Úvod do právní teorie a praxe pracovní právo Marie Sciskalová prostor pro doplňující informace, poznámky prostor pro doplňující informace, poznámky Pracovní právo je soubor právních norem upravujících pracovní vztahy, kde je realizováno právo občanů na práci: • mezi zaměstnanci a zaměstnavateli při realizaci smluvního výkonu práce za úplatu (mzda, plat, odměna); • související a doplňující, na nichž jsou účastny jako jejich subjekty odborové organizace, rady zaměstnanců, úřady práce Pracovní právo neupravuje vztahy týkající se práce, kdy vlastník výrobních prostředků: • pracuje pouze sám na sebe a nikoho nezaměstnává; • pracuje pouze pro své potěšení (hobby). prostor pro doplňující informace, poznámky Funkce pracovního práva •ochranná •organizační •výchovná Ochranná funkce je nejdůležitější, chrání zájmy zaměstnance, jako strany z ekonomického hlediska slabší: • ochrana života a zdraví před nepříznivými vlivy práce a pracovního prostředí • ochrana zájmu na zachování určité sociální úrovně. Vybrané kapitoly z práva prostor pro doplňující informace, poznámky Organizační funkce Dává zaměstnavateli možnost organizovat, řídit práci zaměstnanců, vytvářet podmínky, za nichž se uskutečňuje pracovní proces. Funkce stanoví pravidla, za nichž má fungovat trh práce, vymezuje míru práce odměny za práci. Vybrané kapitoly z práva prostor pro doplňující informace, poznámky motivuje zaměstnance k řádné a pečlivé práci, což se projevuje ve dvou přístupech: • pozitivní – odměňování dobré práce podle jejího přínosu k plnění cíle zaměstnavatele, nejdůležitější roli sehrává institut mzdy nebo platu • negativní – systém sankcí, které mají odradit zaměstnance od porušování právních povinností; dnes již systém represí neexistuje, nalezneme jej jen v podobě výpovědi Vybrané kapitoly z práva prostor pro doplňující informace, poznámky Výchovná funkce směřuje ke zvýšení kultury práce. psychické prožitky – podněty, které jsou vyvolány různými vlivy vzbuzujícími určité chování (jednání či zdržení se) nebo k němu nutí. Nezbytným předpokladem realizace výchovné funkce je znalost právních předpisů. Vybrané kapitoly z práva prostor pro doplňující informace, poznámky Prameny pracovního práva • Listina základních práv a svobod (LZPS) • Občanský zákoník, zákoník práce • Interní normativní akty ( pracovní řád), • Individuální normativní akty (pracovní smlouva). • Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech • Mezinárodní pakt o občanských a politických právech • Evropská sociální charta Rady Evropy • Vybrané kapitoly z práva prostor pro doplňující informace, poznámky Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Část Upravuje § - § První Všeobecná ustanovení 1 - 29 Druhá Pracovní poměr 30 - 73 Třetí Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 74 - 77 Čtvrtá Pracovní doba a doba odpočinku 78 - 100 Pátá Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 101 - 108 Šestá Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu 109 - 150 Sedmá Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce 151 - 190 Vybrané kapitoly z práva prostor pro doplňující informace, poznámky Část Upravuje § - § Osmá Překážky v práci 191 - 210 Devátá Dovolená 211 - 223 Desátá Péče o zaměstnance 224 - 247 Jedenáctá Náhrada škody 248 - 275 Dvanáctá Informování, projednání v pracovněprávním vztahu a oprávnění odborové organizace, rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 276 - 299 Třináctá Společná ustanovení 300 - 363 Čtrnáctá Přechodná a závěrečná ustanovení 364 - 396 prostor pro doplňující informace, poznámky Některé ze zásad pracovněprávních vztahů mohou vzniknout jen se souhlasem (z vůle) fyzické osoby a zaměstnavatele. Zaměstnavatel mj. má povinnost: o zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz diskriminace zaměstnanců, ododržovat zásadu poskytování stejné mzdy nebo platu oposkytovat zaměstnanci informace o pracovněprávních vztazích a zajišťovat projednání s ním, prostor pro doplňující informace, poznámky Zaměstnavatel nesmí mj. • přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, • požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávním vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu, o prostor pro doplňující informace, poznámky Zaměstnanec má právo na přidělování práce je povinen pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních Zaměstnavatel nesmí zaměstnance postihovat že se zákonným způsobem domáhá svých práv Je povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost s odborovou organizací, radou zaměstnanců nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany při práci stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. prostor pro doplňující informace, poznámky Účastníci pracovněprávních vztahů prostor pro doplňující informace, poznámky Zaměstnanec - způsobilost •způsobilost mít v pracovněprávních vztazích práva a brát na sebe povinnosti, •způsobilost k právnímu jednání, tj. způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a povinností. Vzniká u fyzické osoby, která: •dovršila 18 let věku •dosáhla 15 let věku, •ukončila povinnou školní docházku, nestanoví li zákon jinak. prostor pro doplňující informace, poznámky Zaměstnavatel a)způsobilá fyzická osoba b)fyzická osoba podnikající c)právnická osoba. Právnická osoba může jednat: osobně – jednání jejich statutárních orgánů, jsou uvedeni ve společenské smlouvě, zakládací listinou (zřizovací listinou) nebo zákonem. v zastoupení zákonným zástupcem – jednají i jiní její zaměstnanci nebo členové (např. členové družstva): –vnitřním předpisem právnické osoby nebo –je to vzhledem k jejich zařazení obvyklé. prostor pro doplňující informace, poznámky Odborové organizace a další subjekty jednající za zaměstnance Působnosti odborových organizací, rad zaměstnanců a zástupců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) je v souladu s čl. 27 LZPS. Vznikají dobrovolně, zaměstnancům náleží právo sdružovat se s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Na rozdíl od odborových organizací nemají rady zaměstnanců ani zástupci pro BOZP způsobilost k právním úkonům. prostor pro doplňující informace, poznámky Odborové organizace Právo účasti odborů vyplývá ze zákoníku práce a zákona o kolektivním vyjednávání. ZP vymezuje působnost odborových organizaci : – účast v pracovněprávních vztazích, – účast v kolektivním vyjednávání, – fond kulturních a sociálních potřeb, – v jednání za zaměstnance a informování, – kontrola v pracovněprávních vztazích. prostor pro doplňující informace, poznámky Některé ze státní orgánů: –Ministerstvo práce a sociálních věcí a další ústřední správní úřady, –Úřad práce ČR, –Státní úřad inspekce práce (SÚIP) se sídlem v Opavě s 8 Oblastními inspektoráty práce podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce) prostor pro doplňující informace, poznámky Hlavní oblasti kontrolní činnosti SÚIP (ukládají pokuty za přestupky) –součinnost zaměstnavatele s orgány jednajícími za zaměstnance, –rovné zacházení, –pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, –odměňování zaměstnanců, pracovní doba a dovolená, –zvláštní pracovní podmínky některých skupin zaměstnanců, –bezpečnost práce. prostor pro doplňující informace, poznámky Hlavní oblasti kontrolní činnost Úřadu práce České republiky: –dodržování zákazu diskriminace a povinnosti rovného zacházení při vzniku PPV, –oprávněnost zprostředkování zaměstnání, –nelegální výkon práce, –plnění povinného podílu zaměstnanců se zdravotním pojištěním, –správnost postupů při ochraně mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Za zjištěné nedostatky je oprávněn ukládat pokuty za přestupky prostor pro doplňující informace, poznámky Informace v pracovněprávních vztazích Právo zaměstnanců na informace a projednání •je garantováno zaměstnancům v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. uskutečňuje se prostřednictvím: • odborových orgánů, •rad zaměstnanců •zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. prostor pro doplňující informace, poznámky Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ PŘI PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM •zajišťovat zaměstnancům pracovní podmínky, tak aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku, •při zjištění závady učinit opatření k jejímu odstranění, •soustavná kontrola. K ochraně svého majetku jsou zaměstnavatelé oprávněni provádět v nezbytném rozsahu kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popř. i prohlídky zaměstnanců, které smí provádět pouze osoba stejného pohlaví. prostor pro doplňující informace, poznámky POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ PŘI PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM •počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacování, •upozornit vedoucí zaměstnance na hrozící škodu, oznámit svému nadřízenému závadu v pracovních podmínkách, •zakročit pokud je k odvrácení hrozící škody neodkladně třeba zákroku. Tuto povinnost nelze uplatnit, pokud zaměstnanci v zákroku brání důležitá okolnost nebo vážné nebezpečí , ostatním zaměstnancům, (§ 116 občanského zákoníku). prostor pro doplňující informace, poznámky Pojem a funkce odpovědnosti za škodu Pracovněprávní odpovědností za škodu rozumíme „povinnost zaměstnance nebo zaměstnavatele nahradit újmu na majetku (škodu), která vznikla druhému účastníkovi pracovněprávního vztahu“. Podmínky a rozsah úhrady vymezuje zákoník práce. prostor pro doplňující informace, poznámky Funkce odpovědnosti za škodu –preventivní, –reparační, –satisfakční, prostor pro doplňující informace, poznámky Vznik odpovědnosti za škodu Pracovněprávní odpovědnost za škodu zpravidla vzniká: při plnění pracovních úkolů, v přímé souvislosti s ním. rovnováha subjektivních práv a povinností. Zajišťuje nezbytnou míru právní bezpečnosti. prostor pro doplňující informace, poznámky PŘEDPOKLADY VZNIKU ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU Prvky zaviněného porušení uložené povinnosti: •objekt ( jev, společenský vztah) •subjekt (ten kdo porušil uloženou povinnost) •objektivní stránka ( vznik škody,protiprávní jednání, příčinná souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním,zavinění) •subjektivní stránka (úmysl, nedbalost) prostor pro doplňující informace, poznámky Vznik škody •Škoda je majetková újma vyčíslitelná v penězích, musí ji poškozený vždy prokázat (škoda věcná). •Skutečná škoda představuje to, oč se majetek poškozeného skutečně zmenšil. prostor pro doplňující informace, poznámky Odpovědnost za škodu •Zaměstnance –Obecná odpovědnost –Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody –Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat –Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů •Zaměstnavatele –Obecná odpovědnost –Odpovědnost při odvrácení škody –Odpovědnost na odložených věcech prostor pro doplňující informace, poznámky Odpovědnost zaměstnance za škodu je vždy odpovědností subjektivní, tj. za zaviněné porušení povinností. K jejímu vzniku se vyžaduje i tzv. deliktní způsobilost zaměstnance, tj. způsobilost zaměstnance nést odpovědnost za následky vlastního protiprávního jednání nebo též o způsobilost k protiprávnímu jednání. prostor pro doplňující informace, poznámky •Deliktní způsobilost vzniká spolu se vznikem pracovněprávní způsobilosti k právním úkonům, pouze odpovědnost za schodek může vzniknout až po dovršení 18 let věku. •Zaměstnanec, je-li stižen duševní poruchou nese odpovědnost tehdy, je li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. To neplatí, když se zaměstnanec do stavu, kdy není schopen ovládnout své jednání či posoudit jeho následky dostal vlastní vinou. prostor pro doplňující informace, poznámky Zaměstnanec výjimečně neodpovídá za škodu, kterou způsobil: •nemá li deliktní způsobilost, •za škodu způsobenou při odvrácení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav úmyslně sám nevyvolal a počínal li si způsobem přiměřeným okolnostem, prostor pro doplňující informace, poznámky Snížit náhradu škody zaměstnanci může k jeho návrhu pouze soud, a to: •přiměřeně pod uvedené hranice, •zvláště zřetelehodných důvodů. prostor pro doplňující informace, poznámky Dohoda o odpovědnosti dvoustranné nebo vícestranné jednání, které vyžaduje : –písemnou formu pod hrozbou neplatnosti, –zaměstnanec musí v den podpisu dohody dosáhnout 18 let, –pracovněprávní způsobilost. Z textu dohody musí vyplývat: –pracovní zařazení (funkce) zaměstnance, –za jaké hodnoty zaměstnanec přebírá odpovědnost, –na kterém pracovišti zaměstnanec přebírá odpovědnost. prostor pro doplňující informace, poznámky Odpovědnost zaměstnavatele za škodu Oproti odpovědnosti zaměstnance má zaměstnavatel v pracovněprávních vztazích vždy odpovědnost objektivní, tj. bez ohledu na zavinění. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu: •která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům, •kterou mu způsobili zaměstnanci porušením pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem prostor pro doplňující informace, poznámky Zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu: •na dopravním prostředku (vlastním nebo jiné osoby), kterého zaměstnanec použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, bez jeho souhlasu. Ke vzniku odpovědnosti zaměstnavatele tak nestačí jeho vědomost o použití vozidla, •která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu. prostor pro doplňující informace, poznámky Odpovědnost při odvrácení škody zvláštní odpovědnost za škodu, ze které vyplývá pro zaměstnavatele povinnost hradit: •skutečnou škodu, kterou zaměstnanec při odvrácení škody utrpěl, •účelně vynaložené náklady, které zaměstnanci v souvislosti s odvrácením škody hrozící zaměstnavateli vznikly. Podmínkou vzniku odpovědnosti je, že zaměstnanec: •nebezpečí sám úmyslně nevyvolal, •si počínal způsobem přiměřeným okolnostem. prostor pro doplňující informace, poznámky Odpovědnost za škodu na odložených věcech Nezbytným předpokladem této zvláštní odpovědnosti je, že se jedná o věci, které se obvykle nosí do práce a zaměstnanec tyto věci odložil: •při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, •na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají. prostor pro doplňující informace, poznámky Rozsah náhrady škody hrazené zaměstnavatelem: •za běžné věci, které zaměstnanec nosí do práce a za něž zaměstnavatel odpovídá – v plné výši (100 %) •za věci, které se do práce obvykle nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy – do částky 10 000 Kč •škoda na věcech byla způsobena jiným zaměstnancem – v plné výši (100 %) •zaměstnavatel převzal věci do zvláštní úschovy – v plné výši (100 %); prostor pro doplňující informace, poznámky Odpovědnost zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou pracovním úrazem vzniká za stejných podmínek jako u odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci, tj. tehdy, jestliže vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. prostor pro doplňující informace, poznámky plněním pracovních úkolů rozumíme: •výkon pracovních povinností, •jinou činnost vykonávanou na příkaz zaměstnavatele, •pracovní cesta, •potřebná k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončen •dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem. prostor pro doplňující informace, poznámky Objektivní odpovědnost zaměstnavatele Předpokladem odpovědnosti za škodu vzniklou v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je •škoda vzniklá při nebo pro plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s nim, •škoda na straně zaměstnance, popřípadě jeho pozůstalých, •objektivní skutečnost (událost), •příčinná souvislost mezi objektivní skutečnosti (událostí) a škodou. prostor pro doplňující informace, poznámky Zaměstnavatel se zcela zprostí odpovědnosti prokáže -li, že jedinou příčinou škody bylo, že postižený zaměstnanec: •svým zaviněním porušil právní předpisy nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, •si škodu přivodil svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit