i š t c e /. Jednoduššíútvary nazývali. v 9 r s , složitBjší c an z o /z toho chanson,/. IJstředním tématem téněř vžaybyla }áska ke vdanéženě, hldinské příběhy z křižáckých- výprav aj.-viz nížedělení trubadúrských a truvérských písní. Některí autoři: proslur Bgip!1y!/téžnaimbadt / .ae Ygggeirpg_ . 7 l l >>-l zÓ171-á-uTor 2' písní,Bl . též-přóšIúlé ralánaa mayá /víz přílóha písnís texty, jde 6-ř§666-fr6i§tarší dochovanou památku svého druhu, původně šlÓ o tanečnípíseň estanpidu-viz ntZe, téžk,ifťt&óhuductia a estanpida./ rytíř peire Vidal /Yid,al.s/, + 1127, působil .rrá španEI§EÚl-ÍTáÍii, v Uhersku, typický potulný rytíř; siavný rytíř Vilém z Eqllglg /čti potijé/ + 1 1b7," prosTúT-ňíI66[fr6il-lyrikou; V archivech zejnéna francouzských je uchováno ko}em 300 trubadúrských melodií. Ó,Ad b/ T r u v éř i - od franc. "trou,ver"-čti truvé = taktéž vyna!ézati, tvořiti.. P_ěstují ved}e 1 y r i ky též e p i k u :tématen je Karel Veliký a jóno družinal zljméla_ }.egendární rytíř Ro 1 a n dt Léžstarověký Aléxanár Veliký, zptacováván.y jsou bretaňské rnýty, legéndy/ryttřísvatého graalu,/, f ahtasie 1 názvy ťorem: virelai,/čti iír;é/,balada,rondeau/čti rondÓ/ a chartsonz'čti šanson/,2 |é?.canzona,/čti kanaona/, zvL, význan ná }ais 1čtt\é/-viz níže, i{e jznámi jSirr.truvérem. je tdqnn_de la tal}e ,/+ 1287,/, autor dia}ogic_ kých písní, z nicn 'žfríEIa-Fá3T5řáIní zpěvohra Robin a Iúarion ,/pŮvoCní název Jeu de Robín et dá Marion-:-ETí-zé 9]T16Tl. e d.Marí of;/,, pros}ul téžT!i!cg!_eě_9negp9§!9 / cTL t].Do o salDpan,/ BJ. Vcelku uchováno velké nnožstvítruvérských urelodií asi 1.7Oo. -0-0-0Trubadúrskáa truvérská 1yr ika opěvuje zejrnéna stavovské ctnosti: lásku, dvornost, stgtečnost,přátelství, věrnost. Ry tmus trubadúrskýcha truvérských zpěvů je tvořen podle antických básnických stop, lze však předpokládat volnějšírytnický spád 9 bohatou agogikou - zejnéna v situacích procítěnéhopřednesu. Fornálně š1o o typy prosté,dvoj-trojdílné,periodické stavby § návraty a repeticeni1 zřídkakdy odvozené od ehorálu, oběas je napodoben styl rozvíjenínelodie z B,otivického jádra - viz např. př. 10 -me}odie bez textu v příloze; většírozměr něly některé prokonponované písně /odvozeny z původně duchovních h y ro n ů,/,v řadě případůlze pozorovatv}iv sekveneí /v lais,/. Podle cnerarteru lze truvérskéa trubadúrsképísně dělit na ^/ písně, d v o r s k é, k zábavě panstva, k poslechu: 1. písně křižácké asi nejstaršítypl 2, písně marifnské s jemnou erotikou! 3. písně služební velebí,/činaopak haní/ šlechtického příznivce, 1. písně soubojové, dialogické: d,va pěvci hudebně disputují o daném tématu, 5, žalozpěvy- plankty /nad hrdinovou snrtí,/, 6_. písně- mi}ostné : pástorely/=galantní dobrodružství s pastýřkou/ t romance s široce milostným obsahem, alba /"svíláníěka",/-ranní}oučenímilenců, sereny písně veěernÍ /serena= it.večer/, B/ písně t a n e čn í tance řadové a skočné. 1. ronde}lus a ba}lada jednoduché tance s refrénen, který po sÓ}istově zpěvu opakova}i tanečnícisborově, 2. ductia 9 estampida pŮvod,ně ěistě instrumentá.InÍ, tvoři}y d,vo jicí. Sporná je hudební složkaLzv. "hudebního románu" či "hudební nořelly"- asi 8e zpívaly některé 1yrické části. Ko}em r. 13OO trubadúr"*U".iriJ.,e""rre umění uorn#{stupuje do měšianskéspolečnosti. Středověk 36 Ad c/..$ i,*,n, e s.i,.,n_.§_ ř 1 t něm ňi_nne= J-éska, qilgel_zpívat /Léžpodoua názvu- minnesángři čti ninesengři/ jde o němeekou větev rytířskéhovokálního unění 12.-15. stol. ,T*:.ty"..,ainnegesang, minnesang pro_" .gelé,,.tot9.. i-rput,Í ; Vycházejí z franeouzského rytířskéhoz,pěvu, ne 1 o di sky, v§.aš_",P"!{ž_e'' p hor,á I + {l ežLíFi án c o u z i,/ t ru ba dúři. a*třuřáři---_uý:_i^n nárp{ict.E v]nalézavosti sanó§tatně jšíl/ ; - Velký v}iv tzv. svatohave}ské školy/klášterSt. Gal}en-viz výše/; - l3!Sín praq_qnen j9 19tin,9ká studentská poezie a ppěy,;. V tematice urěitá podobnost s !,rubadýly_.a. lruv_élv, pě9_t_qje se kult P. Mari,e, Lpíva.jíse písně křiŽáckÉ, mil_o_stně. §a rozdí}od, ťrancoúzů-je řSer výrarně ji zaqloupena ňábóže_n,ek4 ťénátiká:Ý tomto orrleau Úer řainnesan8 vliv rrra pozd,ěji utváře-^ ný _ év ang 9 r i c ký l p _ró !_e.s. _t g_nt s k_ý / _ chop áL i Z uimonáboženských ténat byly oblíbeny písně denní- Tagenlid^er, písně noění - §achtlid,er, písně bdění - Wáchter}ider, písraě lidového charakterul zd,e docházelo k podkládání duehovního textr.l pod světskour melodii. - Formálně js,q_.t}, ,ltštr_.ecképísně podobné. f_ranco_tlg§kýq/vi 1 . nřílobu/ l v§t,šťho ,róžn-Ei,i jó forňa 1 éi c lt u ./lejch= strofická skladba volnějši výstavby s návraty téženelodie /reťr§p/, od,vozena z truřérské1 a i s /čtíIé viz výše/,p_91,_odik9 nese sto,py _,,.,s-"e.§-,*y-, e.. "n,9.,.e _,, Nejslavně j-šíminnesingři 7 4ú - llíalther von der \[oge}weiCle /čti fóelvajde/-117a-1 239, _jenŽ aó-naaa6pé-Fi§ňě;-d o-Tě-d6uy velni . jednodughé,, zgv e dI . franc ouz;ř";. -;""řróst v'tematice i"výstavbĚ melodie ,/mi}ostná tematika, aaioaióřý-irp-oapóúiáný od chórálu a sekvenee/. J_e považován za vrcholný] fu,Ěv-ei"""iaňě":--šlŇ;é- jóou jeho' pí6ne- křižácké slavná Pa}estins§_á písen. Jeho vrstevník 1Yolfr94 yon Eeqbenlqgh /ěti ešenbach,/ 117o-122o iřii šr ůr ri ró " i"žiř= iýřir 6ř7á I Éá7i- 1.?_-r o vn ě ža ut o r e n _ : 1 ? "l Ťl: . eposu p"""iráí tiyt?r, z družiny ÉrárěArtuše - spoiqn_s_h.}ed,á- 4i;=;";"I'é}i3'Ěi"ai"". ::7 -- tě*. zpíacoval v opeře Parsifal R.lrvagner ! - H3 :oí}fi3-á;3řť 9 i 3 :ř34" uii 3i{ $á3ř Zh'ni{'*"ť:,' ;:"::r -textů Početdochovaných -Ňiil&př, pinnesan€y .Je znaFnQ ryxry,l:::__ _ pórůznu, cnovaný v árckrivec! . n§mecký"| Ťě:},^=9::!