Archivní síť Archív •1. Archív jako instituce, v níž jsou uloženy archiválie •2. Archív jako soubor písemností vzešlých z činnosti nějakého původce •3. Archív jako budova • •V ČR archívy spadají pod ministerstvo vnitra Archiválie •Archiválie jsou záznamy vybrané - vzhledem k době vzniku, obsahu, původu a vnějším znakům - k trvalému uchování a přijaté do evidence archiválií. Ukládají se ve veřejných a soukromých archivech, jimž byla pro jejich činnost udělena Ministerstvem vnitra akreditace. •Archivy všestranně pečují o archiválie, dbají na jejich bezpečné uložení, odborně je zpracovávají a zpřístupňují. Archivní síť ČR Další archívy •Archív bezpečnostních složek • Národní archív ČR •= ústřední archív České republiky •Stará se především o cenné dokumenty, které vznikly v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů a jejich historických předchůdců •Do konce roku 2004 nesl název Státní ústřední archív Národní archív ČR Narodni_archiv_-_I._oddělení.jpg Národní archív ČR 800px-National_Archive,_Prague_Chodov.jpg Státní oblastní archívy •Praha, Třeboň, Plzeň, Litoměřice, Zámrsk •Na Moravě a ve Slezsku nesou jiný název – Moravský zemský archív v Brně a Zemský archív v Opavě •Každý z nich má pod sebou další organizační jednotky, kterými jsou okresní archívy Co nalezneme v archívu? Obsah archívů •Archiválie jsou roztříděny do archivních fondů •AF = soubor archiválií vzniklý výběrem z činnosti jednoho původce (fyzická, právnická osoba nebo instituce) •Existuje také archivní sbírka – soubor archiválií od více původců, musí mít společný znak Základní členění fondu •Obvykle vychází z povahy archiválií 1.Listiny 2.Knihy – vedené k úřední potřebě 3.Spisový materiál – veškeré písemnosti vzešlé z vnitřní správy 4.Účetní materiál – veškeré písemnosti, které sloužily k účetní evidenci 5.Ostatní dokumenty – archiválie nepísemné povahy – mapy, pečetidla, plány apod. Původci •Určení původce je klíčový úkol archiváře •Podle původce se rozlišují archivní fondy jednoduché – pouze jedna kancelář nebo složené – fond měl jednoho původce, ale více kanceláří – typicky instituce; existují také smíšené fondy Pořádání fondu •Při tvorbě archivního fondu se uplatňuje provenieční princip – archivní fondy respektují strukturu původce •Existuje ještě starší princip – pertinenční – dnes se již příliš nepoužívá, archiválie byly členěny ne podle původce, ale podle vzájemného vztahu Archivní pomůcky Archivní pomůcky •Slouží pro orientaci v archívu, resp. archivních fondech • •Inventáře •Katalogy •Rejstříky a tematické rejstříky •Průvodce po archivních fondech • Inventář •Základní evidenční pomůcka •Poskytuje základní orientaci v archivních fondech •Soupis všech inventárních jednotek archivního fondu •Obvykle se skládá z úvodu, který obsahuje základní informace o fondu a jeho původci a z vlastních inventárních záznamů, součástí může být rejstřík Katalogy •Účelem katalogizace je zpřístupnění archivních fondů, archivní katalog pak slouží především pro orientaci badatelů •Obvykle se rozlišují dva druhy katalogů – systematický a tématický •Podobně jako inventář musí být doplněný úvodem • Systematický katalog •Odpovídá systému uspořádání fondu, resp. struktuře inventáře – od něj se liší větší podrobností •Obvykle se v něm uvádí regesty jednotlivých položek •Musí obsahovat rejstřík, jmenný a věcný Tematický katalog •Vychází z více fondů nebo klidně i více archívů •Zachycuje dokumenty, které se vážou k vybranému tématu • Rejstříky •Od katalogu se liší tím, že obsahují pouze stručné heslo a odkaz na signaturu archiválie •Často bývají v podobě kartotéky Průvodce po archivních fondech •Přinášejí základní informace o archivních fondech uložených v daném archívu •Obsahují informace o možnostech využívání jednotlivých fondů, součástí je taky popis původce a jeho historie •V českém archivnictví se vytvářejí od roku 1954 Díky za pozornost! totentanz, zaltar bony lucemburské, 1349.jpg