A co? František Halas OBSAH Citáty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 A pak tam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Starost tmy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Dolores. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Ohlasy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Dobrý den Brno. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Přes smrt. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Nechce být sám. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Přejme jim to. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Až bomba praskne. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Celá podzimková. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Verlaine vzpomíná na Rimbauda. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Osudy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 A co básník. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 – 9 – Starost tmy Trvá i neviděno v praporci zplihlém slovo zastřené ohně panenštější říkané v závrati pod pelyňkovou slavobránou v zázemí řeči Ta chřadnoucí zimomřivá kavka Marie Baškircevová na ně umřela s obrannou tváří samodruhé Bude to vznešené jako setkání první a poslední Matky až se vrátí Táhne se podobno lvici ninivejské hrob červánků pod víčky Acháty pro ně míchají už barvy a ocún zimovit zimovit ocún vyhlíží z komže – 10 – Vrátí se dírkou i tou nejmenší možná od náušnice Zářivé a děsivé jsou oči konečky niti života oči čekající A jako krev se hrnou do hlavy mé verše když se domlouvají na sedmihlásce Poesie o tom – 11 – Dolores Tak si vyber a nedej se básni napálit Známe to plno slabik přízvučných nepřízvučných louskáčků hnid Na klíně krásy ach ach Jděte do háje Slova Souloživá Těkavá Samolibá Stonavá Paličatá Sirotčí Zárodečná Kočičí Nedomrlá Troufalá Jsou Verš Mezi prsty plamen svíčky cosi z nití pro sudičky pro myšlenku horlivec rozkmotřený s krasocity žilka prudce vyvstalá Apollonu na čele Takový bych chtěl – 12 – Strhnout slovem lavinu Třeba jeden jenom o ten ucházej se básni jménem Dolores do krvava zapálená z darování almužny – 32 – A co básník Ani k donošení ani k uhlídání to není Hledaje příkaz sluchu nehledám a dech nabíraje dech jen nabírám Zaviním jak tak neštěstí a jak tak radost zaviním tím co si myslím tím v co teď doufám tím s čím si zahrávám až to tam jednou dolehne Jen co to tam dolehne Nějaká žena ruce zalomí zapláče děvčátko uraženě nějaký chlapec co neví obejme muž prchle zakleje Co zvedám zaviní čísi pád co upouštím bude mu vzlétnutím Já nejsem už pro zrádné Ozvěny – 33 – Já pro Hlas jsem pro uši neucpané pro zrcadla oblýskaných loktů ne pro fraky Zatím co tamtěm poskakují ohryzky myslet musím na jablko na velikost obav spíš než na malost jistot Byl čas přišitých hvězd Mařenek zmařených rozkopaných dětí Z loňského pláče smích bez konce huby jsou Podšívky už o tom skoro nevědí smlčují hlavní medují vedlejší ládují se a počítají dělají jako by se nebáli jako by nebyla smrt Jen se na ně podívejte Slušno prý si zpívat Atom co na tom Bikini dají do šlágrů neutopitelné husy to zakejhají do cinkotu metálů – 34 – Kručí to ve mně děsem a nic není po ruce Nechci být masem vzduchu okolo jak se to líbí jim nechci být kůlem vyhlášek veřejným míněním nechci být nápovědou co polyká jen prach těch jejich komedií hraných na márách Pták hlas Pták svoboda Pták prostor Závidím Proti přitažlivosti zemské do výšky volím pád daleko odkud spadnout nemajících a levou chci jen psát tygra i s beránkem Ale i verše závidím vědoucí nejsoucí stojí to za to pro ně se žrát závistí zrovna tou náručí vody Chci být i kýmsi čten a pochválen na světlou památku – 35 – až svedu sám sebe psát vytržen z Poesie nešťastně šťasten