Honoré de Balzac (1799, Tours-1850 Paříž) -Spisovatel a publicista -1814 B. rodina se stěhuje do Paříže (studium práv) -Od 1822 černé a dobrodružné romány -Nakl. smlouvy 5 románů ročně -Pirát Argow – předobraz Vautrina -Založil tiskárnu, ale zkrachoval a zbytek života splácel dluhy -Ambice proniknout do vyšší společnosti. -1840 – čas. Revue parisienne – krach -Ženy: Madame de Berny, pol. šlechtična paní Hanska milenka Marie de Fresnay -Pití kávy, 20 hodin práce denně – strach z věřitelů; exekutor nesměl chodit před slunce východem a po slunce západu, tedy v noci -B. trávil dny v parcích a na ulicích a v noci psal -Smrt – volal Horace Bianchona (ošetřoval i Goriota) Balzac-dílo •Vrcholné období •30. a 40. léta: Šagrénová kůže (31), Evženie Grandetová (34), Otec Goriot (35), Ztracené iluze (37-43) Lesk a bída kurtizán (38-47), Sestřenice Běta (46) a Bratranec Pons (47) •Lidská komedie •přes 90 románů a povídek, chtěl jich napsat 137 •Záměr: celistvý, jednotný obraz nejen Paříže, ale celého světa •má 3 části: Studie mravů, Studie filosofické a Studie analytické •volnou trilogii tvoří: Otec Goriot, Ztracené iluze a Lesk a bída kurtizán •prolínání motivů, postav a prostředí → vzájemně provázány •celkem 2500 postav •např.: Rastignac: jako už zralý a zkušený muž v Šagrénové kůži (1831) x ještě nezkušený mladík v Otci Goriotovi (1835) Uveřejňoval romány časopisecky na pokračování: román-fejeton Předmluva k Lidské komedii •B. chce zachytit historii mravů v soudobé společnosti → systematický obraz společnosti podle soudobých přírodovědných teorií •lidská společnost − dělení na řadu druhů, podle biol. druhů (biologická taxonomie) – dle prostředí, ve kterém se člověk vyvíjí •člověk ale není totéž co zvíře a své chování přizpůsobuje svým potřebám •B. se nechce omezit na 1, 2 typické charaktery, ale pokouší se zachytit společnost v celé souvislosti, ve styku a vztazích, v moderním shonu a vývoji •zabýval se nejen soudobými poznatky věd přírodovědných a společenských (frenologie), ale i mystikou a okultními naukami (swedenborgovská mystika, magnetismus, hypnóza, věštění apod.) •každý je jako člen lidské společnosti určován svým povoláním, životními zkušenostmi a tím je tvořen jeho charakter •lidé u B. jsou zachycováni ne staticky, ale ve vzájemných vztazích, v interakci prostředí a jednotlivce • Otec Goriot (1835) •podle skutečné události •B. dopis: jakýsi otec 20 hodin umíral v agónii, jeho dvě dcery se bavily jedna na plese a druhá v divadle, i když o tom věděly •B. záměr s podobností Krále Leara (dcery Goneril a Regana) •Hlavní postavy: Otec Goriot, Rastignac a Vautrin; •Rastignac: jakýsi tematický střed, centrum •z venkova, patriarchální rodina, dojem klidu a bezpečí, i když chudoby •B. potvrzuje myšlenky Rousseaua, že společnost a civilizace člověka kazí → Rastignaca zmiňuje v Citové výchově i Flaubert •nezkušený až naivní, ale bystrý a přizpůsobivý, chtivý peněz, bohatství a postavení ve společnosti, nezkušenost v sex. oblasti • • Otec Goriot (Rastignac) •Evžen je stereotypem deprimován (jako Evženie Grandetová či Ema Bovaryová) •je přirovnáván k mladé dívce „něžný jako dívenka“, Goriot mu zařizuje „byt jako pro nevěstu“ apod. •R. chce být zprvu poctivý a čestný, ale záhy zjistí, že to nejde •pád a zlom nastává, když přijme byt zařízený Goriotem •svá rozhodnutí často omlouvá a ospravedlňuje → má vždy strategii a cíle, čeho chce dosáhnout • Evžen de Rastignac Otec Goriot Svět peněz Vautrin (tatík) Svět vůle, odbojnosti i zločinu, prospěchářství Paní de Beauséant Svět vysoké společnosti, vztahy a erotika Otec Goriot (Rastignac) •R. byl sám Balzac – v rukopise Šagrénové kůže má Rastignac ještě jméno Eugéne de Massiac → Massiac má zvukově blízko k Balssa – což bylo jméno autorova otce •B. i R.: studium práv, bydlí v Latinské čtvrti, jsou velmi chudí a chtějí dobýt Paříž, oba mají 2 bratry a 2 sestry i milenky starší než jsou sami (B. paní de Berny. •R. učiteli jsou mu paní de Beauséant (uvádí jej do společnosti z pozice šlechty), Vautrin (uvádí jej do života z pozice vůle a odbojnosti) a Goriot (uvádí jej do světa peněz) •Goriot mu říká, že nejdůležitější jsou peníze, na penězích stojí i manželství •B. zobrazuje společnost, ve které vlastně žádná vdaná žena není šťastná – manželství je tržní záležitost • • Otec Goriot (Vautrin) •Vautrin •prochází celou volnou trilogií •Kdo byl předobraz Vautrina? (hned několik původních zločinců, kteří se stali vysokými získali policisty) •přívětivost i tvrdost, ochotu i cynismus, násilí, lest i prohnanost •síla intelektu a koncentrace vůle •V. je člověk zkušenosti a argumentace •Srovnávání s postavou Jeana Valjeana – Vautrin ale není advokát chudých, je podvratný živel, vede válku proti společnosti •krajní individualismus, radikální egoismus, plán získat jmění a dobře si žít a vykořisťovat otroky v Americe • Otec Goriot (Vautrin) •V. říká: „tajemství velkého majetku, jehož původ není zřejmý, tkví ve zločinu.“ •nazývá sám sebe básníkem – jeho básně jsou „v činech a citech“ •je mimo zákon, nad zákonem, „vyšší člověk“, pohrdá těmi, kdo se nechají ovládat •chce sám sebe umístit místo Boha; „Jsem všechno.“ (Schopenhauer, Nietzsche) •Homosexualita: nemá rád ženy, zájem o krásné mladé muže •učitel, zasvětitel i pokušitel, podoba Mefista •i u něj je prvek otcovství – je nazýván a sám sebe označuje jako „táta Vautrin“, „tatík Vautrin“ •vztah k Rastignacovi – jako k adoptivnímu synovi •otcovství dobra (otec Goriot) x otcovství zla (tatík Vautrin) • • Otec Goriot •Otec Goriot •62 let, jeho postavení v penzionu u paní Vauquerové postupně upadá: „pan Goriot →„tatík Goriot“ •dvě dcery: Anastázie (de Restaud) a Delfína (de Nucingen) •G. vztah k dcerám, jako vztah milence než otce → blízko fetišismu •fanatická láska k dcerám x lhostejnost Goriota k problémům ostatních •hlavní téma: oběť – analogie s křížovou cestou → je nazván „Kristem Otcovství“ – chce se obětovat za své dcery, ale současně je na smrtelném loži prokleje •v posledních dnech života přiznává svou špatnou výchovu a přehnanou lásku •smrt končí iluzí o tom, že se dotýká jejich vlasů; G. umírá jako pes • Balzac dílo •ústřední úloha popisu •popis u B. jde − na rozdíl od Flauberta − do hloubky, za povrch věcí; věci, předměty nesou s sebou znaky, které je třeba rozluštit •korelace mezi postavou a prostředím → B. zastával názor, že dům, jeho zařízení, oblečení mají v sobě cosi individuálního, co s podílí na utváření povahy •teorie o výčnělcích – frenologie [na přelomu 18. a 19. stol., u nás byl populární ještě na počátku 20. stol. u spiritistů; frenologie později byla označena za pseudovědu]; •u G. nachází Bianchon výčnělek otcovství, u slečny Michonneauové výčnělek udavačství • Balzac - zvířata •Symboly a motivy zvířat •Goriot – pes, ale také o sobě říká, že je starý vlk, Vautrin – sfinga, Rastignac – lev, Vauquerová – tlustá jak kostelní myš, má zobák papouška, slečna Michonneauová – přirovnávána k netopýru a má pohled zmije, Poiret – štěnice; •ženy jsou přirovnávány ke koňům, kteří se přepřahají, když je potřeba, to říká sama paní de Beauséant; •Vautrin mluví o společnosti jako o stádu zvířat apod. Auguste Rodin Balzac, přelom 19.-20. století.