Diferencovaná výživa Mgr. Alexandr Burda • •Schopnost těla přijímat živiny, využít energii i metabolovat se liší podle věku, pohlaví, zdravotního stavu a objemu svalové hmoty jedince. • • •Dalšími vlivy jsou životní prostředí a intenzita duševní nebo fyzické činnosti. • • •Z těchto důvodů je nutno stravu diferencovat. Proč diferencovaná výživa? Kritéria pro diferencovanou výživu 1.Podle energetických nároků – záleží na bazálním metabolismu, na intenzitě tělesné práce, teplotě okolí 2. 2.Podle potřeby živin – záleží na věku, pohlaví a zaměstnání 3. 3.Podle zdravotního stavu – různé druhy diet podle výživových omezení, která jsou dána podstatou onemocnění, v rekonvalescenci zavádíme léčebnou výživu 4. 4.Podle finančních možností • Členění výživy dle věku •Výživa v těhotenství •Výživa kojících matek •Výživa novorozenců •Výživa batolat •Výživa dětí •Výživa adolescentů •Výživa dospělých •Výživa seniorů Výživa v těhotenství •Běžná délka těhotenství je 40 týdnů. Během těhotenství se nedoporučuje větší nárůst hmotnosti než 10 – 15 kg, •V průběhu prvních tří měsíců by se neměl zvyšovat energetický příjem, od 4. měsíce by měl vzrůst asi o 15%. Při velkém nárůstu tělesné hmotnosti je riziko vzniku těhotenského diabetu a hypertenze. •Porod donošeného plodu nastává ve 38. – 42. týdnu těhotenství, Porod mezi 28. – 38 týdnem je předčasný – rodí se nedonošené dítě. •Po porodu nastává šestinedělí (období 6 týdnů), kdy se obnovuje normální stav děložní sliznice, organismus ženy se vrací do původního stavu před těhotenstvím a obnovují se také normální menstruační cykly. • Výživové nároky během těhotenství •Větší přísun proteinů (výstavba těla plodu), důsledkem nedostatku proteinů může být předčasný porod a nízká porodní hmotnost novorozence •Minerální látky – vápník zabraňuje osteoporóze, železo zabraňuje anémii, jód je prevencí poruch nervového systému dítěte, •Vitamíny – B, C, lipofilní vitamíny, kyselina listová (B10) • • •Omezení kofeinu, zcela vyloučit alkohol a návykové látky (drogy, kouření) • Rizikové faktory v těhotenství •Některé léky (teratogeny), různé druhy záření včetně RTG záření •Vysoký věk matky (riziko Downova syndromu) •Alkohol , Kouření, drogy – u dítěte se může rozvinout fetální alkoholový syndrom •Pohlavní choroby, AIDS (přenos viru HIV z matky na plod), •Dědičné choroby, zarděnky – virus může těžce poškodit plod •Toxoplasmóza – přenášejí ji kočky. Infekce nemá vážnější charakter pro zdraví člověka, ale je nebezpečná pro těhotné ženy. •Vývoj plodu pozitivně ovlivňuje fyziologický stav organismu matky, pobyt v klidném prostředí bez stresových faktorů. •Výživu těhotné ženy má v průběhu těhotenství sledovat gynekolog. • • • VÝŽIVA KOJÍCÍCH ŽEN •Po porodu zahajuje a udržuje tvorbu mléka (= laktaci) hormon prolaktin. Stimuluje růst mléčné žlázy. • •Výživové nároky kojících žen: • •Větší přísun proteinů , které žena potřebuje na produkci mateřského mléka •Esenciální aminokyseliny, esenciální mastné kyseliny •Minerální látky – vápník, fosfor, železo zabraňuje anémii (maso, játra) •Vitamíny – B, vitamín C (zvyšuje odolnost proti infekci), vitamín D (ovlivňuje metabolismus vápníku) •Větší nároky na pitný režim, což souvisí s tvorbou mléka a kojením •Omezení kofeinu, zákaz alkoholických nápojů a návykových látek • • Výživa novorozence •Novorozenec je dítě v prvních třech měsících po narození. •Hlavním zdrojem jeho výživy je mateřské mléko. Oproti kravskému mléku má mateřské mléko méně bílkovin a solí, obsahuje 60 % laktalbuminu a 40 % kaseinu. • Mateřské mléko má více laktózy, vápníku a železa, obsahuje protilátky (imunoglobuliny). •Normální stav výživy se nazývá eutrofie, mírné zhoršení výživového stavu se označuje