Edgar Allan Poe (1809 v Bostonu – 1849 v Baltimoru) -básník, spisovatel, novinář, esejista -Otec rodinu opustil, matka ve 2 letech zemřela, výchova u paní Allanové -v 6 letech poslán do Skotska a Anglie na vzdělání -1820 návrat do USA (Richmond), box, běh, studium francouzštiny a latiny -1827 nástup do armády, není schopen se podřídit voj. disciplíně, otčím je vydědil -Od 1835 novinář (deníky a literární měsíčník The Southern Literary Messenger) -1836 – svatba se sestřenicí Virginií (13 let) -1847 – smrt jeho ženy na TBC -Stupňující se deprese, úzkosti, alkohol, drogy -Smrt - poslední dny zahaleny tajemstvím – nelezen v bezvědomí na ulici -Po smrti – mýtus Poe (hlavně ve Francii přes Baudelaira), byli v kontaktu, Baudelaire Poea překládal a četl -Zapomenutí: na pohřbu několik lidí (Walt Whitman) - - • Dílo •Básně (1831) – romantismus, hledání nadpřirozené krásy, hudebnost, neurčitost, symbolismus •1845 – Havran nejprve v časopise Evening Mirror – již za života velmi populární, pak v témže roce knižně jako Havran a jiné básně – zkoumání fantasmagorických krajin •výraznou hudební a epickou linkou se vyznačují i Ulalume a Zvony •Eureka (1848) - klíčovým znakem básní jsou také metafyzické a kosmologické spekulace → esejistický výklad vesmíru •Příběhy Artura Gordona Pyma (1838) – jediný dokončený román, jedno z jeho „nejchaotičtějších děl“ − dobrodružný námořnický příběh (racionální prvky: mapy, cestopisné zprávy badatelů nebo lodní deníky se tu stávají svědectvím x iracionální posedlost, obrazy halucinací apod.) • • Dílo: povídky •analytické – opírají se o sílu logiky a deduktivní schopnosti (Vraždy v ulici Morgue, 1841; Odcizený dopis, 1845); staly se modelem moderních detektivních příběhů •imaginativní, surreálné – založeny na intenzivní obraznosti, jdou za hranice rozumného světa, oslava melancholie a smrti; dostávají se za smrt samotnou, svět záhrobí (Berenice, 1835; Ligeia, 1838; Zánik domu Usherů, 1839) ad. •obě varianty splývají v prvku vypravěče, který se snaží přijít věcem na kloub a který má mnohdy svého iracionálního dvojníka; •Zánik domu Usherů - racionální vypravěč vstupuje do světa naprosté iracionality a nakonec jí podléhá a končí stejně jako prokletý rod •Berenice – zuby symbolizují Egeovu potřebu Berenici si podmanit, zmocnit se jí aspoň po smrti • Jáma a kyvadlo, příklad syntézy iracionality a racionality od „Omdlel jsem až po zakázaných“ František Kobliha (1877-1962) ilustrace, Černý kocour a Zánik domu Usherů) Základní prozaické kategorie •Prostor a čas •povídky se odehrávají v uzavřených prostorech •většina pokojů má zavřené okenice bez slunečního světla, osvětlení je umělé stejně jako interiéry → výrok Walta Whitmana o tom, že jeho dílo „září a oslňuje, ale nehřeje“ •Motivy a symboly moře – má v povídkách charakter klaustrofobických propastí, trychtýřovitých tvarů •symbol domu – dům jako labyrint, změť klikatých chodeb, nekonečné chodby a zákruty (Maska červené smrti) •prostory jsou pohyblivé – jak v Jámě a kyvadlu, tak v Zániku domu Usherů – postupující trhlina → pohyb domu je tu završen pádem do močálů • Základní prozaické kategorie •Čas •Jáma a kyvadlo •kyvadlo času x prostor jámy, která naznačuje motiv dantovského pekla •symbol kyvadla – času, naší pomíjivosti, naší každodennosti •symbol jámy – peklo, strach a úzkost ze smrti •Maska červené smrti •opakující se motiv ebenových hodin s těžkým kyvadlem • Maska červené smrti Filozofie básnické skladby, The Philosophy of Composition, 1846) •Teorie básnictví tu není jen vypočítána na efekt, ale samy jednotlivé teze se zakládají na obecném, veřejném mínění, co je nejkrásnější a nejsmutnější (smrt mladé krásné ženy byla v jistém smyslu spol. objednávkou) •dodnes není prokázáno, zda to byla mystifikace, žert, či zda to myslel vážně •text připomíná luštění různých záhad jeho hrdinů v detektivních povídkách •Poeův vypravěč se tu pokouší systematizovat a utřídit proces iracionality, jako v povídkách jako Zánik domu Usherů •text ale měl revoluční význam – destrukce představy o romantickém intuitivním géniovi tvořícím bez intelektu • Filozofie básnické skladby •Hlavní teze: •1. rozsah díla – má být na jedno přečtení, ne příliš dlouhé, krátké dílo s sebou nese intenzivní účinek – délka Havrana asi 100 veršů zamýšlených, přesněji 108 veršů •2. vytyčení tónu, naladění díla → tón smutku •3. hlavní efekty pro vzbuzení tohoto tónu – refrén → jediné slovo – dlouhé „o“ spojené se souhláskou „r“ – první, co se vynořilo, bylo „nevermore“ •4. záminka pro opakování tohoto slova, které by opakoval někdo jiný, napadl ho nejprve papoušek, pak havran – v angličtině krkavec • Filozofie básnické skladby •5. námět – který ze smutných námětů je „podle obecného soudu lidstva nejsmutnější“? smrt – smrt mladé krásné ženy •6. jak svést havrana opakujícího nevermore s milenkou? → jak určit místo setkání: pole? vlastní pokoj: zvláštní tím, aby tam s ním byla i milenka •Havran •aliterace, hudebnost verše, přízvučné vokály •Hlavní postava dívka Lenora – odkaz na známou lidovou baladu Lenora od romantického básníka, člena skupiny Sturm und Drang Gottfrieda Augusta Bürgera (autor příběhů o Baronu Prášilovi) • Poe a Evropa (Čechy) •Americká kultura čerpala z evropských zdrojů: Thoreau z Rousseaua, Melville z Byrona, Poe také četl Byrona, Coleridge, Hoffmanna a got. romány •Odkazy na zkoumání vesmíru a metafyziku připomínal Coleridge •dějiště svých povídek Poe čerpal z Evropy: mnoha Američanům připadal Poe příliš „evropský“ •nejznámější překlady – Baudelaire •čeština •první překlad Jakub Arbes – úryvek v eseji E. A. Poe a jeho báseň v Květech 1871, pak vyšlo v knize Nesmrtelní pijáci (1906) •Arbes se v prvním romanetu Ďábel na skřipci z r. 1865 inspiroval Havranem; Arbes přeložil i povídku Tajemná bedna (1874) •překlady Vrchlický (1881); Nezval (1928), Ivan Slavík (1953) •