Čínsko-sovětská roztržka: příčiny a důsledky •období mezi lety 1958-1964 •Sovětská svaz a Čína vítěznými mocnostmi druhé světové války •SSSR Stalin pod kontrolou celou zemi,vláda komunistů nezpochybnitelná •situace v Číně nejistá, ve 20. letech probíhala v Číně občanská válka •dva hlavní znepřátelené strany: Kuomintang a komunisté, respektive mocenský boj Čankajška a Mao Ce-tunga •po válce boje v Číně obnoveny •Čankajšek ztratil pozice a byl nucen odejít na Tchai-wan. •Mao vyhlásil v říjnu 1949 Čínskou lidovou republiku (ČLR) pod vládou komunistů •obě strany zájem Čínu sjednotit, ovšem podle svých představ •sledovaly chování hlavních světových supervelmocí – SSSR a USA • •Čankajšek americkou podporu •postoj SSSR k Maovi a komunistům zdrženlivější •Stalin by raději viděl Čínu rozdělenou a tím pádem oslabeno, uvědomoval si nebezpečí, jaké v sobě skýtá mít za souseda takto silnou mocnost •obával se, že porážka Čankajška na pevninské Číně podnítí Spojené státy k ozbrojené pomoci svému spojenci •Mao Ce-tunga Stalin podpořil až koncem roku 1949 •V prosinci 1949 přijel Mao do Moskvy, moskevské vedení by sice rádo vidělo Čínu jako jednoho ze svých dalších poslušných satelitů, to bylo nemyslitelné •Na druhé straně i Mao potřeboval záruky udržení pekingského komunistického režimu – a tu mu mohl dát pouze Stalin •Mao částečně ustoupil, když uznal nezávislost Mongolska (vzniklé Mongolské lidové republiky), neboť si do té doby Čína v podstatě nárokovala toto území • •sblížení mezi ČLR a SSSR vyvrcholilo14. února 1950, podepsána Smlouva o družbě, spojenectví a vzájemné pomoci. •Vzájemné vztahy se zkomplikovaly po vypuknutí korejské války v červnu 1950 •Mao ochoten zapojit se do války pouze s podporou SSSR. Stalin otevřenou podporu neslíbil •Čína se do války zapojila, zárodky prvních problémů mezi oběma mocnostmi •do poloviny padesátých let konflikty utlumovány • •nástup Chruščova změnil situacim, Chruščov odsoudil na XX. sjezdu KSSS Stalinův kult osobnosti, Mao velmi zděšen i když měl se Stalinem na některé věci odlišné názory, respektoval ho jako hlavu světového proletariátu. •kult osobnosti –Mao se jej snažil v Číně budovat •během roku 1956 naléhal na Chruščova, aby neprodleně skoncoval s demokratizačními procesy v Polsku a Maďarsku •Chruščov se v této době snažil o „mírové soupeření“ komunismu s kapitalismem, Čína však naléhala na přehodnocení této koncepce •Mao nabádal Chruščova, aby ČLR a SSSR využily kvantitativní převahy nad USA a počínaly si mnohem agresivněji •Mao demonstroval v roce 1958, jednotky ČLR ostřelovaly dva pobřežní ostrovy Ma-tsu a Quemoy, které byly v držení Čankajška • •1958 Mao nastínil svou hospodářskou politiku „velkého skoku“ • (1958-60) – ekonomický propad a 30 milionů mrtvých (hladomor, násilí) •potvrzená na VIII. sjezdu KS Číny v květnu 1958, kterou chtěl během několika málo let modernizovat čínské hospodářství •SSSR Maa varoval, že je to nerealistické, Mao se nedal odradit, pro Čínu hospodářská krize •důležitou historickou skutečností, která umožnila provedení tohoto dobrodružství, je zvyk čínských mas poslouchat pokyny shora, tzn. od vládnoucí třídy •Mao se chtěl přiblížit průmyslové a technické vyspělosti sovětského svazu a později i západních mocností •orientace na výrobní, tzn. těžký průmysl, tak jak bylo v socialistických zemích, průmyslový potenciál nebyl na úrovni, která mohla dosáhnout tohoto pokroku •konsolidace existujících zemědělských družstev v období první pětiletky a následné přetvoření do Lidových komun, tzn. největší jednotky kolektivizovaného venkova •základním úkolem mobilizace venkovského obyvatelstva napomáhajícího ekonomickému růstu •komuny kombinací několika kolektivizačních jednotek, počet rodin v komuně okolo 4-5000, velkokapacitní komuny až 20 000 rodin • • • •na přelomu července a srpna 1958 se uskutečnila schůzka nejvyšších vládních představitelů obou zemí, bez výsledků •červen 1959 podepsána konzulární smlouva •v říjnu navštívil Chruščov Peking a otevřeně kritizoval „velký skok“ •Zhoršení situace, ČLR začíná více spolupracovat s ostatními komunistickými zeměmi (s výjimkou Jugoslávie a Mongolska) a sepisuje s nimi smlouvy o přátelství a konzulární dohody (s Československem 7.5. 