HISTORIE STRAVOVÁNÍ od středověku po současnost Stravování •Stravování našich předků v období od středověku až do poloviny 20. stol. je poznamenáno společenskými rozdíly i střídáním období hojnosti s obdobím nedostatku vzhledem k četným válečným konfliktům, hladomorům, hospodářským a zásobovacím krizím a neúrodě způsobené přírodními katastrofami. •Nedostatek potravy (obživy) byl příčinou migrací, rebélií i revolucí, rabování a válek. Jídlo ve středověku •Jídlo jako společenský status. Teorie je podpořena silnou křesťanskou vírou. • •Bohatí •Hovězí, jehněčí, vepřové, zvěřina. •Výběr v drůbeži i ptactvu – husy, kachny, labutě, kvíčaly, holuby. •Ryby – velké ryby jen pro bohaté. •Zvěřina vysoká a nízká… Jídlo chudých •Chudí lidé mají monotónní stravu. •Maso je luxus, výjimečně skopové, drůbež, králík, vepř. •Ryby solené a sušené •Tmavý chléb a sýr. •Jedli dvakrát denně, jenom jedno jídlo vařené. •Základem je kaše z vařeného obilí. •Hrách, zelenina není považována za plnohodnotnou stravu. •Ovoce jen na podzim a sušené ještě v zimě. Křesťanství •Vychází z židovského mesianismu •Očekávání spásy a touhy po vysvobození z útlaku a nouze. •Víra v posmrtný život •Život na zemi je jen cestou v slzavém údolí. •Plnění Božích přikázání zachrání věřícího před neblahým životem v záhrobí. •Systém k udržení mas – Modli se a pracuj • Křesťané a strava •První křesťané se neomezují. Přetrvávají pohanské zvyky. (v hrobech v Galii: pečená kuřata na šalvěji, hořčici a medu, hovězí žebra). • •Prudké omezení v 6 stol. – hřích obžerství • •Mírné uvolnění koncem 14 stol. a s nástupem renesance • Několik stupňů obžerství za papeže Řehoře Velikého •nimis – přejídání •ardenter - jedení s nepřístojnou náruživostí •praepropere - konzumace jídla v jiné, než řádné době •laute – konzumace příliš drahých pokrmů •studiose – konzumace příliš delikátních pokrmů • Jak se má stravovat křesťan? •Jídelní zvyklosti drží na uzdě široké masy = Ora at labora – modli se a pracuj. •Boží soud, peklo, očistec vede ke skromnosti, ctnosti a uvědomění si statusu. •Omezení v podobě půstů. •Úsměvné obcházení půstů… • Lahodné = nebezpečné •Melouny, syrové ovoce, úhoři a mihule. •Nedůvěra k masu - podporuje smyslnost. (mniši, podávají maso jen nemocným) •Zřeknutí se mléčných tuků = zřeknutí se tělesných žádostí (obžerství a smilstvu). •Asketický život vede ke spáse duše. •Půst byl nejsnazší cestou. • Půsty •Za dny vhodné ke konzumaci masa byli označovány neděle, úterý a čtvrtek •Šlechta se zdržovala téměř polovinu dní v roce. •Za půst byli považovány i konzumace dietnějších jídel – králík, drůbež, ryba. • Teorie tělesných šťáv •Z Řecka (žluč, hlen, černá žluč a krev). •rovnováha mezi suchou a vlhkou úpravou. Vlhká ryba se pekla, zatím co suché maso se vařilo. •Hodování a nesoulad = nerovnováhu tělesných šťáv. •Rovněž používání koření v duchu teorie. • Jídlo musí odpovídat stavu •Konzumace čerstvé stravy- vysoký status, známka luxusu je vysoká a černá zvěřina. •Zpěvné ptactvo, koroptve jsou ukazatelem •Šlechta – bílý chléb, zvěřina, vzácní ptáci, velké ryby a exotické koření, lanýže, kaviár. •Sedláci – mléčné výrobky, kořenová zelenina, česnek, ovesná kaše, tmavý chléb, fazole a hrách. • Pít víno je bohulibá činnost J http://www.cesketradice.cz/images/kalend-podzim/Ludmila_m.jpg Svatý Václav na Votivním obraze Jana Očka z Vlašimi https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/UrbanI.jpg Francisco de Zurbarán 044.jpg Konstantin a Metoděj Kladný vztah k vínu •Konstantin a Metoděj (Rastislav) •Za Svatopluka byl pokřtěn Bořivoj. •Přemyslovci - základy pěstování v Čechách •kněžna Ludmila, u Staré Boleslavi -Dřízy •Ludmila před branami pohanského Mělníka, dnes kostel sv. Ludmily. •Za opilství - pokání o chlebu a vodě. Pivo •Oves, pšenice •Klášter Břevnov •Sv. Vojtěch •200 let!?! • • 16. stol. Chudí lidé jedli hodně zeleniny, protože zelenina byla levná, zatímco maso bylo luxusem. Chudí lidé obvykle jedli pochmurné jídlo. Ráno měli chléb, sýr a cibuli. Měli jen jedno vařené jídlo denně. Smíchali obilí s vodou a přidali zeleninu a proužky masa (pokud si to mohli dovolit). Všechny třídy jedly chléb, ale jeho kvalita se lišila. Chudí lidé jedli hrubý chléb z ječmene nebo žita. Lidé měli také rádi sladká jídla. Cukr však byl velmi drahý, takže většina lidí používala k sladění jídla med. Pouze velmi chudí pili vodu, protože byla příliš špinavá. Malé děti pily mléko. •Lidé si hodně vyráběli z vlastních zdrojů. Zemědělec uzdravil slaninu a solené maso, aby ji konzervoval. Pekli chléb a vařili pivo. Mnoho farem chovalo včely na med. Podle víry museli lidé v určité dny jíst místo masa ryby. Zpočátku to bylo z náboženských důvodů, ale později to byla i podpora rybářského průmyslu. Víno bylo považováno za nejprestižnější a nejzdravější volbu. Od poloviny 16. století se pivo stalo běžným. • TOM366f6f_columbus_ 1581_Bunting_clover_leaf_map2 •V 16. století bylo hlavní stravou bohatých lidí maso. Bohatí lidé jedli chléb z jemné bílé mouky. Zelenina se konzumovala jen zřídka. V 16. století byly z Ameriky zavedeny nové potraviny, jako je krůtí maso, brambory, rajčata nebo meruňky. Ze západní Asie pochází květák a nová zelenina. Pokud lidé žili v blízkosti moře nebo řeky, mohli jíst čerstvé ryby jako sledě nebo makrely. • wedding_breugel 17. století •Byly zavedeny nové potraviny (pro bohaté), jako jsou banány a ananas. Byly také představeny nové nápoje, jako je čokoláda, čaj a káva. Na konci 17. století bylo ve městech mnoho kaváren. Ubohé jídlo zůstalo prosté a monotónní. Živili se jídlem jako chléb, sýr a cibule. 18. Století •V 18. století došlo jen k malé změně ve stravování. Přes zlepšení situace v zemědělství zůstalo jídlo pro obyčejné lidi prosté a monotónní. Maso bylo luxusem, proto jejich jídlem byl hlavně chléb a brambory. Pití čaje se stalo běžným i mezi obyčejnými lidmi. Bohatí začali jíst zmrzlinu. • pivo8 0000321df_7457e8 cukr_druhy SOU3c3114_180316_2624387 %C4%8Certovka_-_Velkop%C5%99evorsk%C3%BD_ml%C3%BDn 19. Stol •Na počátku 19. století dělnická třída žila na obyčejném jídle, jako byl chléb, máslo, brambory a slanina. Maso zůstalo luxusem. Dovezte levné obilí ze Severní Ameriky. Dovezte levné maso z Argentiny a Austrálie. Zvýšila se také spotřeba cukru. Většina lidí se stravovala mnohem lépe. Na konci 19. století se stal margarín, byla vynalezena levná náhražka másla. 20. Století •Před 1. válkou – blahobyt •Za války zásobovací potíže = hlad •Poválečné hospodářství zvolna nastupuje až nadbytek •Vše zastaví hospodářská krize - žebračenky •Protektorát, sudety = přídělový systém podle ras •Na lístky i po válce až do 1953 •Snahy koordinovat hospodářství, stravování, podnikání v pohostinství v období socialismu • ANd9GcRaMgi8TSMJ70essx4aNwE54SwBvE47FDaSgeijxl0_MesUq4hY zakopava%20valka 001 Prosperity-Supermarket 21.století? To je na dalších 90 minut J •Nadbytek x hlad Racionální úvahy x iracionalita •Kapitalismus vítězí, ale i tržní hospodářství má své vady… •Nižší biologická hodnota ovoce a zeleniny •Import, globalizace •Kontaminace potravin – voda, půda, •Žaludek vítězí nad duchem, konzumní sp. •U nevíme co by (zážitky až extrémy) •Alternativní stravování, potravinové alergie •Atd. • MEV4879c8_jid2lo slide_issue_33886 Stop-Wasting-Food-3 ANd9GcRe1JsaUqk-YWNyQdDlfvQdXrUuzSoQjNNumcBT1wkmmyhp94ks WORLD is CRAZY • 4276610-hladomor-v-somalsku Otázky a úkoly •Charakterizujte 3-4 základní prvky stravování pro jednotlivá století. •Které potraviny přišly do Evropy z Ameriky? • Mgr. Alexandr Burda