PERIODIZACE ČESKÉHO FILMU Dějiny české kinematografie II. 26.9.06 Dějiny české kinematografie II. 26.9.06 PERIODIZAČNÍ MEZNÍKY • Technologické • Ekonomicko industriální • Sociokulturní • Politické • Estetické PERIODIZACE ČESKÉHO FILMU 1896 - 1910 • film jako nový technický vynález • pouťová zábava + využití pro vědecké účely • Jan Kříženecký (první filmový režisér a kameraman) • Josef Šváb Malostranský (první filmový herec) • Antonín Pech (první filmový producent, Kinofa - 1908) PERIODIZACE ČESKÉHO FILMU od 20. let – • specifikace filmařských profesí LIBRETISTÉ, REŽISÉŘI, KAMERAMANI, HERCI, ARCHITEKTI……… PERIODIZACE ČESKÉHO FILMU Nástup zvuku 1930 • unifikace filmového představení – normovaná rychlost projekce (24 okének/s) • Pařížská dohoda ohledně zvukových systémů (Western Electric a Generla Electric versus Tobis a Klangfilm); 1932 - 1934 kontingentizace dovozu nahrazena registračním systémem • výroba cizojazyčných verzí (českých) filmů • národnostní kontext - politicky motivované demonstrace proti německy mluveným filmům • první český zvukový film: C.a k. polní maršálek od Karla Lamače z roku 1930; příp. dodatečně ozvučená Tonka Šibenice Karla Antona PERIODIZACE ČESKÉHO FILMU 1939 – 1945 • období protektorátu • zásadní organizační změny v rámci filmové produkce a distribuce - Od 1.9. 1939 přesun cenzurních kompetencí z ministerstva vnitra na Úřad říšského protektora - Filmová zkušebna (podle německého vzoru Filmprüfstelle) - Od 15.2.1941 zřídil říšský protektor česko německou veřejnoprávní korporaci Českomoravské filmové ústředí, členství pro všechny filmové pracovníky povinné PERIODIZACE ČESKÉHO FILMU 1945-48 zestátnění • 11. srpna 1945 prezidentský dekret 50/1945 – zavedení široce pojatého státního monopolu - nejradikálnější z plánovaných variant uspořádání oboru (připravovaných v ilegalitě) • vznik nových profesních a vzdělávacích institucí (Československý filmový ústav, od 1946 členem FIAF – Mezinárodní organizace filmových archívů; FAMU - 1947) • Kinofikace (Čechy a Morava z počtu 1418 v r.45 na 2497 kin v r.1960; Slovensko z 232 na 1023 (!) kin; celostátně z 1650 na 3520 kin) • Nové ekonomické dimenze – finanční „velkorysost“ státu • pro film tvorbu příznačný tzv. konflikt národní – období sebeuvědomovací, okupační tematika, f-ce filmu společenská • nástup barvy v českém filmu: první český b. celovečerní film Jan Roháč z Dubé (Vladimír Borský, 1947) PERIODIZACE ČESKÉHO FILMU 1948-56 • nástup komunismu - XX. sjezd KSSS v únoru 1956 • Změna institucionálního uspořádání státního dozoru • 1946-48 FIUS (Filmový umělecký sbor a tzv. státní filmová dramaturgie neboli zvl. oddělení Nezvalova V. odboru ministerstva informací) • V lednu 1943 FIUS rozpuštěn nahrazen Filmovou radou „lidového“ složení; Filmová rada v pol. 50. let zrušena • Byrokratizace schvalování scénářů s následkem poklesu filmové produkce: v r. 1951 pouze 8 filmů (oproti 19 v roce 1946 a 1947 nebo cca 30 v roce 1959) • 1953 film přechází ze správy Ministerstva informací a osvěty pod Ministerstvo školství a kultury jako rozpočtově samostatný ČSF • tzv. konflikt ideologický období schémat, politická angažovanost, ideologická propaganda, orientace na současnost (pseudosoučasnost), estetický normativ • žánrovost • falzifikace historie – Jiráskovská akce vyhlášená v 10. listopadu 1948 • Nástup tzv. první a druhé generace FAMU (Krejčík, Weiss, Helge, Brynych, Kachyňa, Jasný, ad.) • První pol. 50. let vznik odborného časopisu Film a doba PERIODIZACE ČESKÉHO FILMU 1957 – 1962 • 1956 XX. sjezd KSSS - kritika Stalinova kultu osobnosti • koncem dubna 1957 proběhl sjezd Svazu spisovatelů, kde došlo ke kritice dosavadní kulturní politiky • 22.2.-1.3. 1959 1. festival československého filmu v Banské Bystrici – kritika/odsouzení filmů ze strany státních úřadníků v čele s ministrem školství a kultury Františkem Kahudou: Tři přání (1958) Kadára a Klose, Zde jsou lvi (1958) Václava Kršky, Škola otců (1957) Ladislava Helgeho • Postupné uvolňování ideologického tlaku • nástup psychologizace postav, přetrvává společenská angažovanost filmu, společenská kritika směřovaná k podpoření morálního aspektu; nahrazování budovatelského optimismu pochybnostmi a morálními otazníky PERIODIZACE ČESKÉHO FILMU 1963 - 69 • všestranné kulturní uvolnění • nástup tzv. třetí generace FAMU – české nová vlna • film se esteticky emancipuje, osobitá filmová řeč a poetika, individuální pojetí a vidění světa, stylizovaná provokace, zájem o fenomén hry, zájem o životní empirii • koncept filmu-pravdy x stylizovanost tvarosloví • fenomén autorského filmu • žánrová diverzita • mezinárodní ohlas • protikladnost a nekoordinovanost působení stranické a státní moci • IV. sjezd Svazu čs. Spisovatelů (27.