Prostudujte si ukázku staršího českého textu a rozeberte ho s ohledem na složitá souvětí:

Když ty a takové řeči vymluvi Nachor, kněžé a biskupi modl pohanských a jich mudrci stáchu jako omámení, nic pevného nemohúc řéci. A což kolivěk řekl který proti řeči Nachorově, to on velmi podobně odmluvil, řeč řeči potýkaje, jakož jest obyčej v hádání mezi mistry, až i král hněváše se. Ale že bieše propověděl mezi všemi, aby beze všeho strachu mluvil a líčil svú pravdu, nic nepodobného proti němu neučinil, než také jeho řečmi potýkával podlé svých kněží a jako z nedojiepie táhna na to, aby ne tak byl ostr a dal se přemoci. Ale on velmi v tom silnějí bieše, vždy pravdu líče křesťanské viery a blud pohanský ukazuje a dómyslně boře a lomě proti sobě i misterné syloismy, točíš dóvody chytré řečí přikrytú, jakožto umějí ti, ješto v zofistří učie se.