Vývoj spisovné češtiny

(ZS 2021-2022)


Cíle a tematické celky přednášek:


v Shrnout výklad o počátcích vývoje na našem území a o historickém vývoji češtiny

od 10. do 16 století – také z pohledu lingvoliterárního

v Charakterizovat významné etapy vývoje češtiny; zejména v kontrastu doby
před– a pobělohorské; šíře pak tzv. doby střední (pohled lingvistický)

v Podat nástin vývoje českého jazyka v rámci společenského, kulturního a historického kontextu –
specifika doby humanistické a barokní z pohledu lingvoliterárního

v Přiblížit počátky utváření různých strukturních útvarů v rámci procesu utváření českého národního
jazyka (včetně kontaktů se slovanskými, popř. s dalšími evropskými jazyky; pohled lingvistický).

v Seznámit s proměnami vývoje jazyka od 17. stol. do první poloviny 19. století; z pohledu
lingvoliterárního

v Zejména pak (s ohledem na starší vývoj v 19. a 20. století) představit současné trendy vývoje
jazyka; jazykovědná pracoviště a hlavní lingvistické směry, přístupy k jazyku


Požadavky na studenta (místozápočet):


1.    aktivní účast na seminářích (v případě distančního studia prostřednictvím internetu):

1.1              povolena absence v rámci max. dvou seminářů

1.2               v případě neúčasti na II. dvousemináři je nutná doložená omluva

1.3              v případě vyšší neúčasti (do 50 % docházky) je nutno zpracovat samostatnou práci
(II., širší analýzu textu – v rozsahu min. 3 normostran)

1.4              neúčast nad 50 % se neomlouvá, pokud nemá student udělenu (fakultou) odůvodněnou
výjimku:

a)    v návaznosti na studijní stáž, kombinované studium nebo individuální plán

b)   pokud platí některá podmínka sub 1.4 a (viz výše): v takovém případě se zadává rozsáhlejší
seminární práce

2.    zpracování dílčí analýzy textu

3.

4.    (2 normostrany textu)

5.    splnění dalšího úkolu (podle vlastního výběru); podle dohody


Odkaz: vyvoj.cestiny@seznam.cz (heslo: Opava321).


v V případě splnění uvedených požadavků („místozápočtu“) je možné přistoupit ke zkoušce.


Zkouška se bude skládat ze dvou částí:


a)    z písemného testu, jehož následný rozbor je předpokladem pro zadání ústní části (textu
k analýze); lze nahradit ústní částí, před jejímž zahájením si posluchač/-ka losuje 2 otázky


b)   z ústní části:

-       vycházející z rozboru konkrétního textu

-       patrně z rozmezí 16. – 19. století

-       s důrazem nejen na kontext jazykový, ale i společenský a literární


Teoretické poznatky získané při výkladu v rámci přednášek jsou aplikovány v seminářích
při rozboru textů. Na seminářích budou studenti pracovat s ukázkami dobových textů.

Poznámka:

V rámci přípravy seminárního plánu na počátku semestru lze spojit (popř. vynechat) dříve probrané
opakovací bloky a rozdělit některé tematické celky, popř. tematický plán upřesnit.


Literatura:


Základní:


CUŘÍN, F. Vývoj spisovné češtiny. Praha : SPN, 1985... (s přihlédnutím k závěrům soudobé odborné
kritiky)

ŠLOSAR D., VEČERKA R., DVOŘÁK J., MALČÍK P. Spisovný jazyk v dějinách české společnosti. Host, Brno
2009 (klíčové údaje a postupy).


Rozšiřující:


CUŘÍN, F. Vývoj českého jazyka a dialektologie. Praha: SPN 1977.

PLESKALOVÁ, J. Vývoj spisovné češtiny. In: Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha:
Academia 2007, s. 473-498.


Doporučená:


HAVRÁNEK, B. Vývoj českého spisovného jazyka. Praha 1980.

NECHUTOVÁ, J. a kol. Čítanka ze slovanské jazykovědy v českých zemích I. FF MU, Brno 1982.

Ø popř. dílčí literatura k výkladu o jednotlivých lingvistických směrech nebo o přístupech
k jazyku...