Zvuková stránka a grafémika češtiny Kateřina Pelegrinová 2022/2023 za hranicí segmentů •segment = hláska • • za hranicí segmentů •segment = hláska •nejmenší jednotka souvislé řeči = slabika • • za hranicí segmentů •segment = hláska •nejmenší jednotka souvislé řeči = slabika •nevnímáme jednotlivé hlásky, ale větší celky •mozek by musel zpracovat přes 10 hlásek za 1 vteřinu •identita hlásky vyplývá až z celku, kontextu • • prozodie •= souhrn suprasegmentálních vlastností zvukové stavby jazyka •jednotku je třeba definovat komplexem zvukových charakteristik, málokdy stačí informace pouze o jedné • • prozodie •= souhrn suprasegmentálních vlastností zvukové stavby jazyka •jednotku je třeba definovat komplexem zvukových charakteristik, málokdy stačí informace pouze o jedné •nejmenší stavební prozodická jednotka = slabika •hierarchická struktura jednotek •různé vymezování jednotek •hláska – slabika – takt – promluvový úsek – výpověď – promluva •segment – slabika – takt – prosodická fráze – promluva – replika •… • • prozodie •suprasegmentální jednotky vznikají modulací souvislého řečového proudu • • prozodie •suprasegmentální jednotky vznikají modulací souvislého řečového proudu • • •základ pro ustanovení jednotek: prominence = zvýraznění některé části řečového proudu v kontrastu s okolím •různé typy prominence – dynamika, melodie, … modulace řeči •vždy souhrn několika vlastností • modulace řeči •vždy souhrn několika vlastností •součást artikulační báze daného jazyka (dítě se některé učí dřív než vlastní artikulaci) • modulace řeči •vždy souhrn několika vlastností •součást artikulační báze daného jazyka (dítě se některé učí dřív než vlastní artikulaci) •v češtině se mění typicky melodie = výška hlasivkového tónu • • modulace řeči •vždy souhrn několika vlastností •součást artikulační báze daného jazyka (dítě se některé učí dřív než vlastní artikulaci) •v češtině se mění typicky melodie = výška hlasivkového tónu • •působí spíš na principu kontrastu než prostřednictvím stabilních fyzikálních hodnot •uživatel jazyka sleduje změny výšky či síly zvuku než jeho určitou výšku či sílu •zdůraznit slovo můžeme stejně tak zesílením jako zeslabením hlasu • modulace řeči •změna v následujících charakteristikách řečového proudu: modulace řeči •změna v následujících charakteristikách řečového proudu: •síla (dynamika) = proměny výdechového proudu, změna amplitudy hlasivkových kmitů modulace řeči •změna v následujících charakteristikách řečového proudu: •síla (dynamika) = proměny výdechového proudu, změna amplitudy hlasivkových kmitů •výška = změna frekvence hlasivkových kmitů à změna základního hlasu modulace řeči •změna v následujících charakteristikách řečového proudu: •síla (dynamika) = proměny výdechového proudu, změna amplitudy hlasivkových kmitů •výška = změna frekvence hlasivkových kmitů à změna základního hlasu •kvantita = časový průběh artikulace určitého segmentu modulace řeči •změna v následujících charakteristikách řečového proudu: •síla (dynamika) = proměny výdechového proudu, změna amplitudy hlasivkových kmitů •výška = změna frekvence hlasivkových kmitů à změna základního hlasu •kvantita = časový průběh artikulace určitého segmentu •tempo = počet segmentů za časovou jednotku modulace řeči •změna v následujících charakteristikách řečového proudu: •síla (dynamika) = proměny výdechového proudu, změna amplitudy hlasivkových kmitů •výška = změna frekvence hlasivkových kmitů à změna základního hlasu •kvantita = časový průběh artikulace určitého segmentu •tempo = počet segmentů za časovou jednotku •barva hlasu = kombinace tónů a šumů, identifikuje mluvčího modulace řeči •změna v následujících charakteristikách řečového