Slezská univerzita v Opavě – Filosoficko-přírodovědecká fakulta Fyzikální praktikum I – Mechanika a molekulová fyzika Jméno: Ročník, obor: První, Vyučující: Datum měření: Akademický rok: Název úlohy: Steinerova věta Datum odevzdání: Číslo úlohy: 5 Hodnocení: 1 Pracovní úkoly: Ze změřených hodnot momentů setrvačnosti a s využitím Steinerovy věty určete hmotnost daného tělesa (např. válce). Zhodnoťte dosažitelnou přesnost měření. 2 Teoretický úvod: Hmotnost tělesa je definována jako skalární kvantitativní míra jeho tíhových a setrvačných vlastností. Zpravidla se určuje z tíhových vlastností, tj. vážením. Tento experiment představuje modelovou situaci, kdy z nějakých důvodů nemůžeme stanovit hmotnost vážením a určujeme ji na základě setrvačných vlastností. Využíváme zde rovnosti tíhové a setrvačné hmotnosti. Steinerova věta: Moment setrvačnosti tělesa J[T] vzhledem k ose jdoucí těžištěm a moment setrvačnosti J[a] vzhledem k rovnoběžné ose ve vzdálenosti a spolu souvisejí podle vztahu , (1) kde m je hmotnost tělesa, a je vzdálenost vzájemně rovnoběžných os otáčení. Moment setrvačnosti J je definován vztahem , (2) kde ρ je hustota a integrace se provádí přes objem tělesa. U geometrických těles lze tedy J vypočíst. 2.1 Metoda: 1. Hřídel se dvěma rameny ( obr. 1 ) se otáčí se zanedbatelným třením kolem svislé osy. Její moment setrvačnosti je J. Na hřídel navineme niť a přes kladku zavěsíme závaží o hmotnosti m. Působením stálé síly mg po dráze h se soustava otáčí rovnoměrně zrychleným pohybem po dobu T až do vymotání nitě. Obr.1 Zákon zachování mech. energie má tvar (1) Rychlost v a lze vyjádřit ze vztahů pro rovnoměrně zrychlený pohyb. (2) Dosazením do (1) a úpravou vyjádříme J (3) Podle parametrů úlohy lze druhý člen v závorce zanedbat a pak platí (4) 2. Na ramena umístíme do vzdálenosti a od osy otáčení dvě tělesa ( válce ) stejné hmotnosti a stejných rozměrů.. Moment setrvačnosti pravidelných těles vzhledem k těžišti lze vypočíst. V našem případě je . Podle Steinerovy věty moment dvou válců hmotnosti ve vzdálenosti a je (5) který opět můžeme pomocí popsané metody změřit a vypočíst podle vztahu (5). Čas T bude větší. Abychom se vyhnuli použití teoretického vztahu pro , vyloučíme ho z měření následovně. Válce umístíme postupně do vzdálenosti a1 , a2 .Odpovídající časy , Platí (6) (7) Rovnice odečteme a vyjádříme : (8) Vyloučili jsme nejen ,ale i J , tj. moment setrvačnosti soustavy, na kterou umísťujeme válečky. Vyjádříme-li pomocí vztahu (4) , pak (9) 3 Použité měřící přístroje a pomůcky - Stolní váhy - Posuvné měřítko - Stopky - Svinovací metr 4 Postup měření 1) Nejprve jsme posuvným měřítkem změřili průměr (a následně dopočetli poloměr r) hřídele. 2) Na stolních vahách zvážili závaží o hmotnosti m 3) Pomocí svinovacího metru jsme také změřili délku odmotávaného provázku a určili tak hodnotu h. 4) Do vzdálenosti od osy jsme umístili na obě ramena dva stejné válce a změřili čas pro roztočení. 5) Totéž opakujeme pro další , . 6) Podle vztahu (9) vypočetli hmotnosti pro tři kombinace vzdálenosti a. 7) Hmotnost a porovnali s hodnotou získanou vážením 5 Naměřené a vypočtené hodnoty