jako dystrofie. Atrofie je těžká výživová porucha, k níž dochází při poruchách vstřebávání, vrozených metabolických vadách, chronických infekcích. Rizika výživy novorozence •Laktózová intolerance spojená s celiakií – děti nejsou schopny metabolizovat laktózu, ta je nahrazena glukózou nebo sacharózou. V pozdějším věku je nutné dodržovat bezlepkovou dietu • •Alergie na bílkovinu kravského mléka – projevuje se průjmy, ekzémy. Místo kravského mléka se používá kozí mléko nebo jeho náhražky Výživa kojenců •Kojenec je dítě do jednoho roku. •Hlavním zdrojem jeho výživy je mateřské mléko. •V kojeneckém věku se mohou rozmnožit tukové buňky. Je –li kojenec obézní, bude jedinec obézní pravděpodobně i v dospělém věku. Výživové nároky kojenců •Mateřské mléko, případně umělá výživa (Sunar, Feminar), která však na rozdíl od mateřského mléka neobsahují protilátky, které kojence chrání před infekcemi. •Podává se vitamín D (od 2 týdnů) •Ovocné a zeleninové šťávy (od 4 – 6 měsíců) •Tekuté kaše (ovesná, krupicová, ovocná s piškoty) – od 6 měsíců věku •Masové a zeleninové přípravky – od 6 měsíců věku. • Dušená a vařená zelenina s libovým masem nebo žloutkem, do 1 roku • věku se žádné jídlo nesolí (zátěž pro ledviny) • Výživa batolat •Batolata jsou děti od jednoho do tří let věku. V tomto období se oproti předchozímu období zpomaluje růst a klesá zejména potřeba energie a bílkovin. • Jídelníček batolete obsahuje v principu tři hlavní jídla a u dětí velmi pohyblivých ještě jednu, případně dvě mezidávky. •Při prořezávání prvních zubů ve druhém roce života nabízíme stravu, která zapojuje činnost kousání a žvýkání. Postupně opouštíme speciální stravu. •Dávka mléka 0,25-0,5 l denně. •Je třeba dát pozor na nadbytečné množství kapusty, luštěnin, hlávkového salátu i celozrnného chleba s kůrkou, zejména u dětí, které se nenaučily dobře kousat a rozžvýkávat stravu. •Brambory, zeleninu a maso již nemixujeme a nelisujeme, rozmačkáme je vidličkou nebo na drobno pokrájíme. • • Výživa dětí •Výživové nároky dětí od 3 do 10 let se postupně s přibývajícím věkem snižují a přibližují se výživě dospělých • •Výživové nároky •Děti mají jíst pětkrát denně, nezbytná je snídaně •Děti mají pít více než dospělí, ve školách se proto zavádí pitný režim •Důležité je, aby děti získaly správné výživové návyky , skladbu stravy dětí musí ovlivňovat rodiče , aby u nich nevznikly návyky na nevhodné pokrmy – hamburgery, sladkosti, a to, že nemají rády zeleninu Výživa adolescentů •Zahrnuje děti od 10 let do 18 let. •Výživa se značně blíží výživě dospělých. Nejvyšší nároky na energii a živiny přicházejí v období růstového skoku, přibližně v období puberty, kdy celkový růst doprovází růst svalové hmoty a ukládání rezervních tuků. •V období puberty začíná významně působit na růst organismu růstový hormon SOMATOTROPIN. Stimuluje syntézu bílkovin a růst dlouhých kostí v epifýzách. •Nedostatečná výživa v tomto období může vyvolat poruchy růstu, hormonální poruchy, poruchy menstruace. •Vytváří se tukové buňky, které mohou být základem obezity v dospělosti. Výživa dospělých •Diferencuje se podle: •1. charakteru práce •2. pohlaví •3. věku •4. zvláštních výživových podmínek • •Ve zvláštních pracovních podmínkách a zdravotních rizikových podmínkách plní výživa nejen svou základní funkci, ale navíc i funkci preventivní. Mluvíme o tzv. ochranné výživě. • Výživa duševně pracujících •Mají omezený výdej energie, musí jí také méně přijímat •Vláknina (ovoce, zelenina, cereální výrobky) •Často sedavé zaměstnání Výživa těžce tělesně pracujících •Musí přijímat více energie zvýšením podílu tuků ve stravě, těžce pracujícím nadměrný konzum tuků nevadí •Doporučuje se přijímat menší množství