Základy astronomie a
astrofyziky
fyzika sluneční soustavy, faktografie
sluneční soustavy
pohyb planet
• Země obíhá kolem Slunce v rovině ekliptiky, jež svírá s
rovinou světového rovníku úhel  = 23o27´
• pohyb Slunce během roku po hvězdné obloze se děje
právě po ekliptice,pohyb planet po hvězdné obloze v
průběhu roku je mnohem složitější
• rozlišujeme některé význačné polohy:
1) konjunkce
2) opozice
3) největší elongace
pohyb planet
• ad 1) nastává při shodné
rektascenzi dvou objektů,
u tzv. vnitřních planet (Venuše,
Merkur) rozlišujeme k. dolní
(planeta je mezi Zemí a Sluncem)
a horní k. v opačném případě
• ad 2) je opakem 1) a nastává v okamžiku, kdy se liší rektascenze dvou těles
o 180o, je to nejpříznivější poloha k pozorování těleso kulminuje o půlnoci,
je-li v opozici se Sluncem, nemůže nastat pro vnitřní planety a Slunce
• ad 3) je to největší úhlová vzdálenost od Slunce, které dosáhne některá z
vnitřních planet
• někdy se lze setkat i s pojmem kvadratura, pro vnější planetu nastává, je-li
její elongace 90o
pohyb planet
• siderická perioda - 1 oběh planety kolem Slunce vzhledem
ke hvězdám
• synodická perioda - čas mezi dvěma po sobě následujícími
konjunkcemi planety se Sluncem. Pro vnitřní planety platí
Tsyn = Tsid/(1 – Tsid), pro vnější T syn = Tsid/(Tsid – 1)
• při pohledu ze Země vytvářejí dráhy planet na hvězdné
obloze v průběhu roku „smyčky“, blíže ve cvičení v
planetáriu
finále …