Pořady pro planetária Komunikace přírodních věd v planetáriu komunikace přírodních věd v planetáriu • historie vývoje této názorné původně jen astronomické pomůcky, která se vyvinula do podoby nového, zcela specifického média • předchůdci planetárií • éra tzv. projekčních planetárií hvězdné globusy, orloje, teluria • Pražský orloj jsou středověké astronomické hodiny umístěné na jižní straně věže Staroměstské radnice v Praze. • Orloj je poprvé historicky doložen v listině z 9. října 1410 hvězdné globusy, orloje, teluria vize, plány, realizace … hvězdné globusy, orloje, teluria • Gottorf Globe byl globus o průměru 3 m vyrobený v letech 1654–64 pro hraběte Fredericka III na zámku Gottorf v dnešním Německu, • dnes je renovovaná replika v Petrohradě hvězdné globusy, orloje, teluria • 17. století Erhard Weigel - dutý globus pro několik osob, otvory znázorňovaly hvězdy • 1765 Roger Long zhotovil globus (průměr 5,4 m), pro 30 osob, možnost mechanického otáčení • 1912 zhotovena kovová Atwoodova klenba, neměnná zeměpisná šířka, otáčela se projekční planetária • 1919 - 1924 první projekční planetárium, firma Carl Zeiss, Walther Bauersfeld (1923) stručná historie planetária • 1936 Armand Spitz, planetárium pro každého, „Ford“ na poli planetárií stručná historie planetária • konec 50. let - výroba planetárií japonskou firmou Goto stručná historie planetária ◼ nové technické řešení - Digistar ◼ velkoplošná projekce Omnimax (firma Imax System Corporation od r. 1970) ◼ Zeiss - vláknová optika, Universarium Zeiss (Haydenovo planetárium NY, Bochum BRD) ◼ mobilní planetária (nafukovací, dvouplášťová, pevná) digitální planetária, hybridní planetária ◼ projekce je zajišťována několika dataprojektory (full-dome) ◼ největší problém – černá není černá ◼ řešením může být kombinace full-dome projekce a projekčního planetária ◼ projektory nové generace Velvet (Zeiss) mají černou již skutečně černou princip projekčního planetária a jeho součásti ◼ Zeiss (patent), Goto, Spitz, samorosty ◼ projektor hvězdné oblohy ◼ projektory Slunce, Měsíce a planet ◼ doplňková projekce - panorama, meteory, projekční telurium, Jupiterovy měsíce, kometa, satelit, speciální efekty ◼ diaprojektory, videoprojektor (dataprojektor) planetária v České republice ◼ Praha (3 stroje), Zeiss Cosmorama, fulldome Sky-Skan 8K, 23 m, 260 osob ◼ Brno (2 stroje), hybridní planetárium (RSA Cosmos + GOTO (spustitelné do šachty), 17,5 m a 170 míst, ◼ Ostrava, hybrid (E+S a GOTO), 13,5 m a kapacita 100 osob ◼ Most, optomechanické ZKP II planetária v České republice ◼ Teplice ◼ Techmania Plzeň ◼ České Budějovice ◼ Hradec Králové ◼ Pevnost poznání Olomouc ◼ IQ Park Liberec ◼ Gymnázium Cheb ◼ ZŠ Havlíčkův Brod planetária v Evropě Slovensko město velikost kapacita rok dokončení Hvezdáreň a planetárium M.R. Štefánika Hlohovec 10 m 56 1989 Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo 6 m 50 1983 Astronomické observatórium na Kolonickom sedle Ladomírov (pri Humennom) 8 m 47 2012 Centrum voľného času Domino Košice 10 m 78 1990 Slovenské technické múzeum Košice Košice 8 m 42 1975 Hvezdáreň a planetárium v Prešove Prešov 10 m 68 1984 Krajská HaP Maximiliána Hella Žiar nad Hronom 10 m 53 1989 planetária v Evropě ◼ Polsko – Varšava, Chorzow, Frombork, Olsztyn, Toruň ◼ Rakousko - Vídeň ◼ Maďarsko - Budapešť planetária v Evropě ◼ Bulharsko - Smoljan ◼ Německo - Heilbronn, Garching planetária v Evropě ◼ Německo - Jena, Hamburg, Berlín planetária mimo Evropu ◼ celkem cca 3500 planetárií, z toho asi 1500 projekčních (cca 900 Zeiss) ◼ první v USA - Adlerovo planetárium v Chicagu ◼ Haydenovo planetárium v New Yorku ◼ Rio de Janeiro, Peking, Shanghai IPS, databáze planetárií a FD pořadů • International Planetarium Society • organizace sdružující planetária a sférické projekce celého světa • http://www.ips-planetarium.org • Databáze planetárií • http://www.aplf-planetariums.org/en/index.php • Databáze FD pořadů • http://www.fddb.org/ úhel pohledu … pořady v planetáriu • vzdělávací • popularizační • kulturní • Charles Hagar: „Netvor z jiného světa“ • Hans-Ulrich Keller: „K čemu planetárium?“ komunikace vědy v planetáriu • proč popularizovat v planetáriu? • je to jeden z popularizačních žánrů • používat projekčního přístroje planetária s mírou • dávkovat tzv. výukový charakter pořadu • příběh, živý výklad, „automat“ volba tématu • vždy téma spojené s věčnými otázkami • tzv. velká a malá popularizace • problémy pochopitelné a obecně již trochu známé • astronomické hity, jen v nouzi i tzv. evergreeny • celoroční dramaturgie – velmi důležitá • volba vhodného názvu pořadu zpracování tématu • písemný scénář • pamatovat na „méně znamená často více“ • hrát „sám sebe“ při živém výkladu, oprostit se od mentorského tónu • „tiskovina“ pro návštěvníka (forma může být velmi rozmanitá …) vlastní tvorba pořadů • podoba filmové nebo TV tzv. edukativní tvorbě • většinou je zde autor scénáře i režisérem a posléze i moderátorem pořadu (pak je vhodné, aby se režie ujal někdo jiný) • nápad, námět – fáze vhodné pro diskuzi s osobami, kterým důvěřuji • obrazová a zvuková stránka díla • je nutný jejich dynamický charakter vlastní tvorba pořadů • ve většině případů respektovat tzv. filmový kontrapunkt – aby současně zvuková a obrazová stránka pořadu nesdělovaly totéž • větší prostor pro tzv. komentář než ve filmu, maximálně však 2/3 celkové délky pořadu vlastní tvorba pořadů • není nutné ctít při psaní scénáře zásadu „vlevo obraz, vpravo zvuk“, každý autor si patrně vytvoří svůj styl psaní scénáře • návštěvnost – podstatné kritérium, nemusí však odrážet skutečnou hodnotu a přínos pořadu literatura: ◼ http://www.zeiss.de ◼ http://www.ips-planetarium.org ◼ http://www.lochness.com ◼ http://www.fddb.org/ ◼ WWW stránky všech zde zmiňovaných firem, organizací a planetárií … a to je vše, lidičky !