jídla, ale častěji. Jednorázové velké množství potravy zatěžuje trávicí systém a způsobuje únavu. • Dostatek proteinů pro tvorbu svalstva Výživa pracujících v chladu •Mají větší ztráty tepla, proto musí přijímat více energie •Podávání horkých nápojů • Práce v mrazírnách Výživa pracujících v horkých provozech •Potřebují méně energie, protože mají menší tepelné ztráty •Pitný režim s ohledem na větší ztráty vody. •Hrozí dehydratace organismu •Skláři, hutníci, slévači… Výživa pracujících s jedy •Pití mléka, které dodává plnohodnotné bílkoviny, působí jako protijed •Nižší konzumace tuků, které mohou zvyšovat vstřebávání některých toxických látek •Pitný režim, aby se urychlilo • vyplavování toxických látek • z těla •Větší příjem vitamínu C • • Výživa pracujících se zářením •Radioaktivní záření je při chronickém působení nebezpečné i při malých dávkách, protože urychluje tvorbu volných radikálů •Pitný režim, aby se urychlilo vyplavování toxických látek z těla • Plnohodnotné bílkoviny (maso, mléko) •Vitamíny B Výživa sportovců •Racionální výživa je u vrcholového a výkonnostního sportu nezbytným předpokladem k podání špičkových sportovních výkonů při současném zachování tělesného a duševního zdraví. Byly sestaveny výživové doporučené dávky pro šest skupin sportovců podle podle míry a typu zatížení: • •skoky, sprinty, víceboje (muži 19 740 KJ, ženy 17 220 KJ) •košíková, tenis, odbíjená, fotbal (20 580 KJ) •veslování, hokej, džudo (21 840 KJ) •vrhy, hody, vzpírání, posilovací trénink (21 840 KJ) •nízkoenergetická skupina , moderní a sportovní gymnastika (10 080 KJ) •kulturisté – velké množství proteinů pro výstavbu svalstva • Rizika výživy sportovců •Racionální výživa je u vrcholového a výkonnostního sportu nezbytným předpokladem k podání špičkových sportovních výkonů při současném zachování tělesného a duševního zdraví. •Riziko zneužívání anabolických steroidů (anabolika) •Anabolika jsou syntetické steroidy odvozené od mužského pohlavního hormonu testosteronu. Mají zvýrazněný stimulační účinek na syntézu bílkovin, zvláště svalových tkání. •Využívají se léčebně, například u mužů s nedostatečnou tvorbou mužských pohlavních hormonů, u žen při osteoporóze po klimakteriu. •Dlouhodobé nadměrné užívání poškozuje organismus – srdce, játra, cévy, zastavení tělesného růstu. Používání anabolických steroidů ve sportu je proto zakázáno. Výživové nároky sportovců •pitný režim u vytrvalostních sportů •příjem minerálních látek, které se ztrácejí potem •nezbytný je přísun energie během výkonu, většinou v podobě lehce stravitelných sacharidů (džusy, iontové nápoje) •nevhodné je kouření, pití alkoholu •nezbytné je dodržování celkové životosprávy, celodenní energetický příjem se doporučuje rozdělit na šest jídel Výživa seniorů •Staří lidé potřebují méně energie. Přispívá k tomu i zpomalení metabolických procesů. Zvyšuje se tendence k obezitě, diabetu, vzniku kardiovaskulárních chorob. • •Výživové nároky: •Snižovat příjem tuků, živočišné tuky nahrazovat rostlinnými oleji •Omezit příjem cholesterolu, snížit konzum vajec •Jíst dostatek ovoce a zeleniny (vitamíny, vláknina) •Mléko a mléčné výrobky (vápník, nedostatek vede k osteoporóze, u žen je osteoporóza zesílena v menopauze z důvodů snížené tvorby hormonů estrogenů) •Omezit solení (NaCl způsobuje otoky, hypertenzi) •Dodržovat pitný režim, aby se zabránilo dehydrataci organismu • Otázky a úkoly do testu •Proč defierencovat výživu? •Vyjmenuj kritéria diferencované výživy. •Charakterizujte výživové potřeby jednotlivých skupin. •Uveďte dva konkrétní příklady doporučených pokrmů a dva nedoporučených pokrmů pro tyto skupiny: •a) Adolescent b) Senior c) Sedavé zaměstnání d) Těžce pracující