proudu: •síla (dynamika) = proměny výdechového proudu, změna amplitudy hlasivkových kmitů •výška = změna frekvence hlasivkových kmitů à změna základního hlasu •kvantita = časový průběh artikulace určitého segmentu •tempo = počet segmentů za časovou jednotku •barva hlasu = kombinace tónů a šumů, identifikuje mluvčího •pauza = přerušení výdechového proudu modulace řeči •na základě různé přítomnosti těchto prozodických prostředků à ustálené formy modulace souvislé řeči: • modulace řeči •na základě různé přítomnosti těchto prozodických prostředků à ustálené formy modulace souvislé řeči: • •slovní přízvuk •větný (úsekový) přízvuk •intonace • modulace řeči •na základě různé přítomnosti těchto prozodických prostředků à ustálené formy modulace souvislé řeči: • •slovní přízvuk •větný (úsekový) přízvuk •intonace • •všechny bohatě užívány při emfázi emfáze •citově silně zabarvený důraz à zesílení komunikačního účinku emfáze •citově silně zabarvený důraz à zesílení komunikačního účinku •realizuje se proměnami obvyklé modulace řeči či artikulace •např. extrémní zesílení hlasu při křiku nebo zeslabení při šeptání; velmi výraznou artikulací; změnou tempa; opakování řetězců, prodlužování hlásek i konsonantů; záměrné významné pauzy emfáze •citově silně zabarvený důraz à zesílení komunikačního účinku •realizuje se proměnami obvyklé modulace řeči či artikulace •např. extrémní zesílení hlasu při křiku nebo zeslabení při šeptání; velmi výraznou artikulací; změnou tempa; opakování řetězců, prodlužování hlásek i konsonantů; záměrné významné pauzy •+ doprovázenou dalšími změnami (lexikum, deformace větné stavby, výrazná mimika, pláč, vzlyk, neartikulované zvuky) •= komplexní jev – zvuk jen jedna ze složek slovní přízvuk ˈ •prominence určité slabiky slovní přízvuk ˈ •prominence určité slabiky •a) hlavní přízvuk (iniciální) •v češtině se tradičně mluví o prominence první slabiky taktu slovní přízvuk ˈ •prominence určité slabiky •a) hlavní přízvuk (iniciální) •v češtině se tradičně mluví o prominence první slabiky taktu •b) vedlejší přízvuk •obvykle na třetí slabice, popř. každé liché slovní přízvuk ˈ •prominence určité slabiky •a) hlavní přízvuk (iniciální) •v češtině se tradičně mluví o prominence první slabiky taktu •b) vedlejší přízvuk •obvykle na třetí slabice, popř. každé liché •realizován hlavně v rytmicky organizovaném textu (báseň) – pomáhá vnímat počet slabik slovní přízvuk ˈ •prominence určité slabiky •a) hlavní přízvuk (iniciální) •v češtině se tradičně mluví o prominence první slabiky taktu •b) vedlejší přízvuk •obvykle na třetí slabice, popř. každé liché •realizován hlavně v rytmicky organizovaném textu (báseň) – pomáhá vnímat počet slabik •popisován spíš v gramatikách, moderní fonetický výzkum – v běžné řeči se spíš nerealizuje (např. ale u dlouhých něm. slov je pozorován – jazyk s množstvím složených slov) slovní přízvuk ˈ •prominence určité slabiky •a) hlavní přízvuk (iniciální) •v češtině se tradičně mluví o prominence první slabiky taktu •b) vedlejší přízvuk •obvykle na třetí slabice, popř. každé liché •realizován hlavně v rytmicky organizovaném textu (báseň) – pomáhá vnímat počet slabik •popisován spíš v gramatikách, moderní fonetický výzkum – v běžné řeči se spíš nerealizuje (např. ale u dlouhých něm. slov je pozorován – jazyk s množstvím složených slov) •začneme-li vědomě zdůrazňovat rytmus – přízvuk na liché slabiky (skandování, dětské říkanky) à může v pocitu zůstat v pocitu mluvčího •posluchač by vnímal spíš jako příznakové v běžné řeči slovní přízvuk •může se realizovat v těchto vlastnostech: • slovní přízvuk •může se realizovat v těchto vlastnostech: • •a) změna melodického průběhu •b) zesílení slabiky (dynamika) •c) délka hlásky •d) kvalita samohlásek slovní přízvuk: změna melodického průběhu •zvýšení nebo snížení výšky tónu •velikost je limitována z obou stran – musí být dostatečná, ale ne přílišná (při syntéze se zdá být optimální zvýšení o půltón, snížení o 4 půltóny) •větší skoky à interpretace jako větný přízvuk •závislé na kontextu •delší slova menší skoky ve změně slovní přízvuk: zesílení slabiky •často jen při vědomé prominenci slabiky •v běžném řečovém proudu – často přízvučná slabika může být slabší než nepřízvučné… • •„V komplexu zvukových kvalit zřejmě není zesílení přízvučné slabiky kvalitou určující.“ (Palková, 2017) • slovní přízvuk: délka hlásky •v češtině nepřijatelné •délka má fonologickou platnost slovní přízvuk: kvalita samohlásek •v češtině nehraje roli •nemění se kvalita hlásek podle jejich umístění (na rozdíl např. od ruštiny) • • •+ redukci samohlásek podléhají i samohlásky z první slabiky větný přízvuk •zvuková prominence některých slov ve výpovědi (většinou zesílením) větný přízvuk •zvuková prominence některých slov ve výpovědi (většinou zesílením) •někdy naznačuje hranici promluvového úseku, někdy je zdůraznění motivováno významově (upozornění na určitou část sdělení), dáno navyklým stereotypem mluvy mluvčího, … větný přízvuk •zvuková prominence některých slov ve výpovědi (většinou zesílením) •někdy naznačuje hranici promluvového úseku, někdy je zdůraznění motivováno významově (upozornění na určitou část sdělení), dáno navyklým stereotypem mluvy mluvčího, … •posluchač např. snadno může zaměnit opravdovou prominenci zvukovou za prominenci významovou •Budu velice rád, když přijdete. – velice označí za prominentní pro jeho obsah bez uvědomí, zda bylo reálně zdůrazněno také zvukově větný přízvuk •zvuková prominence některých slov ve výpovědi (většinou zesílením) •někdy naznačuje hranici promluvového úseku, někdy je zdůraznění motivováno významově (upozornění na určitou část sdělení), dáno navyklým stereotypem mluvy mluvčího, … •posluchač např. snadno může zaměnit opravdovou prominenci zvukovou za prominenci významovou •Budu velice rád, když přijdete. – velice označí za prominentní pro jeho obsah bez uvědomí, zda bylo reálně zdůrazněno také zvukově •tradičně: každá věta obsahuje jednu výraznou prominenci •nejčastěji na posledním taktu větný přízvuk •v češtině obvykle tři typy • větný přízvuk •v češtině obvykle tři typy •a) poziční přízvuk •zdůraznění slova v závislosti na jeho pozici = poslední, popř. první a poslední takt •automatické • větný přízvuk •v češtině obvykle tři typy •a) poziční přízvuk •zdůraznění slova v závislosti na jeho pozici = poslední, popř. první a poslední takt •automatické •b) významový přízvuk •zdůraznění významově důležitého slova (např. superlativy, emočně zabarvená) • větný přízvuk •v češtině obvykle tři typy •a) poziční přízvuk •zdůraznění slova v závislosti na jeho pozici = poslední, popř. první a poslední takt •automatické •b) významový přízvuk •zdůraznění významově důležitého slova (např. superlativy, emočně zabarvená) •c) kontextový přízvuk •vyjádření návaznosti mezi částmi textu •chybné užití bývá pociťováno jako komunikační omyl • kontextový větný přízvuk •činíme předpoklady buď o obsahu předcházejícího kontextu: • kontextový větný přízvuk •činíme předpoklady buď o obsahu předcházejícího kontextu: • •Lépe si vedli naši TENISTÉ. •předcházela informace o jiném sportu • kontextový větný přízvuk •činíme předpoklady buď o obsahu předcházejícího kontextu: • •Lépe si vedli naši TENISTÉ. •předcházela informace o jiném sportu • •Lépe si vedli NAŠI tenisté. •předcházela informace o výsledku tenistů z jiné země kontextový větný přízvuk •anebo o nadcházejícím