Kojenecké období Vymezení a základní charakteristika —Období od 6. týdne po dosažení 1. roku —Rychlý růst (75 cm, 10-11 kg, růst trupu a končetin) —Postupné ovládání těla, schopnost lidské lokomoce, uchopování předmětů, první slova, diferenciace osob —Rozvoj motoriky – vypnutí páteře, zvedání hlavičky, opírání o předloktí, experimentace s prsty, hračkou —Navazování vztahů —Zdárný vývoj je zajištěn, pokud jsou optimálně uspokojovány základní psychické potřeby —Věková pásma: 3., 6., 9. a 12. měsíc Základní psychické potřeby —Potřeba vnější stimulace (potřeba podnětů) ¡nevhodné strádání (nedostatek podnětů) x přesycenost —Potřeba vnější struktury (potřeba učení) ¡Podněty musí mít strukturu, smysl, učení využitelné —Potřeba specifického sociálního objektu ¡=potřeba lásky, bezpečí, jistoty; připoutání, závislosti; matka, otec… ¡Nutnost citově vřelého a klidného prostředí; vytvořit citový příklon —Potřeba osobně sociálního významu ¡= potřeba sebenaplnění, nezávislosti, osobní integrity; zaujmout aktivní vztah k sobě, vnější regulaci nahradit vnitřní; samostatný výkon, autonomie – mytí, hra; „já sám“ (2.-3. rok) —Potřeba otevřené budoucnosti ¡Potřeba naděje, životní perspektivy; otevřená budoucnost Vývoj hrubé motoriky —3. měsíc – v poloze na břiše udrží zvednutou hlavu, s oporou o předloktí, v poloze naznak v symetrické poloze —6. měsíc – spontánní přitahování do sedu, sedí s oporou (bez opory v „žabí pozici“), převrací se z břicha na záda —Mezi 6. a 9. měsícem – příprava na lezení – staví se na dlaně a kolena/plosky nohou —9. měsíc – leze po čtyřech, samo se posadí, sedí bez opory, staví se k nábytku, při držení za ruce stojí —12. měsíc – chodí za ruku nebo s oporou, samostatná chůze na konci 12. měsíce nebo později Vývoj jemné motoriky —Princip centrálně periferního směru, zákon ulnoradiální (úchop dlaní, pak prsty) —Souvisí s rozvojem hry, ovlivňuje rozvoj poznávacích procesů —3. měsíc –dlaně otevřené (úchopový reflex vyhasnul), nekoordinované pohyby na podnět, sleduje zrakem —Mezi 3.-6. měsícem – spontánní pohyby rukama, náhodné uchopení se mění ve hru s rukama, zpomalení pohybu ve směru k podnětu ukazuje na kontrolu pohybu —6. měsíc – uchopuje hrabavým dlaňovým úchopem, oběma rukama současně, později překládá z ruky do ruky – předpoklad pozdější manipulace —9. měsíc – klešťový úchop – i malé předměty (korálky); aktivní pouštění – vyhazuje věci z postýlky, kočárku —12. měsíc - manipulace s předměty, hračkami (kostky) Vývoj poznávacích procesů —Zrak – rozvoj schopnosti fixace předmětu, konvergence, akomodace; otáčí za podnětem hlavu, od 5. měsíce i trup ¡Rozvoj lokomoce umožňuje vnímat předměty více smysly – rozvoj psychiky —Sluch – koordinace sluchu a pohybu, v 7. měsíci nalézá vzdálenější zdroje zvuku —Preference taktilních a kinestetických počitků (4.-8. měsíc) – specifický způsob poznávání ruka-ústa —Učení- podmíněné reflexy, paměť, rozpoznávání opakovaných podnětů; jednorázové dojmy si nezapamatuje (do 7.m.) —Myšlení – fáze senzomotorických operací (Piaget) – vázány na prováděnou činnost —Význam praktické činnosti pro rozvoj kognice, způsob uchopování ukazuje schopnost rozlišit tvar a velikost Vývoj řeči —Hlasové projevy na počátku období– diferencovaný křik, výskot, následuje: —3. m. - broukání (samohlásky – a, o…); reakce matky podmiňuje intenzitu broukání —6. m. - žvatlání (tvorba souhlásek, slabik), záměrné hlasové projevy – očekávané reakce okolí, základ sociálních vztahů —Mezi 6.