ODRŮDY VINNÉ RÉVY BÍLÉ ODRŮDY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Pavlína Šmachová Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám. Pravděpodobně pochází z Rakouska, a jedním z rodičů je pravděpodobně Tramín. Veltlínské zelené se používá do směsí pro známková vína a také jako surovina pro výrobu šumivých vín. Víno je zelenožluté barvy s větší škálou aromatických látek. Na hlubokých hlinitých půdách dominuje vůně lipového květu, na štěrkovitých půdách prvohorních jsou vůně i chuť hořkomandlové, na půdách sprašových se objevuje kořenitost přecházející do pepřnatosti. VELTLÍNSKÉ ZELENÉ C:\Users\uživatel\Documents\Prezentace\Fotky\Odrůdy\Vybrané\VZ.jpg VELTLÍNSKÉ ZELENÉ Synonymum: Grüner Veltliner (10,4 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1941 Odrůda francouzského původu vznikla jako pupenová mutace z odrůdy Pinot gris. Nejlepší kvality dosahuje na vápenitých půdách. Je vhodný pro tvorbu výběrů z hroznů, ale také výběrů z bobulí a botrytických sběrů, současně je výbornou surovinou pro šumivá vína. Zelenožlutá barva, jemná květinová vůně, ve zralém víně se objevuje vůně hrušek, chlebové kůrky i lískových oříšků. Víno je plné, elegantní, nepostrádá nikdy kyseliny a má dlouhý odchod. RULANDSKÉ BÍLÉ C:\Users\uživatel\Documents\Prezentace\Fotky\Odrůdy\Vybrané\RB.jpg RULANDSKÉ BÍLÉ Synonymum: Pinot blanc (4,8 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1941 Ryzlink rýnský je pravděpodobně nahodilým křížencem mezi odrůdou Heunisch a semenáčem Tramínu. Dnes se pěstuje po celém světě a je zařazován mezi nejkvalitnější odrůdy pro bílá vína. Vyžaduje výborné jižní viniční polohy, nejlépe svažité. Žlutozelená barva, vůně s náznakem lipového květu, případně broskví, meruněk,ananasu a kdoulí. Minerální plnost přechází do pepřnaté kořenitosti láhvově zralého vína, které se vyznačuje elegancí díky zvýrazněné souhře mezi kyselinami a extraktivními látkami. RYZLINK RÝNSKÝ C:\Users\uživatel\Documents\Prezentace\Fotky\Odrůdy\Vybrané\RR.jpg RYZLINK RÝNSKÝ Synonymum: Rheinriesling, Riesling (7,5 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1941 RYZLINK VLAŠSKÝ Původ je zatím neznámý a k Ryzlinku rýnskému nemá žádný příbuzenský vztah. Je nejvíce rozšířen v jihovýchodní Evropě, v severní Itálii, Maďarsku, Slovensku, Rakousku a u nás. Žlutozelená barva, u mladých vín převažují ovocné tóny rybízu, případně angreštu, později se objevují vůně lučního kvítí, které se pojí s pikantní kyselinou, střední plností, svěžestí a velmi dobrou pitelností. C:\Users\uživatel\Documents\Prezentace\Fotky\Odrůdy\Vybrané\RV.jpg RYZLINK VLAŠSKÝ Synonymum: Welschriesling (7,8 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1941 Pinot gris vznikl mutací z Pinot noir a je rozšířen po celém světě. Ve slupkách bobulí hroznů je vyšší obsah červeného barviva a mají jemné šedorůžové zabarvení. Výběry z hroznů a bobulí lze při dostatečném obsahu kyselin a extraktu zařadit mezi bílá vína nejvyšší jakosti. Zlatožlutá barva, medově nasládlá vůně s jemným pomerančem. Velmi plné víno, obvykle s vyšším obsahem glycerolu i alkoholu, harmonické, vláčné s utlumeným působením kyselin a s dlouho trvající dochutí. RULANDSKÉ ŠEDÉ C:\Users\uživatel\Documents\Prezentace\Fotky\Odrůdy\Vybrané\RŠ.jpg RULANDSKÉ ŠEDÉ Synonymum: Pinot gris (4,0 