Ad. Připojovací konektory a jiné prostředky koheze


I. spojky jako konektory (vlastní konektory)


Říkal mi, abych nezapomněl vrátit knihu. A taky abych přišel na návštěvu.


II. implikativní konektory - ještě, již/už


(A prý, asi, snad, jistě, bezpochyby, možná, bohužel


Považuji za možné, že Jan nepřijde. /Jan nepřijde. + Je to možné. – Jan možná nepřijde.)


 B
 1. Jan byl tehdy ještě učitelem. – Jan tehdy nebyl již učitelem.
 2. Dnes ještě platí letní čas. – Zítra už neplatí.
 3. Ještě Jan Lucemburský neuměl číst ani psát.
 4. Už staří Řekové měli vyspělou filozofii.


teprve, až


 1. Jan již přišel. - Jan teprve přišel.
 2. Udělám to již dnes. – Udělám to teprve dnes.
 3. Dokončím to ještě dnes. – Dokončím to už dnes.


      také, rovněž, i/ani
 1. Dnes půjdeme také na koncert. – Dnes půjdeme také na koncert.
 2. I my jsme byli tehdy mladí. Ani my jsme tehdy nebyli staří.


Exocentrické partikule (nejsou konektory) vs. endocentrické partikule (implikativní konektory)


Srovnej: Daneš, F.: Věta a text (Studie ze syntaxe spisovné češtiny). Academia, Praha 1985.

               Komárek, M.: K jednomu funkčnímu rozdílu v soustavě partikulí. SaS, 40, 1979, s.

139-142.


III. Kompoziční (makrokompoziční) konektory


- v úvodu je nutné říci, závěrem dodejme; jednak – jednak, zaprvé – zadruhé; jedním slovem, stručně
řečeno


IV. Textové orientátory


-          musíme zvážit, pokusme se postihnout, podívejme se znovu, musíme podtrhnout, chceme
zdůraznit; Co tedy mužem říct k…?

-          jejich temperament (zůstaneme-li pouze z něj) je nutí domýšlet život…; Vraťme se však
k času. Podle některých vědců neexistuje jeden směr času; je jich několik. Nejde nám o to posoudit
oprávněnost těchto kritik (z našeho pohledu je zřejmé, že se s nimi neztotožňujeme).


V.  Prostředky kontaktové