-29. června 1967) – otevřený dopis film. tvůrců ministru kultury a informací Karlu Hoffmanovi ohledně zákazů realizace nových scénářů Schorma, Jireše a Juráčka + proti skandalizaci Mášova Hotelu pro cizince, Němcových Mučedníků lásky a Herzovu Znamení raka z r. 1966; podepsáni Forman, Chytilová, Jireš, Juráček, Máša, Menzel, Němec, Passer, Uher, Schmidt, Schorm, ad • 1967 – 1968 faktický pád cenzury • Produkce okolo 30 celovečerních hraných filmů ročně • 17. 4. 1969 nástup Gustava Husáka do funkce prvního tajemníka ÚVKSČ PERIODIZACE ČESKÉHO FILMU 1970-76 • normalizační film: termínem normalizace, převzatým z dobových stranických dokumentů se obvykle rozumí celé dvacetiletí 1969-89; obnovení ideologického konceptu 1. filmy normalizačního období, tj. všechny, které v jeho průběhu vznikly; 2. tzv. normalizační filmy, které jsou poznamenány normalizační ideologií; 3. filmy normalizující, které se na tomto procesu podílely aktivně. • Mohutné kádrové čistky namířené proti nové vlně (Krumbachová, Němec, Juráček, Forman, Passer, Papoušek, Schorm, Chytilová) • Mohutná exilová vlna (Weiss, Forman, Passer, Němec, Jasný, Radok, ad.) • opětovný nástup tvůrců padesátých let – Jaroslav Mach, Otakar Vávra, Jiří Sequens, Karel Steklý (interpretace šedesátých let v duchu normalizace – Hroch (1973), Za volantem nepřítel (1974), Tam, kde hnízdí čápi (1975); pamflet Vojtěcha Trapla Tobě hrana zvonit nebude (1975) • Filmy ilusturující dějiny komunistického hnutí: Vítezný lid Vojtěcha Trapla z roku 1977; Dvacátý devátý Antonína Kachlíka z roku 1974; Vávrova trilogie Dny zrady (1973) + Sokolovo (1975) + Osvobození Prahy (1976) • Oblíbené “únikové“ žánry: veselohra + kriminální filmy PERIODIZACE ČESKÉHO FILMU • 1976-89 • druhá pol. sedmdesátých let – úspěšný návrat některých režimem zavržených osobností: Věry Chytilové, Hynka Bočana, v poč. sedmdesátých let Jaroslav Papoušek pokračováním komedie o Homolkových; společneská kritika, komunální satyra • v pol. osmdesátých let – nástup tzv. „negenerace“ (v označení Pavla Melounka), spadající do období tzv. společenské přestavby společensko kritický postoj + orientace na mladého hrdinu a současnost, stylová nesourodost (Zdeněk Tyc, Tomáš Vorel, Irena Pavlásková, Filip Renč); filmy pro mládež / o mládeži • Na mezinárodní scéně zůstává český a slovenský film marginálním jevem (oceňován především na MFF Karlovy Vary) • Česká kinematografie vyráběla v letech 1970 – 89 cca 30 filmů ročně, (počet slovenských okolo deseti) • Pokles počtu kin z 2394 v r. 1970 na 2025 v roce 1989, kolem 50 kin vybavených na projekci 70mm filmů; podíl širokoúhlých kin se zvýšil z jedné třetiny na polovinu PERIODIZACE ČESKÉHO FILMU • 1990---současnost • 15.10.1993 zrušen Benešův dekret č. 50/1945 o opatřeních v oblasti filmu; konec státního monopolu na film. výrobu a distribuci • pronikání soukromého kapitálu (první hraný celovečerní film v produkci soukromé f-my Bontonu a.s. Tankový prapor Víta Olmera z roku 1991), vznik produkčních společností Space films Jiřího Ježka, BIF Jana Balzera, BUC_FILMS Jaroslava Boučka, VAC, Febio; příp. samy režiséři Jakubisko Film, Eydelle Film, Jan Němec Film, ad. • Poslední film, na němž se finančně podílel stát byli Černí baroni Zdenka Sirového s premiérou 1992 • Od 1. 7. 1992 vzniká Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie: čerpání ze dvou zdrojů – z příjmů z využití film. děl, které byly na Fond převedeny a z korunového příplatku k ceně vstupného; ročně k dispozici 60-80 mil Kč, což je při podpoře až 100 projektů ročně a produkčními náklady na celovečerní film okolo 20-30 mil Kč nedostatečná • 1992 privatizace Filmového studia Barrandov… obávaná komercionalizace české filmové tvorby • Propad produkčního objemu: 1992 – 8 filmů, 1993 – 15 filmů; mírný nárůst od pol. devadesátých let s ustálením na 15 – 20 filmech ročně • úbytek kin, konkurence TV a video-DVD trhu • Digitální technologie + citlivější způsob synchronizace obrazu a zvuku, snížení natáčecích nákldů, redukce film. štábu