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1941 Pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z oblastí na Loiře, vznikl ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc a Tramín. Sauvignon vyžaduje velmi dobré svahové polohy s chudšími, nejlépe štěrkovitými půdami. Zelenožlutá barva, ve vůni z méně příznivých ročníků se objevuje hluchavka až kopřiva. U vín z dobře vyzrálých hroznů jsou vůně černorybízové, angreštové a broskvové. SAUVIGNON C:\Users\uživatel\Documents\Prezentace\Fotky\Odrůdy\Vybrané\SG.jpg SAUVIGNON Synonymum: Sauvignon blanc (4,7 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1952 Kdysi bylo Sylvánské zelené nejrozšířenější odrůdou na Moravě, a proto se mu říkalo lidově „Morávka“. Hrozny jsou středně velké, kompaktní se středně velkými bobulemi velmi příjemné chuti; proto se v minulosti hrozny Sylvánského také konzumovaly jako stolní. Zelenožlutá barva, neutrální harmonická chuť a jemně kořenitá vůně. Vína rychle vyzrávají do vláčné plnosti a kulatosti, kdy se prezentují příjemným dojmem celistvosti. SYLVÁNSKÉ ZELENÉ C:\Users\uživatel\Documents\Prezentace\Fotky\Odrůdy\Vybrané\SZ.jpg SYLVÁNSKÉ ZELENÉ Synonymum: Sylvánské, Grüner Silvaner (0,6 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1941 Tramín je geneticky velmi podobný volně rostoucí lesní révě, z níž mohl vzniknout nahodilým křížením s některou dávnou kulturní odrůdou pěstovanou Římany. Jedná se aromatickou odrůdu s vyšším obsahem barviva ve slupkách bobule. Zlatožlutá barva, výrazná medově hrozinková vůně se závany aromatických látek čajové růže a při láhvové zralosti i skořice a pomeranče. Víno je velmi plné, s vyšší viskozitou a jeho harmonie je založena na nižším obsahu kyselin a často i na zbytkovém cukru. TRAMÍN ČERVENÝ C:\Users\uživatel\Documents\Prezentace\Fotky\Odrůdy\Vybrané\TČ.jpg TRAMÍN ČERVENÝ Synonymum: Tramín, Gewürztraminer (3,1 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1941 Původ není jednoznačný, ale stejně jako Neuburské vznikla i tato odrůda nahodilým opylením Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného. K nám se odrůda rozšířila z Dolního Rakouska. Vzhledem k nízkému obsahu kyselin zraje víno poměrně rychle, využívá k urychlenému zrání směsí vín této odrůdy s odrůdami pozdními, jako je Ryzlink vlašský. Zlatožlutá barva, velmi neutrální vůně, středně plné a harmonické víno s nižším obsahem kyselin. Při vyšší cukernatosti moštů se objevují i medové tóny. VELTLÍNSKÉ ČERVENÉ RANÉ C:\Users\uživatel\Documents\Prezentace\Fotky\Odrůdy\Vybrané\VČR.jpg VELTLÍNSKÉ ČERVENÉ RANÉ Synonymum: Malvasier, Malvasia (1,5 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1952 Pochází z Burgundska a vznikla křížením odrůd Pinot noir a Heunisch. Je rozšířená po celém světě Spolu s odrůdami Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené se používá k výrobě našich kvalitních šumivých vín. Zelenožlutá až nazlátlá barva s vůní čerstvých jablek, ve vyzrálejším víně je cítit med a lískové oříšky. Z teplých oblastí víno tropického charakteru s vůní manga, smetany, banánů, ananasů, žlutého melounu a někdy medu i karamelu, či másla.. CHARDONNAY C:\Users\uživatel\Documents\Prezentace\Fotky\Odrůdy\Vybrané\CHA.jpg CHARDONNAY (4,0 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1987 Pochází z Rakouska, kde bylo réví