Autorské právo

Právo autorské, také právo duševního vlastnictví, je odvětvím právního systému, které se zabývá právními vztahy mezi uživateli a tvůrci tzv. autorských děl ve vztahu k jejich konkrétním tvorbám. Tvůrci mohou být spisovatelé, hudebníci, filmaři, architekti, urbanisté, programátoři a další. Autorským právem stát poskytuje autorům určitá exkluzivní práva k jejich dílu po omezenou dobu. Autorské právo je součástí duševního vlastnictví.

Autorské právo nechrání pouze myšlenky nebo koncepty, ale pouze konkrétní vyjádření těchto myšlenek, a to ve zřetelně vnímatelné formě. Autorským dílem je jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, nejedná se o samotný námět, informaci, metodu, teorii, vzorec, graf, tabulku fyzikálních konstant, výstup počítačového programu a podobně. Kromě autorského práva v užším slova smyslu jsou chráněna také přidružená práva, která zahrnují práva výkonných umělců k jejich vlastním vystoupením, práva producentů zvukových a audiovizuálních záznamů, práva rozhlasových a televizních vysílatelů a práva nakladatelů. Podobná ochrana platí i pro databáze.

V České republice je autorské právo upraveno autorským zákonem (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších novelizací). V mezinárodním právu tvoří základ autorské ochrany několik mezinárodních úmluv, zejména Bernská úmluva z roku 1886 a Všeobecná úmluva o autorském právu uzavřená v Ženevě v roce 1952. K podpoře ochrany duševního vlastnictví byla vytvořena Světová organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO) v roce 1967.

Skutečnost, že určité dílo je chráněným autorským dílem, je často signalizována symbolem © následovaným jménem autora a rokem. Avšak v České republice (a ve většině dalších zemí) má tento symbol pouze informativní význam; dílo je plně chráněno i tehdy, není-li tímto způsobem označeno.