1960) •Na setkání zástupců komunistických a dělnických stran v Bukurešti, 24.-26. června 1960 se prokázala nemožnost dohody mezi oběma mocnostmi •na vzájemných hranicích první malé konflikty •SSSR odvolal z Číny své poradce • •koncem roku 1962 kritizovala ČLR sovětské ústupky USA v době kubánské raketové krize •Čína postupně do izolace, •1963 podepsaly SSSR, USA a Británie smlouvu o zákazu jaderných zkoušek jinde než pod zemí, Čína ji odmítla •Jaderné otázky vůbec hrály významnou úlohu v celé čínsko-sovětské roztržce •SSSR v polovině 50. let ochoten částečně se o jaderné tajemství podělit •v roce 1957 vypustil SSSR Sputnik, reagovala Čína, pod vlivem vychloubačné Chruščovovy rétoriky, dalšími výzvami k agresivní politice vůči USA •SSSR následně přehodnotil své závěry a odmítl dát své informace Číně k dispozici •po odmítnutí smlouvy z roku 1963, pokračovala Čína v samostatném jaderném výzkumu •výsledky se dostavily 16. října 1964, kdy provedla první úspěšný jaderný pokus (Vodíkovou pumu vyzkoušela Čína úspěšně 17.6. 1967) • •Čína se stala jadernou velmocí a její ambice rostly, Mao neváhal označit Sovětský svaz za nepřítele. Podle něj zradil původní myšlenky marxismu-leninismu •Došlo k polemikám, zda se prapůvodům myšlenky komunismu více blíží Čína či SSSR. •Čína si začala znovu klást územní nároky. SSSR sice byl ochoten jednat (samotná jednání začala v únoru 1964), ale nalézt shodu bylo nemožné •V srpnu 1964 byly konzultace přerušeny, SSSR se nacházel v politické krizi •Chruščov odstaven a na jeho místo nastoupil Leonid Brežněv • Zdroje: •https://www.valka.cz/10584-Roztrzka-mezi-Cinou-a-SSSR •https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=2160 Smlouvy SALT 1 a ABM (1972) jako mezník v jaderném zbrojení •americký prezident Richard Nixon a nejvyšší představitel Sovětského svazu Leonid Brežněv ukončili podpisem smlouvy první, tříletou etapu jednání o omezení strategických zbraní mezi SSSR a USA (SALT 1) •Součástí dohody smlouva o nerozmisťování systémů raketové obrany (ABM) pro ochranu své země •SALT 1 (Strategic Arms Limitation Talks) - první jednání o omezení strategických zbraní bylo zahájeno v listopadu 1969. Ukončeno bylo podpisem smlouvy v květnu 1972 •Dohoda omezovala na pět let tehdejší počet mezikontinentálních balistických raket a stanovila stropy pro rakety na ponorkách •Součástí byla smlouva o nerozmisťování systémů raketové obrany - ABM (Anti-Ballistic- Missiles) • • • •Ve smlouvě se obě strany zavázaly nepoužívat systém ABM pro obranu své země, tedy ani nebudovat základny pro takovou obranu, a nevyužít systém pro obranu jakékoli jiné oblasti •Výjimkou je jedna základna pro každou ze stran, která však smí mít kapacitu nejvýše 100 protiraket •Rusko (dříve SSSR) využívá obranný protiraketový systém pro Moskvu, USA se rozhodly pro Grand Forks v Severní Dakotě, v roce 1976 ale systém v tomto místě zrušily •Systémem protiraketové obrany ABM se ve smlouvě rozumí protirakety, jejich odpalovací zařízení a radiolokační stanice protiraketové obrany • •Původně směly signatářské země vybudovat dva obranné protiraketové systémy (jeden kolem hlavního města, druhý kolem základny mezikontinentálních raket) s maximálně 100 odpalovacími zařízeními a 100 protiraketami v dosahu okrsku o poloměru 150 kilometrů •Protokol k dohodě z roku 1974 počet těchto oblastí snížil na jednu, přičemž země smí toto místo změnit, ale musí druhou stranu předem informovat, a to v roce revize smlouvy •Ta má být projednávána každých pět let. •Smlouva jejím signatářům zakazuje vyvíjet, testovat a používat systémy ABM či jejich komponenty, ať už umístěné na zemi, na moři, ve vzduchu či ve vesmíru •Strany se dále zavázaly, že nebudou vyvíjet, testovat ani používat odpalovací zařízení, které by bylo schopno odpálit současně více než jednu protiraketu •Odpalovací zařízení nesmí být modifikována •Smlouva dále zakazuje vyvíjení raket země-vzduch, které by bylo možné použít proti mezikontinentálním balistických střelám či balistickým střelám odpalovaným z ponorek •Od smlouvy, která není časově omezena, má strana právo odstoupit v případě, že jsou ohroženy její vyšší zájmy. Musí však druhou stranu o svém úmyslu informovat šest měsíců předem. • Zdroje: •https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1453541-nixon-a-breznev-uzavreli-prvni-dohodu-v-ramci-salt-1 Snahy o odzbrojení (50. – 80. léta) • •snahy o omezení zbrojení po 1. světové válce vyjádřeny i v Paktu Společnosti národů •Podle článku 8 Paktu "zachování míru vyžaduje, aby zbrojení bylo omezeno na nejmenší míru, jež postačí k bezpečnosti státu a ke splnění mezinárodních závazků společnou akcí". •Úkolem Rady Společnosti národů bylo připravit programy tohoto omezení s přihlédnutím k zeměpisné poloze a k zvláštním poměrům každého státu •Členové Společnosti národů se v Paktu zavázali, že budou "vzájemně co nejupřímnější a nejúplněji oznamovat všechny údaje o míře svého zbrojení". •ustanovení se v praxi neuplatnila. Nezdarem skončila Odzbrojovací konference konaná v letech 1932-1934 (rozpory mezi Německem, Japonskem a ostatními státy) • • •Předpoklady pro právní úpravu regulace zbrojení a odzbrojení se vytvořily až po 2. světové válce spolu se vznikem Organizace spojených národů v roce 1945 •Podle Charty OSN "Valné shromáždění může projednávat obecné zásady součinnosti při udržování mezinárodníhomíru a bezpečnosti, zahrnující v to zásady, jimiž se má řídit odzbrojení a regulace zbrojení a může, pokud jde o tyto zásady, činit doporučení členům nebo Radě bezpečnosti anebo členům i Radě zároveň„. •Podle článku 26 Charty OSN se Radě bezpečnosti ukládá, aby za pomoci Vojenského štábního výboru vypracovala plány na zavedení systému úpravy zbrojení a předložila je členům Organizace spojených národů •Rada bezpečnosti OSN tyto úkoly do současnosti nerealizovala, důvodem zhoršení vztahů mezi státy a politické rozdělení světa •Otázkou odzbrojení se zabývalo pouze Valné shromáždění OSN, popřípadě další orgány v rámci OSN (např. Komise pro odzbrojení), nebo orgány působící mimo OSN, ale v těsném kontaktu s ní a podle jejího doporučení (např. Výbor pro odzbrojení, Konference o odzbrojení) •Pouze dílčí úspěchy v regulaci zbrojení v prvních desetiletích po 2. světové válce z důvodu značné nedůvěry mezi SSSR a Západem •1959 uzavřena Smlouva o Antarktidě, na jejímž základě jsou v Antarktidě zakázána jakákoli opatření vojenského charakteru (článek 1 ) •první mezinárodní smlouva, která vytvářela trvale demilitarizovanou a neutralizovanou zónu. Zakazuje rovněž jakékoli jaderné výbuchy a ukládání jaderného odpadu v Antarktidě •Významnými smlouvami s obecnou působností, které byly uzavřeny v 60. letech, jsou Smlouva o zákazu zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, v kosmickém prostoru a pod vodou z roku 1963 a Smlouva o nešíření jaderných zbraní z roku 1968 •Obě smlouvy se týkají nejnebezpečnějších zbraní, tj. jaderných zbraní, které jsou zbraněmi hromadného ničení •1972 uzavřena první a na dlouhá léta i jediná mnohostranná odzbrojovací smlouva- Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení •úmluva zakazuje pouze bakteriologické (biologické) zbraně, i když do počátku 70. let se k otázce chemických a biologických zbraní přistupovalo jako k jediné záležitosti, vyžadující jednotný přístup. •Státy