této odrůdy údajně v šedesátých letech 19. století vyplaveno Dunajem na břeh u Oberarnsdorfu v oblasti Wachau. Jedná se o nahodilého křížence mezi odrůdami Veltlínské červené a Sylvánské zelené. Světle zlatožlutá barva, v mladém víně jsou vůně ořechů, ve zrajícím přecházejí do vůní červeného ovoce, stoupá viskozita vína a objevují se vůně smetany. NEUBURSKÉ C:\Users\uživatel\Documents\Prezentace\Fotky\Odrůdy\Vybrané\NG.jpg NEUBURSKÉ Synonymum: Neuburger (2,2 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1941 Tato odrůda vznikla křížením Ryzlinku rýnského a Madlenky královské, které v roce 1882 uskutečnil profesor botaniky Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau. V našich zemích došlo k masivnímu rozšíření kolem roku 1930 a tím vytlačil odrůdy Neuburské a Sylvánské zelené. Zelenožlutá barva, muškátově ovocná vůně s tóny grepu či broskve. Středně plné, harmonické a příjemně pitelné víno, nenáročného a svěžího charakteru. MÜLLER THURGAU C:\Users\uživatel\Documents\Prezentace\Fotky\Odrůdy\Vybrané\MT.jpg MÜLLER THURGAU Synonymum: Rivaner (10,9 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1941 Tato moravskou odrůdu s jemným muškátovým aroma byla vyšlechtěna z odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Původní název byl odvozen od začínajících písmen odrůd, ze kterých byl vyšlechtěn. Tedy MOPR. Obsah kyselin je nižší, a proto je nutné pro výrobu suchých vín sklízet hrozny včas. Je vhodná pro výrobu burčáku. Zelenožlutá barva, květinově muškátová vůně, mnohdy s aroma citrusových plodů, lehký charakter vína s příjemnou harmonií, pokud je ve víně dostatek kyselin. MUŠKÁT MORAVSKÝ MUŠKÁT MORAVSKÝ Synonymum: MOPR (1,9 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1987 Odrůda vznikla v ČR křížením odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský. Nejrozšířenější je v mikulovské vinařské podoblasti. Kvalitní, plné víno má svěží a elegantní charakter Ryzlinku rýnského s intenzivnějšími aromatickými látkami širšího spektra, což vytváří příjemnou kořenitost. Zelenožlutá barva, vůně podobná Ryzlinku rýnskému, ale intenzivnější, kdoulově-lipová, víno až mohutné, harmonické, mírně kořenité. AURELIUS AURELIUS (0,3 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1983 Tato aromatická odrůda s vůní muškátu byla vyšlechtěna křížením odrůd Bratislavské biele a Čabaňská perla. Irsai Oliver byla původně rozšiřována jako stolní odrůda a dodnes se často objevuje na zahradních pergolách. Je vhodná pro výrobu burčáku. Světle žlutá barva, muškátová vůně, jemná kořenitost chuti, nižší až nízký obsah kyselin. Po vyzrání plné, s typickou muškátově-kořenitou vůní a nízkým obsahem kyselin. IRSAI OLIVER IRSAI OLIVER (0,4 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1975 Odrůda byla vyšlechtěna v ČR křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Šedočervené bobule mají oválný tvar a tuhou slupku a víno je charakterově podobné Tramínu, mívá nižší kořenitou plnost, ale díky poněkud vyššímu obsahu kyselin mívají vína Pálavy jemnější harmonii a jsou pro mnohé konzumenty přitažlivější. Zlatožlutá barva, tramínová vůně po růžích je doplněna vůní vanilky. Víno plné, s nižším obsahem kyselin, vláčné a s dlouho trvající dochutí. PÁLAVA PÁLAVA (0,8 % z celkové plochy vinic ČR) Zápis do Státní odrůdové knihy 1977