_Iě mlnnesana přesáhl rok ijóo; ;;i;;i-ý§at j9_"."".století třínáctém. Trubadr1,"§Éá á,"" tiŮřrŠ,5e",.v i ířs§é_yně ní,p_3§_ p9, I, 1 30o dogni'úá";=ř;í; ai;i'" - óóuvisí s piouiěnorl rytířskéhó' §tavu'; il-ř;;""ii a v lvěgecku ustůpuje tradiee unělého zpěvu dó vrstevrrn ě š.i a n s k ý c h . p"""tloasnicty turnaj sézpěvy ve Francii, konaný ažŤe 1321, je p"áj"y"m kultury rněšiánstva, tj. nešlechticů,/něstský stav/. rřonutnř\.,rozngcrr měSianské hudební kurtury a zpěvu se však udál předevší'E v |íě m e c k rri . Ů*a{*t^o' ,,a. rfl*§** ut cŤo tťt" ^-řJ'felPea Středověk 37 A,d 3. Hurjrybní ku]-tura stíedověkj rněšianskéspolečnosti m e i s t e r s i n 8 ř i - roistři pěvci -:',"'t7ř--?,-7T|-:.:-7.1-:7':177,7----j-.-^-7-:--.=-,-:C7.. Plechod unělé písná..3c'něs*, se nejprůkazněji udál v Německu. *_!:lŤ_lutc te:rdenci .,:iill ézáme naii.o v? i.ráncii,-angiii;--..'S:aněl-sku - i .l Čechách. ' 'i ,'iěneck': : lli *nc;5,.=,,=:,:..í,in::*snniu_r vz::iká v p:.ribětr1,r,l{, stc.re*uí :l';=i-="'i.." i] Éq q n 8 básnicko--něvecké,.rmčnjnlist9rsi:r;:,,.i ; - Jde o ct].hodné něŠiansk{spo}ečqostrorgani zované poc.l,e vzoru c e c n ů: stupněl učeň--zpěvdk - rnisřr . Y čsrq .spolku 9_tojí Ooer_neister /vrcnnímístr/, z dalšlchťunkcl ie to Merkuetsterr,/trerker - od merken-pozórovatrposuzovat, dále např. Schj-osse}meister, tj. pokiadník aj:' Činnostse rozvíjí lolen šk o 1 y pěvců; praktikovala se vždyv neděli po mši. každá školaáá šlecrrt,iókého patrona ,/ninnesingra/, merkeři posuzují zpěv i tvorbu učň§, pěvců. zejnéna při slavnostních- aktecň přóanesu "mistrovské |ísněí'. S}utečný"Meister" muse1 umět téžskládat text i nelodii; T'ernatika něneckých písnítédoby byla si}ně žensky motivovanou představivostí a cítěn^ím. ovlivněna náboLátky by}y ťesměs biblieké, téžantieké. Pěvecké umění i tvorba nových pravidly, jednot}ivé hodnosti nelodií 9e řídila přísnýni byly udě]-ovány na základě přísných zkoušek. - Melodika písnímeistersingrů neznamenala nijaký pokrok vůčistaršíprodukci rytířskéfrancouzské a německé. Spíš nežna kvality tvorby se mistersingři zaněřovali na hodnoty vlastního přednesu: by1 pravděpod,obně velrni uvolněný, často s irrprovizovanými variantami, s bohatými ozdobami /koloratury tzv. "květy"/. V}astní melos /zák)-aďní nnelodické postupy,/ častopřiponínajíchorál. Kolébkou meistergesangu je Mohuč, rozvinul se ve Št,rasburku, Mnichově, Augšpurku, Norimberku aj. Ne js}avnějšínmistrem-pěvcem byl legendární Egls_§_9_9_b_9 /1191-1576/, norimberský švec, autor několika tísíc/l/ textů,balad, šprýrnů,di,vade}ních her. LVíq. Ópera .n. Wágnerá : Mistři pěvci forinberští.,/ 'Ir8dlce merstertesangu přeš}a v 19.sto1. v Lzv. Lie