Syntax Kateřina Pelegrinová, katerina.pelegrinova@fpf.slu.cz 2022/2023 větné členy podmět = subjekt •ve školské syntaxi postaven naroveň přísudku •rys bezprostředněsložkového pojetí věty •s přísudkem je spjat vztahem shody = kongruence • • Králíci byli domestikováni. • Karla sedí na gauči. • Obsah obrázku kočka, savci, interiér, černá Popis byl vytvořen automaticky co může být podmětem? • co může být podmětem? •každý slovní druh •Na louce hopkají králíci.; Na louce hopkalo osm králíků. •Nakonec přišli jenom čtyři. •Ta jeho věčná „kdyby“ mě unavují. • •i vztažná zájmena •Slovník, který leží na stole, okousala Karla. •sekundárně i přivlastňovací zájmena •Naši (= tenisté) včera porazili Chorvaty. •infinitiv •Učit se syntax je zábavné. •adjektiva •Moudřejší ustoupí. • • přítomnost podmětu ve větě •v češtině může být nevyjádřený •Nepřišla. (Lída nepřišla. / Bouře nepřišla.) • •!!! toto je jiný případ, než absence podmětu ve větě •Prší. / Sněží. / Mrzne. / Lije. / Fouká. •Bolí mě v zádech. / Loupe mě v kříži. / Píchá mě na prsou. / Svědí mě na noze. •Přeskočilo ti, nebo co? •Ráno bývá chladno. / Bylo jí často smutno. / Po dešti bude venku příjemně. •Mohlo by zase být hezky. / Začalo mi být úzko. • • = bezpodmětné věty • pád podmětu •standardně nominativ •Ulrich si často rád zpívá. • •genitiv ve třech případech !!! •genitiv numerativní •Sedm chlapců na sraz nedorazilo. •genitiv záporový •Nebylo důvodů k pochybám. •genitiv partitivní •Hospodáři přibylo starostí. • • • vedlejší věta podmětná •odkazuje na věc (abstraktum), nebo na bytost •Bylo nám sděleno, že se zakazuje vycházet. •Kdo bude viděn na ulici, bude zastřelen. •aby mohla být VV podmětná, musí podmět chybět v její větě řídicí •Líbilo se mu, že ho nikdo nemá rád. • VS Fakt, že ho nikdo nemá rád, se mu líbil. = VV přívlastková •VV má sama svůj vlastní podmět •Bylo nám sděleno, že se zakazuje vycházet. •Kdo bude viděn na ulici, bude zastřelen. • Je v některém z následujících větných celků ve funkci podmětu číslovka? •Tři je Kamilovo šťastné číslo. •Tři koblihy si Kamil nechal na svačinu. •Tři koblihy na vzduchu ztvrdly. •Tři lidé už tvoří tým. •Tři už tvoří tým Je v některém z následujících větných celků ve funkci podmětu číslovka? •Tři je Kamilovo šťastné číslo. •Tři koblihy si Kamil nechal na svačinu. •Tři koblihy na vzduchu ztvrdly. •Tři lidé už tvoří tým. •Tři už tvoří tým. přísudek = predikát •s podmětem je spjat vztahem shody = kongruence • •v závislostní syntaxi – centrum věty • •UDPipe • Milujeme syntax. Venku sněží. Venku padá bílý sníh. • Karla žere seno, které je voňavé a které jí chutná. • • přísudek = predikát •typy přísudků •holý/rozvitý • Karla žere. • Karla často žere na posteli. •slovesný/jmenný se sponou + jmenný bez spony • Karla hopká. • Karla je zlobivá. Karla se za trest v příštím životě stane mravencem. • Sliby – chyby. Čekárna zde. Učení – mučení. •složený/jednoduchý • Karla může běhat po pokoji. Karla začala okusovat gauč. • Karla běhá po pokoji. Běhala jsem po louce. Pila bych pivo! • přísudek jmenný se sponou (sponově-jmenný) •typicky spona být + podstatné/přídavné jméno •spona •vyjadřuje gramatické kategorie, lexikální význam nese postsponová část •být • + stát se (semi-copula, quasi-copula, polosponové sloveso) • + mít (objektová spona) jako tzv. kategoriální sloveso (nese pouze gramatické kategorie, nikoliv význam „vlastnit“) • •jmenná část (postsponová) •jméno •příslovce •předložka •číslovka •citoslovce • • přísudek jmenný se sponou (sponově-jmenný) •Kamarád je učitel. •Kamarád se stal učitelem. •Karla má talent všechno okousat. •Všechna péče byla nadarmo. •Jen jeden poslanec byl proti. •Je nás jedenáct. •Petrovi je hej! • přísudek jmenný se sponou (sponově-jmenný) •Kamarád je učitel. ß být + substantivum •Kamarád se stal učitelem. •Karla má talent všechno okousat. •Všechna péče byla nadarmo. •Jen jeden poslanec byl proti. •Je nás jedenáct. •Petrovi je hej! • přísudek jmenný se sponou (sponově-jmenný) •Kamarád je učitel. ß být + substantivum •Kamarád se stal učitelem. ß stát se + substantivum •Karla má talent všechno okousat. •Všechna péče byla nadarmo. •Jen jeden poslanec byl proti. •Je nás jedenáct. •Petrovi je hej! • přísudek jmenný se sponou (sponově-jmenný) •Kamarád je učitel. ß být + substantivum •Kamarád se stal učitelem. ß stát se + substantivum •Karla má talent všechno okousat. ß mít + substantivum •Všechna péče byla nadarmo. •Jen jeden poslanec byl proti. •Je nás jedenáct. •Petrovi je hej! • přísudek jmenný se sponou (sponově-jmenný) •Kamarád je učitel. ß být + substantivum •Kamarád se stal učitelem. ß stát se + substantivum •Karla má talent všechno okousat. ß mít + substantivum •Všechna péče byla nadarmo. •Jen jeden poslanec byl proti. •Je nás jedenáct. •Petrovi je hej! • přísudek jmenný se sponou (sponově-jmenný) •Kamarád je učitel. ß být + substantivum •Kamarád se stal učitelem. ß stát se + substantivum •Karla má talent všechno okousat. ß mít + substantivum •Všechna péče byla nadarmo. ß být + příslovce •Jen jeden poslanec byl proti. •Je nás jedenáct. •Petrovi je hej! • přísudek jmenný se sponou (sponově-jmenný) •Kamarád je učitel. ß být + substantivum •Kamarád se stal učitelem. ß stát se + substantivum •Karla má talent všechno okousat. ß mít + substantivum •Všechna péče byla nadarmo. ß být + příslovce •Jen jeden poslanec byl proti. ß být + předložka •Je nás jedenáct. •Petrovi je hej! • přísudek jmenný se sponou (sponově-jmenný) •Kamarád je učitel. ß být + substantivum •Kamarád se stal učitelem. ß stát se + substantivum •Karla má talent všechno okousat. ß mít + substantivum •Všechna péče byla nadarmo. ß být + příslovce •Jen jeden poslanec byl proti. ß být + předložka •Je nás jedenáct. ß být + číslovka •Petrovi je hej! • přísudek jmenný se sponou (sponově-jmenný) •Kamarád je učitel. ß být + substantivum •Kamarád se stal učitelem. ß stát se + substantivum •Karla má talent všechno okousat. ß mít + substantivum •Všechna péče byla nadarmo. ß být + příslovce •Jen jeden poslanec byl proti. ß být + předložka •Je nás jedenáct. ß být + číslovka •Petrovi je hej! ß být + citoslovce • složený přísudek •slovesný i jmenný se sponou •modální/fázové sloveso •moci, muset, smět, chtít, mít, umět, ráčit, hodlat •začít, přestat, zůstat • •Karla umí dobře skákat. •Karla musí přestat okusovat oblečení. •Karla musí začít být hodná. co může být přísudkem? •typicky sloveso • •citoslovce Karla hop na postel. Ondřej mrd mobil na zem. • •VV přísudková – nahrazuje jmennou část přísudku • Obloha byla, jako by ji vymetl. • Syn byl takový, jaký je otec. • vedlejší věta přísudková •https://www.youtube.com/watch?v=i5NrKFbOCII předmět = subjekt •závislý na slovese (nikoliv jen na přísudku) či přídavnému jménu •vztah řízenosti (rekce) • •Jíst zeleninu je nebezpečné. •Měl chuť vraždit ještěrky. •Rozhodl se nakoupit zbraně. •Zašel nakoupit zbraně do obchodu. • co může být předmětem? •Každý slovní druh; situace je stejná jako u podmětu •Zastřelili hajného. •Nesnáším ta jeho věčná „proč“. •Dokázal vždy říci svůj názor. •Mluvili pořád jen o těch dvou. • pád předmětu •jakýkoliv kromě vokativu •Bál se své přítelkyně. •Daroval jí novou koalu. •Já sázím na špatné koně. •Povídali si o dvorské lyrice. •Zabývali se slovním bohatstvím. •Přestaň hýbat těmi tyčemi! • •tranzitivní slovesa = přechodná slovesa •vyžadují předmět v akuzativu •Přinášíme vám noviny. • vedlejší věta předmětná •ve většině případů je na předmět převoditelná, alespoň v zájmenné podobě •Řekl jsem jí, že se s ní rozcházím. / Řekl jsem jí o (našem) rozchodu. •Slíbil jsem, že se nebudu zlobit. / Slíbil jsem to. • •pád může být naznačen v řídící větě odkazovacím slovem = není VČ •Nechci se smířit s tím, že Ivo nemá práci. • • • přívlastek = atribut •rozvíjí vždy podstatné jméno, popř. zájmeno • • •nevalenční doplnění à nezapisuje se do GVV •Zamiloval se do mladé ženy. •Zamiloval se do zralé ženy. •Zamiloval se do starší