se dohodly oba aspekty od sebe oddělit, aby se podařilo dosáhnout urychleného zákazu biologických zbraní •Důvodem uzavření samostatné úmluvy o biologických zbraních skutečnost, že tyto zbraně byly z vojenského hlediska považovány za méně významné vesrovnání s chemickými zbraněmi, a proto uzavření dohody mezi USA a tehdejšími socialistickými státy bylo v této oblasti snazší. •Zlepšení vztahů mezi USA a SSSR koncem -60. a začátkem 70. let se projevilo v přijetí i několika dvoustranných sovětsko-amerických smluv o omezení zbrojení (např. SALT I z roku 1972) •V roce 1974 byla zahájena také jednání mezi státy NATO a Varšavské smlouvy o snížení konvenční výzbroje a ozbrojených sil ve střední Evropě. Výrazem určitého zlepšování mezinárodních vztahů v nejširším mezinárodním měřítku bylo konání 1O. Zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1978 (1. zvláštní zasedání věnované odzbrojení). •nejreprezentativnější mezinárodní shromáždění , které se k otázce odzbrojení do té dobysešlo. •Na zasedání přijat Závěrečný dokument, obsahující Akční program, kterýměl být základem pro odzbrojení •Koncem 70. a počátkem 80. let dochází opět k zhoršování vztahů mezi USA a SSSR a k novému rozvoji zbrojení •Nedůvěra mezi Východem a Západem rostla a jejím projevem neúspěšné 12. zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1982 (2. zvláštní zasedání věnované odzbrojení) •Nepodařilo se dosáhnout výraznějšího pokroku v jednání mezi NATO a Varšavskou smlouvou o konvenčních zbraních ve střední Evropě. •Vyvrcholením napětí mezi Východem a Západem bylo instalování raket středního a kratšího doletu ve státech NATO a Varšavské smlouvy v první polovině 80. let. •V polovině 80. let nastal zlom v důsledku změny přístupu sovětské zahraniční politiky •Výrazem zlepšování vztahů a růstu důvěry bylo přijetí Závěrečného dokumentu stockholmské konference o opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti a o odzbrojení v Evropě v roce 1986 •dokument se týkal oznamování určité vojenské činnosti a následných inspekcí ověřujících tyto informace •Pozitivní změny ve vztazích mezi státy Východu a Západu umožnily zahájit proces reálného odzbrojení. •Historickým mezníkem odzbrojovacího procesu podepsání Smlouvy mezi USA a SSSR o likvidaci raket středního a kratšího doletu4 (zkráceně INF) dne 8. 12.1987 •smlouva má evropský význam, přestože její působnost není omezena pouze na tuto oblast •Většina rozmístěných raket středního a kratšího doletu byla totiž instalována nebo namířena na evropský region •Podle Memoranda připojeného k smlouvě byly sovětské rakety středního a kratšího doletu rozmístěny na území SSSR, ČSSR a NDR a americké rakety na území spojenců USA v NATO (tj. v SRN, ve Velké Británii, v Itálii, v Belgii a v Nizozemsku). Přitom rakety středního a kratšího doletu likvidované podle Smlouvy mezi USA a SSSR o likvidaci raket středního a kratšího doletu představovaly 4 % celkového objemu jaderných zbraní SSSR a USA. • •smlouva důležitá zejména z vojenskostrategického hlediska, obě supermocnosti se dohodly zničit především destabilizující systémy. •Smlouva mimořádný význam i v politicko-psychologické rovině. •Odvážnými politickými rozhodnutími lze "rozetnout" i nejsložitější uzel vojensko-politických problémů a napomohla k radikálnímu zlepšení mezinárodní situace •Změny ve státech střední a východní Evropy koncem 80. let a počátkem 90. let usnadnily dokončení mnohaletých jednání o některých smlouvách a rozšířily proces odzbrojení •1990 uzavřena Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě - stanovila maximální hranice výzbroje obou vojenských aliancí Zdroje: •https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=8&ved=2ahUKEwij2e2difXlAhVDiVwKHYpvA UkQFjAHegQIBxAI&url=https%3A%2F%2Fmv.iir.cz%2Farticle%2Fview%2F1203%2F1252&usg=AOvVaw1Ok9-GqoNqM2OE LrXveppm •