Výstavba řečnického projevu

___________________________________________________________________________

I. Začátek

1. Oslovení – nejdříve důležité osoby, potom dámy a pánové (při veřejných projevech oslovujeme obě
pohlaví, nevolíme generické maskulinum, ale oba rody – Vážené vojačky a vážení vojáci; Vážené
studentky a studenti; oslovujeme 5. p. (Pane Bendo, ne pane Benda);

2. „vlichocení se publiku“– je to fakultativní prvek (nezávazný, záleží na situaci) – Jsem rád/a,
že právě vám/na tomto místě mohu představit náš projekt (atd.);

zdvořilostní fráze – Dovolte mi představit vám náš projekt; S potěšením vám představuji náš nový
projekt atd.;

neutrální informace o tématu – Chtěl bych vám představit náš projekt; Pro dnešní
vystoupení/prezentaci jsem si vybrala téma (…), V dnešní prezentaci bych vám chtěl/a
představit/předložittéma/projekt/ moje zkušenosti/ příběh atd. (…);

3. brevitas = závazek/slib stručnosti – Nechci vás zatěžovat množstvím informací, ale je nutné
zmínit se o třech důležitých okolnostech, které projektu předcházely (…); Dovolte mi několik slov o
(…);

4. osnova/vymezení kompozičních složek – S naším projektem bych vás chtěl/a seznámit ve třech
krocích; Nejdříve budu mluvit o vzniku projektu, potom bych vás chtěl/a seznámit s činností
organizace, která tento projekt zaštiťuje, a naposledy o výsledcích této činnosti.

___________________________________________________________________________

II. Středová část

Nejlépe 3 rámce, ale jinak podle potřeby; postup - gradace, klimax (vzestupné odvíjení tématu),
antiklimax (sestupné odvíjení tématu, podle důležitosti), časová posloupnost, logická posloupnost;
rámce /jednotlivé úseky je dobré začínat opakováním/opakovacími figurami (např. epanafora),
syntaktickými paralelami, ale není to nutné. Je možné použít makrokompoziční konektory (na začátku,
na závěr) a textové orientátory (teď bych se rá/a zmínil/a o; na tomto místě bych rád/a připomněla,
že):

Kompoziční (makrokompoziční) konektory

- v úvodu je nutné říci, závěrem dodejme; jednak – jednak, zaprvé – zadruhé; jedním slovem, stručně
řečeno

Textové orientátory

– musíme zvážit, pokusme se postihnout, podívejme se znovu, musíme podtrhnout, chceme zdůraznit; Co
tedy mužem říct k…?

– jejich temperament (zůstaneme-li pouze z něj) je nutné obdivovat…; Vraťme se však k času. Podle
některých vědců neexistuje jeden směr času; je jich několik. Nejde nám o to posoudit oprávněnost
těchto kritik (z našeho pohledu je zřejmé, že se s nimi neztotožňujeme).

_________________________________________________________________________

III. Závěr: nekončíme frázemi typu „Tak to je asi všechno“, shrnutí, pointa – může být zakončen
citátem, bonmotem; výzvou: Byl/a bych ráda, kdyby i vás toto téma zaujalo (…)