-9.m. – zvýšená potřeba osobních kontaktů, oslovování, opakování žvatlání – podporuje řečovou aktivitu dítěte —9.m. – porozumění jednoduchým výzvám (paci-paci, tak-tak, pá-pá) – pasivní řeč, aktivní řeč není rozvinuta, v 1. roce jen 2-3 slova —Univerzita dětského věku (Matějček) – zvládá jednoduché hříčky (berany-duc…) – upevňování sociálních kontaktů Emocionální vývoj —Vývoj díky zrání CNS a hormonálního systému; 3 kategorie citového vývoje —Organické pocity ¡Závislé na tělesném stavu (hlad, žízeň, teplo, dotyky) –projevy mimické, hlasové (výskání, broukání, křik), indiv. odlišnosti ¡Strach z nebezpečí hloubky chybí —Obsahové pocity ¡V souvislosti se smyslovými zážitky – údiv/podiv (neobvyklý podnět, pohled do zrcadla); strach (bouchnutí, hrom…) —City osobního poměru k prostředí ¡Sociální city nevyvinuté, neuvědomované; vázány na konkrétní osobu Sociální vývoj ¡Předpokladem optimálního sociálního vývoje – dostatečně podnětné sociální prostředí, rodina; vývoj vztahů dítěte k objektu, který uspokojuje jeho základní psychické potřeby: —Stadium preobjektální (0-3) ¡Do 2 měsíců objekty nediferencuje (kontakt s matkou - zdroj libosti), autistická fáze (soustředěnost na sebe) ¡2.-3. měsíc – rozšíření zájmu na okolí - prioritně živé bytosti —Stadium předběžného objektu (3-6/8) ¡Vyčlení živé objekty jako speciální kategorii, navazuje oční kontakt; nenáhodný sociální úsměv, reaguje na přiblížení obličeje – komplex oživení; význam obohacené stimulace – jednoduché sociální hry („kuk“) —Stadium specifického objektu (6-9) ¡Pokračuje sociální diferenciace (cizí - odstup x matka – jistota a bezpečí, uspokojování potřeb) - vliv na budoucí vztahy – nestřídat pečující osoby; ¡Strach z cizích lidí a neznámých situací – signál normálního vývoje; separační úzkost (u ústavních dětí chybí); rozlišení bezpečného a neznámého ¡Vztah dětí s vrstevníky – zpočátku nezájem, postupně občasný zrakový kontakt (6.m.); pak fyzický kontakt, úsměv x rivalita, braní hraček, ind. hra Vývoj vztahu s matkou —Vztah s matkou v 1. roce = vztah dyády —3.-6.m. - dítě s matkou úzce spojeno, matka chápána jako významná součást vlastní bytosti; symbiotická vazba —6.-9.m.- uvědomění samostatnosti existence matky; —Potřeba vytvoření pevné a bezpečné vazby (připoutání, attachment) díky uspokojující, spolehlivé, stálé péči - její kvalita se projeví v zátěžové situaci (separace); —Kamenná tvář: https://www.youtube.com/watch?v=_Gczlp_gHy0 —Nejistá vazba: ¡Úzkostná vazba – lpění na matce, extrémně úzkostná R na separaci, v neznámé situaci není zvídavé, má strach; vazba vytvořena, ale dítě je nejisté ¡Úzkostně vyhýbavá vazba – slabé úsilí o kontakt či dokonce snaha vyhnout se matce, lhostejné k separaci; CH k matce jako k cizím ¡Ambivalentní vztah – kombinace tendence k těsnému kontaktu s matkou a odmítavých projevů jako R na nedostatečný projev lásky