Popularizace astronomie obecné základy rétoriky mluvený jazykový projev l nezastupitelné místo ve společenské komunikaci l hlavní prostředek realizace jednotlivce ve společnosti (je asi 40x častější než komunikace psaná) l prvotnost mluveného jazyka l s rozvojem tech. civilizace jeho význam roste l prostředek estetického působení mluvený jazykový projev l kultivovanost l vyjadřovací pohotovost l jazyková správnost l odpovědný přístup k obsahu, formě i adresátům mluveného jazykového projevu musí být obsahově správný a jazykově dokonalý rétorika l nauka o řečnickém umění l řečnická praxe l záporné hodnocení jazykového projevu l nauka o přesvědčování l teorie a praxe jazykové komunikace rétorika l humanitní obor související s l filozofií l logikou l psychologií l lingvistikou l sociologií l pedagogikou l estetikou l etikou obsahová správnost l jednoduchá poučka „Mluv jen pokud máš co sdělit!“ l logická formulace myšlenek l jednoznačné formulace l prostředky: l argument l generalizace l analogie l nejčastější chyby: l nevhodná argumentace l zaměňování teze l základní chyba l bludný kruh l chyba následku slohová stránka l správné pochopení obsahu sdělení vyžaduje vhodný způsob podání l každou skutečnost lze vyjádřit mnoha způsoby (synonymie) l snaha volit takový způsob podání, aby všichni posluchači správně rozuměli l při větším počtu posluchačů je to obtížné, nutnost umět odhadnout úroveň publika (nejlépe je toto zjistit předem) slohová stránka l správné porozumění záleží i na míře explicitnosti vyjádření l explicitnost x implicitnost – na tom závisí i míra kompaktnosti (koheze) textu l příklady musíme mluvit spisovně? l co je spisovná čeština? l podoba psaná a mluvená (hovorová čeština) l spisovný mluvený projev = společenská úcta k posluchači l místní nářečí, interdialekty, obecná čeština l slangy, argoty slohová stavba mluveného sdělení l volíme podle cíle sdělení, prostředí, podmínek vzniku sdělení l cíl sdělení l forma projevu: l mluvená l psaná slohová stavba sdělení l mluvená forma l oslovení l střídání typů vět l dialogické otázky l řečnické otázky l změna mluvnické osoby l ovlivňující vyjádření l expresívní prostředky l psané projevy l sdělení bez přímého kontaktu l grafická přehlednost l více času na jejich vznik slohová stavba sdělení l slohový postup l popisný l vyprávěcí l výkladový l úvahový l informační vztahují se na psané i mluvené projevy slohové útvary veřejné komunikace l referát l přednáška l popularizační l vědecká l komentář l vystoupení v diskuzi l projev l proslov l řeč l projev v rozhlase/TV l diskuze l beseda l debata l interview přednáška l úvod l stať l závěr l někdo si píše text doslovně, většina jen osnovu, někdo zcela improvizuje prostředky řečnického slohu l sugestivní l opakování jazykového vyjádření l anafora l diafora l tautologie l pleonasmus l enumerace l rektifikace l perioda l citáty prostředky řečnického slohu l emfatické l zvolání l řečnická otázka l názorné l přirovnání l zaokrouhlování l přísloví, bajka, anekdota, osobní zážitek l parabola, hyperbola l nepřímá pojmenování l dramatické l gradace nejčastější chyby l mluvní manýry l parazitní zvuky l vyšinutí z vazby l atrakce l zeugma l kontaminace l fráze, floskule, slovní smog spisovná výslovnost l styl základní l styl pečlivý l styl běžný l výslovnost viz skripta l výslovnost cizích slov zvukové prostředky souvislé řeči l členění řeči l rytmus l frázování l slovní přízvuk l modulace l dynamika řeči l větný přízvuk l intonace l modulace barvy hlasu l tempo řeči je v průměru 95 – 105 slov za minutu optické prostředky řeči l mimika l gestikulace osobnost řečníka l dominantní postavení l odborné kvality l působí na posluchače ještě dříve než začne mluvit (příchod, představování) l sledovat zájmy posluchačů l aktivizace posluchačů l empatie l přiměřený „oční kontakt“ osobnost řečníka l pozor na „bublinu osobního prostoru“ l nerozlišovat „já“ a „vy“, ale vtáhnout posluchače do výkladu – jen „my“ l tréma l ovládání svých nálad l vyvarovat se nadměrného emočního vzrušení l zvyšovat svou aktivní slovní zásobu (3 – 10.103 slov) potíže a jejich rozbor l vinen je lektor l nepřipraven odborně l nepřipraven metodicky l podcenění posluchačů l neznalost ústní komunikace l nespolečenské chování l neobratnost při manipulaci s technikou l špatné prostředí l velký sál, špatná akustika l nezdravé prostředí l nevhodné umístění řečníka l špatné, nepohodlné vybavení sálu l vinen je posluchač l hlad nebo těsně po jídle l podcenění řečníka l neschopnost sledovat výklad pro jeho velkou náročnost potíže a jejich rozbor l výklad nabitý informacemi l výklad chudý na informace l afektovaný výklad l výklad trvale znevažující hodnotu sdělovaných informací konec!