kontextu (pokračování) • • kontextový větný přízvuk •anebo o nadcházejícím kontextu (pokračování) • •Na konferenci vystoupili nejen naši zkušení PEDAGOGOVÉ / ale také… •např. odborníci z praxe • • kontextový větný přízvuk •anebo o nadcházejícím kontextu (pokračování) • •Na konferenci vystoupili nejen naši zkušení PEDAGOGOVÉ / ale také… •např. odborníci z praxe • •Na konferenci vystoupili nejen naši ZKUŠENÍ pedagogové / ale také… •např. čerství absolventi pedagogických škol • • kontextový větný přízvuk •anebo o nadcházejícím kontextu (pokračování) • •Na konferenci vystoupili nejen naši zkušení PEDAGOGOVÉ / ale také… •např. odborníci z praxe • •Na konferenci vystoupili nejen naši ZKUŠENÍ pedagogové / ale také… •např. čerství absolventi pedagogických škol • •Na konferenci vystoupili nejen NAŠI zkušení pedagogové / ale také… •např. zahraniční odborníci • kontextový větný přízvuk •pokud jediný prostředek prominence (např. kromě slovosledu) – je závazný • •+ není-li na posledním taktu úseku à signál záměrné návaznosti na širší kontext (předcházející) • • kontextový větný přízvuk •pokud jediný prostředek prominence (např. kromě slovosledu) – je závazný •+ není-li na posledním taktu úseku à signál záměrné návaznosti na širší kontext (předcházející) • •Dnes odpoledne půjdeme DO KINA. (neutrální) •Dnes odpoledne PŮJDEME do kina. (vyvracíme pochybnost) •Dnes ODPOLEDNE půjdeme do kina. (upřesňujeme dobu) •DNES odpoledne půjdeme do kina. (upřesňujeme den) • intonace •změny ve výšce základního hlasivkového tónu = melodická změna hlasu intonace •změny ve výšce základního hlasivkového tónu = melodická změna hlasu •čeština = intonační jazyk •změny ve výšce tónu mají funkční využití až na suprasegmentální úrovni • intonace •změny ve výšce základního hlasivkového tónu = melodická změna hlasu •čeština = intonační jazyk •změny ve výšce tónu mají funkční využití až na suprasegmentální úrovni • •podle intonace poznáme určitý typ věty •ukončená/neukončená •otázka/sdělení •... větná intonace • větná intonace •klesavá intonace (kadence) = citově neutrální oznamovací věty větná intonace •klesavá intonace (kadence) = citově neutrální oznamovací věty •stoupavá intonace (antikadence) = zjišťovací otázky • větná intonace •klesavá intonace (kadence) = citově neutrální oznamovací věty •stoupavá intonace (antikadence) = zjišťovací otázky • •polokadence (nekoncová kadence) = signalizuje hranice nekoncových celků (promluvové úseky) prozodické (suprasegmentální) jednotky • prozodické (suprasegmentální) jednotky •slabika – sonoritní vrchol (jádro) • • prozodické (suprasegmentální) jednotky •slabika – sonoritní vrchol (jádro) • •takt – skupina slabik s jednou přízvučnou slabikou • • prozodické (suprasegmentální) jednotky •slabika – sonoritní vrchol (jádro) • •takt – skupina slabik s jednou přízvučnou slabikou • •promluvový úsek – melodicky vyčleněná vyšší jednotka • • prozodické (suprasegmentální) jednotky •slabika – sonoritní vrchol (jádro) • •takt – skupina slabik s jednou přízvučnou slabikou • •promluvový úsek – melodicky vyčleněná vyšší jednotka • •výpověď – korespondence s větou • • mluvní takt / •= fonologické slovo = stopa = přízvukový takt • mluvní takt / •= fonologické slovo = stopa = přízvukový takt •skupina slabik s jedním slovním přízvukem • mluvní takt / •= fonologické slovo = stopa = přízvukový takt •skupina slabik s jedním slovním přízvukem •přízvuk nemusí být vždy na začátku taktu – předklonky • ˈ Volal, / že ˈ nemusíme / ˈ čekat. • • mluvní takt / •= fonologické slovo = stopa = přízvukový takt •skupina slabik s jedním slovním přízvukem •přízvuk nemusí být vždy na začátku taktu – předklonky • ˈ Volal, / že ˈ nemusíme / ˈ čekat. • •dvou- nebo víceslabičné slovo = 1 mluvní takt • mluvní takt / •= fonologické slovo = stopa = přízvukový takt •skupina slabik s jedním slovním přízvukem •přízvuk nemusí být vždy na začátku taktu – předklonky • ˈ Volal, / že ˈ nemusíme / ˈ čekat. • •dvou- nebo víceslabičné slovo = 1 mluvní takt •platí i víceslabičné přeložky i pro vokalizované původně jednoslabičné! •ˈpode ˈlesem, ˈbeze ˈstrachu • mluvní takt / •= fonologické slovo = stopa = přízvukový takt •skupina slabik s jedním slovním přízvukem •přízvuk nemusí být vždy na začátku taktu – předklonky • ˈ Volal, / že ˈ nemusíme / ˈ čekat. • •dvou- nebo víceslabičné slovo = 1 mluvní takt •platí i víceslabičné přeložky i pro vokalizované původně jednoslabičné! •ˈpode ˈlesem, ˈbeze ˈstrachu •jednoslabičná slova = „problém“ • jednoslabičná slova: předložky •pravá jednoslabičná předložka à připojení k následujícímu slovu • jednoslabičná slova: předložky •pravá jednoslabičná předložka à připojení k následujícímu slovu •přízvuk na předložce • jednoslabičná slova: předložky •pravá jednoslabičná předložka à připojení k následujícímu slovu •přízvuk na předložce • ˈna stole ˈdo piva ˈbez vína • • jednoslabičná slova: předložky •pravá jednoslabičná předložka à připojení k následujícímu slovu •přízvuk na předložce • ˈna stole ˈdo piva ˈbez vína • • •bez přízvuku pokud: • jednoslabičná slova: předložky •pravá jednoslabičná předložka à připojení k následujícímu slovu •přízvuk na předložce • ˈna stole ˈdo piva ˈbez vína • • •bez přízvuku pokud: •po jednoslabičné předložce následuje příslovce • ˈ přišel / za ˈvelmi / ˈzvláštních / ˈokolností • jednoslabičná slova: předložky •pravá jednoslabičná předložka à připojení k následujícímu slovu •přízvuk na předložce • ˈna stole ˈdo piva ˈbez vína • • •bez přízvuku pokud: •po jednoslabičné předložce následuje příslovce • ˈ přišel / za ˈvelmi / ˈzvláštních / ˈokolností •po předložce hodně dlouhé slovo • ˈpamátka / na ˈnezapomenutelnou / ˈudálost • jednoslabičná slova: plnovýznamová à samostatný jednoslabičný takt / připojení k předchozímu slovu • • jednoslabičná slova: plnovýznamová à samostatný jednoslabičný takt / připojení k předchozímu slovu • • ˈMusel tam /ˈpřijít. i ˈMusel / ˈtam / ˈpřijít. • jednoslabičná slova: plnovýznamová à samostatný jednoslabičný takt / připojení k předchozímu slovu • • ˈMusel tam /ˈpřijít. i ˈMusel / ˈtam / ˈpřijít. • à více jednoslabičných slov vedle sebe na začátku úseku • à dohromady jeden takt • • jednoslabičná slova: plnovýznamová à samostatný jednoslabičný takt / připojení k předchozímu slovu • • ˈMusel tam /ˈpřijít. i ˈMusel / ˈtam / ˈpřijít. • à více jednoslabičných slov vedle sebe na začátku úseku • à dohromady jeden takt • ˈTak to / ˈnechci. • ˈChtěl jít / ˈven. • příklonky = klitika •příklonka = klitikon •typicky nemají vlastní přízvuk • • příklonky = klitika •příklonka = klitikon •typicky nemají vlastní přízvuk • •enklitikon (příklonka) à připojuje se k předchozímu slovu • ˈpřišel jsem ˈšeptala mu ˈbál by se • • příklonky = klitika •příklonka = klitikon •typicky nemají vlastní přízvuk • •enklitikon (příklonka) à připojuje se k předchozímu slovu • ˈpřišel jsem ˈšeptala mu ˈbál by se • •proklitikon (předklonka) à připojuje se k nadcházejícímu slovu • ˈmyslím, / že ˈpřijde ˈskočil / a ˈdopadl • • klitika •tvary pomocného být (jsem, jsi, je, by, …) klitika •tvary pomocného být (jsem, jsi, je, by, …) •spojka -li klitika •tvary pomocného být (jsem, jsi, je, by, …) •spojka -li •krátké tvary zájmen •mi, ti, tě, ho, mu, ji, je klitika •tvary pomocného být (jsem, jsi, je, by, …) •spojka -li •krátké tvary zájmen •mi, ti, tě, ho, mu, ji, je •zvratné se, si klitika •tvary pomocného být (jsem, jsi, je, by, …) •spojka -li •krátké tvary zájmen •mi, ti, tě, ho, mu, ji, je •zvratné se, si •jednoslabičné spojky • klitika •tvary pomocného být (jsem, jsi, je, by, …) •spojka -li •krátké tvary zájmen •mi, ti, tě, ho, mu, ji, je •zvratné se, si •jednoslabičné spojky • •!!! různé přístupy definují různě, není pevně daný seznam klitik neslabičné předložky •k s v z • neslabičné předložky •k s v z • •připojení k následujícímu slovu • • ˈk oknu ˈv posteli ˈz lesa ˈs kyticí promluvový úsek // •= prosodická fráze = mluvní úsek • promluvový úsek // •= prosodická fráze = mluvní úsek •min. jeden mluvní takt • promluvový úsek // •= prosodická fráze = mluvní úsek •min. jeden mluvní takt •pociťována jako jeden kohezní zvukový prvek •řečeno jakoby „jedním tahem“ • promluvový úsek // •= prosodická fráze = mluvní úsek •min. jeden mluvní takt •pociťována jako jeden kohezní zvukový prvek •řečeno jakoby „jedním tahem“ •zahrnuje kompletní melodický pohyb • promluvový úsek // •= prosodická fráze = mluvní úsek •min. jeden mluvní takt •pociťována jako jeden kohezní zvukový prvek •řečeno jakoby „jedním tahem“ •zahrnuje kompletní melodický pohyb •zvuková hranice • promluvový úsek // •= prosodická fráze = mluvní úsek •min. jeden mluvní takt •pociťována jako jeden kohezní zvukový prvek •řečeno jakoby „jedním tahem“ •zahrnuje kompletní melodický pohyb •zvuková hranice •mezi jednotlivými PF vnímáme zřetelný předěl • promluvový úsek // •= prosodická fráze = mluvní úsek •min. jeden mluvní takt •pociťována jako jeden kohezní zvukový prvek •řečeno jakoby „jedním tahem“ •zahrnuje kompletní melodický pohyb •zvuková hranice •mezi jednotlivými PF vnímáme zřetelný předěl •pauza / jiné hraniční signály (zpomalování, změna tempa, melodie, polokadence) promluvový úsek •pro posluchače výraznější než mluvní takt • •členění – v souladu se syntaktickým/sémantickým členěním věty • •slova v promluvovém úseku k sobě logicky patří •např. přívlastek a jméno • •à napomáhá stejné interpretaci sdělení u mluvčího a posluchače • • • promluvový úsek • promluvový úsek •Válku ne mír! • promluvový úsek •Válku ne mír! • à válku ne // mír promluvový úsek •Válku ne mír! • à válku ne // mír VS válku // ne mír promluvový úsek •Válku ne mír! • à válku ne // mír VS válku // ne mír • •Tvoje stará pila leží ve sklepě. • promluvový úsek •Válku ne mír! • à válku ne // mír VS válku // ne mír • •Tvoje stará pila leží ve sklepě. • à tvoje stará pila leží ve sklepě • promluvový úsek •Válku ne mír! • à válku ne // mír VS válku // ne mír • •Tvoje stará pila leží ve sklepě. • à tvoje stará pila leží ve sklepě VS tvoje stará pila // leží ve sklepě • • • promluvový úsek •Válku ne mír! • à válku ne // mír VS válku // ne mír • •Tvoje stará pila leží ve sklepě. • à tvoje stará pila leží ve sklepě VS tvoje stará pila // leží ve sklepě • •Pojďme jíst děti! • promluvový úsek •Válku ne mír! • à válku ne // mír VS válku // ne mír • •Tvoje stará pila leží ve sklepě. • à tvoje stará pila leží ve sklepě VS tvoje stará pila // leží ve sklepě • •Pojďme jíst děti! • à pojďme jíst // děti • promluvový úsek •Válku ne mír! • à válku ne // mír VS válku // ne mír • •Tvoje stará pila leží ve sklepě. • à tvoje stará pila leží ve sklepě VS tvoje stará pila // leží ve sklepě • •Pojďme jíst děti! • à pojďme jíst // děti VS pojďme jíst děti • úkol: přepište s přízvuky a takty •Muminek dosud ležel u svého jezírka a díval se do nebe, které bylo úplně bílé a vypadalo jako stříbrný kotouč. Od moře slyšel, jak na sebe volají mořští ptáci. Ve vzduchu je bouřka, myslil si muminek ospale a vstal z mechu. A jako vždycky, když se měnilo počasí, když se stmívalo, nebo byla nezvyklá zář, začal toužit po Šňupálkovi. •