Novější světová literatura
Mgr. Jakub Chrobák, Ph.D.
Novější světová literatura

Předmět seznamuje s vývojem a proměnami v oblasti ponejvíce evropských národních literatur, a to od poloviny 18. století do konce století 20. Ukazuje také profily význačných osobností a děl, stejně jako významné směry, hnutí a tendence. 

Chapter contains:
1
PDF
Teacher recommends to study from 18/9/2023 to 24/9/2023.

Kapitola pojednává o počátcích fenoménu preromantismus a jeho paralelní myšlenkové koncepce, jíž bylo osvícenství. Neopomíjí ani zvláštní podobu preromantismu, jakou byl sentimentalismus a jednu z největších osobností tehdejší anglické literatury (Laurence Sterne). V opoře studujeme na s. 7-11.


Chapter contains:
2
Study text
Teacher recommends to study from 25/9/2023 to 1/10/2023.

Kapitola se zaobírá základním literárněhistorickým vymezením fenoménu romantismu, a tím, jak se projevoval v jednotlivých evropských národních literaturách. V opoře studujeme na s. 13-20.


Chapter contains:
2
Study text
Teacher recommends to study from 2/10/2023 to 8/10/2023.

Kapitola pojednává o terminologickém vymezení realismu jako směru a jako uměleckého přístupu, dále se věnuje pojetí realismu v jednotlivých národních literaturách, zejména francouzské, anglické a ruské. Poslední část kapitoly se zabývá fenoménem naturalismu, jeho myšlenkovými východisky a tím, jak se utvářela jeho pozice ve vztahu k realismu, např. v dílech francouzských romanopisců. V opoře studujeme na s. 21-27.


Chapter contains:
2
Study text
Teacher recommends to study from 9/10/2023 to 15/10/2023.

Kapitola pojednává o terminologickém vymezení realismu jako směru a jako uměleckého přístupu, dále se věnuje pojetí realismu v jednotlivých národních literaturách, zejména francouzské, anglické a ruské. Poslední část kapitoly se zabývá fenoménem naturalismu, jeho myšlenkovými východisky a tím, jak se utvářela jeho pozice ve vztahu k realismu, např. v dílech francouzských romanopisců. V opoře studujeme na s. 28-31.


Chapter contains:
2
Study text
Teacher recommends to study from 16/10/2023 to 22/10/2023.

Kapitola se věnuje vlivům a proudům druhé poloviny 19. století, které působily napříč uměleckými oblastmi, zohledňuje tedy nejen oblast literatury, ale také výtvarného umění. Pokud jde o vybrané národní literatury, pak v této části sledujeme zejména literaturu francouzskou a anglickou. Jde-li o dobové a určující směry, zaměřujeme se především na impresionismus a symbolismus a následně také na tendence dekadentní a obecně myšlenky fin de siècle, tedy tzv. konce století. Opominuty nejsou ani filosofická východiska uvedených uměleckých koncepcí. V opoře studujeme na s. 32-38.

Chapter contains:
1
Study text
Teacher recommends to study from 23/10/2023 to 29/10/2023.

V kapitole se pojednává nejprve o pojmu avantgarda a o kulturních i vědeckých proměnách společnosti. Následuje charakteristika znaků a klíčových tendencí jednotlivých avantgardních směrů a hnutí (expresionismus, kubismus, futurismus, kubofuturismus). Výklady jednotlivých směrů zahrnují jejich hlavní autory a díla, myšlenkovou podstatu a znaky. V opoře studujeme na s. 39-44.

Chapter contains:
1
Study text
Teacher recommends to study from 30/10/2023 to 5/11/2023.

Kapitola pokračuje v předešlém výkladu a zaměřuje se na další dvě avantgardní hnutí, kterými byly dada a surrealismus. Výklady těchto směrů zahrnují jejich hlavní autory a díla, myšlenkovou podstatu a znaky. V opoře studujeme na s. 45-48.

Chapter contains:
1
Study text
Teacher recommends to study from 6/11/2023 to 12/11/2023.

Kapitola pojednává o vybraných segmentech prozaické tvorby mezi dvěma světovými válkami. Zabývá se prozaickým (a částečně i básnickým) angloamerickým modernismem (Joyce, Woolfová, T. S. Eliot) nebo literaturou „ztracené generace“ (např. Hemingway). V opoře studujeme na s. 49-55.

Chapter contains:
1
Study text
Teacher recommends to study from 13/11/2023 to 19/11/2023.

Kapitola se věnuje německy psané próze mezi léty 1918-1933 reprezentující pozdní fázi tzv. německé měšťanské kultury (bratři Mannové, H. Hesse, J. Roth), popř. literatuře populární (E. M. Remarque). Poslední část zahrnuje několik nejznámějších případů německy psané tvorby v českých zemích (Franz Kafka, Alfred Kubin, Gustav Meyrink) z komunity židovské i nežidovské. V opoře studujeme na s. 56-61.

