Divadlo v české kultuře

Týden 2

2. Divadelní projevy v Čechách a na Moravě za vrcholného středověku.

(12.–15. století)


S nástupem křesťanství se na našem území začaly rozvíjet divadelní aktivity ve dvou liniích – v návaznosti na dvojí základní společenskou funkci: liturgické či církevní divadlo se zrodilo z křesťanských obřadů v chrámech, zatímco divadlo světské (profánní) pěstovali profesionální herci na veřejnosti u příležitosti trhů, slavností pořádaných šlechtou a dalších.

V období vrcholného středověku se pak obě linie propojily.


Cíle kapitoly:

  • představit středověkou dvojí linii, v jejímž rámci se s nástupem křesťanství rozvíjely na našem území divadelní aktivity;
  • objasnit, při jakých příležitostech se náboženské hry v kostelích předváděly, a charakterizovat jejich tematické zakotvení;
  • přiblížit jejich scénickou podobu;
  • vysvětlit rozdíl mezi žánry officium a ludus a rovněž jejich společný základ;
  • seznámit se středověkým scénickým uspořádáním;
  • přiblížit proces konstituování liturgického divadla na našem území spolu s konkrétními příklady inscenací v Praze i mimo ni;
  • charakterizovat fenomén středověkých profesionálních herců, potulných umělců;
  • popsat klíčové rysy unikátního textu Mastičkář i celé „mastičkářské problematiky“.


V opoře studujeme strany 10–19.