Zvuková dramaturgie filmového díla
Zvuková dramaturgie filmového díla

Průvodní list a organizace kurzu

Vyučující: MgA. Mikuláš Odehnal

Cíle předmětu: Student se seznámí s problematikou zvukové dramaturgie AV díla, s jejími tvůrčími postupy a s technologií tvorby zvuku a budou chápat funkci a účinek zvukových prostředků ve filmovém díle.

Organizace kursu: Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.

Podmínky absolvování:  odevzdání analýzy AV díla s akcentem na jeho zvukovou dramaturgii, odevzdání zadaného zvukového projektu  

Kontakt na vyučujícího: mikulas.odehnal@fpf.slu.cz

Způsoby komunikace: Výuka v kombinované formě studia se odehrává podle rozvrhu zveřejněného na stránkách Ústavu Filmové, televizní a rozhlasové tvorby FPF Slezské univerzity v Opavě a prostřednictvím individuálních konzultací s pedagogem. Komunikace s vyučujícím probíhá především univerzitním emailem, pomocí MS Teams nebo diskuzní skupinou. Ověřování znalostí probíhá prezenčně formou diskuzí na jednotlivých konzultacích, resp. prostřednictvím diskusního fóra.

Osnova:

1. Úvod do sluchového vnímání

2. Zvukový materiál, zvukový objekt jako autonomní estetický element

3. Situace zvuku a jeho vztah k obrazu a AV dílu

4. Separátní záznam zvuku v kontextu AV díla

5. Tvorba a záznam akusticky generovaného zvuk. materiálu

6. Tvorba a záznam elektronického zvuku

7. Zvukové prostředí (soundscape), poslech, záznam a analýza

8. Současné možnosti a technologie tvůrčí editace zvuku

9. Intermediální práce se zvukovým materiálem

10. Vlastní praxe

11.–13. Vlastní praxe


Literatura

povinná:

BLÁHA, I. Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla. Praha: AMU 2006.

KLUSÁK, M. Paralely hudební a filmové řeči. Praha: NAMU, 2019.

ODEHNAL, M. Zvuková dramaturgie filmového díla: distanční studijní text. Opava: Slezská univerzita, 2021.

 

doporučená:

FORRÓ, D. Domácí nahrávací studio. Praha: Grada, 1996.

FRANĚK, M. Hudební psychologie. Karolinum 2005.

HŮRKA, M. Když se řekne zvukový film. Praha: ČFÚ, 1991.

CHION, M. Hlas ve filmu. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2020.

CHION, M. Film, a Sound Art. New York: Columbia University Press, 2009.

SYROVÝ, V. Hudební zvuk. AVU 2014.

WHITE P. Recording and production techniques. London: Sanctuary Publishing Limited. 2002.

ZENKL, L. ABC hudební nauky. Praha: Editio Baerenreiter, 2003.

porozumění základním akustickým pojmům základní orientace ve fyziologii lidského sluchu a zvukového vnímání (opora s. 7–22)

charakteristika základních typů zvukových objektů porozumění akustickému materiálu v kontextu dramaturgické práce (opora s. 23–31)

pochopení vztahu lidského sluchu a dalších smyslů při vnímání AV díla Obrazová a zvuková složka se ve filmovém díle projevují a vůči sobě vzájemně staví v několika základních modelech, které přináší specifické funkční možnosti pro různé tvůrčí situace, s nimiž se můžeme v průběhu výroby filmu setkat. (opora s. 32–36)

porozumění akustickému signálu a jeho charakteristice orientace v různých typech zvukového signálu z akustického hlediska znalost obalové křivky a základní terminologie popisující zvukový objekt (opora s. 37–45)

schopnost popsat rozdíl mezi analogovým a digitálním signálem schopnost popsat a rozeznat různé typy mikrofonů dle jejich konstrukčního řešení základní orientace v technologiích zvukového záznamu (opora s. 46, 50–63)

porozumění procesu digitalizace a digitálnímu záznamu zvuku schopnost popsat a rozeznat různé typy mikrofonů dle jejich konstrukčního řešení základní orientace v technologiích zvukového záznamu (opora s. 47, 50–63)

Práce na vlastním sound-artovém projektu – individuální konzultace.

Zdroje, které lze distančně využít jako informační bázi pro vlastní praxi se zvukovou produkcí a postprodukcí. Mimo několik uvedených publikací lze zejména v oblasti digitální produkce a postprodukce využít velkého množství on-line materiálů a videonávodů k dílčím oblastem rozmanité zvukové editace.

V případě zájmu o oblast akustiky a nahrávání přirozených zdrojů zvukového signálu doporučuji k teoretické přípravě publikaci: SYROVÝ, Václav. Hudební akustika. 3., dopl. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2013. Akustická knihovna Zvukového studia Hudební fakulty AMU. ISBN 978-80-7331-297-8.

Pro rozšíření teoretické báze informací o komplexních vlastnostech zvuku a kreativních aspektech zvukově-dramaturgické práce doporučuji publikaci:

SYROVÝ, Václav. Hudební zvuk: příspěvek k teorii zvukové tvorby. 2., dopl. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2014. Akustická knihovna Zvukového studia Hudební fakulty AMU. ISBN 978-80-7331-323-4.

Zájemcům o fenomén zvukového prostředí (soundscape) jako úvodní publikaci k samo-studiu doporučuji publikaci: SCHAFER, R. M. Soundscape: Our Sonic Environment and the Tuning of the World. Rochester Vt: Destiny Books, 1994. ISBN 0-89281-455-1

Jako základní úvod do problematiky zvukové syntézy a elektronické produkce zvuků doporučuji zájemcům publikaci: TEOCHARISOVÁ, Vanda. Sound design: zvuková syntéza a tvůrčí programování zvuků v praxi. Praha: Muzikus, 2009. ISBN 978-80-86253-53-4

Pro zájemce o teoretický ponor do oblasti hudební psychologie je k dispozici publikace: FRANĚK, Marek. Hudební psychologie. V Praze: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0965-7.

Previous