Ad odborný styl Olomouc, 23. 2. 2019 Soňa Schneiderová© sona.schneiderova@fsv.cuni.cz Jak poznám odborný text? • Dotaz studentky VŠ, když měla napsat úkol a v zadání bylo: použijte odborný styl a standardní formu pro odbornou práci. Proč se zahraniční studenti neptají? • Francie • USA • Německo • Atd. Zkušenost • 8leté gymnázium – učitelé nepodporují psaní odborným stylem a neopravují z hlediska odborného psaní • SCHNEIDEROVÁ, Soňa. Jak nepsat diplomovou práci. Olomouc. Univerzita Palackého 2011. • SCHNEIDEROVÁ, Soňa: Tvůrčí vs. vědecké psaní (s ohledem na výuku odborného psaní). In: Metody výuky tvůrčího psaní aneb Jak se učí v Česku psát. Praha: Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého) 2013, s. 55–68. • SCHNEIDEROVÁ, Soňa. Písemné práce českých vysokoškolských studentů jako ilustrace jedné z částí akademického diskurzu. Didaktické studie 2, 2015, s. 58–71. • ČMEJRKOVÁ, Světla, DANEŠ, František, SVĚTLÁ, Jindra. Jak napsat odborný text. Praha: Leda 1999. Odborný styl Nutné zpočátku podrobně na konkrétních textech vysvětit rozdíl: • Teoretický odborný (referáty, seminární práce, BP, DP, studie) • Populárně-naučný • Esej • Jednoznačnost pojmu; promyšlená struktura. • Vnitřní hierarchie, plastičnost – výkladový postup (zapadající parkety do sebe) X informativní postup (palubky řazené za sebou). • Tomu odpovídá struktura a prostředky vyjadřující vztahy a souvislosti. Co se v odborném textu děje? • Definuji – (gnómický) prézens (Tygr je šelma), opisné pasivum (Prvky jsou zařazeny podle povahy předmětu) • Vysvětluji, specifikuji, upřesňuji (tedy, popřípadě, tj., vlastně) • Zasazuji daný jev do kontextu, souvislostí • Vymezuji/vztahuji k jiným skutečnostem, jevům; např. srovnávám nebo dávám do protikladu, něco je jinak (podobně, stejně jako X naopak, naproti tomu, na rozdíl od; v poněkud jiném smyslu), • něco vyplývá z něčeho, je podmínkou (jestliže), něco je něčím omezováno (ačkoliv, přestože), něco je chápáno různě. • Definování, tvrzení: něco se obecně o něčem tvrdí, je obecně platné, je obecně chápáno Prézens: Autorský vypravěč je vypravěč, který (…); formální vymezení označuje za autorské vyprávění Opisné pasivum: Autorský vypravěč je chápán (…) – stav, představujeme fakt, jeho pojmenování se tak dostává do popředí Reflexivní pasivum: obecně se soudí, všeobecně se tvrdí – děj opakovaný; něco se tvrdí pravidelně/opakovaně (se popírá) Citování, parafrázování (podle Alberése, sám Genette …) Modalita – míra tvrzení (zajisté, je zřejmé X snad, můžeme tvrdit, že) • • Struktura – přehlednost, vytýkání podle důležitosti (jednak – jednak, za prvé, za druhé, za třetí; především; jak – tak); stylistický opis (Byl to především X. Y., kdo); odkazování (konkrétní, shrnující – Tento způsob narace; Vztahy mezi těmito aspekty; Taková vymezení) – závorky (doplnění obsahu), pomlčky (autorské komentáře), středníky • Syntax • Podmínkové věty Jestliže se opřeme o Boothova pozorování, můžeme (…) • • Přípustkové věty Ačkoliv nemáme dostatek materiálu pro zevšeobecňující tvrzení, troufáme si tvrdit, že … Přestože chybí jednotný znak pro všechna jména, je zřejmé, že spadají do stejné kategorie. Závěr • Ve studentských pracích chybí plastičnost zpracování odborného tématu, chybí zkušenost zpracování odborné literatury. • Témata jsou představována formou power-pointů, které řadí informace za sebou, ponejvíce obecně z internetu, z wikipedií, ne z odborné literatury. • Jsou zadávány eseje jako žánr; to je útvar velmi náročný a v nezkušeném zpracování studentů stejně vznikne spíše výklad s úvahovými prvky, často však nepodloženými odbornou znalostí. • Studenti přicházející na VŠ si stěžují na nezkušenost v psaní, na to, že píší intuitivně než na základě znalosti a zkušenosti.