ženy. • à • Zamiloval se do ženy. co může být přívlastkem? •PK shodný (kongruentní) – přídavné jméno, zájmeno, číslovka, nesklonné cizí adjektivum •PK neshodný (nekongruentní) – cokoliv • •Chuť zkusit si odvážný skok plavmo. •Slovo „ať“ je částice. •senza prázdniny / Gambrinus liga / lila šaty • • dělení přívlastků •podle typu syntaktické vazby à shodný + neshodný •shodný před řídicím jménem, neshodný za ním •Karla ušatá, pampeliška lékařská; lásky žel, dvorů stín •podle míry nezbytnosti à volný + těsný •Ředitel pronášející řeč se postavil. (vyjadřuje podstatnou vlastnost) •Ředitel, pronášející řeč, se postavil. (nezužuje významový obsah) •podle počtu a typu řazení à holý + postupně se rozvíjející + několikanásobný •zelené údolí •překrásné zelené údolí •překrásné a nedotčené údolí vedlejší věta přívlastková •ptáme se „jaký?/který?“ – neřídíme se spojkou •Představa, že se vydá do vesmíru, ho vzrušovala. •Názor, aby populace získala kolektivní imunitu, získává na váze. •Přízrak, který se mu zjevil, mluvil o jeho zesnulé tetičce. • • • • • doplněk •jediný větný člen s dvojí vazbou ─ na sloveso a podstatné jméno • •dobře vysvětleno zde: https://vladimirvanecek.cz/doplnek-jako-vetny-clen/ doplněk •typicky se váže na podmět, předmět, někdy i na PU •Potkal jsem ji ustaranou. •Jmenovali ho generálem. •Považovali ho za blázna. •Plul jsem do podsvětí mrtev. •Petrovi je nejlépe samotnému. •Magda se vrátila do pokoje už uklizeného. • vedlejší věta doplňková •obvykle po slovesech smyslového vnímání (vidět, slyšet, spatřit, sledovat, pozorovat, zahlédnout, cítit, vnímat apod.) • + typicky spojky jak, jako, kterak • •Viděl slunce, jak zapadá za mandarinkový obzor. •Slyšel kosy, jak se po dlouhé zimě probouzejí. • vedlejší věta doplňková •podstatné: postavení jména •je-li podmět vedlejší věty ve větě hlavní předmětem à VV doplňková •není-li podmět vedlejší věty ve větě hlavní zmíněn à VV předmětná • • •Viděla jsem králíky, jak poskakují v trávě. ß VV doplňková •Viděla jsem, jak králíci poskakují v trávě. ß VV předmětná příslovečná určení = adverbiále •rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno, případně příslovce •Odešel po svých / nakoupit / kvůli hádce / rozčileně. •Pěkně technicky vyřešený problém. • •čistě sémantický větný člen, bez morfologické vazby na slovo řídicí •Petr si hrál s míčem / na zahradě / několik hodin / na mobilu / večer. •Jáma byla metr hluboká. •O Vánocích chodil spát pozdě. •Je hezčí než Hildegarda. •Už tolikrát jsme umřeli. co může být PU? •typicky příslovce •také předložková skupina •výjimečně substantivum •Tvářil se jako boss. •Před Káhirou se shromažďovali rozvzteklení lidé. •Chodila naboso. •Vypadala strašně cool. •Žijeme Brno. •Třásli jsme se strachy. • typy PU •PU místa •Vydal se do Ostravy / na Malorku / přes údolí / k řece / za obzor. •PU času •Zabil ji včera / před rokem / kdysi dávno / 15. prosince / v úterý. •PU způsobu •Psal komplikovaně / s vervou / bez zábran / po proustovsku / pro forma. •PU míry •Pil hodně / přesmíru / extrémně / jako Dán. • typy PU – tzv. příčinnostní •PU příčiny •Radovala se z jeho neúspěchu. / Zemřel na úplavici. •PU přípustky •Navzdory očekávání tu výpravu přežili. •PU podmínky •Za těchto okolností je lépe nevycházet. •PU účelu •Vraždil pro peníze. •Sešli jsme se za účelem podepsání smlouvy. • další typy… •PU prostředku •Přijel autobusem. / Zatloukl hřebíky kladivem. / Praštil ho palicí. •PU průvodních okolností •Přišel s rukou v sádře. •PU původce děje •Vesnice byla vypálena nacisty. • •Většinou se objevují ve speciálních kontextech a dají se zahrnout pod některý ze základních typů! • vedlejší věta příslovečná •každý typ PU lze vyjádřit jako vedlejší větu •důležité je položit vhodnou otázku •Pobíhal, jako kdyby ho bodla vosa. •I když si to nepřejeme, asi se to stane. •Přijdu, až se budeš cítit lépe. •Byl tak tvrdohlavý, až ztratil všechny kamarády. •Abys něco našel, musíš to přestat hledat. • cvičení VČ •