Chapter contains:
1
Study text
Teacher recommends to study from 20/11/2023 to 26/11/2023.

Kapitola pojednává o několika významných tendencích v próze ve druhé polovině 20. století. Zaměřuje se nejprve na oblast existencialismu, a to jak na jeho filosofické pozadí (Heidegger), tak na známé umělecké projevy zejména z literatury francouzské (Sartre, Camus). V opoře studujeme na s. 62-65.

Chapter contains:
1
Study text
Teacher recommends to study from 27/11/2023 to 3/12/2023.

Kapitola se věnuje vybraným poetikám a osobnostem hnutí beatniků (hlavně Kerouac, Ginsberg), kteří se stali v české literatuře fenoménem, a to již od konce 50. let, kdy začaly překlady jejich textů vycházet v časopise Světová literatura. Beatnickou stopu pak je možno pozorovat napříč celé tuzemské literatuře a kultuře (Václav Hrabě, ale především underground, např. Milan Koch ad.). V opoře studujeme na s. 66-70.

Chapter contains:
1
Study text
Teacher recommends to study from 4/12/2023 to 10/12/2023.

Kapitola se věnuje dvěma čtenářsky populárním koncepcím v oblasti světové prózy, kterými jsou magický realismus a postmoderna. Vnímáme magický realismus jako součást velkého postmoderního proudu či umělecké linie a alespoň stručně se zaobíráme několika představiteli magického realismu (Márquez, Borges). Druhá část ukazuje klíčové znaky postmoderní estetiky, které závěrem prezentuje na díle Umberta Eka. V opoře studujeme na s. 71-76.

Chapter contains:
1
Study text
Teacher recommends to study from 11/12/2023 to 17/12/2023.

Kapitola se věnuje současnému fenoménu postkoloniální literatury, kde vzhledem k britské koloniální historii převažují především autoři anglofonního okruhu, v menší míře pak frankofonního. Jedná se o autory, kteří buďto pocházejí ze zemí, jež v minulosti byly součástí britského impéria, nebo již byli narozeni v Británii, ale svým dílem reprezentují etnicky menšinový hlas v metropoli. Nejhojněji jsou zde zastoupeni autoři z jihoasijské diaspory.

Chapter contains:
1
Study text
Teacher recommends to study from 18/12/2023 to 24/12/2023.

Úvod


MAINX, O.; GLABAZŃA, R. Novější světová literatura. Distanční studijní text. Opava: SU FPF, 2019.
PDF to download

1. Osvícenství a preromantismus

Kapitola pojednává o počátcích fenoménu preromantismus a jeho paralelní myšlenkové koncepce, jíž bylo osvícenství. Neopomíjí ani zvláštní podobu preromantismu, jakou byl sentimentalismus a jednu z největších osobností tehdejší anglické literatury (Laurence Sterne).

V opoře studujeme na s. 7-11.

Úkol

Přečtěte si ukázku z Voltairova Candida na s. 8 a popište základní principy osvícenského myšlení.

2. Romantismus v evropských literaturách

Kapitola se zaobírá základním literárněhistorickým vymezením fenoménu romantismu, a tím, jak se projevoval v jednotlivých evropských národních literaturách.

V opoře studujeme na s. 13-20.

Úkol

Pokuste se charakterizovat lyrický subjekt z básně W. Wordswortha na s. 15-16 a pak se zamyslete nad vztahem lyrického subjektu k přírodě a k přírodním živlům.

3. Realismus

Kapitola pojednává o terminologickém vymezení realismu jako směru a jako uměleckého přístupu, dále se věnuje pojetí realismu v jednotlivých národních literaturách, zejména francouzské, anglické a ruské. Poslední část kapitoly se zabývá fenoménem naturalismu, jeho myšlenkovými východisky a tím, jak se utvářela jeho pozice ve vztahu k realismu, např. v dílech francouzských romanopisců.

V opoře studujeme na s. 21-27.

Úkol

Zamyslete se nad uvedenou ukázkou v opoře na s. 23-24 a popište, v čem spočíval tzv. bovarysmus?

4. Naturalismus

Kapitola pojednává o terminologickém vymezení realismu jako směru a jako uměleckého přístupu, dále se věnuje pojetí realismu v jednotlivých národních literaturách, zejména francouzské, anglické a ruské. Poslední část kapitoly se zabývá fenoménem naturalismu, jeho myšlenkovými východisky a tím, jak se utvářela jeho pozice ve vztahu k realismu, např. v dílech francouzských romanopisců.

V opoře studujeme na s. 28-31.

Úkol

Přečtěte si ukázku z románu Zabiják v opoře na s. 29-30 a pokuste se následně charakterizovat hlavní principy tainovského determinismu.

5. Moderna. Proudy druhé poloviny 19. století

Kapitola se věnuje vlivům a proudům druhé poloviny 19. století, které působily napříč uměleckými oblastmi, zohledňuje tedy nejen oblast literatury, ale také výtvarného umění. Pokud jde o vybrané národní literatury, pak v této části sledujeme zejména literaturu francouzskou a anglickou. Jde-li o dobové a určující směry, zaměřujeme se především na impresionismus a symbolismus a následně také na tendence dekadentní a obecně myšlenky fin de siècle, tedy tzv. konce století. Opominuty nejsou ani filosofická východiska uvedených uměleckých koncepcí. 

V opoře studujeme na s. 32-38.

6. Avantgarda a její projevy I.

V kapitole se pojednává nejprve o pojmu avantgarda a o kulturních i vědeckých proměnách společnosti. Následuje charakteristika znaků a klíčových tendencí jednotlivých avantgardních směrů a hnutí (expresionismus, kubismus, futurismus, kubofuturismus). Výklady jednotlivých směrů zahrnují jejich hlavní autory a díla, myšlenkovou podstatu a znaky.

V opoře studujeme na s. 39-44.

7. Avantgarda a její projevy II.

Kapitola pokračuje v předešlém výkladu a zaměřuje se na další dvě avantgardní hnutí, kterými byly dada a surrealismus. Výklady těchto směrů zahrnují jejich hlavní autory a díla, myšlenkovou podstatu a znaky.

V opoře studujeme na s. 45-48.

8. Próza mezi dvěma světovými válkami I.: anglicky psaná próza

Kapitola pojednává o vybraných segmentech prozaické tvorby mezi dvěma světovými válkami. Zabývá se prozaickým (a částečně i básnickým) angloamerickým modernismem (Joyce, Woolfová, T. S. Eliot) nebo literaturou „ztracené generace“ (např. Hemingway).

V opoře studujeme na s. 49-55.

9. Próza mezi dvěma světovými válkami II.: německy psaná próza

Kapitola se věnuje německy psané próze mezi léty 1918-1933 reprezentující pozdní fázi tzv. německé měšťanské kultury (bratři Mannové, H. Hesse, J. Roth), popř. literatuře populární (E. M. Remarque). Poslední část zahrnuje několik nejznámějších případů německy psané tvorby v českých zemích (Franz Kafka, Alfred Kubin, Gustav Meyrink) z komunity židovské i nežidovské.

V opoře studujeme na s. 56-61.

10. Próza druhé poloviny 20. století I.: existencialismus

Kapitola pojednává o několika významných tendencích v próze ve druhé polovině 20. století. Zaměřuje se nejprve na oblast existencialismu, a to jak na jeho filosofické pozadí (Heidegger), tak na známé umělecké projevy zejména z literatury francouzské (Sartre, Camus).

V opoře studujeme na s. 62-65.

11. Próza druhé poloviny 20. století II.: Beat Generation

Kapitola se věnuje vybraným poetikám a osobnostem hnutí beatniků (hlavně Kerouac, Ginsberg), kteří se stali v české literatuře fenoménem, a to již od konce 50. let, kdy začaly překlady jejich textů vycházet v časopise Světová literatura. Beatnickou stopu pak je možno pozorovat napříč celé tuzemské literatuře a kultuře (Václav Hrabě, ale především underground, např. Milan Koch ad.).

V opoře studujeme na s. 66-70.

12. Próza druhé poloviny 20. století III.: magický realismus a postmoderna

Kapitola se věnuje dvěma čtenářsky populárním koncepcím v oblasti světové prózy, kterými jsou magický realismus a postmoderna. Vnímáme magický realismus jako součást velkého postmoderního proudu či umělecké linie a alespoň stručně se zaobíráme několika představiteli magického realismu (Márquez, Borges). Druhá část ukazuje klíčové znaky postmoderní estetiky, které závěrem prezentuje na díle Umberta Eka.

V opoře studujeme na s. 71-76.

13. Postkoloniální literatura

Kapitola se věnuje současnému fenoménu postkoloniální literatury, kde vzhledem k britské koloniální historii převažují především autoři anglofonního okruhu, v menší míře pak frankofonního. Jedná se o autory, kteří buďto pocházejí ze zemí, jež v minulosti byly součástí britského impéria, nebo již byli narozeni v Británii, ale svým dílem reprezentují etnicky menšinový hlas v metropoli. Nejhojněji jsou zde zastoupeni autoři z jihoasijské diaspory.